fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

napsáno 15.7.2008 

Recenze

Příběh čachtické paní, která proslula svými údajnými koupelemi v krvi panen, ožil pod taktovkou režiséra Juraje Jakubiska. Nějaký „splatter“ však rozhodně nečekejte. A průlomový hit rovněž ne.  
 
Erzsébet Bathory (Anna Friel) žije v tvrdé době. Její manžel Ferenc Nádasdy (Vincent Regan) se bije za obranu rodných Uher před Turky, a na bedrech mladé hraběnky spočívá starost nejen o své děti, ale i o rozsáhlé pozemky rodu. S vladařskými povinnostmi si Bathory umí poradit, horší je to se samotou, kterou rozptýlí až netradiční dar od manžela – zajatý italský malíř Merisi Caravaggio (Hans Matheson). Mezi umělcem a šlechtičnou dojde k vášnivému vzplanutí, které má zůstat tajemstvím až do konce života. Ovšem spolu s velkým majetkem přichází i četní nepřátelé v čele s Jurajem Thurzem (Karel Roden) se záměrem uloupnout si z bohatého koláče taky nějaký ten kousek. Psychologická válka na sebe nedá dlouho čekat, a brzy se o hraběnce Bathory začnou tradovat podivné zkazky, ke kterým svádí i přítomnost podivné vědmy Darvulie (Deana Jakubisková-Horváthová) v hraběnčině blízkosti. Pověsti o sadismu Erzsébet Bathory se donesou až ke kardinálovi Forgáčovi (Tim Preece), který do Uher vysílá své dva zvědy – mnicha Petra (Boleslav Polívka) a novice Cyrila (Jiří Mádl) – aby situaci řádně prozkoumali.  
 
Na novinku Juraje Jakubiska, proslulého zejména svým poetickým přístupem k režii, se napjatě čekalo už od prvních zmínek o záměru natočit „Bathory“. Zejména proto, že po vynikající „Nejasné zprávě o konci světa“ z roku 1997 se pan režisér naposledy prezentoval svým snímkem „Post Coitum“ (2004), který u diváků i filmových kritiků nemilosrdně propadl. Napravila přepracovaná legenda o krvavé hraběnce Jakubiskovu reputaci? Částečně ano, ovšem na plnou rehabilitaci pověsti jednoho z nejoriginálnějších současných režisérů v našich koutech Evropy to bohužel není.  
 
Začněme zápory. Jedním z těch nejpatrnějších je poměrně idealizovaná prezentace Erzsébet Bathory. Pokud je v legendách hraběnka líčena jako krvelačné vraždící monstrum, v „Bathory“ vidíme pravý opak – vzdělanou, silnou a laskavou ženu se sklony k lidumilství. Ač se tento pohled ještě dá schovat za uměleckou invenci, film bohužel nenabízí divákovi možnost udělat si na věc svůj názor, neboť ho staví před hotovou věc a jasně ukazuje, kdo je tady oběť a kdo pachatel. Navíc pokusy o vysvětlení některých legend jsou přinejlepším „přitažené za vlasy“. Asi největší ranou pod pás příběhu je však dvojice mnichů/agentů. Těžko odhadovat, jestli za vznikem těchto postav byla snaha tvůrců vdechnout „Bathory“ trochu atmosféry skvělého „Jména růže“, ale každopádně v této podobě celku spíše škodí. Částečně proto, že Jiří Mádl tu vystupuje stylem „středověký Snowboarďák“ (což nemusí být nutně chyba herce, ale scénáře) a především kvůli „agentským vynálezům“, za které by se nemusel stydět ani Sommersův Van Helsing.  
 
Z technického hlediska nepotěší především ne zcela dotažené „velké“ bojové scény, svým rukopisem jasně prozrazující zemi původu „Československo“, a místy podivná „televiznost“ obrazu. Někomu může vadit i český dabing českých herců.  
 
A teď klady. Mezi ty největší musíme jednoznačně zařadit představitelku hlavní role, vynikající Annu Friel. Ta oživila hraběnku Bathory takovým způsobem, že pokud zahodíme veškerá historická fakta a legendy, a přistoupíme na Jakubiskovu hru, nemáme problém uvěřit jí každé slovo či pohyb. Příjemným překvapením jsou ale i čeští herci, kteří vedle Anny Friel nezapadávají, a zejména Karel Roden se vybičoval k parádnímu výkonu. Herci spolu s atmosférickými lokacemi, poměrně bohatou výpravou (podpořenou 380 miliony slovenských korun - údajně největším filmovým rozpočtem ve střední Evropě) a svižným střihem tak vtáhnou diváky do děje, a i když film trvá téměř dvě a půl hodiny, pěkně to odsýpá. Na bonus jsou pak některé téměř umělecké filmové záběry F.A. Brabce, které přes již zmíněnou „televiznost“ potěší divákovo oko. A v neposlední řadě i jistá citlivost a poetičnost jak při krvavých, tak intimních scénách, které tak nepůsobí lacině a vulgárně. Pokud jste se tedy těšili na krvák plný sexu, budete zklamáni. „Bathory“ je spíše historickou freskou opřenou o politické intrikaření, která ovšem nepostrádá napětí.  
 
Finální verdikt je tedy rozporuplný – způsob, jakým byl příběh o Erzsébet Bathory přiveden k životu určitě patří k lepšímu průměru, ovšem samotný scénář výsledku nějaké ty body spíše ubírá. I přes některé dílčí neduhy však film „Bathory“ drží pěkně pohromadě a po dlouhém váhání dostává s oběma přimhouřenýma očima 7/10 se snahou pozitivně tak motivovat pana režiséra k dalším počinům.

Tma, 7 z 10


napsáno 9.10.2008 

Recenze

Režisér Jakubisko si společně s celým štábem a všemi, kdo se na filmu podíleli zaslouží obrovské ocenění. Věřím, že kdo shlédl tuto filmovou lahůdku, byl zcela zaskočen vřelým pocitem, který od filmu stejně jako já neočekával.

Pan Jakubisko dokázal neuvěřitelné - skutečně se mu podařilo natočit velkofilm, který nepůsobí coby další "milý malý český film". K jeho škodě nicméně úplně jiný, než mnozí očekávali, což se náležitě podepisuje na některých ohlasech.  
 
        Za prvé se Jakubisko vzdal svých obvyklých okázalých vizí a pomineme-li tak několik málo "ujetých" výletů, je Bathory vesměs velice střízlivou a konvenční podívanou.  
 
       Za druhé je to komorní drama o osudové šachové partii dvou postav a ne "české Statečné srdce", takže akčních scén je málo a jsou vloženy čistě z toho důvodu, aby bylo co dát do trailerů.  
       A konečně za třetí je tu ona proklínaná fabulace, což považuji za zdaleka nejzábavnější výtku, neboť Jakubisko nikdy netvrdil, že bude točit film podle dostupných pramenů a upřímně, o Čachtické paní jich moc není, tak proč se bránit jinému úhlu pohledu?  
        Nemohu ovšem mluvit jen kladně, to bych nebyla já. Bez debat drhne následující - Jakubisko neumí točit akční scény (v podstatě mi přišlo, že to ani umět nechce a proto vypadají, jak vypadají), dvojice mnichů je jako Wahlberg mluvící ke kytce ve Stalo se (podobný styl odlehčení už z principu nemůže v historickém kostýmním dramatu fungovat), maketa hradu je jak vystřižená z Ábíčka a na výsledku je rozhodně znát to, že jde o zkrácenou verzi té původní čtyřhodinové.  
 
Rozdělení na kapitoly je trochu sporné, neboť nejsou řádně pojmenovány. Divák si tak sám musí najít ten klíč, a že to nebylo zrovna jednoduché! V první fázi jde o lásku, v druhé o strach a ve třetí o politickou hru. V rámci atmosféry nejlépe funguje prostřední "transylvánská" část, dramatičností zase strhne třetí část, ve které se emoce derou silně na povrch. Dějově tu rozhodně chybí pevnější uchopení. Jakubisko se snaží o co nejrozsáhlejší fresku, což je spíše ke škodě - kdyby se zaměřil jen na politické hrátky, možná by udělal líp. Každopádně to ve výsledku funguje nad očekávání dobře, což je zcela jasná zásluha fantastické Anny Friel, která podala jeden z nejlepších ženských výkonů, co jsem v posledních letech viděla. A Karel Roden? Ten je bezchybný jako vždy a na konci mě dokonce zcela dojal. Bathory není milník, nicméně je výborným důkazem toho, že i u nás dokáže někdo natočit velký příběh s excelentními hereckými výkony. Že to občas dře levností? To se stává i jiným s většími rozpočty. Nevidím důvod, proč za to trhat Jakubiskovi hlavu jen proto, že to šlo z pokladny pro domácí scénu…

hharyk, 9 z 10


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 15. 10. 2019 Svátek má Tereza
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz