Barrow na Aljašce je nejsevernější městečko USA, odříznuté 128 km dlouhou pustinou bez silnic. Každý rok ho postihne 30 dní dlouhá noc, kdy nevyjde slunce. Lidé, kteří to nechtějí zažít, odlétají z místního letišťátka do Fairbanksu nebo dál na jih. Zatímco se město připravuje na dlouhou noc, podivný cizinec se blíží k městu... Šerif Eben Oleson zcela nevědomky postupně odhaluje hrůzy, které cizinec napáchal. Někdo ukradl a zapálil většinu telefonů, zničil jedinou helikoptéru ve městě a podřezal všechny psy. Všechny lidi ale víc než podivné úkazy zajímá, proč se šerif rozešel se svou ženou, která se nedávno odstěhovala. Stella je teď ale opět ve městě, aby si něco zařídila. Připlete se k dopravní nehodě s frézou, takže nemá jak dojet na letiště, proto Ebenovi zavolá. Ten zrovna vyšetřuje podřezání psů, tak na místo pošle svého zástupce. Ten však Stellu nestihne včas najít a než dorazí na letiště, je poslední letadlo pryč. Nezbývá jí nic jiného než zůstat trčet ve městě po dalších třicet temných dní... Snaží se jeden druhému vyhnout, ale Stella pak na Ebena narazí, když se zrovna snaží zpacifikovat v baru tajemného cizince, který tam vyvolává šarvátky. Stella včasným zásahem Ebenovi patrně zachrání život. Cizinec je uvězněn ve vazbě a neustále vede divné řeči o tom, že do města kdosi přijde a všichni zahynou... Brzo dojde i k útokům na lidi, je napadeno telekomunikační centrum a zdroj elektřiny. Dívka při tom vidí, jak cosi sežralo jejího kamaráda. Ve městě vypadne proud, nastává panika. Šerif všechny varuje, aby se zavřeli doma, alespoň ti, kdo mají záložní generátor, a vyráží se zjistit i se Stelou, která je též policajtka, co se vlastně stalo... Mezitím upíři vedení Marlowem napadnou město a začnou likvidovat většinu obyvatel města, včetně Ebenovy babičky. Napadnou i auto, ve kterém jedou Eben se Stellou, ale díky své duchapřítomnosti a zásahu frézaře Beaua Browera se upíra zbaví. Ti, kdo přežili, se společně radí co dál. Rozhodnou se schovat nahoře v domě nějakého souseda, který ráno odjel. Marlow a spol. si zatím najdou tajemného cizince ve vězení. Ten se těší, že za služby, které pro ně dělá, bude přeměněn na upíra. Marlowe ho ale místo toho nechá pomalu umírat. A chystají se ostatním lidem tady dokázat, že jsou víc než přízraky ze snu.

<>OBRÁZEK NENALEZEN<> „Příběh upírů vracejících se do aljašského Barrow pokaždé, když slunce zapadne na celý měsíc, nás okouzlil,“ přiznává producent Rob Tapert, který spolu se Samem Raimim založil společnost Ghost House Pictures, aby mohli přenést komiksový příběh na filmové plátno. „Tento projekt v nás od počátku vyvolával vzrušené emoce. Přinášel přesně to napětí, které jsem jako mladý kluk na hororech zbožňoval, a které mám stále rád; Pro Sama a mě je film 30 dní dlouhá noc návratem do období našich začátků, do časů filmů Smrtelné zlo.“

Raimi a Tapert oslovili režiséra Davida Sladea, jehož první film, nezávislý snímek V pasti (Hard Candy), na ně udělal velký dojem. „Davidův rukopis a styl práce je unikátní a pro něj typický,“ říká Tapert. „David má velmi specifickou představu o tom, co chce, a umí najít způsob, jak tuto konkrétní představu s herci zrealizovat; Je to zastánce mnoha výstižných a detailních záběrů, které urychlují a dramatizují děj.“

„Komiks 30 dní dlouhá noc jsem si koupil dlouho předtím, než mi byla nabídnuta spolupráce na filmu. Líbí se mi umělecké zpracování Bena Templesmithe - v paměti mi jednou pro vždy utkvěl obrázek Ebena ve chvíli, kdy poprvé uvidí upíry na vlastní oči; Schůzku s Columbia Pictures jsem měl poté, co jsem dokončil svůj první film, a právě tehdy se jejich zástupce zmínil, že mají koupená práva na 30 dní dlouhou noc. V tu chvíli mi bylo jasné, že udělám cokoli, abych mohl na tomto projektu pracovat.“

„Zpracování filmu je inspirováno grafickou podobou a celkovou atmosférou komiksu. Snažil jsem se maximálně držet Templesmitheova výtvarného pojetí, protože se mi opravdu hodně libí,“ říká David Slade. „Trval jsem na minimálním možném používání masek. Chtěl jsem, aby upíři působili co nejreálněji, ale aby se zároveň jednoznačně odlišovali od lidí. Výsledkem je, že vypadají částečně jako lidé, ale rozhodně ne jako jeden z nás.“

Ben Templesmith tvrdí, že se rozhodl zcela oprostit od tradičního ztvárnění upírů. „Od první chvíle jsem věděl, že chci vytvořit něco průlomového a diametrálně odlišného. Upíři měli být ztělesněním zuřivosti a brutality s lehkým náznakem něčeho nadpřirozeného. V mých představách to byly stroje na požírání lidí.“

Aby mohli vdechnout své vizi život, obrátili se tvůrci filmu na výtvarníky z novozélandské dílny Weta Workshop. Ti se mimo jiné zasloužili o Oscary udělené filmům Pán prstenů a Letopisy Narnie. „Snažili jsme se vytvořit maximálně věrnou podobu Benova komiksu, která bude zároveň šokující a originální. Chtěli jsme vytvořit nový kult šitý přesně na míru pro dnešní generaci milovníků hororů,“ říká Tapert. „Na finální podobě spolupracoval David Slade s Ginem Acevedem z Weta Workshopu a s konceptuálním umělcem Aaronem Simsem. David pracoval s Aaronem na 2-D návrzích, které pak Gino převedl do 3-D podoby. Všichni odvedli výbornou práci,“ nechal se slyšet Rob Tapert.

Komiks udělala dojem i na Joshe Harnetta, který ve filmu září v roli Ebena, šerifa Barrow. Zaujal ho především tím, jak efektivně dokázal smísit všechny aspekty hororového žánru. „Příběh je zábavný i strašidelný, přesto velmi jednoduchý. Líbí se mi především proto, že je celý postaven na postavách a jejich charakterech. Když chcete sledovat osudy jednotlivých postav, musíte se nechat vtáhnout do jejich nadpřirozeného světa.“

Předtím, než se Josh Harnett upsal ke ztvárnění role Ebena, sešel se s režisérem Davidem Sladem, aby s ním probral jeho vizi filmu. „Šli jsme do baru, o kterém jsem si myslel, že ho znám jak své boty, protože tam chodím už od svých jednadvaceti let. Když jsme odcházeli, David bar několikrát vyfotil. Za několik dní mi ty samé fotky poslal e-mailem. To, co s nimi udělal, bylo neuvěřitelné. Nepoznal jsem to místo, ale jeho podoba se mi stále vracela na mysl. V tu chvíli jsem si uvědomil, že tenhle chlap se chystá vytvořit něco, co bude opravdu nahánět husí kůži.“

Herečka Melissa George se zhostila role Joshovi manželky Stelly. „Stella je velmi silná žena. Mám ráda ty chvíle, ve kterých se ukazuje její tvrdost, ale zároveň i zranitelnost. Miluje své město, jeho obyvatele, Ebena a svou zbraň.“ Danny Huston, který hraje Marlowa, vůdce upírů, o filmu tvrdí: „30 dní dlouhá noc reprezentuje čistou podobu filmového umění - připravte se na to, že vás k smrti vyděsí. Mimo to má tenhle film díky komiksové předloze i určitý styl. Upíři nejsou „obyčejnými upíry“, jak je známe. Pokud ovšem existuje něco jako obyčejný upír.“

„Soucítím s bytostmi, jako je Marlow,“ vtipkuje Huston. „Pracovali jsme výhradně v noci, takže jsem se velmi snadno vžil do upírského způsobu života - slunečního světla jsem se zhrozil pokaždé, když jsem se vracel z natáčení. Díky umělým nehtům, zubům a dalším doplňkům, které patřily k mému kostýmu, jsem se cítil velmi nepohodlně, ale vnímavěji. A přesně takové si upíry představuji. Jejich život by byl asi dost tvrdý.“