fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Videoarchiv    Podobné filmy    

54% 61 hlasů
5.4 10 61
film / drama, Česká republika, , 100 min., od 15 let

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2000, Český Lev, Střih (J. Brožek), Výtvarný počin (V. Michálek, M. Štrba)


Archiv
02:13



Láska je bolest. A droga bestie, která nám bere záchranný kruh naděje. Jan Čechtický a Klára Issová uprostřed smíchovského pekla Vladimíra Michálka.
Mladý muž, třicátník, pražský looser, říkejme mu Mikeš. Jediné, co mu patří, je několik svršků, jinak jen dluhy a zahnízděná Bestie v něm. Mikeš získává kutloch k přespání v jednom z otlučených a různými vyšinutci obývaných pavlačových domů na smíchovské výpadovce z města. Tady má kvelb brutální obchodník Landovský a jeho žena, vyšinutá modlilka Holubová, tady lze potkat sirotky a děti ulice, romské a světské dyliny, kšeftaře, pasáky, veksláky, magory. Mezi tímto lidem však jako zázrakem potkává Mikeš svou sousedku Janu. Cit mezi nimi - explodující jedné temné noci - se zdá být jedinou nadějí, kterou oba ztracenci na tomto světě mají. Parťák ze starých dob Lukáš však seznamuje Mikeše s Kájou.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Prepalena nuda, a len taky povrchny vyvar, ktory nema narocnemu divakovi co ponuknut. Dejova linia slaba a nevyrazna, celkovo balast, skoda. 20 %
Všechny komentáře k filmu 9+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Anděl exit

obrazek
Hrdinou filmu je Mikeš, který se jednoho prosincového dne rozhodne začít bojovat se závislostí na drogách. Mikeš žije ve špinavém smíchovském činžáku, k jehož koloritu patří cikánské obyvatelstvo balancující na hranici zákona stejně jako podivínský domácí Machata, jeho a zvráceně nábožensky založená žena a Mikešovi feťáčtí parťáci Lukáš a Kája. Právě oni jsou onou brzdou v Mikešově "ušlechtilém" snažení. Jednoho dne se do sousedního bytu přistěhuje Jana, holka z "normálního" světa. Mikeš s ní prožije krátkou milostnou romanci, pak ale utíká s Kájou až do jižní Afriky, kde se Kapském Městě živí prodejem drog. Jejich vztah nabírá vražedné obrátky, dokud se Mikešovi nepodaří namíchat obzvlášť silnou dávku drogy, která jim přenese krátkodobé zbohatnutí. Africká anabáze však končí zle a Mikeš se vrací do Prahy k Janě jako k naději. V patách mu však jde "blaho" náhodně vzniklé drogy, kterou se marně snažil vytvořit znovu. Touha po blahu je tak silná, že nutně směřuje k tragedii.



O natáčení

obrazek
Film Anděl Exit byl jako první u nás natáčen netradičným způsobem. Točilo se na digitální videokameru, výsledný snímek byl pak přepsán na filmový materiál. Důvodů, proč zvolili tvůrci tento způsob, je několik. "Kdybych chtěl příběh inscenovat klasickým způsobem, náklady by se vyšplhaly skoro na sedmdesát milionů," říká režisér. "Navíc jsem hledal takovou formu, aby ten příběh byl uvěřitelný, což by se mi klasickou cestou asi povedlo mnohem obtížněji." "Vladimír přišel s nápadem, že zkusíme digitální technologii," doplňuje producent Jaroslav Bouček. " Koupili jsme si tříčipovou kameru. Nikdy předtím jsem tímto způsobem nedělal, ale technika mě absolutně fascinuje. Nejdřív jsme si pořídli malinkou Sonny kamerku, kterou jsme používali třeba na kamerové zkoušky. Za jediný rok tak zestárla, že je pomalu na vyhození. Techniku a postupy, které jsme použili u Anděla, bychom naprosto nemohli použít u jiných témat. Historický kostýmní velkofilm takhle zřejmě točit nemůžete. Ale drsný příběh toho charakteru, jaký je ten náš, je pro tuto technologie skoro ideální." Práce s digitální kamerou a malým štábem znamenala nejen finanční přijatelnost, ale navíc umožnila režisérovi a kameramanu Martinu Štrbovi daleko těsnější kontakt s herci, postižení atmosféry, zatažení diváka do děje. Režisérovi a hercům pak dala pocítit doslova luxus chronologického postupu natáčení. Herečtí představitelé měli možnost krok za krokem prožívat ztvárňovaný příběh. "Pro herce je to absolutní výhoda, je to skvělý. Mně se nikdy předtím nestalo, abych mohla natáčet film chronologicky. Při klasickém způsobu člověk musí dávat velký pozor, protože nuance vztahů se mění. Tady je ta návaznost a gradace mnohem přirozenější, člověk si to odžije v reálném čase a nemusí listovat scénářem, aby se ujistil, v jakém je zrovna obraze," oceňuje tuto možnost Klára Issová. "Nešlo však jenom o formu natáčení, o ty technické možnosti, pro mě bylo velmi důležité, že to byla práce s Vladimírem," říká Zuzana Stivínová "Tenhle způsob natáčení nám dával ohromnou svobodu, protože jsme mohli pružně reagovat na neočekávané situace, v nichž jsme to, co jsme měli odpředu nazkoušené, prostě jen rozehráli s novými okolnostmi." "Zkušenost to byla skvělá, ale mám pocit, že Vladimír vystříhal všechny dobré záběry, které jsem natočil, ty kde zřetelně artikuluji a nechal tam jen ty špatné," říká až příliš sebekriticky Jan Čechtický. Svoji první reakci na režisérovu nabídku popisuje slovy: nejprve to bylo jako spíš že ne a pak jako spíš, že ano. Vladimír Michálek si naopak Honzův výkon pochvaluje: "Celou dobu jsem se obával, aby náhodou nezačal za každou cenu hrát. Naštěstí nezačal a to bylo dobře." "Hrozně jsem se trápil ne s tím, že bych hrál někoho úplně odlišného, s nímž nemám nic společného, ale s tím, že jako neherec často nezvládnu to, co mají profesionálové běžně zažité - třeba takovou věc jako mluvit nahlas a srozumitelně," oponuje Jan Čechtický. "Natáčení však byl pro mě krásný zážitek, atmosféra byla bezvadná a určitě z toho budu čerpat déle, než je ta doba, po níž budu na plátně."
Natáčení začalo na Vánoce 1999 v okolí křižovatky Anděl a proslaveném smíchovské činžáku zvaném Brooklyn 42. Početní romští naturščici dotvářejí kolorit místa plného svérázné atmosféry, kterým Smíchov je. Malý filmový štáb počátkem následujícího roku vystřídal studenou Prahu rozpálenou Jihoafrickou republikou. V knize se sice děj odehrával v Paříži, ale záměna za Kapské Město umožnila zdůraznit kontrast nálady už jenom díky počasí. Na jihu Afriky panovala čtyřicetistupňová vedra, kdežto v Paříži v té době bylo zhruba stejné počasí jako v Praze. Štáb zde působil celkem nenápadně mezi skupinkami turistů, kteří měli vesměs podobné technické vybavení digitálními kamerami, takže výrazněji se odlišoval hlavně mistr zvuku Radim Hladík jr. Točilo se převážně v Kapském Městě a okolí a díky pomoci několika zdejších lidí se Michálkovi a jeho lidem podařilo dostat do míst, kam turistické výpravy běžně nechodí a navázat kontakty s lidmi, jejichž práce je trochu na hranici zákona. "Velmi nám pomohla generální konzulka Gita Fuchsová, která zprostředkovala řadu kontaktů a pak Trevor, který si ve filmu zahrál roli Trevora a který zná snad všechny lidi, řekl mi, kam mám jít, na koho se obrátit. Trevor Steele Taylor je ve skutečnosti takový jihoafrický Jiří Bartoška, je ředitelem filmového festivalu v Kapském městě." V jihoafrické sekvenci, která se točila zhruba týden, se objevují lidé, kteří často i ve skutečnosti dělají to, co ve filmu, což je především skupinka černých dealerů drog. "To byli moji poradci a už se těší na jihoafrickou premiéru," dodává s úsměvem režisér Michálek. Největší změnu prodělala ve zdejší etapě natáčení Klára Issová, která zcela přišla o své dlouhé vlasy. O scéně Klára samozřejmě věděla už z dob pražských příprav a počítala s tím, že tentokrát nepůjde o maskérský trik, ale vlasy půjdou dolů pěkně natvrdo, což prakticky provedl sám režisér - na maskérku prostředky nezbyly. "Musím přísahat, že Vladimír mě skutečně nenutil k tomu, abych se ostříhala. Hodně dlouho jsem uvažovala o tom, že vlasy dám pryč, protože mě štvalo být pořád v dlouhých. Příležitost k ostříhání byla už před lety v Indiánském létě, ale tehdy jsem už měla podepsanou smlouvu na jiný film, a přišlo mi hloupé nic neříct, ostříhat se a přijít na jiné natáčení s krátkými vlasy. Tentokrát jsem se chtěla ostříhat, věděla jsem to, a tak to proběhlo úplně v klidu, " popisuje okolnosti vzniku vlastní holohlavosti Klára. Stříhací scéna se točila v černošské kolonii. "Jak jsme byli zabraní do práce, člověk si ani neuvědomoval, že tam, kde točíme, je to vlastně pro bělocha hodně nebezpečné místo. My jsme se tam dostali také díky tomu, že paní, která pomáhala v domácnosti, kde jsme bydleli, žila v baráku v tomhle ghettu a točilo se vlastně u ní doma. Ale myslím, že ona sama měla strach, co se stane, až tam přijedeme. Když jsme přijeli, hned se kolem nás vyrojila spousta černoušků a si jim bílá holka s bílou hlavou přišla legrační, protože se mi celou dobu, co jsme tam byli, jenom smáli. Ale to bylo vlastně všude, kam jsem přišla."

O postavách

Příběh filmu Anděl Exit konstruuje do jisté míry milostný trojúhelník, jehož vrcholy jsou Mikeš a jeho dvě osudové přítelkyně. "Kája je holčička, která paří a chce všechno vyzkoušet, rychle zapadne do party k Lukášovi a Mikešovi, ale žádné velké přátelství mezi nimi není, " popisuje svou postavu Klára Issová. "Určitě podvědomě touží po lásce, po klidu, ale drogy nakonec paralyzují její city. Jedna věc je silnější. Před natáčením jsme velmi dlouho zkoušeli u Vladimíra v ateliéru a já jsem do poslední chvíle měla pocit, že se nemohu do postavy dostat. Teprve první večer, kdy jsme točili na Půlnoční, jsem zjistila, že se to láme." Jana jakoby tvořila opačný pól Mikešova života a je do jisté míry i určitou nadějí. "Nemyslím, že by ta moje postava byla nějak výrazně kladná, " říká Zuzana Stivínová. "Oni se vlastně potkají úplně vyšinutým způsobem a ona nemá právo si ho nějak přivlastňovat. Vím, že jsou určitá nepsaná pravidla, která by se měla dodržovat, ale kdo z nich je v tom filmu vlastně dodržuje. Zaplaťbánbůh, že ta moje postava není úplně pozitivní, protože jsou to přece normální lidi, kteří sice matně ale poctivě hledají východiska."

Herci o hercích
"Nejčastěji jsem pracovala s Honzou Čechtickým a Vojtou Pavlíčkem,který hraje Lukáše. Byli skvělí partneři a možná i díky tomu, že nejsou profesionální herci, tak daleko intenzivněji vnímali hereckého partnera. A tohle je pro mě na place jedna z nejpodstatnějších věcí. Tou je bezpochyby režisér a pak partner, který mi dává zpětnou reakci, na níž zase já mohu nějak reagovat. Kluci byli úplně super," vzpomíná Klára Issová. Jan Čechtický je stále daleko spokojenější s hudbou, kterou pro film zkomponoval : "Nebyl jsem přesvědčený, že to zvládnu zahrát a snažil jsem se Vladimíra přesvědčit, že to nemá cenu, ale on přesto zkusil a ukázalo se, že to fakt nemá cenu. Co se týká muziky, já nikdy nejsem úplně spokojený, ale myslím, že tady jsem odevzdal to, co jsem odevzdat chtěl. Bavilo to nejen mě, ale všechny lidi, kteří se na tom podíleli, takže doufám, že výsledek tomu odpovídá." A režisér souhlasí: "Ta hudba je neuvěřitelně pokorná a přináší do filmu další emoci. Honza nepatří ke skladatelům, kteří by upřednostňovali svou ambici a nerespektovali film." Zuzana Stivínová natočila za poslední tři roky několik filmů, v níž ji režijně vedly jak filmové klasičky, Věra Chytilová nebo Drahomíra Vihanová, tak debutant Otakáro Schmidt. Dalším byl právě Vladimír Michálek: "Vladimír je ohromně klidný člověk a jako herec mám pocit, že mi kryje záda. Celé přípravy i natáčení pro mě znamenaly výjimečný téměř rok života a já jsem se nebála udělat cokoliv pro režiséra i pro věc - což samozřejmě neznamená, že by Vladimír herce využil vyždímal a opustil. A v tom je ohromná svoboda - když vím, že se nemusím bát udělat cokoliv." Také pro producenta Jaroslava Boučka je Vladimír Michálek zárukou kvalitní práce: "Jedním z největších Vladimírových darů, které má jako režisér, je že umí skvěle pracovat s herci i neherci. Umí z nich dostat všechno. To jsem si za tu dlouhou dobu, co spolu děláme, několikrát ověřil. Už od té doby, co dělal pomocného režiséra na těžkých filmech. On si to prošel opravdu od píky, pracoval s komparsem, s malými rolemi, většími rolemi, až po prvořadé herce. Tohle dokonale umí. Nikdy jsem se v něm pokud jde o výběr herců a práci s nimi nezklamal. A potvrdil mi to i v Andělovi."

O drogách
Přestože režisér jasně vymezuje drogám ve filmu známku určitého symbolu závislosti, je zde jejich fyzická přítomnost nutná. "Co se týká postupu výroby drogy ve film, pro níž jsme vymysleli jsme jméno czech jet - český tryskáč, všechno je fikce, není to návod," říká režisér Vladimír Michálek. "Ale znovu opakuji není to film o drogách, je to film o závislosti. To, čím se zničíte, je jen vnější podoba." Přítomnost drogového problému, může odkazovat k tomu,že Anděl Exit bude takzvaně generační film. To popírá producent Jaroslav Bouček "To je pro mě dost zásadní otázka. Dlouho jsem o tom s Jáchymem i Vladimírem diskutoval. Já jsem padesátník, oni mezi třiceti, čtyřiceti, hrdinům filmu je kolem dvaceti. Definovali jsme si to pro sebe - berte to samozřejmě s velkou nadsázkou- asi tak, že moje generace je generace alkoholiků, jejich napůl alkoholiků a napůl feťáků a ta dnešní mladá generace - to už jsou jenom feťáci. To ale neznamená, že příběh, kde se hraje také o drogách, by měl oslovit jen jednu generaci diváků. Kromě toho náš film není hlavně o drogách. Je o drsné realitě života. A hlavně o lásce, lidských vztazích a citech, byť o vztazích do značné míry ovlivněných a deformovaných závislostí. Z těch drog vyplývají všechny věci, o nichž se hraje: ty chvilkově pozitivní i ty průšvihy a konce na dně." Herečka Klára Issová je podle producentova dělení představitelkou té nejmladší generace "Drogy rozbijou především člověka, to jak se dívá sám na sebe" říká Klára. "Pod jejich vlivem k sobě získáváte spíše negativní vztah. A podle toho, jak se díváte sami na sebe, tak se díváte i na okolí. Člověk, která se nemá moc rád, taky nemůže mít rád nikoho dalšího."

Slovo závěrem
"V tomhle případě jsem věděl jen to, že jdu do velkého rizika," přiznává producent Jaroslav Bouček. "Nedokázal jsem třeba přesně odhadnout, jak přepis na 35mm dopadne a vyzní vcelku, i když jsme samozřejmě dělali nějaké testy. Technika byla ale jen jedna nejistota. Druhá nejistota bylo pro mě téma a třetí - dost závažná - zda Topol zůstane Topolem. Nebyl jsem stoprocentně přesvědčen, jak scénář zafunguje. Ptáte-li se, jak jsem spokojen s konečným výsledkem, musím říct, že jsem nadšený. Zase mě přesvědčili jak Vladimír Michálek, tak kameraman Martin Štrba nebo zvukař Radim Hladík, ti moji "Čeští lvi", s nimiž spolupracuji, včetně střihače Jiřího Brožka, že jsou opravdu špičkoví. Jsem přesvědčený, že kdybych našel vhodný scénář, který by se hodil touto technologií natočit, že bych se to toho nebál jít znovu. A je to určitě cesta. To ale vůbec neznamená, že si kdokoliv dneska může koupit kameru a natočit celovečerák. Kromě techniky musí mít i filmařský talent."

Jaroslav Bouček (produkce)
Po absolvování FAMU v roce 1974 pracoval do roku 1992 ve Filmovém studiu Barrandov, postupně jako zástupce vedoucího produkce na 20 filmech a seriálech a od roku 1985 do roku 1990 jako vedoucí produkce na 12 filmech a seriálech.

V roce 1991 pracoval 1 rok jako produkční ředitel Filmového studia Barrandov a v roce 1992 jako vedoucí producentského centra . Od roku 1993 je nezávislým producentem.

Vladimír Michálek (režie)
Vladimír Michálek se narodil 2. 11. 1956 v Československu. Po absolvování FAMU spolupracoval zejména se zahraničními režiséry jako pomocný režisér. Během tohoto období začal natáčet vlastní dokumentární filmy a od roku 1989 také vlastní hrané filmy.

Jáchym Topol (scénář)
Studoval na gymnáziu a na střední škole sociálně právní jejíž studium nedokončil. Do roku 1986 pracoval jako skladník, topič a nosič uhlí. Poté až do r. 1990 pobíral invalidní důchod. V roce 1986 podepsal Chartu 77, v téže době byl aktivistou skupiny České děti. V r. 1988 byl zatčen pro ilegální překročení hranic (do Polska) a rozšiřování materiálů nepřátelských socialistickému zřízení. Trestní stíhání nebylo díky amnestii zahájeno. Rozsáhlé byly také Topolovy samizdatové a publicistické aktivity. V letech 1980-82 vydával samizdatový časopis Violit, v letech 1980-84 pořádal edici debutantů Edice pro více. V roce 1985 se podílel na založení edice Mozková mrtvice a na vzniku časopisu Jednou nohou, po pátém čísle přejmenovaném na Revolver Revue (1990-1993 šéfredaktor). R. 1989 stál u zrodu politického časopisu Sport, který se po transformaci v Informační servis prosadil jako politický týdeník Respekt (do r. 1991 reportér). Od r.1996 studuje etnografii na FFUK. Debutoval básněmi v generačním samizdatovém Sborníku 79-1. Psal texty pro hudební skupinu Psí vojáci. V letech 1982 - 86 působil jako textař a zpěvák skupiny Národní třída. V samizdatu byla zveřejněna jeho jednoaktovka Poslední dny Párska (Edice pro více, 1980). Podílel se na překladu básní Ch. Bukowského-Připoutejte se, 1986. Přispěl i do řady samizdatových sborníků. Od roku 1992 spolupracuje se zpěvačkou Monikou Načevou.

Martn Štrba (kamera)
absolvent Střední umělecko průmyslové školy v Bratislavě - obor fotografie absolvent Filmové a televizní fakulty akademie múzických umění v Praze (FAMU) - obor filmová kamera

Podobné filmy

Na křídlech vážky
(Dragonfly) Kevin Costner se nemůže vzpamatovat ze smrti své ženy a zapomnění hledá v tvrd...
dnes 15.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Posel budoucnosti
The Postman) V nedaleké budocnosti, kdy je země zpustošena válkami, katastrofami a morem, ...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Robin Pilcher: Neznámá úskalí
(Robin Pilcher: Zeit des Wiedersehens) Do života Katie a jejího těžce nemocného manžela, v...
dnes 20.20
NAHRAT
ZDARMA
Barrandov
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 17. 11. 2018 Svátek má Státní svátek
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz