Na slovo vzatý odborník Forrest Taft pracuje pro naftařskou společnost Aegis Oil vedenou sebevědomým a bezohledným Michaelem Jenningsem. Na Aljašce s nasazením života zabrání katastrofě během havárie jednoho z ropných vrtů, ale starý předák Palmer mu vyčítá, že pro Jenningse pracuje. Naftový magnát tvrdí, že selhal lidský faktor a na tiskovce prezentuje svou společnost jako ochránkyni životního prostředí. Jen zasvěcení ví, že za celou propagační akcí je Jenningsova snaha zahájit práci na novém vrtu během dvou týdnů. Pokud totiž termín nedodrží, přijde o právo na půdu, která připadne zpět eskymákům. A to nehodlá připustit. Pověří svého šéfa bezpečnosti MacGruddera, aby zlikvidoval Palmera, který se stal příliš nebezpečným, a když zjistí, že se o tajné údaje společnosti začal zajímat také Taft, rozhodne se ho zabít také. Vláká ho do pasti, jemu se však podaří uniknout těsně před smrtící explozí. Je zraněn a postarají se o něj eskymáci, kteří jej odvezou do své vesnice. Forrest ví, že eskymákům hrozí nebezpečí za to, že mu pomáhají a pokusí se odjet. Je však příliš zraněn. Náčelník a jeho dcera Masu ho odvezou na tajné místo, kde má Taft zjevení a náčelník mu vypráví o legendě, podle které jim může pomoci zachránit jejich zemi jen on. Na Jenningsův příkaz MacGruder při pátrání po Taftovi dorazí do eskymácké vesnice a smrtelně postřelí náčelníka vesnice. Zanedlouho se jeho komando střetne s Taftem v Palmerově domě. V tuhé přestřelce Taft zvítězí a několik mužů zabije. Z Palmerových disket se dozví o nebezpečí, které hrozí životnímu prostředí, pokud by Jennings zahájil těžbu na eskymáckých územích. Zuřící ropný magnát Jennings najme profesionální komando zabijáků vedené zkušeným Stonem a pošle ho po stopách Tafta. Ten prchá společně s Masu a cestou připraví několik pastí, které postupně snižují počet jejich pronásledovatelů. Termín spuštění rafinerie se však blíží a Taft, přestože má v patách stále komando zabijáků, je odhodlán zabránit mu za každou cenu.

Aljaška v plamenech je šestým filmem a současně režijním debutem známého Stevena Seagala. Ten o režisérskou židli už dlouho usiloval, měl původně natočit gangsterku Man of Honour pro 20th Century Fox, společnost však projekt zastavila poté, co plánovaný rozpočet vyskočil z dvaceti milionů dolarů na třicet. Znechucen nekonečnými tahanicemi, ztratil herec o gangsterský film zájem a přijal nabídku, aby za podstatně menší honorář natočil ekologický thriller. A protože šlo o dějově poněkud přímočarý příběh, rozhodl se jej ozvláštnit maximální věrností reáliím. Bez ohledu na produkční problémy a rozmary počasí se rozhodl točit v přírodních scenériích Aljašky. Se svým štábem přes pět týdnů bojoval s nečekanými změnami počasí a prudkými teplotními skoky. Všechno bylo navíc komplikováno potížemi s dopravou a zásobováním, neboť část záběrů vznikala na zcela odlehlých místech, nejen daleko od obydlených míst, ale daleko od jakýchkoli cest. Scénograf William Skinner strávil několik týdnů studiem eskymácké kultury a architektury, protože od něj Seagal vyžadoval přesnost do těch nejmenších detailů. Ten také angažoval dvojici konsultantů (jedním z nich byla manželka náčelníka eskymáckého kmene, žijícího v místě natáčení), která na realizaci dohlížela. Kostymér Joe Aulisi připravil přes tisíc kostýmů, většinou ručně zdobených a ušitých z pravých aljašských materiálů, ozdobených různými eskymáckými symboly. Většinou byly inspirovány exponáty z tematicky zaměřených muzejních expozic.