fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

73% 2415 hlasů
7.3 10 2415
dětem / animovaný, film / animovaný, komedie, USA, , 96 min.
Cars
Kinopremiéra v ČR 13.7.2006, DVD od 11.12.2006 Bonton, Blu-Ray od 16.11.2011 Magicbox

Režie: ,
Herci: , , , , , více...


Ukázka
00:56



Život je cesta, užívej si cesty!
Když se začínající, avšak velmi ambiciózní závodní auto Blesk McQueen během cesty na velkolepý šampionát Zlatý píst neočekávaně zatoulá do ospalé Kardanové lhoty u Silnice 66, naučí se, že opravdová radost ze života se neskrývá za cílovou rovinkou, ale na cestě k ní. Auta ze lhoty, s nimiž se v průběhu svého putování napříč Amerikou seznámí, mu ukáží, že na světě existují i důležitější věci než trofeje, sláva a sponzoři.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu V tomhle filmu si na své přijdou hlavně kluci, ale i holky nezůstanou v pozadí. Tahle pohádka má všechno. Burák je asi moje nejoblíbenější postava. Má to vtip i mravní ponaučení a nejlepší na tom je, že to bude bavit jak děti, tak i rodiče.
Všechny komentáře k filmu 88+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Auta

Hlavní hrdina, auto jménem Blesk McQueen, promlouvá hlasem Richarda Krajča, jeho kamarádka Sally dostala hlas Kateřiny Brožové, v dalších rolích uslyšíme Petra Novotného, Jana Teplého, Vladimíra Brabce, Jiřího Macháčka, Jiřího Prágera a Bolka Polívku, který dostal roli šerifa. Snímek, jehož scénáristou a režisérem je přední tvůrce animovaných filmů John Lasseter (podílel se na hitech Hledá se Nemo, Úžasňákovi a režíroval oba díly Příběhu hraček)

obrazek
Blesk McQueen
(Richard Krajčo)
Tohle zbrklé závodní auto, ženoucí se za úspěchem je připraveno na to, aby se stalo nejmladším autem, které kdy vyhrálo Mistrovství o Zlatý píst a myslí jenom na dvě věci - na výhru a všechny výhody, které s tím souvisejí. Ale když se při objížďce dostane do zapomenutého města KARDANOVÁ LHOTA a musí se postarat samo o sebe, začíná přemýšlet o tom, co je v jeho životě nejdůležitější.

obrazek

Sally
(Kateřina Brožová)
Tohle sportovní porsche z roku 2002 z Kalifornie se unavilo rychlým životem a začalo nový život v Kardanové Lhotě. Jako vlastník Motelu U Kužele a jedno z nejoptimističtějších propagátorů města doufá, že se jednoho dne vrátí ke své bývalé slávě a bude zase "v kurzu". Najde okamžitě zalíbení v Bleskovi McQueenovi a pomáhá mu najít ten správný směr.

obrazek
Doktor
(Jan Teplý)
Doktor Hudson z roku 1951, zdánlivě tichý venkovský doktor (mechanik) se záhadnou minulostí, je základním kamenem Kardanové Lhoty a také zastává úřad městského soudce. Doktor je respektovaný a obdivovaný lidmi z města, moc toho nenamluví a není ohromen příjezdem Bleska McQueena do města. Závodní auto posedlé rychlostí se doktorem příliš nezabývá a bere ho jenom jako staré "dědkovské" auto, ale přijde na to, že tenhle starý model má ješte pár triků pod kapotou...

obrazek
Ramone
(Vladimír Brabec)
Tenhle pomalý jezdec Impala z roku 1959, majitel Ramonovy umělecké lakovny, je skutečným umělcem pokud jde o barvu a kov, ale už roky nikoho nemaloval. Zatímco čeká na platícího zákazníka, který by se objevil, denně přemalovává sebe a doufá, že Blesk McQueen bude souhlasit a nechá ho, aby mu přidal několik nových ozdůbek.

obrazek
Šerif
(Bolek Polívka)
Expert na silnici Route 66, auto policejní hlídky Mercury Police Cruiser z roku 1949, které se zapřísáhlo udržovat v Kardanové Lhotě pořádek a klid. Šerif je vždy na číhané na případné porušovatele rychlosti, kteří by se mohli chtít řítit jeho městem, a miluje vyprávění příběhů o své milované mateřské silnici a za městským billboardem si příležitostně dá šlofíka.

obrazek
Burák
(Petr Novotný)
Tenhle starý dobrý odtahovák s velkým srdcem může být zvenku trochu sešlý, ale má nejrychlejší vlečné lano v Okresu výfukov a je vždycky tím prvním, kdo podá pomocnou ruku. Burák roztomilý a loajální k chybám, se spřátelí s Bleskem McQueenem a hned v něm vidí svého nového nejlepšího přítele navzdory spoustě jeho chyb. Burák, který se sám prohlásil za "nejlepšího řidiče na světě v jízdě pozpátku" se vyžívá v "překlápění traktoru", když zrovna neřídí firmu "Buráková odtahovka a vrakoviště".

obrazek
Luigi
(Jiří Prágner)
Tenhle společenský, vznětlivý fiat z roku 1959 s velkým srdcem řídí místní obchod s pneumatikami "Domov sklánějící se věže pneumatik". Spolu se svým kámošem Guidem, zdvižným vozíkem, je Luigi vášnivým fanouškem závodních aut (tíhne k Ferrari). Obchod už nejde dobře celá léta, takže vždycky můžete počítat se smlouváním na novou sadu kol od tohohle veselého obchodníka.

obrazek
Fillmore
(Jirí Machácek)
Minibus VW z roku 1960 je usedlík v Kardanové lhotě a je hippie, který si vaří své vlastní organické palivo a chválí jeho mnohé výhody. Návštevníci se o tom mohou přesvědčit sami v ochutnávací místnosti za jeho zeměměřičským palácem ozdobeným jeho milovanými korálky a obarvenými mašlemi. Jeho konspirační teorie a neudržovaný dvůr nesedí jeho sousedovi Seržovi, ale navzdory jejich častým hádkám nemohou žít jeden bez druhého.


O filmu

obrazek
Auta jsou dosud nejnáročnějším a nejambicióznějším projektem filmového studia Pixar. V minulosti se mu podařilo přenést filmové fanoušky do světa hraček, brouků, příšerek, ryb a superhrdinů, avšak vytvořit uvěřitelný a opravdový svět obývaný výhradně auty, bylo něco zcela nového.

Hlavní hybnou silou tohoto filmu je John Lasseter, který se do režisérského křesla vrací po několikaleté přestávce - až dosud byl jeho posledním režijním počinem snímek Toy Story 2: Příběh hraček z roku 1999. Během uplynulých sedmi let se kromě vedení produkce Aut podílel na všech vznikajících filmech Pixaru (Příšerky, s. r. o., Hledá se Nemo, Úžasňákovi) jako vedoucí výroby a dohlížel na výstavbu nového, supermoderního studia v kalifornském Emeryville. Tento snímek je odrazem jeho osobní lásky k autům a závodění a hemží se tématy, která jsou mu blízká.

Lasseterovo pověření učinit filmové modely aut co možná nejrealističtějšími přineslo lidem, kteří mají na starost technickou stránku věci, spoustu nových kreativních výzev. Film, v němž jsou všechny postavy z kovu, vyžadoval nový a důmyslný přístup, jenž by umožnil realistickým způsobem znázornit odrazy okolního prostředí. Auta se proto stala prvním filmem od Pixaru, který využívá ray tracingu.


Nutnost přidat odrazy okolního prostředí v podstatě do každého záběru také výrazně zvýšila časové nároky na technickou realizaci celého projektu. Průměrný čas na spočítání jediného políčka filmu se vyšplhal na 17 hodin. I přesto, že filmaři využili 3 000 navzájem propojených počítačů, které pracovaly s až 4x výkonnějšími procesory než stroje, na nichž vznikl film Úžasňákovi, zabralo vyrenderování jediné sekundy filmu několik dní.

Spolu s Lasseterem se režijní taktovky chopil Joe Ranft, který měl také hlavní slovo ve věci dějové linie a namluvil několik vedlejších postav. Jeden z nejtalentovanějších a nejuznávanějších scénáristů v oboru moderní animace, který se proslavil také jako geniální dabér, bohužel v srpnu 2005, krátce po dokončení práce na tomto filmu, zemřel. S Lasseterem spolupracoval na všech třech jeho předcházejících režijních počinech a v Pixaru byl klíčovou kreativní silou po více než deset let.

