Příběh pašeráka heroinu, starostlivého otce, kata a lidového vůdce Franka Lucase byl poprvé zveřejněn před sedmi lety v článku novináře Marka Jacobsona pro New York Magazine. V roce 2000 seznámil Jacobsona s Lucasem výkonný producent Nicholas Pileggi, který se podílel na scénářích k filmům Mafiáni a Casino. Tím započal spolupráci, během které Lucas novináři detailně vylíčil svůj neuvěřitelný vzestup a pád. Jeho příběh, od samého počátku, kdy byl svědkem toho, jak mu členové Ku-Klux Klanu v La Grande v Severní Karolíně zavraždili bratrance, přes dechberoucí částky, které prodejem drog vydělával, až po hrozbu doživotního uvěznění, je naprosto ohromující.
Jacobsonův článek „Superfly se vrací“ (narážka na dalšího známého drogového dealera) líčí složitý příběh chudého zemědělského pomocníka, který se přistěhoval do Harlemu a nenápadně obešel známé postavy tamního trhu s heroinem, aby si nakonec v New Yorku vydobyl výsadní postavení. Tím, že tisícům závislých, kteří se v období vietnamské války po amerických ulicích potulovali, prodával kvalitnější drogy za nižší ceny, se Lucasovi podařilo nahromadit bohatství v řádu desítek milionů dolarů - a posléze na sebe i upoutat pozornost zákona. Kdyby se nevěnoval prodeji nelegálních a smrtících látek, byl by Lucas za vedení svého rodinného podniku nepochybně oslavován jako jeden z nejlepších obchodníků desetiletí, ne-li století.
Lucas, který vyrostl v bídě v malém jižanském městečku, přijel do New Yorku v roce 1946. Dvacet let pracoval pro Ellswortha „Bumpyho“ Johnsona (který byl předlohou pro černošského mafiánského bosse ve filmech ze sedmdesátých let o detektivu Shaftovi) jako jeho pravá ruka, až do jeho smrti v roce 1968 - což bylo školou ve stylu gangsterů jako Frank Costello a Lucky Luciano. A po Johnsonově smrti se ujal moci sám. Začal se orientovat na vznikající obchod s heroinem a okamžitě o sobě dal městu znát - přičemž neváhal přiložit pistoli k hlavě každému, kdo by se mu odvážil postavit.
Oscarový producent Brian Grazer byl Jacobsonovým článkem fascinován, navrhl společnosti Imagine Entertainment natočit o Lucasovi film a setkal se s Pileggim a Lucasem, aby se o gangsterových osudech dozvěděl více. Řada Grazerových filmů se inspirovala skutečnými událostmi - od 8. míle a Světel páteční noci po Čistou duši a Těžkou váhu. Grazer Lucasův příběh vnímal jako metaforu pro chamtivost kapitalismu a, jak sám přiznával, nikdy se s žádným podobným příběhem nesetkal.
Grazera fascinoval příběh člověka „toužícího po splnění amerického snu, který přišel na způsob, jak jednat s lidmi v jihovýchodní Asii a získat tak heroin nejvyšší kvality.“ „Jakmile ho měl,“ pokračuje Grazer, „uzavřel dohodu s americkými vojenskými důstojníky, kteří ho pašovali do Ameriky v pytlích s těly amerických vojáků, padlých ve Vietnamu [takzvaná mrtvá spojka]. Připadalo mi to jako pozoruhodný, neprůstřelný a zajímavý nápad.“ Následně se producent obrátil na zkušeného scénáristu Stevena Zailliana, aby napsal na základě Lucasových osudů scénář.
Oscarem oceněný Zaillian - zodpovědný za taková vrcholná filmová díla, jakými jsou Spielbergův režijní skvost Schindlerův seznam nebo Gangy New Yorku Martina Scorseseho - strávil s Lucasem a jeho původním žalobcem Richiem Robertsem celé měsíce, aby mohl stvořit scénář, který obsáhne období několika desetiletí. Ohromil ho také bizarní vývoj vztahu mezi mezi mafiánským multimilionářem a policistou, ze kterého se stal žalobce. Byl si jistý, že vznikne šokující alegorie, která nebude jen popisovat Lucasův vzestup a pád, ale bude dokládat i velmi odlišnou životní pouť člověka, který se ho snažil předat spravedlnosti.
Policista, který se v Zaillianově scénáři objevuje, má pověst sukničkáře, zoufale se snaží udržet pod kontrolou svůj soukromý život a zákon prosazuje tvrdou rukou. Roberts (nebo přinejmenším postava drsného policisty, kterou nám Zaillian přibližuje), jeden z mála tehdejších mužů zákona, kteří nepropadli korupci, je nucen řešit zcela opačné problémy, než ... Dobrý komentář
3x