Jako nezvladatelný uragán vtrhne do jejího soustředění Bosloadova dcera Julie, která vede bouřlivý, ničím nespoutaný život. Na jedné straně se Sarah těžko sžívá s krásnou sebevědomou dívkou, na druhé straně však právě její tak odlišný život a vyznávané hodnoty se stávají velmi inspirující pro její román. Do komorní psychologické hry mezi dvěma ženami osudově zasáhne tragická náhoda.

François Ozon (rozhovor)
Proč jste se rozhodl natočit film v angličtině?
"Protože jde o skutečný příběh anglické spisovatelky detektivek. Je to starší žena, která hledá inspiraci pro svůj nový detektivní román. Je chladná, rezervovaná, nesympatická. Jejím protikladem je vydavatelova dcera. Mladá, krásna, živočišná. Na začátku je vše jasné, ale na konci filmu zjistíte, že obě se velmi změnili. Změnila je vražda."

Co pro Vás bylo impulsem pro natočení Bazénu?
Po 8 ženách jsem cítil potřebu se vrátit k něčemu mnohem intimnějšímu a jednoduššímu a méně osobitému. Přirozeně jsem chtěl natáčet s herečkami, se kterými mám blízký osobní vztah, se kterými vím, že nebudou žádné komplikace. Na mysli mi okamžitě vytanula Charlotta Rampling, po naší skvělé oboustranné spolupráci na snímku Under the Sand.
Původně postava Ludivine měla být muž, ale mě připadalo mnohem zajímavější zobrazit vztah mezi dvěma ženami.
Rozhodnutí obsadit Charlottu Rampling proti Ludivine Sagnier byla vhodná příležitost vyzkoušet konfrontaci zkušené a mladičké talentované herečky. Měl jsem pocit, že ve filmu 8 žen nebyl Ludivine věnován dostatek pozornosti, vzhledem k ostatním herečkám. Zde také hrála "uličnici". Cítil jsem potřebu poskytnout jí roli více zábavnou, roli sexy "coury" . A výsledek, přetransformovala se do pozice středoevropské "Marilyn Monroe"

Co způsobilo, že jste se rozhodl udělat film o tvůrčím procesu?
Ptali se mě: " Jak je možné, že vytváříte filmy tak rychle, jeden za druhým? Kde berete inspiraci? Napadlo mě, že nejlepší odpověď na tuto otázku je přepsat sebe do postavy anglické spisovatelky, raději než dělat vlastní analýzu. Kde nacházím svou inspiraci? Jak člověk tvoří příběh? Jaká je spojitost mezi fikcí a realitou?
Sarah Morton potřebuje samotu proto, aby mohla pracovat, potřebuje si nejprve uvědomit samu sebe v luxusním prostředí, chodit na obědy, žít dle určitých pravidel, aby mohla stvořit další román. Její první reakce je sice odmítavá. Potom přijme novou realitu. Dříve nebo později ji nové prostředí inspiraci poskytne.

Proč jste z ní udělal spisovatelku detektivek?
Myslím, že je velká spojitost mezi detektivním psaním a scénarismem: dějově nabitý styl, obsah, stopa, vodítko atd...To je to, co nás fascinuje na vraždách. Scénář je totéž. Hromadění prvků, které se nejlépe přibližují životu. Agatha Christie, od ní se datuje tradice ženských spisovatelek detektivek v Anglii, skvěle vykreslila vždy své thrillerové postavy a situace. Setkal jsem se s Francois Riviere, expertem na psaní novel, který mi ochotně povykládal o psychologii spisovatelek detektivních příběhů hraničící až s lesbismem a jejich fascinací v perverznosti.

Proč jste věnoval tolik času vykreslení Sářiny postavy?
Ve skutečnosti je Sarah zachycena ze dvou částí. První je v Londýně, kde je zachycena ve svém prostředí, její vztah s editorem, její soužití s otcem, náchylnost k pití...Druhá zachycuje příjezd do Luberonu v Provence a její práci na nové knize. Myslím, že bylo důležité ukázat oba tyto pohledy. Film je ovládán kroky tvůrčího procesu: záležitosti pomalu splývají dohromady a rychle gradují k poslední půlhodině, která je plna překvapivých momentů a citových vypětí.

Jak se pracuje s dvěma velkými herečkami - hvězdami najednou?
"Úžasně! Britce Charlotte Rampling jsem scénář psal na tělo. Hned na začátku jsem se jí zeptal, zda se dá ostříhat a zda bude hrát bez make-upu. Kdyby odmítla, film by nevznikl. Ale ona odpověděla "ano". S Francouzskou Ludivine Sagnier jsem už dělal "8 žen". V tom filmu hrála jedinou ženu oblečenou v kalhotách, tak trochu jako chlapec-dívka. Chtěl jsem jí dát příležitost, ukázat se jako sexy krásná žena."

A hudba?
Obvykle, skladatele jsem vzal až na finální úpravy. Tato chvíle, myslím, byla nejvhodnější, aby si mohl udělat obrázek o filmu. Aby jeho hudba mohla být ve správném kontextu s filmem. Zpočátku byla melodie útržková, stěží obsahovala několik not. Které však poskytly báječnou inspiraci pro finální námět.

Ludivine Sagnierová (rozhovor)
Kdy jste byla přizvána ke spolupráci na Bazénu?
Po realizaci 8 žen, Francois, který jsme dělali společně jsem tušila, že přemýšlí nad dalším projektem. Kontaktoval mne krátce po obsazení Charlottou Ramplingovou. To bylo poprvé, co mě oslovil bez účasti na kamerových zkouškách, což pro mne bylo velmi lichotivé.

Nebyla jste zklamána, že film bude natáčen z větší části v angličtině?
Byla jsem rozrušena, když jsem se dozvěděla o anglickém provedení. V angličtině jsem již točila, ne však hlavní roli. Největší práce však byla fyzická, protože jsem musela zvládnout svou roli od nuly. Musela jsem se ztotožnit s druhy sexuální agrese, tak aby to působilo "přirozeně", což znamenalo docela náročnou technickou přípravu a také předvést několik sexuálních bravurních kousků.

Jak jste pracovala na roli Julie?
Julie potřebuje, v Sářině a divákově vidění, být neustálým sexuálním symbolem.. Což znamenalo pracovat na sobě, abych vypadala jako pravá sexbomba z Provence. Spolupracovala jsem s kostýmovým designérem, maskérkou a také kadeřníkem, abychom mohli vytvořit osobitý vzhled Julie.

Byl pro Vás problém hrát v "Evině rouše"
Musím přiznat, že velký. Již jsem takto vystupovala v jednom z Francoisových filmů, Slzy padají na hořící skály. Osobní trénink mi však dodal smělost podniknout toto znovu. Nejtěžší věc byla ztotožnit se psychicky s touto "nalomenou" postavou. Julie byla stvořena za velké účasti Francoise. Charakter byl tvořen tedy dvěma lidmi.

Co jste se naučila ze spolupráce s Charlottou Rampling?
Spolupracovalo se nám vážně skvěle. Přistupovala ke mně velmi shovívavě. Během natáčení mi bez rozmyšlení dodávala odvahu. Náš vztah se výrazně utužil angličtinou. Jen já a Charlotte jsme mluvili anglicky, bylo to tedy něco jako náš vlastní jazyk. Naučila mne rozvážnosti, bez toho aniž bych z toho neměla požitek.

Jak byste vysvětlila vztah Julie a Sarah?
Na začátku, když se objeví ve filmu Julie, to vypadá, že nemají nic společného. Ale to se během děje mění. Myslím, že já i Charlotte vnášíme do filmu každá kousek z děl Francoise Ozona. A v Bazénu se tyto dva světy výrazně střetávají. Julie je vyumělkovaná, převážně vulgární. Sarah je introvert a intelektuálka. Ve filmu tyto dvě postavy konfrontují své okolí.
Bazén je pokus Francoise Ozona vyprávět velmi osobní příběh, příběh o kreativní autorce a jejích múzách, což ukazuje velmi jemné spojení reality a fikce.

François Ozon
Narodil se 1967 v Paříži. Nastoupil na francouzskou filmovou školu La FEMIS obor režie v roce 1990. Po zakončení studia natočil mnoho video filmů, 16mm a 35mm. Jeden z nejmladších francouzských režisérů, kteří se stihli stát hvězdami. Slávy dosáhl hlavně díky dvěma filmům: 8 žen /2002/ a Bazén /2003/. Na MFF v Cannes se o něj prali veškerá světová média. Je šarmantní, vtipný a inteligentní. On sám to však komentuje s rezervou: "Je to tak trochu klišé. Média Vás označkují, ale skutečnost je často jiná". Mnoho z jeho krátkých filmů bylo prezentováno, nominováno a v neposlední řadě oceněno na několika filmových festivalech. Truth or Dare byl jeho počáteční počin s Fidelité Productions.