fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

53% 135 hlasů
5.3 10 135
komedie, Česká republika, , 133 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 14.2.2013 v SK 21.2.2013, DVD od 6.11.2013 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:08



Letní komedie Zdeňka Trošky je úsměvnou komedií ze života současné jihočeské vesnice Babovřesky, která s nadhledem a komediální nadsázkou, tak trochu v duchu Slunce, seno, sleduje kupící se nedorozumění a souhry náhod, které pořádně zamotají hlavu její obyvatelům. V příběhu nechybí láska, žárlivost, závist, intriky a zejména vtipné okamžiky, v nichž se někteří i najdou. Slovy režiséra: "Je to prostě film tak 'trošku' ze života."
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Asi mi měkne mozek, ale mě to přišlo celkem zábavné. Správné stupidní kecy babek, roztomilý Dolanský. Jen to bylo trochu dlouhé
Všechny komentáře k filmu 108+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Babovřesky

Po smrti stoleté Trudy zůstanou na konci vesnice lukrativní pozemky se starým domem. To se hodí starostovi a jeho příbuznému, kteří mají na pozemky zálusk a chtějí zde vybudovat autobazar. Jenže pozůstalí Hálovi se synem Adamem, se rozhodnou, že se jim vila líbí a opraví ji, i když v ní prý straší. Podtitul "z dopisu venkovské drbny" naznačuje, že na scénu vstoupí i místní zbožné ženy v čele s "univerzální" klepnou Horáčkovou, která o všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát... a uzurpuje si právo do všeho zasahovat. A právě do této vesničky přichází nový farář. Zbožné ženy čekají váženého důstojného pána, ale z auta vyskočí mladý, sportovně vyhlížející asi třicetiletý mladík s dvojsmyslným jménem. Netuší, co tu na něj čeká, co všechno bude muset řešit a právě díky tomu se odehrává v Babovřeskách množství humorných situací.


O filmu

obrazek
Babovřesky - námět

Letní komedie Zdeňka Trošky je úsměvným obrázkem ze života v současné vesnici, která s nadhledem a komediální nadsázkou, tak trochu v duchu Slunce, seno, sleduje kupící se nedorozumění a souhry náhod, které pořádně zamotají hlavu její obyvatelům. V příběhu nechybí láska, žárlivost, závist, intriky a zejména vtipné okamžiky, v nichž se někteří i najdou. Slovy režiséra: "Je to prostě film tak 'trošku' ze života."

Po smrti stoleté Trudy zůstanou na konci vesnice lukrativní pozemky se starým domem. To se hodí starostovi a jeho příbuznému, kteří mají na pozemky zálusk a chtějí zde vybudovat autobazar. Jenže pozůstalí Hálovi se synem Adamem, se rozhodnou, že se jim vila líbí a opraví ji, i když v ní prý straší. Zápletka se točí okolo faráře s trochu netradičním a dvojsmyslným jménem, který do vesnice přichází působit jako duchovní. To ještě netuší, co tu na něj čeká, co všechno bude muset řešit a právě díky tomu se odehrává spousta humorných situací…

Podtitulek ´z dopisu venkovské drbny´ napovídá, že na scénu vstupují místní zbožné ženy v čele s Horáčkovou - „univerzální“ drbnou, která pracuje na Obecním úřadě a sedá v kostele v první lavici. O všem ví, od všeho má klíče, všude byla dvakrát… a osobuje si právo do všeho zasahovat a mluvit. A právě do této vísky koncem jara přijíždí nový farář. Zbožné ženy čekají váženého starého důstojného pána, ale z auta vyskočí mladý, sportovní, asi třicetiletý kluk a tím to vlastně všechno začíná… V lehkém nadhledu a komediální nadsázce budeme sledovat vršící se řadu až neuvěřitelných souher náhod a nedorozumění, které zamotají hlavu hlavním aktérům příběhu v obci Babovřesky kdesi u Budějc…

Pro komedii si tvůrci filmu vybrali jihočeské vesničky ve stylu selského baroka - Netolice, Pištín, Záboří, Dobčice, Dříteň, Hluboká nad Vltavou. Ty jsou ústředním dějištěm příběhu, kde rozhodně nechybí svérázné vesnické postavičky v podání známých českých herců.

O tom, že některé věci ve filmu mají reálný základ, a že vlastně všechno tak nějak vychází ze života, přesvědčuje i Zdeněk Troška. …. „Vesnička s fiktivním názvem Babovřesky vznikla změnou prvního písmene obce Žabovřesky, kde můj asistent a spoluautor scénáře Marek Kališ bydlí i se svou rodinou. Jak jsem již řekl, někteří se v tom možná i poznají. Nechybí třeba ani místní drbna “Božena Němcová“ ale i další reálná jména, která jsem tak trochu přenesl do samotného děje…“ říká režisér a autor scénáře Zdeněk Troška.

Ten jak známo, rád sbírá útržky ze života obyčejných lidí a přenáší je brilantně na filmové plátno. Vždyť jeho asi nejslavnější komedie - trilogie Slunce, seno…. jsou toho jasným důkazem a při každé televizní repríze trhají divácké rekordy!

Nová komedie Babovřesky… aneb z dopisu venkovské drbny, je 21. filmovým počinem a devátou filmovou komedií režiséra Zdeňka Trošky.

obrazek
Babovřesky - Zajímavosti z natáčení

Absťák po komediích Slunce, seno…, které uchvátily diváky napříč generacemi, může jejich fanouškům zmírnit následující informace. V jihočeských Dobčicích na Českobudějovicku padla v úterý 22. 5. 2012 první filmová klapka snímku Babovřesky, aneb z dopisu venkovské drbny. Film se, stejně jako Troškovy předchozí komedie, odehrává na vesnici, nejde však o jejich pokračování. Od úterý padly samozřejmě i další klapky a „klapalo“ se až do 3. července.

Kde jinde mohlo natáčení filmu o farářovi Petrovi začít, než na faře. Do vesnice vjíždí auto, z něj vystupuje mladý pohledný farář. To zaujme místní babky. Babky zírají, jsou ticho, v rozpacích. Neví, kdo to vlastně je. Čekaly starého faráře a tohle je mladý kluk, plný života. „Todle má bejt ten novej velebníček? Dyť vypadá jako tělocvikář. Takovej kluk!“

Zdeněk Troška vybírá nové „Kelišky a Cecilky“

Režisér Zdeněk Troška a jeho asistent Marek Kališ na castinzích hledali „drbny“, tedy jakési „náhradnice“ Kelišky a Cecilky.

