Jako malé děvče je Blanche svědkem masakru, při němž si kardinál Mazarin a jeho poskok KKK s vražednou vášní testovali ostří svých kordů. O několik let později se z nevinného dítěte stává dobře vyvinutá slečna přetékající nenávistí a touhou po pomstě, takže scénář je vlastně jen podivnou variací na příběh Robina Hooda. A protože se odehrává ve Francii sedmnáctého století, neobešel se bez vděčných historických postav. Ludvík XIV. je homosexuál se sklony k sodomii, kardinál Mazarin pašuje omamné látky (červený Ďáblův prášek), královna je perverzní a celý dvůr nezřízeně šňupe. Bohužel, Blanche - královna zbojníků je snímek, u něhož zjistíte, že se jedná o komedii, teprve až si to někde přečtete. Když se na scéně zničehonic objeví kolumbijská drogová mafie, je už naštěstí konec.
Ačkoli jsou v titulcích jména jako Jean Rochefort (Mazarin) nebo Gérard Depardieu (miniaturní role D'Artagnana), herecké výkony jsou tak ubohé, že muselo jít o záměr. Nasvědčovalo by tomu i profesní pozadí režiséra Bernieho Bonvoisina, jenž v osmdesátých letech působil jako punkový zpěvák a jehož cit pro hudbu se od té doby soudě podle soundtracku příliš nevyvinul. Nejmilosrdnější se tedy nakonec jeví práce kamery a vůbec celá vizuální stránka filmu, která kontrastuje s historickým námětem a dává naději, že někde úplně na začátku, než tenhle snímek začal vůbec vznikat, byla dobrá myšlenka. Cílem měl být dekadentní zážitek, výsledkem je fyzicky bolestivá nuda.
Dobrý komentář
2x