fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

64% 1490 hlasů
6.4 10 1490
akční / dobrodružný / drama / fantasy / komedie / pohádka, USA, , 109 min.
The Sorcerer's Apprentice
Kinopremiéra v ČR 19.8.2010 v SK 16.9.2010, DVD a Blu-Ray od 8.12.2010 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ukázka
02:23



Balthazar Blake je čarodějným mistrem, který se v současném Manhattanu snaží ubránit město před svým úhlavním nepřítelem Maximem Horvathem. Balthazar na to ale sám nestačí a proto vyhledá pomoc Davea Stutlera, zdánlivě obyčejného člověka, který v sobě ale ukrývá netušené možnosti, a učiní z něj navzdory jeho pochybám svého učně. Čaroděj svého nedobrovolného žáka v rychlosti zasvětí do základů tajného umění magie a kouzel a společně se tato neobvyklá dvojice pokouší s pomocí svých schopností postavit jedněm z nejagresivnějších - a nejzákeřnějších - čarodějů všech dob. Dave je nucen v sobě najít veškerou odvahu k tomu, aby jako Čarodějův učeň svůj výcvik přežil, zachránil město a získal srdce své vyvolené.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Nemám ráda Nicolase Cage, a Monicu Belucci ale tady jsem je snesla. Hvězdně obsazený film, asi neodpovídá knižní předloze a původnímu filmovému zpracování, ale kdo má rád fantasy a kouzla, tak film určitě ocení. Kterak outsider ke štěstí a lásce přišel, to určitě potěší nejenom outsidery. Jay Baruchel je pro tuto roli jako stvořený a padouch alias Alfred Molina je k sežrání.
Všechny komentáře k filmu 23+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Čarodějův učeň

obrazek
Všechno to začalo v roce 1797, kdy Johann Wolfgang von Goethe napsal klasickou báseň Der Zauberlehrling. Goetheovu báseň vypráví sám učeň, který se poté, co je svým starým mistrem zanechán o samotě, rozhodne zneužít svých kouzelnických dovedností. Poručí starému koštěti, aby si na sebe obléklo staré hadry, aby mu narostla hlava a dvě ruce a připravilo mu lázeň. Oživlé koště naplní vodou nejen lázeň, ale všechny nádoby v domě, a učeň si není schopen vzpomenout na kouzelné slovo, kterým by mohl koště zastavit, takže je záhy doslova zaplaven. Učeň se rozhodne vzít na staré koště sekeru, rozsekne ho vejpůl...a následkem svého činu má na starosti oživlá košťata dvě. Nakonec je učeň zachráněn poté, co se vrátí jeho starý mistr, který koště rychle pošle zpátky do skříně, ze které bylo povoláno, a přikáže mu, že další služby bude vykonávat pouze tehdy, pokud ho povolá on sám, jeho skutečný pán.

O sto let později byla báseň adaptována do podoby velice populární symfonické skladby L'apprenti sorcier francouzským skladatelem Paulem Dukasem. Toto brilantní hudební dílo obstálo ve zkoušce časem a přinejmenším řadoví posluchači ho považují za Dukasovu zřejmě nejznámější skladbu.

O zhruba čtyřicet let později objevil Čarodějova učně Walt Disney a vytvořil jeho animovanou verzi v rámci svého nesmrtelného díla Fantasia, do jejíž titulní role neobsadil nikoho jiného než myšáka Mickeyho. V létě 1937 tehdy ještě mladý král animovaného filmu přizval ke svému stolu během osamoceného oběda slavného dirigenta Leopolda Stokowskiho a společně stvořili dílo vpravdě kouzelné.

Walt Disney už v té době hudbu jako základ svých animovaných filmů používal a doufal, že ve spolupráci se Stokowskim dokáže vytvořit film, vystavěný na Dukasově Čarodějovu učni. Nápad na spojení klasické hudby a animovaných snímků byl později rozvinut, díky čemuž vznikla legendární Fantasia. 125 minut dlouhý film - tedy i na poměry dnešních animovaných filmů poměrně dlouhý - měl s velkým úspěchem premiéru 13. listopadu 1940 v Broadway Theatre v New Yorku. Hudební stopa filmu byla obohacena využitím vícekanálového systému Fantasound, který byl navržen přímo pro tento snímek, a film Fantasia se tak stal prvním filmem, který byl promítán se stereofonním zvukem. V současné době je tento snímek považován za důkaz uměleckých ambicí a nezlomné vůle Walta Disneyho tvořit něco, co diváci ještě do té doby neviděli a neslyšeli. Pasáž Čarodějův učeň je pak většinou diváků považována za nejlepší a nejoblíbenější část celého filmu.

Nyní, po 69 letech od premiéry Fantasie, využily společnosti Walt Disney Pictures a Jerry Bruckheimer Films tento námět k vytvoření zcela nového a originálního příběhu. Ačkoliv se inspiruje tím, co bylo k tomuto tématu vytvořeno v minulosti, jde současně o zcela nový příběh, který je tentokrát prezentován v podobě hraného filmu. Jeho poselství je stále prosté a zábavné, ale přesto nadčasové a zásadní. „Na tomhle příběhu je skvělé to, že nás varuje před nepřínosností toho, když se snažíme usnadňovat si práci a snažíme se podlehnout vnitřní touze dospět o něco rychleji, kterou v sobě všichni máme,“ popisuje Turteltaub.

