Stárnoucí císař vzpomíná na svůj život. Píše se rok 42 před naším letopočtem a Řím se zmítá uprostřed občanské války. Mladý Gaius Octavius opouští dům své matky a společně se svým přítelem Agrippem se vydává do Španělska, aby se připojil k armádě Octaviova strýce Julia Caesara v boji proti vojskům Pompeje. Caesar, který si ho vybral jako svého dědice, ho po vítězoslavném příjezdu do Říma pošle společně s jeho přáteli Agrippem a Maecenasem do Řecka. Tam také Octavia zastihne zpráva o Caesarově vraždě. Okamžitě se i s přáteli vrátí do Říma, aby se pokusil získat podporu lidí a politiků. Je jmenován konzulem a ve svém boji proti spiklencům, kteří spáchali atentát, nalezne spojence v Marku Antoniovi. Společně porazí armádu Bruta a Cassia v bitvě u města Filipp. Zpočátku se vítězové dělí o vládu na Římem, potom se však Markus Antonius stane milencem egyptské královny Kleopatry a Octavius, který přijal jméno Augustus, se musí postavit proti němu. Triumvirát se rozpadá a Augustus vyhlásí Antoniovi a Kleopatře válku. Po úspěšném vojenském tažení se pak stává jediným vládcem Římské říše. Během jeho vlády zažívá Řím nejen období míru a blahobytu, ale také věk, ve kterém kvete umění a kultura. Jeho nejdůležitějším rádcem, zejména politickým se stává jeho manželka Livia Drusilla a je to také ona, kdo odhalí nebezpečné spiknutí. Zjistí totiž, že Iullus, syn Marka Antonia a milenec Augustovy dcery Julie, se podílí na přípravách plánu, jehož cílem je zavraždit císaře. Všechno začalo tím, že zemřel Augustův věrný přítel Marcus Agrippa, se kterým má jeho Julia dva syny. Augustus cítí, že budoucnost Říma je ohrožena, a proto považuje za rozumný návrh své ženy Livie, provdat Juliu za jejího syna Tiberia. Julia však odmítne uposlechnout otcův příkaz, protože miluje Iulluse. Císař je však neústupný, takže Julia ve snaze zachránit syny nakonec se sňatkem souhlasí. A to je počátek tragických událostí, které osudově zasáhnout rodinu římského císaře.