Adam Gibson je šťastný manžel krásné Natálie a milující otec malé dcery Clary. Společně se svým mladším kolegou Hankem Morganem je pilotem tryskoptéry a současně majitelem malé společnosti Double X, která zajišťuje turistické lety často spojené s extrémními sportovními výkony. Jejich novým zákazníkem je miliardář Michael Drucker, který po obou vyžaduje bezpečnostní test, který má zjistit jejich způsobilost. Kvůli svým narozeninám a komplikacím nakonec místo Adama letí Hank, v horách však na Druckera a jeho ochranku zaútočí fanatický aktivista Tripp a když se Adam toho večera vrátí domů, překvapeně oknem vidí, sám sebe, jak doma s rodinou oslavuje své narozeniny. Vzápětí na něj zaútočí skupina profesionálních zabijáků. V nerovném boji se Adamovi podaří uniknout a některé z pronásledovatelů zabít. Pochopí, že se ho někdo pokouší nahradit dokonalým klonem a současně se pokouší zahladit všechny stopy, protože klonování lidí je zakázáno. Stopy ho přivedou na stopu Druckera, který na ilegálním klonování vydělává miliony s nepříliš dobrovolnou pomocí doktora Weira. Adama se znovu pokusí zavraždit najatí zabijáci, které už jednou zabil. Opět jim unikne a jednoho z nich opět zabije. Zoufale z povzdálí sleduje šťastný život své rodiny, která netuší, že Adam v domě je jen klonem. Vypraví se za Hankem, toho však zabije Tripp, který tvrdí, že jde jen o klon a prozradí mu důležité informace o Duckerovi a jeho špinavých kšeftech s klony. Vzápětí se však znovu na objeví oživlí zabijáci, tedy ve skutečnosti nové klony, a Trippa zraní. Muž se střelí do hlavy, aby tak zabránil přenosu svých myšlenek a tedy prozrazení svých kompliců. Adamovi se podaří proniknout do Weirova ústavu a od starého vědce získá svůj neurozáznam potřebný k oživení klonu. Vezme i neurozáznam Duckera, který ve skutečnosti zemřel již před třemi lety a nyní je pouhým klonem. Boháč zjistí, že je Adam v budově a přikáže unést jako rukojmí jeho ženu a dceru. Adam se popere se svým klonem, ale pak se oba dohodnou na spolupráci, protože mají společný cíl, záchranu Natálie a Clary. Pokusí se je vyměnit, Ducker je však podrazí. Dojde k další přestřelce a oba Adamové se místo dalšího vyjednávání pustí s Duckerem do boje.

Snímek Šestý den je sci-fi thriller s emocionálním jádrem. "Je to příběh, který nevaruje před zlou vědou, ale před zlým použitím vědy," říká producent Jon Davison. "Je o tom, co by se mohlo stát, kdyby se technologie dostala do nepravých rukou." Projekt vznikal v produkční společnosti Phoenix Pictures. Její ředitel Mike Medavoy vysvětluje: "Zaujal mě příběh, ve kterém je někdo ve špatný čas na špatném místě a je chycen do pavučiny. Ve scénáři byl humor, akce, zajímavé postavy ... přesně typ filmu, který jsme hledali." Medavoy povolal režiséra Rogera Spottiswooda, který právě dotočil bondovku Zítřek nikdy neumírá. Potom přikročil k hledání spolehlivého štábu, který by se popral s obrovitými kulisami, automobilovými bouračkami a více než šesti stovkami vizuálních efektů. Příběh z pera manželského páru Cormaca a Marianne Wibberleyové se měl původně odehrávat dvacet až třicet let v budoucnosti. Během přípravné fáze se situace postupně měnila - s tím, jak na titulní stránky novin, časopisů a internetu přicházely další a další příběhy o klonování. Úspěšný experiment Univerzity v Oregonu s klonováním opice, projekt společností Genetic Savings a Clone s rozpočtem 2.3 miliónů dolarů nazvaný "Missyplicity", který se zaměřil na klonování psa, a projekt "The Soul Catcher" od British Telecom (ve kterém je tvorovi po narození implantován počítačový čip, který dokáže předepsat kompletní život) - to všechno děsivě naplňovalo scénář snímku Šestý den. Technologický vývoj nejen že "futuristickou" premisu filmu dostihl, ale taky předehnal. Což vedlo k tomu, že tvůrci nakonec snímek zasadili do současnosti. Hlavní roli "člověka z davu" Adama Gibsona si zahrála akční superhvězda Arnold Schwarzenegger. Režisér Spottiswoode k jeho postavě říká: "Není to žádný superman. Když však jeho rodině hrozí zničení, dělá na záchranu sebe a svých milovaných věci hodné hrdiny." Samotný Schwarzenegger se přidává: "Není to typický akční hrdina, u kterého hned zkraje víte, že nakope padouchům zadky a vyhraje." Herec se na svou dvouroli pečlivě připravoval: Nastudoval rozsáhlý materiál na téma genetického inženýrství, setkal se s předními vědci v oblasti klonování a rovněž s obchodníky, kteří měli několik šikovných nápadů, jak novou technologii zpeněžit. Na obavy mnohých lidí z klonování Schwarzenegger reaguje: "Je to stejné jako s internetem. Zatímco většina experimentů s klonováním probíhá se záměrem vytvořit něco, co by lidstvu prospělo, bude tu vždycky možnost zneužití." Vedle nepostradatelných náležitostí Arnoldových filmů - honiček, kaskadérských kousků a úchvatných vizuálních efektů - zde nechybí ani humor. Zdrojem komických situací se staly i hrdinovy scény s virtuální přítelkyní, holografickou kráskou. Tyto scény vznikaly s pomocí složitého a časově náročného počítačového programu, který využíval procesu nazývaného motion control (řízení pohybu). Při použití kamery s řízeným pohybem se scéna natočí, a každý pohyb kamery se nahraje a převede do kódu. Potom se záběry promítají ve studiu se zeleným pozadím společně s dívkou, která hraje Virtuální přítelkyni. Záběry se následně složí a digitálně upraví tak, aby vznikl holografický efekt. Jenomže Arnold žádného klona k dispozici neměl a tak, jak je jeho zvykem, odehrál velkou část kaskadérských kousků sám. Kymácel se na okraji hory, sjížděl autem po strmých schodech a taky se potápěl v nádrži, ve které se jeho hrdina ukryje před zabijáky. Dvě obrovité vodní cisterny jsou srdcem laboratoře společnosti Replacement Technologies, v níž probíhá vlastní klonování; cisterny obývají polotovary, lidské formy bez jakýchkoli tělesných charakteristik, které ve svých embryonálních vacích čekají na to, až je napustí DNA a stanou se z nich živí, dýchající klonové. Scéna v jedné z nádrží stála Arnolda málem život. Jako výborný plavec a potápěč ji při nácviku zkusil bez kyslíkové masky a bez ochranných brýlí. Zjistil, že v zahuštěné kapalině nic nevidí, docházel mu kyslík, snažil se vyplavat nahoru, jenomže nemohl najít otvor cisterny. "Byl jsem na špatném místě, neměl jsem skoro žádný vzduch a nemohl se dostat ven," vzpomíná Schwarzenegger. "Byl jsem úplně ztracený." Potom ho zachránil jeden z potápěčů. Vedle obvyklých pyrotechnických, kaskadérských a lanových efektů se divák může těšit na hypermoderní helikoptéru, nikdy neviděné zbraně (laserovou zbraň, která zanechá čisté, propálené smrtelné zranění) a sedm vývojových modelů vozů od General Motors o celkové hodnotě přes patnáct miliónů dolarů - měly hybridní pohon na benzín a elektřinu, převážely se ve vyhřívaných přívěsech a speciálně pověřená obsluha dbala na to, aby nebyly poškozeny. Tvůrci jsou přesvědčení o tom, že v Šestém dni si vybere každý. "Lidé uvidí skvělý napínavý příběh," slibuje jeho herecká hvězda. "Jsou v něm taky skvělé vynálezy ... helikoptéry, klonování, auta bez řidiče." A dodává: "A je tam skvělá akce. Protože čím by byl Arnoldův film bez akce?

