Bournův mýtus

Informace Recenze Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Bournův mýtus Měli ho nechat na pokoji ... 77% 1666

77%	1666 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Akční / dobrodružný / drama / mysteriozní / thriller, USA/Německo, 2004, 108 min., od 11 let
The Bourne Supremacy / Die Bourne Verschwörung
Kinopremiéra v ČR 7.10.2004 s titulky, DVD od 7.2.2004 Universal

Sdílet

Měli ho nechat na pokoji ...
Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea ženou noční můry a vzpomínky. Vláčí Marii z města do města. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním "omylu", před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začne nová globální hra na kočku a myš a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace ,Treadstone', která vytvářela profesionální zabijáky, už skončila.
Uprav informace o filmu

Režie: Paul Greengrass
Herci: Matt Damon, Franka Potenteová, Brian Cox, Julia Stilesová, Karl Urban, více...

Komentář k filmu Natěšený jako málokdy na mé další setkání s Jasonem Bournem (Matt Damon) dopadlo na výbornou. Takřka až dokumentární styl, který podthuje roztřesená kamera by mohl dopadnout v rukou méně zkušeného tvůrce než je Paul Greengrass katastrofálně. Tady je vše nadmíru vyvážené - námět, režie, kamera, výborný hudební doprovod a samozřejmě herci. Potěší nová postava Pamely Landyové, kterou zahrála Joan Allen. Charismatický zabiják s tváří Karla Urbana a účast Karla Rodena jsou tou pomyslnou třešničkou na dortu. Stačí jenom napsat: Matt Damon JE Jason Bourne. Anebo že by to bylo naopak? :thumbsup:

Všechny komentáře k filmu 18 + Napsat komentář k filmu

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka 1, Oficiální stránka 2, Oficiální stránka 3 Videotéka: přidat si do ní film

Recenze

Špionážních filmů o zvláštních agentech by se jeden nedopočítal. Vděčné to téma přitahuje svou přirozeně dobrodružnou povahou takového „povolání“, ke kterému máme všichni převelice daleko. Důsledek takové přemíry nabídky je pak evidentní - aby se spolutvůrci v nečem od ostatních filmů odlišili a vynikli, musí buď přijít s nějakým novým prvkem, nebo dohnat nějakou složku do extrému. V Bournově mýtu se povedlo oboje, nejsem si však jist, zda ku prospěchu. Myšlenka, že hlavní klaďas Matt Damon (v šiknoucí roli agenta Jasona Bourna) si není vůbec jist svou minulostí, snaží si oživit paměť a stále před někým z dřívějška prchá, sice není úplně jedinečná, ale je to rozhodně zajímavé zpestření tématu. Potud film stále ještě vyznívá slibně. Vlastní děj je pak už trochu tradičnější - Bourne přijde o družku Marii, čímž získá morální mandát jít za svou věcí přes mrtvoly, rozpomíná se na své činy a zjišťuje, kdo že to po něm vlastně jde a jaký je motiv protivní... Celá recenze

vip007, 5 z 10

Popis filmu Bournův mýtus

V napínavém a spletitém thrilleru se výrazně herecky předvedl Matt Damon jako agent Jason Bourne. Ten se teď na plátno vrací v pokračování. Domníval se, že své minulosti utekl, ale nyní se ukazuje, že nikoli...Bourne a Marie dál žijí v anonymitě. Bournea stále trápí zlé noční můry a vzpomínky. Z bezpečnostních důvodů se s Marií neustále stěhují, aby dlouho nezůstávali na stejném místě. Snaží se být vždy aspoň krok před hrozbou, kterou tuší v každém pohledu i v každém telefonním "omylu", před nebezpečím, které očekává v každé vteřině. Ale ohrožení jej do světa, z něhož chtěl uniknout, neustále vrací. Když se v poklidné vsi, která je jejich dočasným domovem, objeví tajný agent, Bourne s Marií místo kvapně opouštějí. Začíná nová hra na kočku a myš - a Jason Bourne se musí vrátit ke své minulosti, i když tajná operace "Treadstone", která vytvářela profesionální zabijáky, už dávno skončila.

O filmu

Návaznost na 1. díl
Okolnosti byly následující: Ludlumův populární román byl napsán na pozadí studené války, s mlhavou přítomností odporného mezinárodního teroristy, který si říkal Carlos. Avšak jak vysvětluje Ludlumův dlouholetý přítel a literární agent Henry Morrison: "Studená válka sama o sobě, pro něj nebyla hlavním tématem. Zajímal se o to, co se děje s lidmi, jak byly multinacionální společnosti a vlády manipulovány a jak omezovali lidi. To bylo téma, o kterém psal."

Filmaři prokázali, že je možno s úspěchem vzít Bournea z prostředí studené války a přesadit ho do světa 21. století, kdy už tzv. černobílí padouši neexistují.
A stejně jako v prvním filmu si vypůjčili zápletku z Ludlumovy předlohy, která posloužila jako startovací můstek k návratu Jasona Bournea. "Byl to incident s Marií ve druhém díle knihy, kdy ona byla unesena a jako rukojmí měla přimět Jasona, aby se vrátil," charakterizuje Frank Marshall jádro příběhu druhého dílu. "A tady byla spojnice s prvním dílem, kdy on hrozí, že se vydá po stopách svých nepřátel, pokud se mu znova připletou do cesty."

Matt Damon vzpomíná: "Když jsme skončili s filmem Agent bez minulosti, řekl jsem: "tady je malá šance, že bychom mohli dělat pokračování, protože nikdo z celého týmu by se asi nechtěl pustit do práce, která by znamenala jen opakování příběhu z prvního dílu."
"Věděli jsme, že je nutno vytvořit něco radikálně odlišného," říká Marshall, "a tehdy přišel scenárista Tony Gilroy s báječným nápadem, že Jason Bourne se vydá ,samurajskou cestou', cestou vykoupení."

Producent Sandberg ho doplňuje: "Ponechali jsme si Bourneův charakter, i jeho původní problémy a pocity, ale museli jsme změnit příběh - Bourneho cestu, protože svět se od publikování knihy velice změnil."
Scenárista Gilroy vzpomíná. "Napsal jsem dopis Mattu Damonovi a vysvětlil mu, že nemůžeme točit film, kde by šlo o nějakou Bourneovu pomstu. Vždyť on je zabiják, má na svědomí životy lidí, nemůže proto vstupovat do nového příběhu s čistým štítem. Je třeba si uvědomit, že má na svých rukou spoustu krve. Ještě se nemůže cítit jako čistý. Všechno, co ve jménu své nápravy udělal je, že si uvědomil kým je, co má za sebou a že už by nic podobného znova dělat nechtěl. A to je také výchozí bod filmu."

Když byl na světě náčrtek budoucího příběhu a začínalo se pracovat na scénáři, zbývalo jediné: najít vhodného režiséra.
Producenti zhlédli film britského režiséra Paula Greengrasse Krvavá neděle (natočeno 2002 - je to historické ohlédnutí za 30. lednem 1972 v Severním Irsku, kdy se mírový pochod za lidská práva změnil v krvavou lázeň). Tento film získal po celém světě řadu ocenění, včetně Zlatého medvěda na Festivalu v Berlíně a Cenu publika na Festivalu Sundance. Bylo rozhodnuto: on je tím pravým režisérem pro pokračování filmu Agent bez minulosti - snímek Bournův mýtus.

"Líbil se mi film Agent bez minulosti (režíroval ho Doug Liman), byl velmi svižný a vedle hollywoodského hlavního proudu si zachoval svou osobitost."
Greengrass začal svou dráhu jako investigativní žurnalista, získal vyznamenání jako dokumentarista a konečně se stal i režisérem hraných filmů. Nápad "pracovat opět na něčem zcela odlišném od mé minulé práce, byl velmi lákavý. Noví herci, nová technika - to je dobré, člověk se přitom hodně naučí," říká Greengrass.

Tehdy se rozjel do Prahy za Mattem Damonem, který zde natáčel. "Je to genius všednosti a já o něm tak přemýšlím, takový je Matt Damon v roli Jasona Bournea. Je to charakter naprosto neotřelý - a to je nový rys, který do této postavy Damon vnáší. Všichni vědí, že Matt je milý člověk, je na něm vidět dobrota. A když takového člověka necháte, aby hrál postavu velmi temnou, vždyť je to vlastně nájemný vrah se všemi vlastnostmi nájemného vraha - zaměříte na něj svou pozornost a vidíte Matta Damona, který ho ztělesňuje, naskytne se vám absolutně jedinečný pohled."

