V porovnání např. s takovým Sylvesterem Stallonem je Arnold Pan herec, přesto i on ve většině filmů, kde hraje, na mě působí nechtěně směšným, někdy (vlastně docela často) až trapným dojmem. 6.den je jeden z oněch filmů, kde se mu to opět povedlo. Arnoldova mimika je přece jen výraznější, než Sylvesterova, ale přesto mi to připadá, že má oproti běžným smrtelníkům ve tváři méně svalů (na úkor zbytku těla), než by mít měl, jelikož každý pokus o úsměv vyznívá ohromně křečovitě, asi jako když se pokouší o úsměv nějaký lidoop (ačkoliv ten se přece jen směje věrohodněji). Dále mě fascinuje to, že snad v každém filmu Arnold pronáší geniální, nezřídka i moralistické projevy (nebo alespoň věty), které v jeho provedení vyznívají stejně nepravděpodobně, jako když si ve výtahu, kde kromě vás je jen jeden člověk prdnete a pak se tváříte, že jste to nebyl vy. Podobně jako onen nepřiznaný pšouk mi smrdí všechny ty pokusy o výchovu diváka ve filmech, které jsou popcornovější než samotný popcorn, a to tenhle určitě je. Přinucení k zamyšlení nad správností či nesprávností klonování je sice pozitivní, ale tady je spíše nechtěně zparodováno, i díky podprůměrně zpracovanému scénáři. Co k filmu dodat jinak? Snad jen to, že věřím tomu, že Arnold skončil s natáčením filmů definitivně, stejně jako kdysi Ronald Reagan, jenž (při vší úctě k němu) byl asi stejně dobrým hercem, jako pan guvernér. Howgh. Dobrý komentář 
Napiš alespoň 300 znakový komentář proč se ti film líbil/nelíbil a získej 5 bonus bodů.
Jazyk: 