Arnold Schwarzenegger
dokázal díky své píli a nezdolné vůli uspět nejen ve filmovém průmyslu, ale i na poli sportu a obchodu, a navíc se angažuje v řadě společensky prospěšných aktivit.
Rodák z rakouského Grazu se na popud svého otce věnoval sportu už od raného dětství: Začínal fotbalem a přespolním během, v patnácti ho dostalo vzpírání, po třech letech přešel konečně ke kulturistice. Ve dvaceti se stal Mr. Universe a postupně si připsal dosud nevídaných třináct světových titulů. V roce 1977 se objevil v celovečerním dokumentu Železný Schwarzenegger, popisujícím průběh soutěže o titul Mr. Universe. Za svůj první herecký pokus ve filmu Boba Rafelsona Zůstaň hladový získal Zlatý glóbus pro nejlepšího nováčka. V roce 1978 profesionální kulturistiky zanechal a začal se plně věnovat dráze herce: Ještě než zazářil ve fantasy spektáklu Johna Miliuse Barbar Conan, stačil se objevit v romantickém westernu s Kirkem Douglasem Kaktusový Jack a televizním filmu "The Jayne Mansfield Story". Poté, co se v roce 1983 stal americkým občanem, prorazil definitivně ve fenomenálním sci-fi thrilleru Jamese Camerona Terminátor. V dalších letech si Arnold upevňoval svůj trůn akčního krále, a to filmy jako Komando, Predátor, Běžící muž či Rudé horko. V roce 1988 se překvapivě objevil vedle Dannyho DeVita v úspěšné komedii Ivana Reitmana Dvojčata. Poté využili jeho komediálních vloh ještě dvakrát Reitman (Policajt v mateřské školce a Junior) a rovněž Brian Levant ve vánoční komedii Rolničky, kam se podíváš. V devadesátých letech si Schwarzenegger dokázal svou hvězdnou auru udržet: Terminátor 2: Den zúčtování se stal jeho doposud nejúspěšnějším snímkem (506 miliard dolarů utržených v kinech po celém světě). Filmy jako Total Recall, Poslední akční hrdina, Likvidátor, Batman a Robin a naposledy satanský thriller Konec světa dokazují, že Arnold do starého železa nepatří a jeho doménou zůstává nadále akce.
V roce 1990 Schwarzenegger debutoval jako režisér epizodou televizního seriálu "Historky ze záhrobí"; jeho druhým (a zatím posledním) režijním počinem byl televizní remake vánoční klasiky "Christmas in Connectitut". Schwarzenegger spoluzaložil nadaci The Inner City Games Foundation, která se věnuje sportovnímu a kulturnímu vyžití mládeže ve velkých amerických městech. Herec se navíc angažuje v několika sportovních organizacích, podporoval výzkum holocaustu a otázek lidských práv při Centru Simona Wiesenthala, je autorem řady knih s tématikou cvičení a péče o zdraví a také sběratelem umění. Se svou manželkou Mariou Shriverovou a čtyřmi dětmi žije v Los Angeles.

Tony Goldwyn
upoutal pozornost diváků po celém světě jako padouch ve veleúspěšné záhrobní romanci Duch s Patrickem Swayzem a Demi Mooreovou v hlavních rolích. Naposledy sklidil chválu jako debutující režisér snímku A Walk on the Moon, který rovněž produkoval.
Rodák z Los Angeles studoval na Brandeis University v Massachusetts a Hamilton College v New Yorku. Dále si zahrál ve snímcích Případ Pelikán, Nixon, Sběratel polibků, propůjčil hlas kreslenému Tarzanovi Walta Disneyho, zahostoval si v několika televizních seriálech; v seriálu o amerických letech do vesmíru nazvaném "Ze Země na Měsíc" ztělesnil Neila Armstronga. Goldwyn žije s manželkou a dvěma dcerami na východním pobřeží Spojených států.

Michael Rapaport
dokázal zaujmout hned napoprvé v nezávislém snímku Anthonyho Drazana Barva lásky, jež v roce 1993 obdržel na festivalu v Sundance Filmmakers Trophy; Rapaport byl za svou roli židovského středoškoláka Zacka vyrůstajícího v černé komunitě v Detroitu nominován na Independent Spirit Award. Od té doby si zahrál v bezpočtu jak dramatických (Holé lebky Johna Singletona či Polibek smrti Barbeta Schroedera) tak komediálních (komedie Woodyho Allena Mocná Afrodíté a Darebáčci či Nádherný holky Teda Demmeho) vedlejších rolí. Z dalších jeho filmů jmenujme: Metro, Země policajtů, Pravdivá romance, Palmetto či naposledy Útok z hlubin. V televizní sezóně '99 se Rapaport opakovaně představil v oblíbeném sitcomu "Přátelé".

Roger Spottiswoode
Asi nejznámějším snímkem tohoto rodáka z Anglie je druhá bondovka s Piercem Brosnanem nazvaná Zítřek nikdy neumírá. Vedle toho Spottiswoode natočil politický thriller s Nickem Noltem a Genem Hackmanem Pod palbou, dobrodružný snímek s Melem Gibsonem v hlavní roli Air America, a vedl oblíbené komiky Robina Williamse a Toma Hankse v hlavních rolí komedií Ty nejlepší časy respektive Turner a Hooch. Režíruje rovněž pro televizi - film kanálu Showtime "Hiroshima" mu vynesl uznání kritiky, snímek "And The Band Played On", natočený pro společnost HBO, obdržel v roce 1994 cenu Emmy za vynikající televizní film.
Ještě v rodné Anglii si Spottiswoode získal respekt jako střihač dokumentů a reklamních spotů. Na počátku 70. let přesídlil do Spojených států, kde vedle jiných stříhal klasické snímky Sama Peckinpaha Strašáci, Pat Garrett a Billy the Kid a Útěk. V roce 1980 debutoval jako režisér kultovním hororem Terror Train s Jamie-Lee Curtisovou