Kořeny příběhu
„Vždycky jsem miloval auta. V žilách mi koluje napůl Disneyho krev a napůl motorový olej,“ říká John Lasseter, který byl v dětství častým návštěvníkem obchodu s Chevrolety, kde pracoval jeho otec a od svých šestnácti letech i on sám. „Možnosti zkombinovat obě mé vášně - auta a animaci - se nedalo odolat. Když jsme s Joem (Ranftem) v roce 1998 poprvé mluvili o tomhle filmu, věděli jsme, že chceme natočit příběh, v němž budou hlavními postavami auta. Přibližně v té době jsme se dívali na dokument Divided Highways, který pojednával o tom, jak vznik jedné mezistátní dálnice ovlivnil život v malých městech, která u ní leží. Tak nás to dojalo, že jsme hned začali přemýšlet, jak to asi vypadalo v těch městečkách, která takové štěstí neměla.“

Právě v té době - v létě roku 2001 - Lassetera přesvědčila jeho žena Nancy, aby si už konečně od práce odpočinul. „Nancy mi řekla, že pokud trochu nezpomalím a nezačnu se věnovat rodině, odejdou mi děti na vysokou a já navždy ztratím podstatnou část rodinného života. A měla pravdu!“

Celá rodina se sbalila a vydala se na dvouměsíční výlet. „Každý si myslel, že si budeme neustále lézt na nervy, ale bylo to přesně opačně,“ říká Lasseter. „Když jsme se vrátili, měl jsem ke své rodině blíže než kdy předtím a byl jsem znovu oddaný tomu, co je v životě nejdůležitější. A pak jsem si náhle uvědomil, o čem by měl ten film být. Zjistil jsem, že tou největší odměnou je samotná životní cesta. Je jistě skvělé něco dokázat, ale jen tehdy, když máte po boku rodinu a přátele, s nimiž můžete tu radost sdílet. Joeovi se ten nápad velice líbil a tehdy vlastně začal příběh vznikat. Naše titulní auto, Blesk McQueen, chce být za každou cenu nejrychlejším. Záleží mu jenom na tom, aby vyhrál šampionát. Byla to skvělá postava, kterou jsme mohli donutit ke zvolnění tempa - k tomu, co na tom rodinném výletu potkalo mě. Poprvé ve své profesionální kariéře jsem zvolnil. A bylo to úžasné. Na filmech Pixaru je jedinečné to, že jejich příběhy vycházejí z našich srdcí. Jsou to hodně osobní věci, které nás dokáži dojmout. A to filmům dodává tolik emocí a takový důraz.“

V roce 2001 Lasseter, Ranft, producentka Darla Anderson, hlavní výtvarníci Bob Pauley a Bill Cone spolu s dalšími klíčovými členy produkčního týmu odletěli do Oklahomy a vydali se ve čtyřech bílých cadillacích na devítidenní výlet po Route 66. Expedici vedl historik a spisovatel Michael Wallis, který jim také představil lidi a místa, která tuto silnici činí tak výjimečnou.

Na každé zastávce tým dostal možnost si na vlastní oči prohlédnout „zašlost“ malých měst a bohatost jejich prostředí. Zvláštní pozornosti týmu se těšily ručně kreslené reklamní poutače na stěnách budov. Podrobný průzkum se týkal také kamenných formací a různorodé vegetace podél cesty.

Zachování věrnosti materiálů: Tenká hranice mezi realismem a zábavou
Před návrháři, modeláři a animátory, kteří byli zodpovědní za vizuální podobu hlavních postav filmu, formuloval Lasseter svůj záměr velmi jednoduše: „Věrohodnost materiálů.“ Produkční tým se snažil tohoto úkolu dostát na všech úrovních - od fáze, v níž vznikly náčrty hlavního výtvarníka Boba Pauleyho, přes modelování, artikulaci, stínování až po samotnou animaci.