„Chci, aby to bylo nové, aby to byly neokoukané tváře. Ale už teď musím říct, že všech těch 24 adeptek, které jsme měli možnost si prohlédnout, bylo skvělých. Byly to dámy od ochotnických hereček, až po poloprofesionálky, komparsistky. Je to opravdu mix. Dokonce, jedna, která si vyndala zuby, byla jako druhá Valerie Kaplanová, která mi ve Slunci senu a pár facek a Slunci, senu erotice hrála babku v posteli. Říkal jsem, že kdybych točil Matku pluku, měl bych rozhodně z čeho vybírat. Některé adeptky jsme vybrali do užšího výběru a z nich pak vzešly „babovřesské drbny,“ říká Zdeněk Troška.

Žižkovské ochotnice ztvárnily „babovřeské drbny“ v novém Troškově filmu

První filmové klapky v životě mají za sebou herečky z amatérského divadelního spolku Proměna. Čtyři členky žižkovského ochotnického souboru uvidíme v nové komedii režiséra Zdeňka Trošky. Zina Perlíková, Majka Strnadová, Hanka Nigrínová a Růža Havlová mají za sebou vstup na stříbrné plátno. Žižkovské ochotnice ze spolku Proměna, který působí v rámci programu pro seniory, jenž za podpory žižkovské radnice organizuje občanské sdružení Remedium Praha, absolvovaly  filmové natáčení nové české komedie Babovřesky …aneb z dopisu vesnické drbny po boku Lucie Bílé, Lucky Vondráčkové či Veroniky Žilkové. Zatím ve svých prvních filmových rolích ztvárnily dámy z Proměny „babovřeské drbny“,  které podle oficiálního sloganu producenta filmu „o všem ví, od všeho mají klíče, všude byly dvakrát... a do všeho mohou zasahovat a mluvit.“

Pro první filmové role si Zdeněk Troška vybral dámy z Proměny na základě článku, který si o svérázném žižkovském divadelním spolku přečetl v Radničních novinách. A hned je také pozval na konkurz.

Nakonec si z čistě dámského divadelního spolku, který uvádí svůj věk hereček souhrnným údajem 764 let, vybral čtyři pro svůj film.

Zdeněk Troška: Babky mají nebe jisté

Do svého nového filmu, který právě natáčíte, jste si vybral za drbny členky divadelního spolku Proměna ze Žižkova. Čím vás tak zaujaly?

Zcela náhodou jsem otevřel Radniční noviny a našel v nich článek a fotky skvělých členek tohoto souboru. Hned jsem se spojil s paní šéfovou Helenkou Kubů a ta mě pozvala na jejich představení do Divadla Na Zábradlí. Byl jsem nadšený jak samotnou hrou, tak poté i seznámením s dámami. Z nich jsem pak vybral několik typů. Bezvadné jsou ale všechny a já věřím, že si je obsadím i do dalšího filmu.

Které role jimi obsadíte? Můžeme se těšit na další Kelišovou?

Jsou to místní, tedy babovřeské drbny, zbožné ženy v čele s Janou Synkovou z divadla Ypsilon. Pak dvě z nich hrají opozici, tedy babky komunistky. Všechny hrají skvěle! A všechny jsou Kelišky!

Objeví se některé postavy ze Slunce, seno… v novém filmu?

Obsadil jsem jen jednoho - Pavla Kikinčuka, kdysi studenta Šimona Pláničku. Dnes hraje starostu Babovřesk a skvěle mu sekunduje Verunka Žilková jako jeho manželka. Taková Ivana Trumpová z Babovřesk, jak sama říká.

obrazek
Také Zlatá slavice Lucie Bílá, která hraje „cikánku z Kanady“. Natáčení si užila a jak prozradila, svou roli si vlastně vysnila. …„O Zdeňkovi se mi zdálo, když jsem viděla jeho poslední krásnou pohádku Čertova nevěsta. Ta mne tak neskutečně nadchla, že jsem si Zdendu prostě přivolala ve snu. A jsem ráda, že mi Zdeněk zavolal a nabídl mi tuhle roli. On rozdává svými filmy lidem radost Je neuvěřitelně laskavý a v nás probouzí děti, které máme stále v sobě a mluví na ně. Ráda ho vídám i mimo pracovní věci, patří mezi mé blízké přátele,“ svěřila se Bílá, ověšená masivními řetězy a ve vyzývavém kostýmu, který si sama do filmu připravila.

Jak sám Zdeněk Troška prozrazuje - “ Je to prostě film tak trochu ze života. Vzniká vlastně na přání mnoha diváků, kteří mě stále žádají o natočení něčeho podobného jako byla Slunce, sena... Námět mi poslal už před několika lety Luboš Draganovský ze Slovenska, který strašně miluje filmy Slunce, seno, napsal příběh nazvaný Pech aneb Smůla, kam se hneš. Já to tehdy odložil, protože se mi to opravdu zdálo dost podobné jako Slunce, seno, ale pak jsem se k tomuto scénáři vrátil. V lednu mi zavolala producentka Dana Voláková, zda nemám nějaký scénář ke komedii a já si vzpomněl právě na Pech. S mým asistentem Markem Kališem a panem Draganovským jsme ho upravili a rozšířili a Dana začala hned s přípravami na natáčení a zajišťováním financí … no a v květnu jsme mohli začít natáčet,“ říká režisér a scénárista.

„Vše je to vlastně o nedorozumění a o situaci, kdy drb střídá drb a pomluva pomluvu. Tak jak to prostě v životě bývá. A kdy za vším stojí parta drben, které jsou taky všude stejné. A je jedno, jestli v jižních, středních, nebo západních Čechách a jestli je to v socialismu, monarchii, nebo v naší „prvobytně-pospolné demokratické společnosti“, říká v nadsázce Zdeněk Troška.

Třemi pojítky se Slunce, seno jsou jižní Čechy, skladatel Karel Vágner a herec Pavel Kikinčuk. Zdeněk Troška k tomu říká: "Mám radost, že Pavel přijal roli v mé komedii. Protože jak si diváci mohli všimnout i v jiných filmech či seriálu, dokáže zahrát všechno a se svou ženou Jindřiškou, která má v Babovřeskách také roli, patří nejen k velkým profesionálům, ale i k lidem mé krevní skupiny. Ale stejně tak, jako ostatní herci, které jsem obsadil - jsou to lidé se smyslem pro humor, s nadhledem a svolní pro "každou špatnost". A nebyl bych to já, abych nevymýšlel nějaké ty "bejkárny", které lidi pobaví a aspoň na chvíli odpoutají od současných problémů. Nechci lidi rozbrečet, chci je pobavit. Proto věřím, že se diváci u Babovřesk bavit budou. A moc bych si přál, aby třeba i po letech komedie dosáhla úspěchu, jako má dnes trilogie Slunce, seno, která původně vznikla jako "zkouška", toho, co to udělá."

„Natáčeli jsme např. záběry svatby, která bude ale jen jako sen. Oběma mladým aktérům se zdá sen o krásné, takové té americké svatbě, kde je veselo, všichni se smějí, zpívají, tleskají a tančí ala „Sestra v akci“. Pak se ale probudí do ošklivého, propršeného rána, do reality…,“ nastínil Zdeněk Troška cosi z děje.

Při natáčení byla velká pohoda a legrace. Všichni si pochvalovali přátelskou náladu, pohodu, klid a humor s jakým Zdeněk Troška a jeho kolegové k záběrům přistupovali.

Zatímco v Troškově Slunci, senu a pár facek se před svatbou všichni fackovali, a záběry se tu točily i 16krát, v Babovřeskách byla legrace, žádné facky nepadaly a v kostele se dokonce i tancovalo, tleskalo a natáčení šlo jako po másle. „Takhle jsem se dlouho na placu nepobavila, jako tady. Je to prima,“ pochvalovali si i „paní starostová“ Veronika Žilková a její herecký partner „pan starosta“ Pavel Kikinčuk.

Jeden záběr střídal druhý a po polibku Lucie Vondráčkové a Jana Dolanského, /Ivany a Adama/ který jim farář v podání Lukáše Langmajera posvětil, zazněl potlesk. A také „farní sbor“, ala drbny Babovřesk - začaly pod taktovkou „ctihodné sestry Glorie“ zpívat a vlnit se v rytmu hudby…

„Ještě tady chybí Louis de Funes, a byli bychom komplet,“ poznamenal s širokým úsměvem na rtech režisér.

Ten od místních také dostal obrovský koláč s nápisem, kde stálo, že jeho a celý štáb vítají v Dřítni. Zdeněk se pak v pauze před kostelem se všemi, kteří měli chuť, poctivě rozdělil.

Italové mají na fackovačky Buda Spencera s Terencem Hillem. My máme Helenku Růžičkovou a Standu Třísku. V Troškově trilogii Slunce seno a pár facek padaly facky a v závěrečné scéně se mlátil nakonec každý s každým.

Také ve filmu Babovřesky si milovníci fackovacích scén přijdou na své. V Dobčicích, kde filmaři našli lokaci fary a domu starosty Stehlíka, padaly facky jako vyšité. Konkrétně jich pár dostal starosta Stehlík od faráře Petra Svého manžela nešetřila ani paní starostová.

„Několikrát jsme to zkoušeli, ale raději jsme jeli rovnou ostré záběry. O Pavla Kikinčuka jsme měli strach, dostal hned několikrát. Od faráře pěstí a od své ženy Libušky kopanec. Ale myslím, že to dopadlo dobře a pro Pavla Kikinčuka, kterého znám třicet let, bez úhony. Prostě starosta dostal od faráře na hubu,“ podotkl ke scéně Zdeněk Troška.

Komedie z vesnického prostředí, bude plná zajímavých zvratů, humorných až neuvěřitelných scén. Ale právě takové jsou přesně ze života.

„V životě to tak bývá a často jsou situace, které by si ani ten nejlepší scénárista nevymyslel. Ale tady jsme hodně čerpali z reálu. A slibuji, že někteří se v tom i poznají,“ dodal Zdeněk Troška, kterého těšila vstřícnost s jakou obyvatelé obcí, kde se film natáčel, ke štábu přistupovali. „Za chvíli se nevejdu do jediných kalhot, protože lidi jsou strašně hodní, nosí nám koláče, buchty a jiné dobroty. S čistým svědomím mohu říct, že naši lidé, ať už herci, či členové štábu na natáčení opravdu hlady netrpí,“ uzavřel se smíchem režisér a známý milovník jídla.

obrazek
Kdo se přišel na filmaře podívat

Známý cestovatel a „hybatel“ soch na Velikonočním ostrově Pavel Pavel poveze poselství z Jihočeského pohádkového království právě až na ostrov, kde kdysi rozhýbal sochy moai. Přímo na natáčení v Dobčicích - filmových Babovřeskách, byl jihočeským pohádkovým králem a režisérem Zdeňkem I. zvaným Troška požádán, aby vyřídil na ostrově pozdravy a založil zde „Pohádkovou kancelář“ Jihočeského pohádkového království.

„Bude to kompletní výprava a na Velikonoční ostrov dorazíme v březnu 2013, tedy i po premiéře, kterou pohádkový král Zdeněk Troška nyní v jižních Čechách natáčel. Je mi ctí, že právě z „Babovřesk“ mohu vézt poselství a pozdravy panu velvyslanci,“ říká Pavel Pavel, jenž kromě soch, rozhýbal i řadu kapliček, trezorů, nebo viklanů.

Pavel Pavel se zajímal o objevy Thora Heyerdahla na Velikonočním ostrově a zaujalo jej, jak mohli domorodci pohybovat obrovskými sochami. Postavil několik modelů na ověření svých úvah. V roce 1981 vyrobil s přáteli 20 tun těžký betonový model sochy moai a vyzkoušel, jak s ním lze pohybovat pouze pomocí lan ovládaných malou skupinou osob. V roce 1986 jej Thor Heyerdal pozval na Velikonoční ostrov, kde experiment zopakoval s původní sochou. K pohybu sochy bylo třeba jen 16 lidí s jedním vedoucím a několik lan. Heyerdalovy předchozí experimenty přitom ukazovaly na potřebu stovek lidí.

Také filmový štáb byl potěšen tím, že se mohl zúčastnit tak významné chvíle, kterou bylo předání poselství právě na Velikonoční ostrov.

„Bylo to příjemné zpestření našeho natáčení. Požádal jsem „vyslance“ našeho království Pavla Pavla, aby na Velikonočním ostrově vyřídil naše srdečné pozdravy a předal poselství - pověřovací dekret, razítko a sběratelský čtyř pohled, a také aby tam založil pohádkovou infokancelář,“ uvedl pohádkový král Zdeněk Troška.



Jak se snoubí film a sport poznal filmový štáb, když za Tomášem Plekancem, který byl přítomen na natáčení filmu se svojí manželkou Lucií Vondráčkovou a jejich synem Matyášem, přijeli jeho hokejoví kolegové Jakub Kovář, hokejista HC Mountfield České Budějovice, Jakub Voráček   Philadelphia Flyers/NHL a Ondřej Pavelec  Winnipeg Jets/NHL.

  Vše to začalo na akci  Zlatá hokejka 2012, kde Tomáš Plekanec spolu s výkonnou producentkou filmu Michaelou Flenerovou povídali na slavnostní rautu přítomným oceněným hokejistům o natáčení filmu Babovřesky. Povídání o natáčení je zaujalo natolik, že se rozhodli Tomáše a štáb na place navštívit. Jak slíbili, splnili a dorazili za štábem a Zdeňkem Troškou do Záboří. Chvíli sledovali natáčení a povídali si s režisérem, kterého pak napadlo, že by si  mohli zkusit, jak to vypadá před filmovou kamerou. Filmaři je nemuseli dlouho přemlouvat a za chvíli se naplno rozeběhlo natáčení scény.  Kluci předvedli, že to neumí jen na ledě, a že jim ani práce na kameru není cizí. Svoji scénu "dali" hned na podruhé k velké spokojenosti režiséra.

  Režiséra Zdeňka Trošku a štáb navštívili na natáčení na Hluboké v jižních zástupci Jihočeské agrární komory včele s její ředitelkou Hanou Hricovou.

„Troškovci“ tak dostali košík plný jihočeských dobrot - potraviny z projektu Chutná hezky jihočesky.

„To je milé, vy víte, čím nám máte udělat radost. Já jsem takzvaný všežravec a jídlo to je moje. Dobře se najíst, to je základ dne. A i dobře krmený štáb vydává pak maximální výkony na place, to mám vyzkoušené,“ smál se Zdeněk, který si pochvaluje vstřícnost, s jakou k němu a všem jeho kolegům „jeho Jihočeši“ přistupují. „Nosí nám pořád koláče, buchty, bublaniny a jiné dobroty. V Pištíně nás přivítali chlebem a solí, v Dřítni zase obrovským koláčem s přáním…. Raději už ani nelezu na váhu, protože to ani nemá cenu,“ dodal se širokým úsměvem režisér.

„Je nám ctí, že jsme mohli pana Trošku a jeho spolupracovníky pozdravit a popřát jim nejen dobrou chuť k těm dobrotám, které jsme jim přivezli, ale také, ať se jim dílo daří a aby se nová komedie divákům líbila. Osobně si myslím, že v té dnešní době je důležité umět lidi pobavit a potěšit. A režisér Zdeněk Troška to nejen umí, ale umí krásně prezentovat ten náš Jihočeský kraj a to máme tak trochu společné, protože právě kvalitními potravinami z jižních Čech chceme také ten náš region reprezentovat. A snad se nám to i daří,“ poznamenala ředitelka Jihočeské agrární komory Hana Hricová.

obrazek
Babovřesky přinášejí výrobkovou bouři

Český filmový průmysl se opět dočká. Do kin vstoupí komedie Babovřesky, jejíž merchandisingová kampaň je šíří záběru srovnatelná s obdobnými zahraničními snímky. "Systém spolupráce s našimi merchandisingovými a reklamními partnery je nastaven tak, aby přinesl zisk a propagaci," tvrdí producentka filmu Dana Voláková. Společně s promítáním Babořesk v kinech tak do obchodů zamíří například speciální dort Babovník, kolekce holinek nebo voda Aktivant s registrovaným logem filmu.

Zdeněk Troška (rozhovor)
Proč jste se rozhodl vrátit k tématu klasické české komedie z vesnického prostředí a kde jste s Markem Kališem vzali námět na Babovřesky, aneb z dopisu venkovské drbny?

Film vzniká vlastně na přání mnoha diváků, kteří mě stále žádají o natočení něčeho podobného jako byla Slunce, sena... Námět mi poslal už před několika lety Luboš Draganovský ze Slovenska, který strašně miluje Slunce, seno.., napsal příběh nazvaný Pech aneb Smůla, kam se hneš. Já to tehdy odložil, protože se mi to opravdu zdálo dost podobné jako Slunce, seno...Letos ale přišla producentka Dana Voláková s tím, že zajistí peníze, což je dneska zázrak, a že by byla ráda, abych natočil nějaký komediální příběh z jihočeské vesnice. Vzpomněl jsem si na tento scénář a vrátil se k němu. S mým asistentem Markem Kališem a panem Draganovským jsme ho upravili a rozšířili. Okamžitě se rozjely přípravy, abychom mohli film během května a června natočit. Do kin by měl jít 14. 2. 2013.

Hovoříte o Babovřeskách jako o „sluncesenovském“ stylu, na co se mohou diváci těšit?

Nechci tady popisovat děj; jde o hříčku, ve které má hlavní slovo nedorozumění, které vinou pomluvy či drbů rozehraje řadu dalších patálií, jak to už někdy v životě bývá. Nositelky "zaručených zpráv" jsou svíčkové báby, které se nemůžou smířit s tím, že k nim na faru nastoupil docela mladý farář, sportovec. A když za ním přijede ještě mladší dívka, tedy jeho sestra, což ony ovšem nevědí, malér nenechá na sebe dlouho čekat...

Měl jste okamžitě jasno o představitelích hlavních rolí nebo jste dlouho zvažoval, koho obsadíte?

Obsazení rolí je náročná věc. Většina známých, oblíbených herců hraje v nekonečných televizních seriálech, někteří ve dvou až ve třech. Hrají i v divadlech. Nevím, co je to za móresy, že divadla v posledních letech nasazují ještě před divadelními letními prázdninami poslední premiéru. To znamená, že herci musí chodit do divadla zkoušet a jsou tam od deseti hodin do dvou. To se z časových důvodů nedá dát dohromady, takže pro mě, jako filmového režiséra, jsou naprosto nepoužitelní. Já je nemohu vozit na natáčení 180 km od Prahy, protože bychom nestihli nic natočit, když jen cesta trvá dvě a půl hodiny. Oslovil jsem několik herců, kteří by strašně rádi točili, ale jsou smluvně vázáni jinde. Nicméně nakonec mám z obsazení velkou radost. Hlavní drbnu, která pracuje na obecním úřadě jako sekretářka starosty a v kostele sedí v první lavici hraje Jana Synková z Ypsilonky.

Koho jste si dál vybral do rolí svérázných vesnických postaviček?

V roli starosty uvidí diváci Pavla Kikinčuka, jeho ženu hraje Veronika Žilková. Lukáš Langmajer si zahraje faráře, hlavní dvojici mladých Jan Dolanský a Lucie Plekancová Vondráčková, která přijela z Kanady. Nesmím zapomenout ani na Jiřího Pechu, Lubomíra Kostelku a další.

Jediný Pavel Kikinčuk se po 30 letech „vrací“ do Troškovy vesnické komedie, ostatní jsou „nové“ tváře?!

Ano, dá se to tak říct. Pavel se objevil coby student Plánička ve "Slunce, seno, jahody", pak jsme se skoro 25 let na filmu nesešli, až v pohádce Nejkrásnější hádanka. Protože jsem ale nadšeným divákem a příznivcem jeho plzeňského divadélka Pluto, které Pavel vede se svou ženou Jindrou a mnohé z herců jsem si už do filmů obsadil, řekl jsem si, že starosta v jeho podání by byl přesný typ. K němu pak starostovou Veroniku Žilkovou - a rodinka k pohledání...

Místa pro natáčení filmu obvykle vybírá architekt. Předpokládám, že vy jako jihočeský patriot a rodák z Hoštic u Volyně, jste se tohoto úkolu ujal sám.

Řadu míst vybírám sám, potom je nabídnu architektovi, on mi zase ukáže místa, o kterých si myslí, že jsou vhodná, je to taková spolupráce. Točit budeme v okolí Holašovic, tam jsou vesničky jako od Josefa Lady, uprostřed rybník, vedle lípy, prostě jako z pohádky. Musím říci, že všude nám vycházejí obrovsky vstříc, přitom to není žádná sranda, pustit si domů filmaře.

Mohou se lidé těšit i na nějaké „hlášky“, tak, jak je tomu ve Vašich Sluncích, senech?

Myslím, že si tam nějaké najdou.

Říkáváte, že Vaším hlavním kritikem před natáčením každého filmu bývá Vaše maminka Růženka. Nevydědí Vás, když si přečte scénář?

To nevím, to se musíte zeptat jí. Teprve dneska jsem jí ho dal přečíst. Zatím nic neříká...

Dovedete si představit, že se místa, kde Babovřesky budou vznikat, stanou stejnými „poutními“ místy, jako jsou dnes Hoštice?

Já si už dovedu představit všecko. Ale turistickou pozornost si vesničky, ze kterých slepím Babovřesky, jistě zaslouží. Ať jsou to Dobčice, Záboří, Pištín, všechny jsou jihočeský půvab sám. Je ještě tolik neobjevené krásy kolem nás, proto doufám, že jí náš film pomůže zazářit a přiblížit všem ctitelům naší krásné "země zamyšlené".

Karel Vágner (rozhovor)
obrazek
Karle, jaké byly pocity, když Vás Zdeněk Troška znovu po téměř třiceti letech znovu oslovil ke spolupráci k jeho filmu. Dělal jste i hudbu k trilogii Slunce, seno a některým dalším.

V první řadě bych chtěl říci, že mám Zdeňka Trošku rád. Mám ho rád v první řadě jako člověka, protože mu člověčina kouká z očí. Jako s režisérem si s ním rozumím stejně, neboť je taky muzikant a jsme spolu naladěni na podobnou notu. Začal jsem s ním spolupracovat v době, kdy jsem pro něho na základě úspěchu písně Holky z naší školky, psal muziku do filmu Bota jménem Melichar. Později mi zavolal a do telefonu mi popsal situaci, jak bába táhne vozík nádhernou letní jihočeskou krajinou a nadává na život. A abych na to vymyslel motiv. Sedl jsem si k pianu a začal si pískat tu melodii, kterou si vždycky ráno pískávají lidé, kteří jdou do práce, když to předchozí večer viděli v televizi, nebo to mají jako zvonění v mobilu. A to je pro mě asi ta největší odměna. No ne, že bych ovšem podceňoval autorské poplatky.

Filmová hudba Sluncí seno, znělky - to je hodně chytlavé. Jaká bude muzika k Babovřeskům?

Nápad na tzv. leit motiv, tedy ústřední melodii už jsem dostal a jen doufám, že se panu režisérovi bude líbit. Dobré znamení je to, že když muzikanti odcházeli ze studia, pískali si to taky. Muzika k tomuto filmu mě bude bavit určitě, protože je to film v náladě Slunce, seno. A diváci by se měli pobavit určitě taky.

Už máte nějaké věci hotové, nebo jen je to zatím v představách, jak to bude vypadat?

Snažím se do atmosféry filmu vžít a první nápady už natočené máme.

Jak Vám běžně dlouho trvá, než uděláte hudbu k filmu, jsou to hodiny, dny, týdny?

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Je to doopravdy o tom, kdy přijde nápad. Kupříkladu Holky z naší školky mě napadly na tenise. Omluvil jsem se partnerovi, odešel do šatny a tam jsem si melodii poznamenal. Doma jsem jí potom za dvacet minut dodělal a odnesl jí vzápětí textaři Pavlu Žákovi s tím, aby dal do textu dívčí jména, čímž jsem měl na mysli maximálně tak čtyři. Neposlechl a dal jich tam třiadvacet. Zaplať Pán Bůh.

Jak vy sám se těšíte do kina na novou komedii, která slibuje smích od začátku do konce?

Každá premiéra znamená takové divné šimrání okolo žaludku, s pocitem jak to asi dopadne, ale myslím, že tento Zdeňkův film se bude líbit a na premiéru se těším. Navíc tam hrají báječní herci a úžasná atmosféra celého natáčení se navíc přenesla z placu do filmu.

Přál byste si pokračování Babovřesků, nejen kvůli tomu, abyste mohl dělat hudbu i na dalším pokračování?

Myslím, že i závěr filmu k pokračování inspiruje, a že nás další díl nemine. Divák z toho bude mít určitě radost.

Veronika Žilková (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Veroniko, za sebou máte natáčení komedie Babovřesky, aneb z dopisu venkovské drbny. Jaké jsou Vaše pocity?

Krásné. Jižní Čechy prakticky neznám. Prázdniny jsem většinou trávila na Moravě nebo v Orlických horách. Jižní Čechy jsou krásný kraj a když je Vaším průvodcem Zdeněk Troška osobně, máte pocit, že jste v jeho pohádce. Vzal mě jednou večer na procházku a já jsem měla pocit, že to všechno má předem domluvené. Říkal: podívej tamhle se pase jelen a pásl se… a tady v potoce jsou kachničky a přes lávku jde kocour Mikeš… Všechno tam bylo. Dobří lidé otvírali okýnka a srdečně ho zdravili. Fakt jako v pohádce.

Proč jste přijala roli v komedii Zdeňka Trošky?

Po roce vážných rolí v divadle jsem zatoužila po komedii s profesionálem. Jeho filmy, ať se to líbí kritikům nebo ne, jsou českými diváky navštěvované. Proč se nepodílet na něčem, co se lidem líbí.

Už jste do médií prohlásila, že zatímco někteří kolegové by v takové komedii asi roli nepřijali, pro Vás to byla čest. Myslíte si, že „dostatečně nepoznali“ pohodovou spolupráci s režisérem Troškou a jeho štábem. A že kdyby ji poznali, hovořili by jinak?

Určitě! Zdenek ví, co chce a má jasnou představu o tom, jak toho docílit. Buď na to přistoupíte, nebo ne. Já jsem přistoupila a ráda. A ta velká pohoda a skvělý profesionální štáb je už jen nadstavba celé práce.

Máte nějaký humorný či zajímavý zážitek přímo z natáčení na place či mimo natáčení, ale z práce pro Babovřesky?

Pro mě bylo zjevením- manželský pár Plekanec-Vondráčková. Tak krásné, skromné a mladé VIP rodiče je radost v šest ráno v Babovřeskách potkat.

Jaká je Vaše role „paní starostové“?

Je to typ „paničky“ , který ve vesnicích i městech také žije. Vzhledově Ivanka Trumpová z Babovřesk. Taková Lady Gaga ze vsi.

Jaká byla spolupráce s Pavlem Kikinčukem, Vaším filmovým manželem?

S Pavlem jsme dobří kolegové z Činoherního klubu. Chvilku se podílel i na natáčení Tele tele, kam jsem ho přivedla, když Josef Carda musel být přeobsazen. Je to výborný člověk i herec.

Myslíte si, že Babovřesky se mohou stát opravdu „komedií století“, tak jako se do podvědomí diváků zapsala trilogie Slunce, seno?

Netuším. Myslím, že Helenka Růžičková je nenahraditelná.

Máte nějaké „životní motto“, kterým se řídíte?

Jsme tady jen na chvilku!

Lucie Plekancová Vondráčková (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Proč jste se rozhodla přijmout nabídku na roli u Zdeňka Trošky v jeho komedii Babovřesky?

Já když jsem byla menší, tak jsem zbožňovala filmy Zdeňka Trošky, miluju Botu jménem Melichar a O princezně Jasněnce a myslím si, že to české venkovské prostředí zná tak dobře, že jsem si říkala s kým jiným jít do takového filmu, než s ním. Myslím, že filmařsky hezky rozumí venkovskému prostředí. Jen je mi lito, že už se nikdy na place nesetkám s Helenou Růžičkovou. Byla to skvělá herečka a všechno mi vždycky uměla říct od plic a bez kudrlinek kolem. Hodně mne naučila.

Synovi chci ukázat krásy Čech.

Budeme točit v jižních Čechách a bude to po tom, co skončí mistrovství světa, takže tam budeme i s Tomášem a Matyášem všichni. Matyášovi budu ukazovat krásy jižních Čech, aby poznal, jak krásné to tady v Čechách je. . Až budu mít víc volno, tak si určitě projdeme okolí a uděláme nějaký výlet.

Co to pro Vás bude profesně znamenat tato role?

Další z mnoha zkušeností, měsíc s novou partou lidi na place a novým domovem v jižních Čechách. Tohle natáčení je moje nová letní zkušenost. Dosud jsem měla štěstí hlavně na zimní filmy.

Co prozradíte o své roly - Ivany v Babovřeskách. Prozradíte, jaká je?

Je to něco o drbnách a já tam budu taková trošku exotka. To uvidíte v kině, nechte se překvapit...

A když se chce Lucie Vondráčková skutečně od srdce zasmát a odpočinout si, jaký film si třeba na DVD pustí?

Určitě Muže na měsíci Miloše Formana.

Jaká je spolupráce s Lukášem Langmajerem, Veronikou Žilkovou, Janem Dolanským a dalšími herci?

Na place je nám všem hezky. S Veronikou probíráme kromě další scény i děti, pak se k tomu přidá Honza, protože má taky o tomhle tématu čtyřikrát co říct a Lukáše to celé čeká. Takže jsme všichni ve filmu a v dětech až po uši.

Jak byste zhodnotila dosavadní natáčení?

Nechci nic hodnotit, dokud nevidím výsledek. Ale lidsky i profesně je to jedno z nejhezčích období a projektů.

Máte nějaký zajímavý zážitek?

Pokaždé, když přijdou na plac babičky, je to síla. V civilu jsou to takové moderní paní, co mají mobily a jsou denně na internetu, ale pak vyndají před klapkou zuby, nasadí šátek a je jim najednou 150 let. Neuvěřitelné!

Myslíte si, že Babovřesky se mohou stát stejně kultovní záležitostí, jako Slunce, sena?

To si netroufám odhadovat. Ale pokud bych měla stroj času, tak bych se ráda na natáčeni nějakého Slunce, sena zaletěla podívat. Abych viděla, jestli to bylo tak hezké jako teď naše natáčení.

Máte s sebou i synka Matyáše a manžela Tomáš Plekance. Jak zvládáte společně spojení práce a soukromí mimo domov?

Zvládáme. Matyáš je tichý jako pěna. Jen jednou, když jsme točili v kostele, můj filmový brácha farář řekl něco jako: Pane, sešli nám znamení a Matyáš začal žvatlat. Vypadalo to jako hlas shůry.

Říkala jste, že chcete synovi ukázat jižní Čechy, jaký je váš vztah k nim?

Spíš jsem je chtěla ukázat sama sobě. V Netolicích je nám dobře, takže cestování není potřeba. Chodíme na procházky a sem tam potkáme ovci, nebo kůzle. To jsou lepší zážitky, než cesta v autosedačce.

V jednom rozhovoru jste prozradila, že moc ráda vzpomínáte na herečku Helenu Růžičkovou…

Potkala jsem ji jen párkrát. Mám dojem, že měla tak trochu věřitelské schopnosti a hlavně to byla geniální herečka. I z malé role třeba v Popelce nebo Saxaně dokázala udělat nezapomenutelnou postavu. O seriálu Přítelkyně z domu smutku ani nemluvím.

Co vás ještě čeká, než odletíte zpět za oceán?

Je toho dost, ale víc budu vědět teprve, až dorazím do konce. O nedokončených projektech ráda mluvím co nejméně, aby někde nezakoply cestou.

Máte nějaké životní krédo, kterým se řídíte?

Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění.

Co vzkážete lidem, fanouškům, v této nepříliš lehké době?

Žádná doba není lehká. Ale svítí slunce, usmát se taky můžeme, takže ještě není tak zle.

Lukáš Langmajer (rozhovor)
obrazek
Lukáši, co rozhodlo o tom, že jste přijal roli faráře v nové komedii Zdeňka Trošky Babovřesky?

To, že jsem nabídku dostal a právě od Zdeňka Trošky.

Je to poprvé, co jste hrál kněze?

Kněze jsem před kamerou hrál poprvé a snad ne naposledy. V nedávné minulosti jsem ho hrál na divadle a musím sám sobě přiznat, že to moc slavné nebylo. Snad jsem se dostatečně poučil ze svých předešlých nezdarů a bude se můj farář Petr líbit.

Jak se Vám natáčelo, co jižní Čechy?

Můj bratr po jednom natáčení s panem režisérem Troškou, prohlásil, že je to jako být na dovolené, balzám na duši a mě nezbývá než s ním souhlasit, lépe bych to neřekl. Neb jsem v jádru patriot a miluji krásy Čech, nelze jinak než se těšit na Jih, kde jsou lidé o něco vstřícnější, milejší a zdá se, že i rozumějí. Několik let jsem navíc působil i v Jihočeském divadle.

Babovřesský farář má trochu nelichotivé příjmení, které necháme pro diváky do kina, ale nebojíte se, že Vám to tzv. „zůstane“?

Uvidíme. Zeptejte se mne za dva roky. Mám strach, ale snad to dobře dopadne. Uvidíme.

Jste vlastně takovým „nástupcem“ faráře Otíka ze Zdeňkových Sluncí, sen?

Nepřemýšlel jsem nad tím, že se stávám někoho nástupcem. Jsem tu a až čas ukáže, jestli jsem to dělal dobře a diváci přijmou mého faráře za svého. Dělal jsem to, jak nejlépe jsem mohl.

Nelitoval jste, že natáčení trvalo jen něco málo přes měsíc?

Litoval a lituji. Pevně věřím, že film bude mít úspěch a já se se všemi lidmi, kteří do jednoho byli moc fajn, zase brzy sejdu a zkusíme to sjet znova.

Jana Synková (rozhovor)
Paní Synková, proč jste se rozhodla přijmout roli „univerzální drbny Horáčkové“?

Protože je to pan Troška. Ta role i scénář - to spojení se mi líbilo a zajímalo mne to.

Spolupracovala jste už někdy se Zdeňkem Troškou?

Právě že ne…Moc mne to lákalo, protože o něm vím, že je to pohodář a hodný člověk. A říkala jsem si, jaké by to asi bylo. Tak jsem tady a natáčím a musím říct, že je to obrovská pohoda a klid. Panuje tam dobrá nálada a humor. Všichni jsou velmi milí!

Co samotná role Horáčkové. Užíváte si ji, dáváte do ní něco ze sebe?

Užívám si to, opravdu. Je to krásné. Samozřejmě, že herec do každé role vkládá tak trošičku něco ze sebe. Je to taková namíchaná směs, není to autentické, ale nějaké ty střípky tam určitě budou.

Chtěla byste takovou „Horáčkovou“ za sousedku?

Ne, tak to bych tedy nechtěla. Je to taková opravdu ta pravá drbna, baba, chvílemi až jedovatá. Ale na tu ves prostě patří. V reálu bych jí blízko mít nechtěla, ale takhle se mi to moc líbí.

A co lokace, v kterých se komedie natáčí?

To je další věc, která se mi líbí. Ty jižní Čechy a obzvlášť Dobčice a okolí. Je to krása, je to takové maličko až „kýčovité“ v tom dobrém slova smyslu. Ale je to krása.

Pavel Kikinčuk (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Pavle, vy hrajete v nové komedii Zdeňka Trošky Babovřesky, aneb z dopisu venkovské drbny. Co rozhodlo o tom, že jste roli přijal?

Se Zdeňkem jsem spolupracoval už několikrát a vždycky to bylo pohodové natáčení. Navíc scénář se mi moc líbil, a tak pevně doufám, že bude mít film úspěch i u diváků.

Přesně po 30 letech se vracíte do role v komedii z vesnického prostředí - poprvé to bylo právě ve Slunci, senu, jahody Zdeňka Trošky. Jak to vidíte po těch letech?

Úplně stejně, akorát s rozdílem třiceti let. Také pevně věřím, že tato komedie bude stejně úspěšná u divák jako Slunce, seno, jahody.

Hrajete starostu, takového trochu „podivného“. Myslíte si, že tato postava by se dala ztotožnit s leckterým menším i větším politikem v naší zemi?

Určitě. Proto pro mě nebylo těžké najít inspiraci.

Ze Šimona Pláničky se tedy stal starosta Stehlík. Myslíte si, že se Vám ta role může stát osudovou?

Na to Vám mohu odpovědět až po premiéře filmu.

Jaké bylo natáčení v lokacích jižních Čech ?

Úžasné. Překrásná jihočeská krajina, rybníky a malebné vesničky a k tomu ještě skvělá atmosféra při natáčení a catering.

Co spolupráce s Veronikou Žilkovou, ale i dalšími?

Se všemi se mi spolupracovalo moc fajnově. Navíc s Veronikou se známe z Činoherního klubu, kde jsme spolu partneřili v několika hrách.

Nějaký veselý zážitek přímo z natáčení či během něj, i mimo „klapku“ máte?

Když jsem v jedné z pajdajících babek skoro nepoznal svoji manželku Jindřišku. Nejhorší na tom je, že se do role vžila natolik, že už pajdá i doma.

Poznávají Vás lidé, ať už v obcích, kde se točilo, nebo na ulici atd…?

Občas ano.

V Babovřeskách hraje i Vaše žena Jindřiška, co doma po natáčení, hodnotili jste vzájemně své výkony?

Raději ne. Oba máme silný pud sebezáchovy.

Máte za sebou několik filmů, včetně Okresního přeboru, pohádek, teď Babovřesky. Co chystáte v nejbližší budoucnosti?

V nejbližší době mě čekají Shakespearovské slavnosti na hradě. Ve Zkrocení zlé ženy, kde hraji Baptistu, otce Kateřiny.

Jan Dolanský (rozhovor)
V Babovřeskách hrajete Adama, můžete ho trochu představit?

Adam se tu ocitl úplně omylem. Studoval v Anglii a poté, co mu zemřela tetička, se přijel podívat na dům, který mu odkázala. Zalíbilo se mu tady a rozhodl se sem přestěhovat, dům opraví a začne odtud podnikat - řídit dálkově počítačovou firmu v Edinburgu. Je fakt, že Zdenda (Zdeněk Troška, režisér - pozn.red.) vybral skutečně malebné jihočeské vesničky, takže chápu, že to prostředí člověka úplně nadchne a chce tu zůstat. Navíc Adam potká pěkné děvče, s kterým se ožení… Víc nemůžu prozradit.

Takže jste ani moc neváhal, zda roli vzít či nevzít?

Vůbec ne. To děvče hraje Lucka Vondráčková, což je moje spolužačka z konzervatoře a hráli jsme spolu už v Divadle Kalich. Takže pohoda. Ale hlavně rozhodlo, že jsem se Zdendou už točil pohádku Nejkrásnější hádanka a zažil přitom strašně příjemnou atmosféru. Dnes se většina filmů a seriálů točí v děsném kalupu, proto tenhle bonus klidu a vlídného pracovního tempa dokážu ocenit. Když jsou lidi spokojení a nesedřou se, je to znát na výsledku. A scénář je příjemný, bude to myslím hrozně milá a úsměvná letní komedie ve stylu Slunce, seno…

Lucie Bíla (rozhovor)
obrazek
Lucko, co rozhodlo, že jste přijala roli cikánky?

Ráda dělám radost lidem, kterých si vážím...svou roli milé a prostořeké cikánečky jsem vzala z úcty ke Zdeňku Troškovi a bez honoráře mu zahrála v jeho novém filmu jako poděkování za jeho krásné a laskavé pohádky.

Jaká je s ním spolupráce a čím myslíte, že to je, že všichni herci říkají, že s Troškou je pohoda, klid a veselo?

Je to laskavý, milý člověk, který svého herce nemučí, ale naopak se mu snaží dát takové podmínky a takový klid, že ani herec neví, že to je právě kouzlo pohádek Zdeňka Trošky - jeho laskavé a pohádkovo-dětské srdce.

Hrajete tam „Aranku z Kanady“, která s partnerem přijde za mladým farářem, aby jim pokřtil dítě. Co byste o té roli ještě řekla?

Je to jedna z postaviček, která dokresluje život na malé vesnici....způsobí rozruch, rozhodí pana faráře, a jak se objevila, tak zase zmizí...je to hravá role.

A co jižní Čechy, jak na Vás zapůsobily?

Líbí se mi tento kraj a mám ráda atmosféru koncertů, ale na nich nikdy není na nic čas. Díky filmu jsem měla vždy větší příležitost si kraj užít, prohlédnout. Naše země má pár míst, které stojí za to se k nim vracet. A když jsem jela na první natáčecí se Zdeňkem Troškou, projížděli jsme tak malebnými vesničkami, jako by ze Zdeňkových filmů a pohádek vypadly...Vůbec se nedivím, že hledá inspiraci v tomto kraji. Člověku je při pohledu na ty pohádkové kouty krásně na duši.

Vy jste ale se stejným režisérem natáčela už Princezna ze mlejna, taky na jihu Čech, kde jste hrála čarodějnici. Jak na to vzpomínáte?

To už je řadu let a bylo to nádherné natáčení. Mrzelo mě, že jsem druhý díl už točit vzhledem ke svému nabytému programu nemohla. Ale teď jsem si to vynahradila.

Podle čeho si vybíráte nabídky na práci - role ve filmu či muzikálu?

Podle toho jestli si navzájem můžeme být platní. Nabídka mě musí něčím nadchnout, něčím přitahovat. Nejraději mám takové, na které se ne říct nedá.

Jste takový ten zvažovací a váhavý typ, nebo se řídíte více intuicí a stačí Vám pár minut na to, abyste kývla či odmítla? Radíte se třeba se svou rodinou, synem, partnerem, rodiči?

Někdy konzultuji se svým týmem, ale jasno musím mít přece jen já. Jsou věci, ve kterých mi nikdo neporadí...

Co byste v této nepříliš lehké době vzkázala lidem, nejenom svým fanouškům?

Je mi ouvej ze své bezmocnosti, je mi líto, že nemůžu být lidem platnější. Jen slibuju, že udělám vše proto, abych alespoň někdy odvedla myšlenky od všech trápení. Opravdu co to jen půjde. Jsem optimista a moc bych si přála, aby mohli být lidé pyšní na to, kde žijí. Aby tu žili rádi.

Vaše životní krédo?

Lidé jsou andělé s jedním křídlem, musí se obejmout, aby mohli vzlétnout. Snažím se svým zpěvem nabízet své křídlo lidem a nikdy nezapomínám, že ten dar, který jsem dostala. Nebyl určený mně, ale všem kolem...


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Čtvrtek 24. 5. 2018 Svátek má Jana
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz