Abrahamovo údolí

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

58%	4 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Drama, Francie/Portugalsko/Švýcarsko, 1993, 187 min., od 12 let
Vale Abraao / Abraham Valley / Le Val Abraham / Valley of Abraham
Kinopremiéra v ČR 15.7.2004 s titulky

Sdílet

Portugalská moderní paní Bovaryová.
Film, označený historiky v roce 1995 za jedno ze tří nejvýznamnějších děl portugalské kinematografie. S využitím motivů Flaubertovy Madame Bovary kreslí Manoel de Oliveira intimní studií ženství uzavírajícího se ve zlaté kleci měšťáckých konvencí.
Uprav informace o filmu

Režie: Manoel de Oliveira
Herci: Leonor Silveiraová, Cécile Sanz de Albaová, Luis Miguel Cintra, Ruy de Carvalho, Luís Lima Barreto, více...

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky Videotéka: přidat si do ní film

Ocenění
1993, Cancún, hlavní cena
1993, Sao Paulo, Cena kritiky na MFF

O filmu Abrahamovo údolí

Řekli o filmu
Ema se upíná k lyrice. V poezii hledá východisko ze světa, který ji obklopuje. Dokáže se ubránit mužům, kteří nevidí v jejím postoji víc než hru o moc. Tématem je, jak poezie vede Emu až k její agónii, jak na základě poetického vidění světa konstruuje vlastní smrt, jak, krok po kroku, tuto agónii poeticky organizuje. (Manoel de Oliveira)

Žádná objímající se těla, žádné něžnosti, jež si vyměňují, žádný dlouhý polibek, žádná odhalená nahota a žádná slova lásky. Vycházíme ze zcela nepopsaného listu, zdá se. Jako v zahajovacím záběru zde ve skutečnosti vše závisí na vztahu mezi časem a pohybem. Zřídka můžeme vidět takovou harmonii, jaké docílil Manoel de Oliveira v muzikálním uspořádání prostoru, postav, citů a vjemů, jež nám klade až ke dveřím. (Camille Neversová)

Každý nový film Manoela de Oliveiry svědčí o nezdolné svobodě, o suverénním vývoji vedeném výlučně nenarušenou náročností, integritou ve všech fázích, které nemůže zmást kompromis žádného druhu. Jak také jinak u filmaře, který ignoruje zamrzlé normy komerce a neváhá předkládat díla tak netradičních metráží jako je Saténový střevíček (sedm hodin) nebo Den zoufalství (75 minut). Nic není vzdálenější okázalé revoltě než tato klidná neústupnost. (Olivier Kohn)
* Jde o názory kritiků po prvním uvedení v soutěži MFF v Cannes 1993.

O herci

Leonor Silveiraová

Narozena roku 1970 v Lisabonu, Portugalsko. Je často obsazovanou herečkou ve filmech Manoela de Oliveiry. Debutovala v jeho Kanibalech (1988), svou zatím poslední roli vytvořila rovněž v Oliveirově Mluveném filmu (2003). K dalším režisérům, s nimiž spolupracovala, patří João Botelho a Vicente Jorge Silva.

O tvůrci

Manoel de Oliveira

Narozen 10. 12. 1908 v Portu. Je zakladatelskou osobností portugalské kinematografie: začal natáčet už v němé éře, od té doby je nejvýznamnějším filmovým tvůrcem své země a od roku 2001 nejstarším aktivním režisérem na světě. Nejprve svá díla natáčel za velkých obtíží a ve vlastní produkci, v krátkých poetických dokumentech (např. Douro, říční dřina) hledal paralely mezi přírodními jevy a lidskou činností. V hraném filmu debutoval neorealisticky laděným snímkem Aniki Bóbó (1942, jde o slova dětské říkanky), příběh nevinné lásky dvou dětí v prostředí Porta. Po čtrnáctileté přestávce, kdy se věnoval jiným aktivitám, se vrátil k dokumentárnímu filmu a postupně dospěl k osobité koncepci statického ztvárňování reality namísto její dramatizace. V letech 1972 - 81 se soustředil na svoji vrcholnou hranou tetralogii zklamaných lásek (Minulost a přítomnost, Benilde čili Panenská matka, Zhoubná láska, Francisca). Téma nenaplněné lásky zůstalo jeho ústředním motivem i nadále, vrací se k němu rovněž v Abrahámově údolí. Na většině svých filmů se podílí také jako scenárista a střihač, výjimečně jako kameraman a zvukař, příležitostně také hraje.