Greengrass měl před sebou pevnou představu: všechno ve filmu musí být nečekané. Příběh se musí odvíjet v krátkém časovém úseku a tak, jako by nám ho Bourne sám vyprávěl. "Je rozdíl mezi kamerou, která ví a tou, která jen zachycuje," říká režisér. "Vědoucí kamera vypravuje příběh, protože je jí známo kde a co se odehrává. A to je myslím pro tento film správné stanovisko. Kamera reaguje na to, co se před ní děje. Obojí ale zavádí, protože pravdou je, že divák nemůže ihned reagovat, musí nejprve situaci posoudit, ale okamžitým efektem je, že tu vzniká vnitřní pocit naléhavosti."

Damon dodává: "Paul Greengrass skutečně chápe charakter Jasona Bournea, fakt, že je to vyškolený zabiják přes všechno, čím prošel. Ocitl se ve víru událostí, jež ho přinutily dát se jistou cestou. Paul dokáže ukázat klasický konflikt ,muž proti světu' velmi filmovými prostředky."
Greengrass říká: "Nemyslím, že je to příběh muže, který ztratil paměť - i když tento motiv je součástí filmu - je to více o tom, co následuje potom, kdy se člověku paměť vrátí a usvědčí ho, že byl opravdovým zloduchem."

O produkci

Po dvou letech od úspěšného špionážního dramatu Agent bez minulosti, přichází k divákům pokračování, které vzniklo na základě románu Roberta Ludluma. Někdejší agent Jason Bourne je ovšem oproti románové předloze ,přesazen' z doby studené války do doby po pádu Berlínské zdi a konečně do nového tisíciletí.
"Vytvořili jsme intelektuální špionážní drama, thriller, který však má nekonvenční podobu," říká producent Frank Marshall. "Výborný nápad byl obsadit Matta Damona do role agenta. Bylo to zcela proti charakteru jeho povahy a film tak zrodil naprosto jedinečný typ hrdiny. Ten nápad se nám zdál tak výborný, že jsme se rozhodli v líčení jeho osudu pokračovat."

Matt Damon vzpomíná: "Nebyl jsem prvním, kdo přemýšlel o správnosti svého obsazení do role chladnokrevného zabijáka. Ale možnost hrát proti jakémukoli očekávání jsem považoval za opravdovou šanci, pokus vytvořit něco naprosto odlišného od ostatních filmů. Velice jsme se snažili udělat všechno pro to, aby má postava byla přesvědčivá, ať už šlo o fyzický projev nebo intelektuální řešení situací."

Kniha Roberta Ludluma (orig. tit. The Bourne Supremacy), druhé pokračování osudu agenta Jasona Bournea, byla vydána v roce 1986. Udržela se po 25 týdnů v žebříčku nejúspěšnějších bestsellerů New York Times, z toho 8 týdnů dokonce na 1. místě.

Tvůrci proto usilovali, aby filmová postava profesionálního zabijáka, který trpí amnesií a teprve pomalu proniká ke své minulosti, zůstala na úrovni oblíbeného románu. Producenti Marshall a Crowley byli proto v úzkém styku se scenáristou Tony Gilroyem (spoluscenáristou prvního dílu), v zájmu udržení kontinuity obou filmů.

"Jedna z věcí, která na mne vždy zapůsobila," říká producent Crowley, "byla, že lidé film komentovali: ,Je to úžasné, že nás přinutil myslet, že nám nenapovídal, jak se bude příběh dál vyvíjet.' Bylo tedy jasné, že v tom musíme pokračovat, ale na vyšší úrovni."

Damon poznamenává: "Drželi jsme se myšlenky, že hrdina vyrůstá z akcí a jeho charakter se stále vyvíjí vlivem okolností, které prožívá. Chtěli jsme vytvořit příběh, kde akce přímo souvisejí s hrdiny a situacemi, v nichž se nacházejí - prostě je třeba uvěřit, že to všechno jsou obyčejní lidé, kteří se ocitli v extrémních situacích." Marshall souhlasí: "Akce je poháněna charakterem hrdiny a charakter a jeho motivace jsou poháněny realistickými okolnostmi - není to tedy jen samoúčelná akce, která naplňuje děj filmu."

Na konci prvního dílu ponechali tvůrci Marii a Jasona v bezpečí, v prosluněné vesnici na pobřeží Řecka. Bylo proto třeba najít nějaký startovací moment, jak začít nový příběh. "Úkol zněl: musíme dostat Jasona zpět do hry," říká producent Marshall. Ale nechtěli jsme to udělat nějakým stereotypním způsobem. Hledali jsme zkrátka něco více."

O natáčení

Vedle intenzívní práce na scénáři byl ve stadiu přípravných prací nejdůležitějším úkolem výběr a zajištění lokalit, vhodných k natáčení. Dosud zavedla cesta Jasona Bournea do Paříže, Curichu a Itálie - i když příběh vyžadoval ukazovat méně příjemnou tvář těchto světových velkoměst. Tvůrci se totiž snažili vést příběh po realistický zvolených lokalitách a to chtěli dodržet i ve filmu Bournův mýtus.

Producent Frank Marshall zdůrazňuje, že zde byla příležitost vzdát hold místům, které hrály roli v Ludlumově románu. "Měli jsme možnost prezentovat filmový příběh v místech, které byly skutečně středem studené války. Šlo o město, které bylo centrem agentů ve střední Evropě a nyní je neuvěřitelně živé, vzrušující a i vizuálně vděčné."
Jedná se samozřejmě o Berlín, v němž se odehrává podstatná část filmu Bournův mýtus, ovšem některé scény - ačkoli byly natáčeny v Berlíně -se odehrávají také v Moskvě.
Producent Crowley zdůvodňuje: "Berlín byl v době studené války určitým druhem fronty, byla to naše výspa, ale také existovala Moskva, odkud se všechno řídilo. Takže se zdá, že právě to jsou příčiny, které těmto místům propůjčovaly jejich nebezpečnost, vzrušení a nepředvídatelnost."

Berlín a Moskva se staly novým vizuálním pozadím pro druhé pokračování špionážního příběhu. "První, který je v podstatě uzavřený, byl natáčen v Paříži," říká režisér Greengrass. "Myslím, že zde jde o zajímavou cestu z dusna a barevnosti Indie do ponuré šedi moskevské zimy. Je to zřejmě osamělejší a v mnohém nebezpečnější mise pro Bournea - je to opravdu cesta k jeho charakteru. Prochází rozsáhlými prostorami Evropy a současně se snaží vyrovnat se svými minulými skutky, kterých lituje.

Berlín patří k větrným městům, kde je spousta otevřeného prostoru. A odtud jdeš na východ, rozlehlou krajinou až do Moskvy. Tady se Bourne cítí ještě izolovanější."
Od pádu berlínské zdi v roce 1989 a následného znovu sjednocení Berlína se z tohoto města stalo živé evropské centrum. Se svou směsí starého a nového, západního a východního, to byla ideální lokalita pro natáčení filmu Bournův mýtus.
Produkční štáb se usídlil ve studiu Babelsberg, kde již Fritz Lang natáčel svou Metropolis a Josef von Sternberg Modrého anděla. Natáčelo se v celém Berlíně a přilehlém okolí, kdy někdejší východní sektor byl vhodnou náhradou moskevských ulic.

Filmový štáb využil rozdílů mezi minulostí, přítomností a budoucností: např. v lokalitě "Mitte" tedy středu bývalého východního Berlína, kde se natáčel Bourneův odvážný útěk na mostě přes řeku Sprévu ve Friedrichstrasse, také zadržení agentky Nicky na východoberlínském náměstí Alexanderplatz. Dále na východ do Friedrichsheinu využil štáb první sníh na známé Karl Marx Allee. Naproti tomu na západoberlínském "Kudammu" - Kurfürstendammu, obchodním centru města se natáčel Hotel Brecker. V berlínském předměstí ve Wannsee byl snímán "skleněný dům" a v Postupimi se částečně odehrála finální automobilová honička.
Natáčení probíhalo také na nádraží Ostbahnhof (v někdejším východním Berlíně), které představuje nádraží v Moskvě. Dále na obou berlínských letištích Tegelu (setkání Kirilla a Gretkova) a Tempelhofu (kam přilétají agenti CIA).

"Berlín byl pro natáčení fantastickým místem," říká režisér Greengrass. "Je to velmi současné, nepředvídatelné a živé město."

Vedle Moskvy natáčel filmový štáb dále exteriérové scény v indickém Goa. "Bylo to místo, kam jsem chtěl jet na začátku 70. let,," říká producent Marshall. "Zjistil jsem, že sem stále přichází řada Evropanů. Točili jsme zde dva týdny, ale příprava na natáčení trvala šest měsíců. Přesto myslím, že se vyplatila."

Goa leží na jihozápadním pobřeží Indie. Je to přitažlivé místo pro turisty, se svými dlouhými písečnými plážemi a kokosovými palmami, které lákají hippies, mladé i staré, vždy je zde pestrá směsice turistů.
"Mezi místy, kde se můžeš pokusit skrýt," říká Crowley "je právě tohle to ideální, protože zde splyneš s ostatními. Nejprve jsme mysleli na Čínu, mluvili jsme i o mnoha dalších lokalitách, ale to, co dělá Goa tak přitažlivým, je přítomnost spousty mladých lidí, což byly nejlepší podmínky pro Jasona a Marii, protože zde splynuli s davem."

O hercích

Matt Damon

Narodil se 8. října 1970 jako Matthew Paige Damon. Studoval na Harvardu a vzápětí vstoupil do divadla American Repertory Theatre v domovském Cambridgi. Jeho prvním filmem byla Mystic Pizza, kde pronesl celou jednu větu. Už výraznější roli měl ve Školních poutech a kritiku na sebe upozornil postavou závislou na heroinu ve válečném dramatu Odvaha pod palbou. Spolu se svým kamarádem Benem Affleckem si pak napsali scénář a rozdělili si role ve filmu Dobrý Will Hunting. Oscar a Zlatý glóbus za scénář. Vzápětí ho Steven Spielberg obsadil do titulní role válečného snímku Zachraňte vojína Ryana. Pak Damon nasadil tvář pokerového karbaníka ve filmu Hráči. Někdy v té době se zařadil mezi padesát nejhezčích herců světa. Možná také proto dostal roli vraždícího anděla v náboženské komedii Dogma.

Franka Potenteová

Narodila se v německém Münsteru. Herectví vystudovala v Mnichově ve škole Otto Falkenberga a v newyorském Theatre Institut Lee Strasberga. Předtím, než si získala světovou popularitu rolí ve filmu Lola běží o život (rež. Tom Tykwer), hrála v několika německých filmech. Tento film získal Cenu publika na FF Sundance a rovněž prestižní ocenění Independent Spirit Awards 2000, jako nejlepší zahraniční film.

Brian Cox

Narodil se ve Skotsku, herectví studoval na Londýnské Akademii múzických a dramatických umění. Objevil se v řadě divadelních představení v Londýně, New Yorku i ve Skotsku. Cox je též spisovatelem, napsal dva romány, The Liar Diaries a Salem In Moscow. Je pravidelným přispěvatelem New York Times, rubriky Arts & Leisure, a píše články pro magaziny Esquire, UK, Tattler, ... Herec, který se uplatnil ve filmu, na divadle i v televizi. Vystupoval ve více než 40 filmech. Byl prvním představitelem dr. Hannibala Lectera ve snímku Manhunter.

Karl Urban

Narodil se ve Welingtonu na Novém Zélandu. Objevil se v TV již jako dítě. Během školních let psal, režíroval a vystupoval ve filmech i na divadle. Přerušil studia, aby se mohl věnovat hereckému povolání. Jeho filmovým debutem byl snímek Heaven. Nejvíce je známý z trilogie Pán prstenů, do níž ho režisér Peter Jackson obsadil poté, co uviděl jeho výkon ve filmu The price of milk, za který Urban získal na Novém Zélandu nominaci jako Nejlepší filmový herec.

O tvůrcích

Tony Gilroy
Narodil se na Manhattanu a vyrostl v New Yorku jako syn nositele Pulitzerovy ceny, dramatika, režiséra a scenáristy Franka D. Gilroye. Je autorem scénářů k řadě úspěšných filmů, především k prvnímu filmu podle románu Roberta Ludluma, Agent bez minulosti.

Robert Ludlum
Ludlum zemřel v březnu 2001, ještě před premiérou prvního snímku podle své předlohy. Je autorem 21 románů, z nichž každý byl v žebříčku New York Times bestsellerem. Jeho knihy vyšly v počtu 210 milionů výtisků a byly přeloženy do 32 jazyků.