Carmen: Divoká vášeň

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Carmen: Divoká vášeň Divoká vášeň, láska, žárlivost a zrada v příběhu z ohnivého Španělska. 61% 113

61%	113 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Drama / romantický, Španělsko/Velká Británie/Itálie, 2003, 119 min., od 13 let
Carmen
Kinopremiéra v ČR 14.10.2004 s titulky, DVD od 28.2.2005 MagicBox

Sdílet

Divoká vášeň, láska, žárlivost a zrada v příběhu z ohnivého Španělska.
Svůdná Carmen lehkomyslně flirtuje s důstojníkem Josém. Protože je sice andělsky krásná, ale také ďábelsky prohnaná, Josého si zcela podmaní a pak ho vydá mukám žárlivosti, kterým vznětlivý muž nedokáže dlouho vzdorovat. Pro ženu pochybné pověsti, kvůli které opustil počestný život, zradil dobré a poctivé jméno a zahodil slibnou budoucnost v armádě, je ochoten i vraždit ...
Uprav informace o filmu

Režie: Vicente Aranda
Herci: Paz Vegaová, Leonardo Sbaraglia, Antonio Dechent, Joan Crosas, Jay Benedict, více...

Komentář k filmu no uzasny...chtelo se mi sakra spat, kdyz jsem koukala na tenhle film, ale ten dej, ty scenky a to vsechno mi to nedovolilo... pribeh o tom co zmuze laska, pribeh o tom jak daleko to muze dojit, myslim ze tohle se nekdy stava, ale je silencum, ze by zabijeli pro zenu ktera misto toho aby jej milovala si s nim jenom hraje...a ten konec...skvelej...dramaticky...romanticky....smutn nemam slov abych to popsala, ale nebudu ho vypravet, protoze ten mi vzal dech asi nejvic...
Všechny komentáře k filmu 5 + Napsat komentář k filmu

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Carmen: Divoká vášeň

Slavná novela francouzského spisovatele Propera Mériméea (poprvé vyšla v roce 1845) inspirovala jednu z nejslavnějších a nejčastěji uváděných oper na světě - Carmen Georgese Bizeta, která měla premiéru v roce 1875.
Příběh krásné dívky z tabákové továrny, která zničí život počestného důstojníka Josého a nakonec i svůj vlastní, se stal předlohou k více než 60 filmům a televizním snímkům. Nechali se jím inspirovat třeba legendární francouzský filmař Jean-Luc Godard (aktualizovaná verze Jméno Carmen/Prénom Carmen, 1983, s Maruschkou Detmers v titulní roli), slavný Ital Francesco Rosi či proslulý španělský režisérský mistr Carlos Saura. V roce 1954 však vznikla aktualizovaná "černá" Carmen Jones v režii Otto Premingera s afro-americkým obsazením (Dorothy Dandridge jako Carmen a Hary Belafonte coby její žárlivý milenec Joe).

Nyní nastal čas pro novou Carmen nabitou divokou vášnivostí, spalující touhou - příběh bez předsudků využívající dynamický rytmus a moderní vizuální prostředky, a také nové herecké hvězdy. Titulní roli ve filmu Carmen: Divoká vášeň španělského režiséra Vicenta Arandy ztvárnila Paz Vega (Sex a Lucía/Lucía y el sexo, Mluv s ní/Hable con ella, Novo, Druhá strana postele/El otro lado de la cama). Po boku současné nepopulárnější španělské herečky exceluje Leonardo Sbaraglia (Intacto) jako José.

O tom, že Arandova Carmen: Divoká vášeň si už stačila získat popularitu nejen mezi diváky, ale i mezi odbornou veřejností, svědčí i řada ocenění: výtvarnice kostýmů Yvonne Blake (držitelka Oscara za drama Nicholas and Alexandra z roku 1971) získala za svou práci nejprestižnější španělskou filmovou cenu Goya. Nominací na tuto cenu byl oceněn i přínos Benjamína Fernándeze (výprava), Teresy Font (střih), Josého Nieta (nejlepší píseň), Paca Femenii (kamera), Miguela a Natalii Seséových (masky) a Any Vila (produkce).

Film získal nominaci na Cenu kruhu španělských scenáristů za nejlepší kameru (Paco Femenia) a nejlepší hudbu (José Nieto).

Nová verze Carmen vznikla v loňském roce jako velká evropská koprodukce, na níž byly vedle Španělska zainteresovány i Velká Británie a Itálie. Juan Alexander, který se na produkci jednoho z divácky nejatraktivnějších španělských titulů loňského roku podílel spolu s britským kolegou Billem Chamberlainem, potvrzuje, že také předloha filmu se zrodila ze spolupráce dvou evropských kultur. Opera francouzského hudebního skladatele Georgese Bizeta (1838-1875) a libretistů Henriho Meilhaca a Ludovica byla poprvé uvedena 3. 3. 1875 v Paříži.
Při zachování jednoduché fabule zkomponoval Bizet operu plnou smyslných a divokých španělských melodií, které však vyvolaly nadšení po celé Evropě až půl roku poté - po premiéře ve Vídni. Pařížskou premiéru o půl roku dříve obecenstvo vypískalo. Bizet sám se však úspěchu svého mistrovského díla nedožil.

Francouzský romanopisec Prosper Mérimée ovšem příběh Carmen sepsal celých třicet let před triumfem Bizetova operního díla, prý podle vyprávění Baska jménem José čekajícího na popravu ve vězení v Córdobě, které vyslechl během svých cest po Španělsku. Operní verze Carmen uvádí do děje další postavy, které v literární předloze nenajdeme. Lehkomyslná Carmen, která zůstává titulní hrdinkou vyprávění, staví do protikladu čistou a zodpovědnou Micaelu a vznětlivému Josému přibyl v toreadorovi Escamillovi úhlavní nepřítel. Většina filmů, které se příběhem Carmen volněji či věrněji inspirovaly, se opírá právě o bohatý, emocemi nabitý děj Bizetovy opery, nikoli o Mériméovu předlohu. V případě filmu Vincenta Arandy je tomu jinak: využívá sice "operní" vášnivosti, vrací se však především k původnímu textu. Hlavními hrdiny vyprávění se tak znovu stávají jen Carmen a José, v příběhu se ale objevuje i postava Próspera v podání Jaye Benedicta upomínající na samotného autora původního textu.

Scénáře a režie filmu Carmen: Divoká vášeň se ujal zkušený Vicente Aranda (z jehož rozměrné tvorby se u nás hrál jen jeho režijní debut Fata morgána/Fata Morgana, 1965 a jeho kriminální drama Pažbou do zubů - A coups de crosse/Fanny "Pelopaja", 1984). Dřív, než Aranda začal na látce pracovat, věděl, že se neobejde bez spolupracovníka. Stal se jím Joaquín Jordá (nar. 1935). Společně se oba tvůrci, které spojuje stejné rodiště - Barcelona - už předtím podíleli na dvojici kriminálních příběhů El Lute: camina o revienta (1987) a El Lute II: maňana seré libre (1988 - společná nominace za scénář na cenu Goya).
Jordá, který je také příležitostným režisérem a hercem, získal na Katalánském MFF ve španělském Sitgesu Cenu asociace katalánských scenáristů a kritiků za film Mones com la Becky (1999) a na festivalu ve francouzském Montpellier Zvláštní cenu kritiky za film Un cos al bosc (1996). Oba autoři, kteří mají na svém kontě řadu divácky úspěšných žánrových titulů, přijali svůj úkol s představou, že vytvoří na půdorysu klasické látky moderní, divácky atraktivní milostný příběh.

Projekt začal dostávat definitivní podobu, když po přečtení scénáře o titulní roli projevila zájem největší španělská hvězda současnosti - Paz Vega. Ta svůj půvab i herecký talent dosud demonstrovala především v rolích ze současnosti. Příběh krásné a divoké Carmen však této herečce nabídl možnost konečně si užít starobyle vyhlížejících kostýmů a pracovat v historických dekoracích. Pro producenty se navíc stala zárukou, že jejich Carmen bude blízká nejširšímu okruhu diváků.

Vega rovněž ocenila, že si mohla zahrát po boku Leonarda Sbaraglii - rodáka z Buenos Aires, který na sebe v posledních třech letech strhl mezinárodní kritickou pozornost díky argentinským snímkům Plata quemada (2000) a En la ciudad sin límites (2002), za něž byl nominován na cenu argentinských filmových novinářů, Stříbrného kondora, a španělskému mystickému dramatu Intacto (2001), které se hrálo i u nás a za které získal cenu Goya.

O herci

Paz Vegaová

Narodila se v roce 1976 v Seville ve Španělsku. Vzešla z velmi tradičního prostředí: její otec je toreador. Studovala herectví v Madridu. V letech 1997-2000 si získala přízeň španělských televizních diváků rolí Laury v seriálu 7 vidas (Sedm životů). Na konci 90. let se začala stále výrazněji prosazovat i na stříbrném plátně. Po titulní roli ve filmu Sex a Lucía stvrdila Vega svou zajímavost snímkem Sólo mía, který jí vynesl nominace na cenu Goya a Cenu kruhu španělských kritiků. V českých kinech jsme tuto mnohotvárnou herečku mohli vidět v jednom z nejoceňovanějších titulů roku 2002 - tragikomedii Pedra Almodóvara Mluv s ní, kde v němé sekvenci stylizované jako erotický horor ztvárnila roli vědkyně Amparo, a nejnověji ve snímku Novo (2002), kde si zahrála roli Isabelle.

O tvůrci

Vicente Aranda
Rodák z katalánské Barcelony patří k nejzkušenějším španělským filmařům: na svém kontě má téměř třicet celovečerních snímků. Narodil se v roce 1926 a v šestadvaceti letech emigroval do Venezuely, kde začal pracovat v oboru počítačové techniky. V roce 1959 se vrátil do Španělska, kde studoval na filmové škole v Madridu a potom ve Francii, na slavné pařížské IDHEC. Nakonec se usadil v rodné Barceloně a založil produkční společnost Morgana Films, pod jejíž záštitou natočil většinu svých filmů. Patří k zakladatelům tzv. barcelonské filmařské školy. Jako režisér debutoval v roce 1965 snímkem Brillante porvenir, který spolurežíroval s Románem Gubernem. Jeho samostatný debut, drama Fata morgána (Fata Morgana, 1965) se v roce 1968 hrálo i v českých kinech.