...tento film hodnotím velmi pozitivně. Je podle skutečného příběhu švýcarské podnikatelky Corinne Hofmannové. Stane se, že film se míjí s knihou o velký kus, ale v tomto případě klobouk dolů - kromě některých úprav nezbytných pro přenesení na plátno (zestručnění děje v některých pasážích) je hlavní podstata příběhu zachována, není přidán žádný smyšlený happyend či jiný pokus o "dojákové" uvedení do kina. Autorka a de facto i hlavní hrdinka příběhu se natáčení zúčastnila. Probíhalo opravdu v Keni, v místech, kde prožila své osudy. Filmová vesnice Masajů vznikla jen nedaleko od té skutečné. Někteří diskutující se diví hrdinčině naivitě...ano, je s podivem, že žena z civilizovaného světa uvyklá modernímu způsobu života neváhala jít do míst, kde není vůbec nic...přesto životu v chýších bez elektřiny a tekoucí vody relativně snadno přivykla, bohužel mentalita masajského kmene už je něco, co se akceptuje velmi těžko - viz zmiňovaná obřízka. Carole (Corinne) možná věděla o těchto praktikách již ze školního zeměpisu, ale uvědomme si, že byla zaslepená láskou ke svému Masaji a viděla soužití růžovými brýlemi, jakékoliv varování před odlišnou mentalitou a naprosto rozdílnými kulturami by stejně nechtěla slyšet. Musela si projít peklem, aby si uvědomila, že ani velká láska v takovém případě nestačí na klidný rodinný život, jaký si vysnila. Utíká tedy zpět do své vlasti...Film jsem viděla již nesčetněkrát a mohu ho vidět stále znovu a znovu, je to film, ale má mnoho dokumentárních prvků a jeho emotivnost, že je kopií skutečné události, to vše ještě umocňuje, stupnice deseti bodů je zde málo, ráda bych dala ještě alespoň třikrát tolik! Dobrý komentář 