Irčan Angus Shaw a jeho manželka, herečka Lillian, provozují potulný lunapark, který na počátku dvacátého století jezdí po venkově s představením, jehož součástí je i panoptikum netvorů a lidských anomálií. Panoptikum tvoří druhořadí herci v kostýmech, maskovaní různými efekty a triky, sloužícími k oklamání návštěvníků. Lilliam sama vystupuje v této show jako falešná mořská panna. Jedné noci roku 1905, krátce před jejich odjezdem do Ameriky, se však v jejich lunaparku objeví starý opilý námořník Woolrich, který se nenechá oklamat iluzí a nabídne Angusovi a Lillian, že jim ukáže něco opravdu úžasného - skutečnou mořskou pannu, kterou vězní ve velké nádrži ve svém velkém ponurém domě. Ohromen tím co vidí a představou bohatství, které by mohl získat předváděním skutečné mořské panny, podlehne Angus pokušení a bez ohledu na Woolrichovo varování, že je mořská bytost stejně nebezpečná jako krásná, ji se svým kumpánem Baileyem ukradne. Zmocní se i důležitých dokladů jejichž součástí je deník psaný Woolrichovou zesnulou manželkou. Mořskou pannu nechá v nádrži naložit na loď a společně s Baileyem a Lillian, které tvrdí, že ji od Woolriche koupil, se s vidinou slávy a bohatství vydá do Ameriky. Před pověrčivými námořníky se sice snaží pravou podobu nákladu utajit, jenže mořská panna zdaleka není tak laskavé a mírumilovné stvoření jak si mnozí představují. Nejenže na palubě houstne napětí vyvolané erotickým fluidem, které mořská bytost kolem sebe šíří, ale navíc má ráda lidskou krev a posádka lodi se začne se znepokojivou rychlostí zmenšovat. Lillian navíc zjistí, že je s mořskou panou spojena podivným telepatickým a psychickým poutem, které je silnější než její pouto k manželovi a lidem. Když námořníci bytost objeví, téměř se vzbouří, protože pověsti o tom, jak mořské panny lákají námořníky do náruče smrti se zdají být nepříjemně pravdivé. A ještě není všem hrůzám konec.