Za nápadem na filmové znovuzrození Čarodějova učně ve skutečnosti stojí člověk, který je vášnivým obdivovatelem Disneyho animované verze - Nicolas Cage. „Napadlo to mě a mého přítele Todda Garnera,“ vzpomíná. „Tehdy jsem natáčel jiný film a chtěl jsem se zkusit vydat do nějakého kouzelnějšího a fantastičtějšího světa, ve kterém bych si mohl zahrát postavu s mýtickými schopnostmi. Zmínil jsem se o tom Toddovi a druhý den nás napadl dokonalý námět - Čarodějův učeň.“

„Miluji svět kouzel a možnost nechat do něj nahlédnout současného diváka mě opravdu lákala,“ svěřuje se producent Jerry Bruckheimer. „Vždycky jsem měl rád příběhy s kouzelnými prvky a Čarodějův učeň je tím nejúžasnějším kouzelnickým příběhem vůbec. Říkali jsme si, že by bylo úžasné vzít jeho koncept a vytvořit na jeho základě zcela nový příběh, který se odehrává v moderním světě.“

Turteltaub se s Cagem zná už od dob, kdy byli spolužáky na střední škole v Beverly Hills. „Jon je pro tenhle film naprosto skvělým režisérem,“ míní Bruckheimer. „Nejen kvůli jeho velice dlouhému profesionálnímu i soukromému vztahu s Nicem a se mnou, ale také kvůli smyslu pro zázraky a radost, který je mu vlastní osobně i umělecky.“

obrazek
Všichni ti, kteří projekt zahájili, jsou velkými fanoušky Fantasie Walta Disneyho. „Podle mého jde o nejkrásnější film, jaký kdy byl natočený,“ říká Cage. „Mám dojem, že Fantasia je dost možná vůbec prvním filmem, na který mě kdy rodiče vzali do kina. Byl mou vstupenkou do světa filmu, do světa animovaných filmů Walta Disneyho a pochopitelně také do světa klasické hudby. Mám pocit, že i v tak útlém věku tenhle film dokázal ovlivnit celý můj život. Dodnes si každý rok Fantasii pustím, ztlumím světlo a nechám se tím filmem unášet.“

A ačkoliv tento snímek není remakem klasického Disneyho segmentu ze snímku Fantasia, rozhodně se na něj patřičným způsobem odkazuje, což si samozřejmě režisér uvědomoval. „Čarodějův učeň má vytříbenou historii,“ říká Turteltaub, „a já jsem ihned věděl, že tu budu mít co do činění s něčím, co bude muset být skvělé, výjimečné, co se bude schopno vypořádat se závažností role, jakou tento snímek hraje v historii společnosti Disney i v historii filmu jako takového. Oněch osm minut z filmu Fantasia patří mezi nejikoničtější filmová díla, takže možnost stát se součástí jejich historie byla velice vzrušující. Přemýšlíte o tom, jakým způsobem to celé uchopit - a právě tehdy začne vaše kreativita fungovat na plný výkon.“

„Je to příběh o dvou posláních,“ vysvětluje Bruckheimer. „Balthazar už celá staletí hledá po světě někoho, kdo by se mohl stát jeho učněm, a Dave pak je nucen v sobě odhalit svůj skutečný potenciál. Dave bere studium velice vážně a o Balthazara nestojí, ani se nechce stát čarodějem. Ale Balthazar je jako obtížný hmyz, krouží kolem něj a trápí ho tak dlouho, až se mu jeho učeň poddá. Ale kdyby se u vašich dveří objevil někdo, kdo by tvrdil, že jste ve skutečnosti čaroděj, taky byste mu nevěřili.“

„Jedním ze zásadních problémů bylo to, jak lidem předvést magii a kouzla stylem, jaký dosud neviděli,“ vzpomíná scenárista Matt Lopez. „Dave Stutler je vědecky založený člověk a vášnivě se touží stát fyzikem. Patří do racionálního světa a vše si vysvětluje objektivním, vědeckým přístupem. A takového člověka dáte dohromady s Balthazarem, čarodějem, který vše vnímá z magického hlediska. Ty dva světy jsou ve skutečnosti jedním - kouzla jsou pro fyziku tímtéž, čím je pro chemii alchemie. Balthazar ve filmu Daveovi vysvětluje, že všechno, co jako čarodějové dokáží, je v souladu s fyzikálními zákony a jeho pochyby jsou způsobené tím, že zatím nezná všechny z nich. Mám vědu rád a myslím, že podobný přístup k magii je velice neočekávaný a na plátně bude působit velice zajímavě.“

Lopez, který shodou okolností na scénáři pracoval v budově, kde se snímek Fantasia animoval, podotýká, že jak v Goetheho původní básni, tak i v animované epizodě z filmu Fantasia končí celý příběh víceméně tím, že je čarodějův učeň opět degradován víceméně na úroveň čarodějova poskoka. „Nikdy se nedostaneme k tomu, abychom viděli, jak se učeň sám stal čarodějem, což nám přišlo jako zajímavý nápad. Stejně tak nejsme svědky toho, jak čaroděj svého učně učí kouzlit, takže i tohle v našem filmu je. Jen s tím rozdílem, že vzhledem k okolnostem to, co by mělo trvat nějakých deset let, zabere ve filmu jen několik málo dní.“

Scenáristé Carlo Bernard a Doug Miro přispěli filmu několika zásadními nápady. „Jde o klasický příběh hrdiny,“ soudí Bernard. „Dave je ve své podstatě člověk, který si nevěří a je přesvědčen, že není schopen vykonat nic zásadního. A v průběhu příběhu si samozřejmě uvědomuje, že je ke svému velkému překvapení schopen stát se hrdinou. Stejně tak se domnívám, že Balthazar je ztělesněním myšlenky, že potřeby většiny jsou nadřazeny potřebám jednotlivce. To je pro bojovníka, který tisíc let hájil zájmy lidstva, výtečná životní filozofie.“

Balthazar Blake je Merlinovým žákem a je to čaroděj. Je starý přes 1000 let a po celou tu dobu pátrá po Merlinově potomkovi, který bude dědicem jeho mocných schopností. Když ho konečně najde v desetiletém Davovi Stutlerovi, zjistí, že jeho vyvolený učeň o svou novou kariéru příliš nestojí.

Čarodějův učeň je sedmým společným filmem Nicolase Cage a producenta Jerryho Bruckheimera a současně jeho třetím s režisérem Jonem Turteltaubem. „Věřím Jerrymu v tom, že natočí filmy, které se budou divákům líbit, protože o to mu jde v první řadě. A on ví, že přijdu s něčím, co bude z pohledu postavy dávat smysl a bude to pasovat do děje filmu. Myslím, že právě proto má rád herce s alternativním přístupem, protože pomáhají obohatit jeho styl natáčení filmů. Navzájem se dobře známe a víme, jak ten druhý obvykle pracuje.“

„Jon je velice dobrým komediálním režisérem a ví, jak zařídit, aby byla scéna patřičně humorná,“ pokračuje Cage. „Mám tendence zaměřovat se na temnější a odvážnější aspekty role, takže Jon mě má za úkol směrovat spíše k jejím mystičtějším složkám a současně doufám, že se mu podaří dostat ze mě výkon, který bude více komediální a dokáže tak diváky více oslovit. Takže jde o vhodnou kombinaci a ideálně se doplňujeme a vyvažujeme své přirozené sklony.“

Dave Stutler studuje fyziku na vysoké škole, nemá příliš velké sebevědomí a není příliš oblíbený ani mezi dívkami, ani mezi ostatními studenty. „Mám rád filmy, ve kterých hrdinům létají z rukou blesky, ale nejsem někým, kdo by vás pro takovou roli okamžitě napadl,“ přiznává Jay Baruchel, který ve filmu Davea ztvárnil. „A pak jsem si přečetl scénář k tomuhle filmu a došlo mi, že právě taková role mi tu byla nabízena! Okamžitě jsem souhlasil!“

obrazek
Ve svých deseti letech zažije Dave velice děsivou příhodu, kdy zabloudí do obchodu Arcana Cabana a setká se tam s čarodějem Balthazarem Blakem. Dostane od něj dračí prsten, který na jeho ruce ožije, a dozví se, že on sám bude velice důležitým čarodějem. Poté je svědkem zuřivé bitvy mezi Balthazarem a dalším čarodějem jménem Maxim Horvath, na kterou posléze touží pokud možno zapomenout...až do chvíle, než se o deset let později jeho životní cesty s Balthazarem i Horvathem opět protnou a přinutí ho postavit se osudu, který by tak rád ignoroval. „Dave je strůjcem svého vlastního neštěstí,“ míní Baruchel. „Tráví čas tím, že se snaží zapomenout na onu událost v Arcana Cabana, kdy se poprvé setkal s Balthazarem a Horvathem. Má rád fyziku, takže jí zasvětí svůj život. Když se s Balthazarem setká znovu, prozradí mu čaroděj, že jeho volba nebyla vůbec náhodná, protože ačkoliv je rozdíl mezi iluzí a magií, magie a věda jsou ve skutečnosti totéž.“

„Jay je neuvěřitelně nadaný,“ rozplývá se Turteltaub. „Je ohromně inteligentní, odvážný, zábavný a je to přirozený komik. Celou svou osobností se dokáže vložit do toho, co musí udělat. Není to takový ten přihlouple namyšlený člověk, co na sebe chce za každou cenu strhnout pozornost, jako celá řada komiků, v jeho případě jde o mnohem intelektuálnější a promyšlenější humor. Opravdu se snaží vystihnout to, o čem příběh je, jaká je jeho postava, co je její podstatou, a poté najde nějaký naprosto neuvěřitelně bizarní způsob, jak její příběh zprostředkovat.“

„Nemám nejmenší chuť s vámi mluvit o Jayovi Baruchelovi,“ hrozí naoko Alfred Molina. „Mám chuť vzít hůl a pěkně mu s ní dát za vyučenou! Z mého pohledu je Jay jedním z nejtalentovanějších mladých herců současnosti. Je opravdu nadaný a talentovaný a také sebevědomý. Vzpomínám si na to, jaký jsem býval v jeho věku já. Neměl jsem ani čtvrtinu jeho sebevědomí, ať už po stránce herecké či osobní.“

Maxim Horvath byl, společně s Balthazarem Blakem a Veronicou, Merlinovým žákem a mocností na straně dobra. Ale společná láska k Veronice oba Merlinovy žáky rozdělila a z Horvatha se nakonec stal spojenec zlé Morgany, která Merlina zabila a snaží se s pomocí svých služebníků ovládnout svět. Horvath s Balthazarem bojují už celá staletí, až se nakonec ocitnou v současném New Yorku. „Ve filmu Čarodějův učeň jde Horvathovi o ovládnutí světa,“ vysvětluje Molina, který byl osloven pro roli Horvatha. „Balthazar je zastáncem Merlinovy magie jako síly, která je určena k tomu, aby sloužila dobru lidstva. Horvath je hlavním představitelem Morganovců, kteří zastávají názor, že magie má lidstvo zotročit. Tedy jde o souboj dobra v podání postavy Nica Cage, a zla, které zastupuje postava moje.“

Molinovy skvělé herecké schopnosti, jeho všestrannost a pozitivní přístup byly jedněmi z důvodu, proč Bruckheimer Molinu obsadil takřka ihned po sobě jak do role zábavně potrhlého (ale také nebezpečného a za jistých okolností i hrdinského) šejka Amara ve filmu Princ z Persie: Písky času, tak do role sofistikovaného a často velice děsivého Maxima Horvatha ve snímku Čarodějův učeň.

„Alfred Molina je jedním z těch herců, kteří v každém filmu hrají zcela odlišným způsobem,“ míní Turteltaub. „Máte problémy uvěřit, že jde o stejného herce, kterého jste viděli v jiném filmu nebo v jiné hře - neustále se mění. Současně má úžasně jemný a zábavný smysl pro humor. Je to velice hravý člověk a myslím, že to můžeme na postavě Horvatha pozorovat, a současně dokáže dát své postavě hloubku, kterou potřebuje.“

Co se Moliny samotného týče, jakmile se o postavě Horvatha dozvěděl, byl okamžitě pro. „Když jsme dokončovali Prince z Persie, kdosi se mi zmínil, že jsem zvažován i pro tuhle roli a zda bych o ni měl zájem. Snažil jsem se předstírat, že jsem hodně nad věcí a že mě to vlastně zas tak nezajímá, ale ve skutečnosti jsem byl u vytržení. Fascinovala mě skutečnost, že do filmu zahrnují prvky z oné klasické epizody z Fantasie, a jakmile jsem si přečetl scénář, okamžitě se mi ta postava zalíbila. Horvath se od mojí role v Princi z Persie naprosto odlišuje. Amar byl zlodějíčkem, který se snažil vloudit do přízně druhých. Horvath je poměrně inteligentní a distinguovaný zloduch. Považuji ho za jednoho z klasických filmových padouchů: elegantní, okouzlující a smrtící.“

Becky Barnes je čerstvou vysokoškolačkou a po deset let také nedosažitelným cílem touhy Davea Stutlera. Tvůrci filmu ani na chvíli neváhali nad tím, zda je pro takovou roli australská herečka Teresa Palmer vhodnou volbou. „Teresa je někým, po kom pokukujeme už dlouhou dobu,“ říká Bruckheimer, „a během zkoušek s Jayem nás přesvědčila o tom, že právem. Když to mezi dvěma herci funguje tak jako mezi nimi, tak je prostě musíte obsadit.“

obrazek
„Teresa je přesně tou osobou, která vejde do místnosti a vám se zdá, jako by někdo rozsvítil světla,“ říká Turteltaub. „Ona prostě nedokáže být smutná. Právě něco takového Dave ve svém životě potřebuje, závan svěžího vzduchu a radosti. Zatímco všechny ostatní herečky, které se o tuhle roli ucházely, se zaměřovaly na Beckyinu zlost a nechuť ke studiu, Teresa se toho ujala z té světlejší stránky a bylo to velice nakažlivé.“

Jako školní DJ Becky Barnes miluje hudbu. Kouzlo fyziky jí stále uniká. Když jí tedy Dave nabídne, že by jí pomohl se studiem, tak nabídku přijme, aniž by tušila, že Dave je ve skutečnosti čarodějovým učněm a pobyt v jeho přítomnosti může být potenciálně velice nebezpečný. „Becky Davea odjakživa považuje za něco víc než jen pouhého kamaráda,“ míní Palmer, „ačkoliv on ji vždycky tajně miloval. Náhodou se potkají na vysoké škole a všechny jejich staré city se tak opět probudí k životu. Dave k Becky stále cítí totéž a ona se sice trochu drží zpátky, ale zvolna začíná zjišťovat, jak úžasný a okouzlující člověk Dave ve skutečnosti je.“

Veronica je čarodějka, která měla to štěstí, že ji miloval Balthazar Blake - a tu smůlu, že ji miloval Maxim Horvath. „Balthazar a Veronica jsou pro svou lásku schopni udělat cokoliv,“ prohlašuje Monica Bellucci, která tuto ženu a středověkou čarodějku ztvárnila, „a současně jsou to dva bojovníci. Horvath, který byl stejně jako oni Merlinovým žákem, se do Veronicy zamiluje také. Ona ho odmítne, protože má ráda Balthazara, a kvůli tomu je oba Horvath zradí a přidá se k Morganě. Je to krásný a silný příběh o lásce, žárlivosti a pomstě.“

„Ve filmu představuji vlastně role dvě,“ pokračuje Bellucci, „protože v něm jsou scény, kdy je Veronica posedlá zlou čarodějkou Morganou. Proto jsem se na tomhle filmu chtěla podílet, protože mě zaujala možnost zahrát si dvě různé osoby, a také proto, že jsem chtěla natočit nějaký film, na který by se mohla dívat moje pětiletá dcera Deva.“

„Potřebovali jsme tu správnou herečku, která by ztvárnila roli ženy, na kterou stojí za to čekat tisíc let,“ říká Turteltaub. „Taková žena by určitě měla být krásná a výjimečná - měla by to být skutečná osobnost. Hledali jsme po celém světě a měli jsme to štěstí, že jsme nalezli Monicu Bellucci. Má v sobě ono italské kouzlo, tedy je sexy a silná, a ví, na co myslíte ještě dřív, než na to pomyslíte.“

„Základní ideou filmu je, že mezi námi žijí čarodějové a kouzla jsou zcela reálnou záležitostí,“ popisuje režisér Jon Turteltaub. „Je mnohem zábavnější ukázat divákům kouzla v prostředí, které dobře znají, než vymýšlet něco zcela nového. New York je úžasné místo a Newyorčané jsou tak zaměstnaní lidé, že si často nejsou vůbec schopni všímat něčeho, co mají přímo před očima. Pokud se zastavíte a rozhlédnete se, všude uvidíte úžasné věci. Když se jednoho dne při procházce po New Yorku budete místo před sebe dívat nahoru nad své hlavy, uvidíte na všech budovách úžasné architektonické detaily. New York je jako zcela samostatný vesmír.“

„Tenhle film je jako milostným psaním, které New Yorku jeho autoři napsali,“ soudí Jay Baruchel, který žije v Montrealu. „Kdokoliv, kdo někdy byl v New Yorku, ví naprosto jasně, že právě tohle město je skutečným hlavním městem celého světa. Když ve filmu jedeme po Times Square nebo se honíme v autech na Šesté Avenue, pak jsme to skutečně točili přímo na místě. Diváci, kteří na film půjdou, uvidí New York, který znají, ale přitom ho nikdy předtím neviděli.“

„Je to úžasně fotogenické město,“ říká londýnský rodák Alfred Molina, „a na plátně působí velice dramaticky a živě. Když tu dojde k něčemu kouzelnému, děje se to v prostředí, které je samo o sobě kouzelné, takže v zásadě dostanete dvojitou porci.“

„Úkolem tohoto filmu bylo vytvořit New York viděný očima čarodějů,“ popisuje původem srbský kameraman Bojan Bazelli. „Nesnažíme se nijak zásadně měnit podobu a atmosféru města, naopak je využíváme a poté do nich prolínáme své představy. Energie mezi světlem a temnotou je obsažena v takřka každém záběru a my využíváme ty nejmodernější technologie a těch nejkreativnějších lidí, abychom divákům předložili New York, který je svěží, odlišný a ve kterém žije magie.“

Natáčení v New Yorku před tvůrce samozřejmě stavělo celou řadu výzev, mimo jiné velké množství aut a lidí v ulicích. Ale nakonec se tvůrcům filmu podařilo najít širokou škálu skutečných lokací, které mají působivou historii. Natáčelo se po celém městě, od Times Square a Manhattanu až po Washington Square Park v Greenwich Village. Výtvarnice Naomi Shohan využila své takřka kouzelné dovednosti v oblasti Tribeca, kde vytvořila v budově 1869 Grosvenor Building na White Street exteriéry obchodu Arcana Cabana. Stanice metra na Sedmé Avenue v brooklynské čtvrti Park Slope byla použita při natáčení scény, v níž se Dave snaží své nově nabyté schopnosti využít k tomu, aby zabránil pokusu o loupežné přepadení.

obrazek
Tvůrci filmu využili i zcela klasických newyorských lokací - Battery Park s Lady Liberty, Chrysler Building s jeho chrliči nebo Rockefeller Center s jeho sochou Atlanta. Mezi další natáčecí místa patřil například Bryant Park Hotel na Čtyřicáté ulici, Apthorp Apartments, Williamsburg Bridge (most, který spojuje Brooklyn a Chinatown) a katedrála svatého Jana.

V jedné z klíčových scén Balthazar s Davem navštíví starý obchůdek v Chinatown, kde pátrají po Grimholdu. V pestrém krámku obsluhuje stará žena, která je zdánlivě zcela neškodná - až do chvíle, než se promění v Horvatha, který z Grimholdu vypustí prastarého čaroděje Sun Loka. Zuřivá bitva se brzy přesune na ulici, kde probíhají oslavy čínského Nového roku se spoustou tanečníků, bubeníků, pestrobarevných konfet a velkým slavnostním drakem, kterého Sun Lok promění v děsivě skutečné a živé stvoření.

„Takovou scénu nemůžete natáčet na plácku za studiem,“ vysvětluje Turteltaub. „A myslím, že všichni ti, kteří se podíleli na natáčení oslav, se skvěle bavili. Jakmile se rozezní hudba a začnou znít bubny, je to úžasně vzrušující. Drak a konfety jsou vzrušující. A pak se vše ještě vystupňuje ve chvíli, kdy se objeví Nic Cage. Tahle scéna, i když je nabita akcí, je oslavou novoročního Chinatownu.“

Finále Čarodějova učně zavedlo filmaře do Bowling Green, historického parku na Manhattanu, kde se odehrává velkolepý souboj mezi Merlinovci Balthazarem Blakem a Davem Stutlerem a Morganovcem Maximem Horvathem, který vyvolá z Grimholdu to největší zlo, jaké kdy svět poznal - samotnou Morganu, která posedne tělo Veronicy, čarodějky, kterou milují jak Balthazar, tak i Horvath.

„Morgana, nejmocnější a nejzdatnější čarodějka, byla uvržena do Grimholdu a uvězněna v něm,“vysvětluje Turteltaub. „Ale aby ji v něm bylo možné uvěznit, musela se Merlinovská čarodějka Veronica vzdát své duše, takže jsou v Grimholdu uvězněny společně. Balthazar Veronicu vášnivě miluje, ale pokud ji chce osvobodit, musí osvobodit i Morganu. Stojí tedy před dilematem, jak zničit Morganu a nezahubit s ní i Veronicu?“

První akční sekvencí filmu je působivý souboj mezi úhlavními nepřáteli Balthazarem Blakem a Maximem Horvathem, který se odehrává v Balthazarově bizarním obchodě na Manhattanu, zvaném Arcana Cabana. Tento obchod je prvním místem, kdy ve filmu spatříme kouzla, ať už se jedná o dračí prsten, který ožije a navlékne se na prst mladému Davu Stutlerovi, přes Horvathovo zjevení se z útrob Grimholdu až po impozantní bitvu mezi Balthazarem a Horvathem, během které v podstatě celý obchod zničí a nakonec jsou vtaženi do nádoby, ve které zůstanou dalších deset let až do chvíle, než je všechny tři o deset let později opět svede dohromady.

Sekvence v Arcaně Cabaně je ideálním příkladem toho, jak zásadní byla pro vznik působivých a přesvědčivých filmových kouzel vzájemná spolupráce všech zúčastněných. Na sekvenci se kromě samotného režiséra Jona Turteltauba podíleli kameraman Bojan Bazelli, výtvarnice Naomi Shohan, kostymér Michael Kaplan, odborník na vizuální efekty John Nelson, legenda světa speciálních efektů John Frazier se svým pomocníkem Markem Hawkerem a vedoucí kaskadérského týmu Marshall Ruge.

„Tato scéna nám předvádí, čeho jsou čarodějové schopni,“ říká Nelson. „Poprvé tu vidíme létat plazmové střely, pyrokinetické vyvolávání ohňů, předměty jsou přemisťovány s pomocí telekineze a dojde i na kouzlo obracející gravitaci, po kterém se Horvath vznese ke stropu. Jde o skutečně ojedinělou spolupráci mezi týmy, zodpovědnými za klasické triky i kaskadérské scény, a mezi herci, kameramanem i režisérem.“

obrazek
„V případě tohoto filmu jsme měli poměrně jasno v tom, že půjde o skvělou kombinaci počítačových a klasických efektů,“ říká Frasier. „Tak to má Jon Turteltaub nejraději. Chce natočit co nejvíc záběrů a scén naživo a poté je s pomocí počítačové grafiky vylepšit. Diváci jsou nyní velice nároční, takže nestojí o věci, které jsme dělali v šedesátých nebo sedmdesátých letech a které byly zcela mechanické. Ale na druhou stranu se občas stává, že pokud něco uděláte čistě počítačově, vypadá to ve výsledku spíše jako animovaný film než jako film hraný.“

„První souboj v Arcaně Cabaně nejen určuje atmosféru celého filmu, ale také představuje jeho tři hlavní postavy,“ míní vedoucí kaskadérů George Marshall Ruge. „Všechno to stojí na postavách. Lidé tam létají vzduchem, narážejí do zdí, bojují spolu a dojde i na souboj s kouzelným mečem, při kterém Horvath ovládá vznášející se meč na dálku pomocí své hole a Balthazar Blake se mu brání rohem jednorožce.“

„Nemohl jsem uvěřit tomu, že začínáme právě touhle monumentální scénou,“ žasne Alfred Molina. „Vždycky očekávám, že na začátku natáčení bude pár klidných, nenáročných dní. Chápete, že si všichni společně sedneme, dáme si kávu, probereme všechno možné a pak natočíme nějakou příjemnou snadnou scénu na zahřátí. Ale tentokrát jsme se pustili rovnou do sekvence z Arcany Cabany. Skoro jsem ani neměl čas vybalit a najednou jsem měl v jedné ruce kouzelnou hůl, v druhé meč a oháněl jsem se s nimi po Nicovi Cageovi. Byl to trochu šok, ale bylo zajímavé začít takhle naplno.“

Mark Hawker se svým týmem použil pro zmíněnou sekvenci nejrůznější techniky. „Když si Dave nasadí kouzelný dračí prsten, nechtěně způsobí, že se zdí probourá Grimhold,“ vysvětluje Hawker. „Vzali jsme Grimhold a připevnili ho na dva a půl metru dlouhou tyč s klouby na koncích. Kdykoliv Dave pohne rukou, Grimhold jeho pohyb následuje a udržuje si stále stejnou vzdálenost. Tým Johna Nelsona samozřejmě s pomocí počítačů naši tyč 'vymaže'.“

Molinova postavě vystřelují z rukou plamenné střely. „Musel jsem si zapálit konečky prstů,“ vysvětluje nevzrušeně. „Klíčem k tomu všemu byla taková lepivá hmota, kterou mi namazali prsty, a ty pak pokryli nehořlavým materiálem. Pak na něj nanesli další vrstvu té hmoty a další vrstvu látky, kterou namaskovali tak, že vypadala jako moje skutečná ruka. Měl jsem toho na prstech tolik, že byly snad dvakrát tak tlusté. Pak mi je zapálili a trvalo zhruba minutu, než jsem opravdu cítil silný žár, a v tu chvíli jsem je prostě sfoukl jako svíčky.“

„Technologie, kterou pro tenhle efekt používáme, je neuvěřitelně stará, ale vypadá to stále skvěle,“ pokračuje Molina. „Bylo by to samozřejmě možné udělat i počítačově, ale pak by to nevypadalo zdaleka tak dobře. Bylo to úžasné!“

„Ve filmu jsme svědky úžasných dobrodružství po celém Manhattanu, mezi něž patří i kouzelná automobilová honička,“ sděluje Jon Turteltaub. „Jde o film Jerryho Bruckheimera - v tom prostě automobilová honička být musí. Když chcete točit film s Jerrym, dostanete zvláštní papír, na kterém se upíšete k tomu, že ve filmu bude aspoň jedna automobilová honička.“

„V tomhle filmu je všechno kouzelnější a magičtější, což se samozřejmě týká i zmíněné honičky, která je jiná, než jakou byste obvykle očekávali,“ říká Nicolas Cage. „Auta se mění v jiná auta, v jedné fázi se ocitnou v zrcadlovém světě. Chovají se podle odlišných fyzikálních zákonů a pravidel, než jaká byste v automobilové honičce čekali.“

Turteltaub vysvětluje, že magická atmosféra filmu celou sekvenci zásadně ovlivnila. „Při přípravách jsme se museli zamyslet nad tím, jak by asi vypadala automobilová honička čarodějů. Vaše auto nemusí zůstat takové, jaké je, a vaše okolí se také může změnit. V běžných automobilových honičkách jsou vašimi překážkami ostatní auta na silnici, prostředí, ve kterém se pohybujete, a také váš protivník. Ale pokud jste čaroděj, máte výhodu v tom, že to všechno můžete ovlivňovat. Co se například stane, když se z pomalé dodávky, která vás pronásleduje, stane Ferrari? A co když se tohle Ferrari změní v popelářský vůz a pokusí se vás převálcovat?“

Naši Merlinovští hrdinové jsou na začátku honičky v Balthazarově oblíbeném vozu, Rolls-Royce Phantom z roku 1935. Tenhle stroj ze zlatého věku automobilismu budil pozornost všude, kde se objevil. A kdo je jeho majitelem? Nicolas Cage, známý milovník starých vozů.

Pro potřeby honičky musel koordinátor kaskadérských scén Mike Antunez zajistit celou řadu automobilů, včetně dokonalé repliky vzácného Phantomu - která byla využívána jako jakýsi mechanický dublér v náročnějších scénách.

V průběhu honičky, která se natáčela po tři týdny během dlouhých a často deštivých nocí, se Balthazarův a Daveův Phantom promění v moderní a elegantní Mercedes McLaren SUV a poté (nedopatřením) v Pinto z roku 1976. Horvath honičku začíná v Mercedesu GL500, ze kterého se nejprve stane žlutý newyorský taxík, poté o něco rychlejší Ferrari F30 a nakonec zvláštně zlověstný popelářský vůz.

Natáčení sekvence si vyžádalo uzavření ulic v úseku deseti bloků a dohled nad množstvím automobilů i chodců v těch nejrušnějších částech New Yorku, mimo jiné i na Times Square a na Šesté Avenue.

obrazek
Při natáčení filmu došlo také na dříve zmíněnou poctu epizodě z filmu Fantasia. Dave ve své podzemní laboratoři poruší proto, aby stihl schůzku s Becky, po které toužil celých deset let, základní pravidlo magie: „Magie se nesmí používat s cílem osobního prospěchu či usnadnění práce.“ Ve snaze laboratoř rychle uklidit tu Dave začne ovládat mopy, košťata, kbelíky a dokonce i houby, aby za něj odvedla práci kouzla. Výsledek je samozřejmě katastrofální.

Ačkoliv pro finální verzi scény původní hudební doprovod Paula Dukase nově adaptoval skladatel Trevor Rabin, během natáčení se na scéně ozývala verze původní, nejen kvůli atmosféře, ale také za účelem přesného načasování některých prvků. A ačkoliv není hraná verze celé sekvence pouhým přehráním původní animované verze, najde v ní pozorný divák několik přímých odkazů - stín, který vrhá Dave ve své mikině s kapucí na zeď laboratoře vypadá až podezřele podobně tomu, který vrhal v animované verzi myšák Mickey ve své špičaté kouzelnické čepici.

Speciální efekty, které byly pro natočení této scény potřeba, zahrnovaly jak klasické efekty, tak i vizuální, a odborník na vizuální efekty John Nelson si rozhodně uvědomoval, pod jakým tlakem tu pracují. „Když jsem byl mladý, dělal jsem uvaděče v kině a jedním z filmů, které jsme promítali zhruba čtyři nebo pět týdnů, byl Fantasia,“ vzpomíná. „Viděl jsem ho snad stokrát. Možnost něco takového převést do hrané podoby je vážně úžasná. Myslím, že animátoři tehdy ve čtyřicátých letech odvedli skvělou práci.“

„V téhle scéně máme počítačově animovaná košťata, mopy a houby, které kloužou sem a tam jako děti v aquaparku,“ pokračuje Nelson. „Je to jako kdyby všechny ty předměty začínaly na úrovni hodných dětí někde ve školce, ze kterých se potom stávají děti, které se nacpaly spoustou sladkostí poté, co učitel odešel ze třídy. Je velice těžké kombinovat dohromady počítačové efekty a reálnou vodu, ale myslím si, že to tak divákům bude připadat věrohodnější.“

Úkolem zdůraznit ikonickou krásu New Yorku a najít v něm skrytou magii byla tvůrci filmu pověřena výtvarnice Naomi Shohan. „V počátečních fázích jsme se bavili o tom, že bychom rádi naznačili něco v tom smyslu, že v New Yorku je magie přítomna odjakživa,“ prozrazuje Shohan, „a mluvili jsme o tom, kde bychom podobné důkazy mohli naleznout. Na Manhattanu narážíte na ohromující stavby a interiéry, kamkoliv se podíváte. Takže jsem doufala, že se mi podaří toho využít k vytvoření jakéhosi dojmu uvěřitelnosti.“

„Viktoriánské budovy z přelomu dvacátého století jsou obzvlášť krásné,“ pokračuje Shohan, „a mají v sobě poetiku, kterou je pro kouzelnictví možné snadno využít. Další kulisy využívají infrastrukturu pod Manhattanem, která byla vystavěna koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, kterou využíváme ve scénách z podzemní výcvikové laboratoře. Snažila jsem se vytvořit atmosféru, která je realistická a souvisí s pocitem, který v lidech New York vyvolává, s jeho specifickou stísněností. V New Yorku můžete přejít ulici, otevřít dveře a ocitnout se v jiném světě...takže se mi myšlenka přecházení mezi dvěma světy opravdu líbila.“

Shohan, která má na svém kontě i filmy jako Já, legenda, Slzy slunce nebo Training Day, vytvořila také neuvěřitelně detailní kulisy, které byly vztyčeny ve Steiner Studios či v prostorách Bedford Armory z roku 1907 v Brooklynu.

Zásadní součástí návrhů podzemní laboratoře byl Merlinův kruh se svými sedmi sférami - časoprostorem, pohybem, hmotou, elementy, transformací, myslí a především v samotném středu zlatem/láskou - který Balthazar vyčaruje přímo z dlážděné podlahy laboratoře. Shohan se se svým týmem na jeho tvorbu připravila rozsáhlým studiem materiálů o magii a dokonce konzultovala i skutečného Wiccana.

„Jednou z nejúžasnějších lokací filmu je Arcana Cabana,“ soudí režisér Jon Turteltaub, „což je obchod plný starožitností, podivných předmětů a dalších věcí, které Balthazar za tisíc let svého života nahromadil. Představovali jsme si ho jako jakýsi čarodějný supermarket, takže pokud někdo potřebuje zvláštní prsten, nějaký neobvyklý prášek nebo mločí oko, zajde si do Arcany Cabany.“

Encantus, magická kouzelná kniha, kterou Balthazar Blake dá svému učni, je mistrovským dílem po stránce návrhu i provedení a jde o jedinečný příklad neuvěřitelně detailního umění, které je využíváno v zákulisí tvorby filmů. „Podle mého názoru nejde o pouhou kouzelnou knihu, ale o dokument, který mapuje snahy lidstva o ovládnutí přírodních jevů,“ míní Shohan. „Chtěli jsme v ní pokrýt obrovské množství kultur a navíc chronologicky.“

Každá z 1500 stránek byla ručně opotřebována a ručně kreslena, aby bylo docíleno maximální věrnosti. Základní verze knihy vážila 34 kilogramů - nejde o knihu, kterou byste si chtěli upustit na nohu - ale pro scény, kdy je kniha zavřená, byl vytvořen duplikát o hmotnosti 4.5 kg. Kromě toho byla pro sekvenci z Fantasie vytvořena speciální voděodolná verze.

Kostymér Michael Kaplan byl pověřen úkolem postavy dovést k dokonalosti po stránce jejich stylu a oblečení. „Nicolas Cage měl velice konkrétní představy o některých prvcích, které chtěl zakomponovat do svého kostýmu. Balthazarův čarodějný prsten, který patrně pochází z Merlinových časů, má kámen ze zeleného diamantu, nejvzácnějšího ze všech diamantů, který je podle Nica velice mocný. Balthazar nosí prsteny na každém prstu a každý byl vyroben specificky pro Nica, protože jsme potřebovali vše zhotovit v několika kopiích.“

„Nechtěl jsem ovšem, aby Balthazar vypadal jako někdo, na koho se lidé v New Yorku, pokud kráčí po ulici, dívají s úžasem v očích, jako by šlo o někoho z jiné planety,“ pokračuje Kaplan. „Vypadá trochu excentricky, ale na newyorské poměry je stále vcelku přijatelný.“

Dave Stutler působí excentricky poněkud méně. „Chtěl jsem, aby Dave byl skvělý, ale roztržitý vysokoškolák, kterého věda zajímá více než oblečení,“ vysvětluje Kaplan. „Takže jeho oblečení nemusí nutně ladit. Dave obvykle nosí svou mikinu s kapucí, flanelovou košili, džíny a tenisky, prostě věci, které na sebe každý den hodí. Snažil jsem se, aby to působilo filmovým dojmem, ale současně to nevypadalo, že tráví výběrem oblečení příliš mnoho času.“


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Čtvrtek 24. 4. 2014 Svátek má Jiří
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz