Brazil

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Brazil Orwellovsky černá sci-fi komedie o nesmělém úředníkovi, který se stává obětí krutého superbyrokratického světa a svých fantaskních snů. 80% 1240

80%	1240 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Komedie / sci-fi, Velká Británie, 1985, 131 min., od 13 let
Kinopremiéra v ČR 15.1.2003 s titulky

Sdílet

Orwellovsky černá sci-fi komedie o nesmělém úředníkovi, který se stává obětí krutého superbyrokratického světa a svých fantaskních snů.
Podobně jako ve Dvanácti opicích, i zde Gilliam umístil svůj příběh do těžko definovatelného období kolem Vánoc "někdy ve 20. století", kdy armády bezejmenných úředníčků striktně dodržujících kancelářskou etiku jak z 30. let na každém kroku doprovází fantaskní přístroje moderní doby. Groteskní prostředí doplňují stejně groteskní postavy - hlavní hrdina Sam (Jonathan Pryce), jež se postupně sbližuje s naivní Jill (Kim Griest), pro kterou největší potěšení představuje sauna a filmy bratrů Marxových; Samova matka posedlá plastickou chirurgií; Jack v podání Michaela Palina, jemuž byla tato role napsána na tělo a jehož postava prochází ve filmu proměnou z příjemného chlapíka až k typickému produktu zrůdného systému, který např. svou ženu oslovuje Barbaro jen proto, že jeho šéf si není schopen zapamatovat její pravé jméno.
Uprav informace o filmu

Režie: Terry Gilliam
Herci: Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmondová, Ian Holm, Bob Hoskins, více...

Komentář k filmu Tak tenhle film je jedno velké překvapení za druhým.Dobrá výprava,chytlavá melodie,komedialní i vážnější situace,jedním slovem NÁDHERA :thumbsup:

.Pokut by někdo namítal,že toto dílo je pouhou slátaninou,zcela zjevně nepochopil souvislosti.Film lze považovat za karikaturu společnosti i po tolika letech jsou nám mnohé z některých situací známé.Opravdu nádherná podívaná :thumbsup:

Všechny komentáře k filmu 14 + Napsat komentář k filmu

Web: IMDB, Titulky Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Brazil

<>OBRÁZEK NENALEZEN<> Kvůli obyčejnému překlepu je místo hledaného Archibalda Tutlea zatčen nevinný otec rodiny Archibatld Buttle. Řešení chyby dostane na starost úředník ministerstva Sam Lowry, který většinu volného času tráví ve svých fantaskních snech a právě má potíže nejen s matkou, která mu přes jeho nesouhlas hodlá dopomoci k povýšení, ale také s rozbitou klimatizací. Místo státní Centrální služby, která je jedinou povolenou servisní firmou, se u Sama objeví maskovaný instalatér Archibald Harry Tuttle a klimatizaci opraví. Sice nelegálně, ale hned a bez papírování. V práci Sam pochopí, že zatčený Buttle zemřel a nabídne se, že vdově, která nemá žádné bankovní konto, odnese šek s odškodným osobně. Setká se u ní s její sousedkou, řidičkou kamionu Jill Laytonovou, ve které ke svému překvapení pozná vílu ze svých snů.

Chtěl by se s ní seznámit, žena ho však považuje za špicla a zmizí. Sam by ji rád vypátral a jen proto nakonec přijme místo na ministerstvu informací. V labyrintu chodeb se pokusí ženu, o které se mu den co den zdají bizarní sny, najít v kanceláři svého dávného přítele, žoviálního Jacka Linta, jehož pracovní náplní je získávat krutým mučením od zatčených lidí informace. Zjistí, že Jill je hledaná jako svědek Buttleova zatčení a nabídne se, že ji "deaktivuje" sám. Když ji pak zahlédne ve vrátnici, zastaví pomocí služebního odznaku stráže a pomůže jí dostat se ven. Jill se ho sice pokusí zbavit, ale nakonec mu nabídne místo ve svém kamionu. Ten však vinou Samovy nešikovnosti skončí zběsilou honičkou s policií.

<>OBRÁZEK NENALEZEN<> V práci se kvůli Jill dostává do stále větších potíží a kvůli nelegálně opravené klimatizaci do potíží s instalatérkou firmou, která mu zabaví byt za účelem "nezbytných oprav". Sam nakonec najde útočiště u Jill, která se stane jeho milenkou. Sama napadne, jak by ji mohl zachránit, vnikne do kanceláře svého nadřízeného a zanese do jejích záznamů údaje o její smrti. Vzápětí však do bytu vtrhne komando, které Sama zatkne a obviní z řady nesmyslných trestných činů. Muž skončí na mučícím křesle Jacka Linta.

O filmu

Brazil je pozoruhodný film i díky své scénografii založené na obludně pojaté architektuře mrakodrapů. Tato koncepce velmi zdařile vytváří dojem hloubek i dálek, širokého a hromadně zabydleného prostoru, v němž spektakulárně vybuchují neustále se množící exploze. Neméně sugestivně jsou vylíčeny také "retro-futuristické" technické vynálezy a infrastruktura - monitory počítačů jsou instalovány na starožitných psacích strojích, na úřadech funguje potrubní pošta, divoká změť rour a hadic uschovaných ve stěnách připomíná vyhřezlé vnitřnosti celého mocenského systému. Přitom absurdní vzhled i fungování těchto rekvizit a kulis je pro Gilliama neutuchajícím zdrojem pro vytváření neočekávaných komických efektů (kupříkladu policejní zásah začíná vždy proražením kruhového otvoru ve stropě, jímž se vzápětí spustí speciální komando; prověřovací přístroje napodobující kolébavé lidské oko, jsou až trapně směšné svojí nemotorností; v televizi se uvádějí komedie s bratry Marxovými atd.). Chování lidí z "lepší" společnosti se vyznačuje satirickou karikaturou hraničící až s nechutností (postarší dáma, která si kvůli mladistvému vzhledu nechává extrémně vytahovat lícní partie). Absurdní přemrštěností se vyznačují také propagační hesla sloužící totalitarismu ("Vzájemným podezíráním k lepší důvěře") - Terry Gilliam se ostatně nechal inspirovat autentickými plakátovými texty ze druhé světové války...

O tvůrci

Terry Gilliam

Fanoušci Montyho Pythona ho znají jako vrchního inkvizitora s nezapomenutelnou hláškou: "Španělskou inkvizici nikdo nečeká.". Narodil se 22. XI. 1940 v Minneapolis (Minnesota). Byl všestranně nadaný, ale nejvíc ho přece jen přitahoval výtvarný žánr - mimo jiné vytvořil známou znělku k Létajícímu cirkusu a byl též autorem všech groteskních kreslených vložek, které se v seriálu objevily. Vystřídal několik zaměstnání (např. časopis Help!) a několik velkoměst (New York, Los Angeles, Paříž), aby se nakonec dostal do Londýna, kde se přes Johna Cleese seznámil se zbylou čtveřicí.