„John nechtěl, aby auta vypadala rozměkle, jako z plastelíny,“ vysvětluje manažer oddělení postav Jay Ward. „Trval na tom, aby jednotlivé materiály ve filmu působily co nejrealističtěji. To považoval za zcela zásadní. Řekl nám, že ocel musí působit jako ocel. Sklo musí působit jako sklo. Tahle auta musela budit dojem, že jsou opravdu těžká. Ve skutečnosti váží 1,5 nebo 2 tuny. A při pohybu to z nich muselo být cítit. Nesměly se pohybovat s lehkostí, která by v publiku probouzela dojem, že jde o nějaké gumové hračky.“

„Původně byly modely aut navrženy tak, že mohly dělat téměř cokoliv,“ říká vedoucí animátor James Ford Murphy. „John nám ale stále připomínal, že tyhle postavy jsou z oceli a váží přes tunu. Nemohou se natahovat. Přinesl nám několik ukázek velmi volné animace, aby ukázal, jak by to vypadat rozhodně nemělo.“

Vzhledem k tomu, že filmaře do jisté míry omezovala pevná karoserie aut, museli být při návrzích širokého spektra jejich pohybů a výrazů, které příběh vyžadoval, velmi vynalézaví a nápadití.

„Na autech je skvělé to, že mohou být mnoha různými věcmi,“ podotýká vedoucí animátor Bobby Podesta. „Když jen tak jezdí okolo, jsou to prostě auta. V určitých chvílích jsme jim však mohli propůjčit až zvířecí rysy nebo je nechat gestikulovat a jednat jako lidi - aniž bychom se nějak prohřešili proti zásadě, že se jedná o těžké vozy. V jedné scéně se například Burák plíží po poli a najednou působí jako lev uprostřed africké divočiny, který tiše stopuje svou kořist. Najednou to auto vnímáte jinak.“

Vizuální podoba filmu
Lasseter, který je nadšeným zastáncem myšlenky, že pro kreativní tým je mimořádně důležitá možnost důkladně se seznámit s tématem a pokud možno s ním i přijít do osobního kontaktu, si s klíčovými lidmi z každého kreativního oddělení udělal v roce 2001 výlet po Route 66. Devět lidí, devět dní, čtyři bílé cadillacy. Expedici vedl odborník na tuto tématiku Michael Wallis, který během výletu všechny seznamoval s historií silnice a různými reáliemi pomocí vysílaček.

„Když se John a jeho tým vrátili z toho výletu, začalo se hodně diskutovat o tom, že by chtěli zachytit tu zašlost jihozápadu. Chtěli, aby ve filmu všechno působilo jako ty stavby, které vznikly ve 40., 50. a 60. letech a nyní, po padesáti letech, jsou už hodně zašlé a ošlehané větrem. John chtěl do filmu přenést autentickou atmosféru města na jihozápadě a pak docílit podobné realističnosti i u prostředí automobilových závodů,“ říká koproducent Tom Porter.

Auta jsou v každém ohledu ukázkou zcela nového přístupu k detailům. Díky drolícím se kouskům betonu, vrstvám prachu a blednoucím reklamám, nakresleným kdysi dávno na cihlových zdech, působí Kardanová lhota jako skutečné místo, kam by se diváci mohli vypravit.

Prostředí dodávají na autenticitě tisíce rozličných rostlin, které byly rozmístěny po rozlehlých pouštních lokacích. K vegetaci patřily kaktusy, pelyňky (v hnědé, zelené, žluté a světle hnědé barvě) a tráva. Dalším prvkem, který krajinu obohatil, bylo kamení v různých formacích.

V rámci dokonalého seznámení s designem aut se lidé z produkčního týmu vydali na několik autosalónů, zajeli do Detroitu, kde trávili čas s návrháři a výrobci aut, navštívili automobilové závody a provedli detailní průzkum materiálů, z nichž se auta montují.

„Výzkum reálií je pro Johna velmi důležitý,“ říká Pauley. „Je to také nejzábavnější část celého natáčení, protože můžete chodit na autosalóny, závody a podobně. Mimo jiné jsme strávili spoustu času v jednom obchodě s autodíly poblíž studia, kde nám technici poskytli spoustu detailů a vysvětlili nám, jak se auta natírají a lakují.“

Víra v tvůrčí proces: scénáristický odkaz Joea Ranfta
Film Auta je věnován památce zesnulého Joea Ranfta a závěrečné titulky obsahují příznačnou poctu jeho významnému talentu a přínosu v této oblasti filmového umění. Ranft zemřel v srpnu 2005 - krátce poté, co dokončil práci na filmu.
„Joe byl tím nejlepším tvůrcem příběhů, jakého jsem kdy znal,“ říká Lasseter. „Pracoval se mnou na každém projektu, který jsem kdy zrealizoval. Byl srdcem všech našich filmů. Měl důvěru v každého člověka a všechno, co dělali. Patřil tady k nejsilnějším vůdčím osobnostem. Každý, kdo se nějak podílel na příběhu některého z těch filmů, za ním zašel, a on byl vždycky připraven věnovat mu svůj čas. Byl naším velkým rádcem.“

Ranft měl velký vliv také na tým, který se podílel na Autech. „Joe nám pouštěl starší filmy Pixaru, aby nám připoměl celý ten vývoj, kterým jsme museli během práce na každém filmu projít. Jeho mottem bylo ‚Musíte mít víru v tvůrčí proces.‘ Pokud jste se na nějakém místě zasekli, museli jste se z toho umět vysekat,“ říká Steve Purcell, který se podílel na příběhu filmu.

„Joe nám však neukazoval pouze hotové filmy jako Toy Story - Příběh hraček. Ukazoval nám také úplně první verze jednotlivých scén. Byly hrozné. Pobízel nás, abychom si všímali toho, jak se tehdy podařilo tyhle problémy vyřešit, a jak může tenhle proces pomoci tomu, abyste takovou hrůzu přetvořili v něco skvělého. Pro nového člena scénáristického týmu Pixaru může být pohled na předcházející úspěchy velmi skličující. Joe nám však ukazoval, jak špatné byly původní verze některých superúspěšných filmů a vysvětlil nám, jak se tehdy podařilo všechny mouchy vychytat. Byl to velmi skromný člověk, který učil zůstávat skromnými i všechny ostatní a svým vypravěčským talentem nás velmi inspiroval,“ říká další scénárista Dan Scanlon.

Technické pokroky
V posledních dvaceti letech se studiu Pixar podařilo významně posunout hranice počítačové animace a jeho nový film je důkazem, že v tomto trendu nijak nepolevuje. Tentokrát bylo pravděpodobně nejnáročnějším úkolem vytvořit povrchy aut a zajistit, aby se od nich odráželo okolní prostředí. K realizaci tohoto náročného úkolu byla poprvé použita algoritmická renderovací technika známá jako ray tracing.

Mezi další zajímavé techniky, kterých filmaři nově využili, patřil systém přilnutí k zemi, jenž auta udržoval na silnici - pokud příběh nevyžadoval, aby tomu bylo jinak. Počítačový kód, který navozuje tento vztah modelů a povrchů, po kterých se pohybují, napsal vedoucí animace postav Tim Milliron.

„Systém přilnutí k zemi je jednou z věcí, na které jsem v souvislosti s tímto filmem nejvíce hrdý,“ říká Milliron. „V minulosti postavy v animovaných filmech vůbec neměly ponětí o tom, v jakém prostředí se pohybují a jak s ním mají interagovat, proto to bylo nutné dělat ručně. V Autech je však tento systém zabudován přímo do modelů, takže můžete s autem pohybovat a ono se drží na cestě automaticky. Tohle byla jedna z těch věcí, do kterých jsme se pouštěli s vědomím, že to budeme muset udělat, ale neměli jsme sebemenší tušení, jak na to.“

O hudbě

Film doprovází scénická hudba Randyho Newmana (držitele Oscara za píseň If I Didn’t Have You z filmu Příšerky, s. r. o.) a písničky slavných interpretů, jejichž kombinací vznikla zajímavá směsice různorodých stylů.

Dobrého přítele a věrného spolupracovníka našel Lasseter v Newmanovi v době, kdy s ním začal spolupracovat na původním filmu Toy Story - Příběh hraček. Od té doby se už žádný Lasseterův film bez Newmanova soundtracku neobešel - jeho hudba se objevila u filmů Život brouka i Toy Story 2: Příběh hraček. Scénická hudba mu ve dvou případech (Toy Story - Příběh hraček a Život brouka) vynesla nominaci na Oscara, na další dva byl nominován za písně You’ve Got a Friend in Me (Toy Story - Příběh hraček) a When She Loved Me (Toy Story 2: Příběh hraček).

