| 78% | 651 hlasů |
|
Přehrát ukázku
Zobrazit fotky
![]() ![]() ![]() |
|||
Sdílet
|
Vzpomínání slavného Federica Felliniho na dětství, rodné město, první lásky a klukoviny oceněné Oscarem a celou řadou dalších cen. Vyprávění, které neobsahuje žádnou pevnou dějovou kostru je tříští vzpomínek a epizod odehrávajících se v malém italském městečku na pobřeží Jaderského moře v průběhu jednoho roku někdy v polovině třicátých let. Pozorovatelem a hlavní postavou vyprávění je dospívající chlapec Titta, který s kamarády provádí ve škole obvyklé klukoviny, tajnou, beznadějnou láskou miluje nedostupnou krasavici, místní kadeřnici Grasdiscu, která sní o Gary Cooperovi, ale nakonec se spokojí i s obyčejným karabiniérem. Studuje na místním gymnáziu a tropí si žerty z podivínských profesorů, doma usedá ke společnému stolu s politicky radikálním otcem, který si svými názory neustále dělá problémy všude okolo, ustaranou, obětavou maminou, netečným a líným strýcem a ostatními příbuznými. Poklidný život městečka je narušován pouze několika významnými mezníky, mezi než patří např. fašistická oslava 21. dubna, jako výročí zrození Říma. Titto však neprožívá jen obvyklé rodinné trampoty, přichází na chuť také dosud zakázanému ovoci erotiky, a když neuspěje u Gradescy, spokojí se s tlustou trafikantkou. I když v poslední chvíli ztratí odvahu. |
| Ve filmu nalezneme různorodé stylové i žánrové roviny. Vedle lyrického poletování chmýří či sněhu, bezstarostného dovádění a prozpěvování nacházíme karnevalově odlehčené postavy (cholerický Tittův otec s anarchistickými tendencemi, kterého neustále mírní jeho žena) i celé události (výlet do přírody s pomateným strýčkem, který se nejprve pomočí, protože si zapomene rozepnout poklopec, a posléze s památným křikem "Chci ženskou!" vyleze na strom). Některé výjevy - třeba ilustrace tradovaných zkazek o návštěvě mladého knížete nebo cizokrajného emíra v místním hotelu - připomínají scénografickým řešením jevištně stylizovanou šantánovou scénu, která se snad mohla vyskytovat v nějakém revuálním filmu ze 30. let. Současně se však do snímku vkrádají různé tragické momenty - například hospitalizace a úmrtí Tittovy obětavé maminky. Nakonec i zdánlivé obscénnosti (zejména gesta ilustrující kopulaci, nebo opakované bzdění, jemuž se s gustem oddává vitální dědeček) pouze podtrhují jadrnou povahu původem i mentalitou venkovských lidí... |