„Každý soundtrack Randyho Newmana je úplně jiný než ten předchozí,“ říká Lasseter. „Umí napsat ty nejdojemnější písně i nejšílenější legrácky, jaké jste kdy slyšeli. Je neskutečně vtipný a chytrý. Jeho hudební doprovod k Autům spojuje dva odlišné světy - ten moderní, kde jde o to být co možná nejrychlejší, a Kardanovou lhotu, kde je tím jediným, čeho mají tamější obyvatelé nazbyt, právě čas. Všechno je zde mnohem pomalejší a Randy používá k zachycení této atmosféry kombinaci bluegrassu a jazzu. Prostředí závodů si pak žádá dravý rock’n’roll. Jeho hudba k tomuhle filmu je tím absolutně nejlepším, co kdy vytvořil.“

O tvůrci

John Lasseter
Vstoupil do filmové historie v roce 1995, kdy zrežíroval první počítačem animovaný celovečerní film Toy Story - Příběh hraček, který mu vynesl Oscara za zvláštní přínos kinematografii. Dalšího uznání se dočkal v souvislosti s filmy Život brouka (1998) a Toy Story 2: Příběh hraček (1999), které zrežíroval, a trojicí snímků Příšerky, s. r. o., Hledá se Nemo a Úžasňákovi, u níž zastal roli vedoucího výroby. Letos získal ocenění na shromáždění ShoWest, kde mu účastníci výstavy přiřkli historicky první cenu za průkopnictví v oblasti animace. V únoru mu asociace Visual Effects Society udělila prestižní ocenění Georgea Meliese. Lasseter zastává ve studiu Pixar pozici výkonného kreativního viceprezidenta. V průběhu své bohaté kariéry napsal a zrežíroval spoustu krátkých filmů a televizních reklam z produkce Pixaru, mezi něž patří Juxo Jr. (nominace na Oscara v roce 1986), Red’s Dream (1987), Tin Toy (Oscar v kategorii nejlepší animovaný krátký film v roce 1989) a Knick Knack (1989). Podílel se také na filmu Mladý Sherlock Holmes (1985), v němž měl na starost návrh a animaci jedné z postav. Lasseter se začal o krslené příběhy a animaci zajímat už jako student na střední škole a v té době napsal o své vášni několik dopisů do studia Walt Disney. U Disneyho právě vznikal studijní program CalArts, do nějž se Lasseter jako druhý přijatý žák dostal. V CalArts strávil čtyři roky a oba animované filmy, které v té době vytvořil - Lady and the Lamp a Nitemare - získaly Studentské Oscary. Během letních prázdnin Lasseter pracoval u Disneyho jako učeň a po zdárném zakončení studia v roce 1979 tam získal stalé místo. V průběhu pěti let, které následně u Disneyho strávil, se podílel na filmech jako Liška a pes nebo Mickeyho vánoční koleda. Disneyho film Tron (1982) jej inspiroval k tomu, aby s jedním ze svých kolegů, Glenem Keanem, zrealizoval vlastní experiment - na 30sekundovém testu dokázal, že tradiční ruční kresba může být vhodně zkombinována s počítačovou kamerou a prostředím.
V roce 1983 přijal pozvání spoluzakladatele Pixaru Eda Catmulla a navštívil oddělení počítačové grafiky společnosti Lucasfilm. To, co viděl, jej okamžitě uchvátilo. Ohromen potenciálem v oblasti animace, který v nových technologiích spatřoval, v roce 1984 Disneyho opustil a přešel k Lucasfilmu, kde měl původně zůstat pouze měsíc. Ten se však protáhl na půl roku a Lasseter se postupně stal jednou z nejdůležitějších součástí týmu, z nějž nakonec vznikl Pixar. Když pak přišel s myšlenkou propůjčit vlastní osobnost dvojici stolních lamp, zrodil se revoluční krátký film Luxo Jr.

Podobné filmy

Griffinovi VIII (4)
Prázdniny bez Stewieho Griffinovi vyrážejí na dovolenou. Stewie ale omylem zůstal doma. A...
dnes 09.20
Prima Cool
Něžní zmatkáři 2
(Zärtliche Chaoten II) Jak se zbavit nepohodlného šéfa? Pomocí stroje času zařídit, aby se...
dnes 09.30
Nova Cinema
Operace Dunaj
V rámci operace Dunaj vyráží směrem k československým hranicím polský tank Beruška. Při pr...
dnes 14.55
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Úterý 30. 8. 2016 Svátek má Vladěna
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz