Drama / horor / krimi / mysteriozní / sci-fi / thriller, USA/Německo, 2000, 107 min., od 12 let
DVD v trafice 17.1.2011 u tiskoviny Bontonfilm za 99 Kč.
Jediná možnost jak zachránit před smrtí dívku z důmyslného stroje masového vraha je vstoupit do jeho psyhopatického vnitřního světa. Nadčasový film o tom, co lze zažít v mysli umírajícího vraha.
Jednou jsem film viděl a nak me nezaujmul je to spise howadina založena na sado maso a dokonce je i prej dvojka jako pokračování to se zase toho nikdo ujme a bude se točit dalsi a dalsi dil az to bude howadina jeste vetsi.
<>OBRÁZEK NENALEZEN<>
Film Cela je šokující, poutavou sondou do temných a nebezpečných zákrutů duše masového vraha, do duše, která skrývá nejedno tajemství, včetně toho, jak se dostat k té jeho poslední oběti, jež je dosud naživu, ale uvězněna na neznámém místě. Snad poprvé v historii filmu je pohled do pokřivené duše podán s takovou mírou fantazie, ze které až mrazí v zádech.

Tou osobou, která se vypraví na tuto děsivou cestu, je Catherine Deanová, psycholožka, která zkouší převratnou technologii umožňující vstup do mysli lidí nalézajících se v bezvědomí. Za pomoci této metody se Catherine pokoušela přivést k vědomí chlapce, který byl již delší dobu v kómatu a jehož rodiče projekt spolufinancovali.
Nyní se však v podobném kómatu nalézá masový vrah Carl Stargher, člověk, který své oběti uzavírá do skleněné cely, již pomalu napouští vodou. Jeho poslední oběť je dosud v cele, ale cestu k ní zná jenom sám Carl. Agent FBI Peter Novak se obrátí na Catherine jako na poslední naději - jen ona se může pokusit vstoupit do Carlovy mysli a zjistit, kde se cela nachází. Nikdo neví, jak dlouho ta cesta bude trvat, ale jedno je jisté: pokud se nepodaří nalézt celu do druhého dne, v Carlově rejstříku přibude další mrtvá dívka.

Catherine se rozhodne nebezpečnou cestu podniknout, ale to, co ji v Carlově mysli čeká, překonává její nejhroznější představy. Nejen že vůbec není jisté, zda se jí podaří získat informace o tom, kde se cela nachází, hrozí jí navíc i to, že ani sama nenalezne cestu zpátky z pokřiveného světa děsuplných představ...
Ty nejlepší sci-fi thrillery poslední doby měly jeden společný rys: snažily se proniknout do temných zákoutí lidského strachu a zmapovat psychologii vraha. Cela tento koncept ještě dále rozšiřuje - umožňuje divákovi, aby se sám dostal do vrahovy mysli a na vlastní prožil hrůzu tohoto místa, odkud již nemusí být návratu.
Ve filmu tento výlet podnikáme společně s doktorkou Catherine Deanovou, dětskou psycholožkou, která za pomoci nejmodernějších technologií doslova vniká do hlavy několikanásobného vraha, a snaží se tak zachránit jeho poslední oběť před jistou smrtí. Tarsem Singh, uznávaný režisér videoklipů a reklamních spotů, nám tuto děsivou, surreální krajinu představuje jako velkoryse výtvarně pojatý snový svět, ve kterém se může stát cokoliv a ve kterém jakákoliv, byť sebedivočejší, fantazie vypadá jako skutečnost.

U zrodu scénáře k Cele stál Mark Protosevich, který se dlouhodobě zaobíral dvěma tématy, která ho lákala - psychologií masových vrahů a záhadným světem snů a fantazií. Došel k názoru, že sny a fantaziemi masových vrahů se zatím nikdo podrobně nezabýval, a tak se toho úkolu zhostil sám. "Chtěl jsem využít svého zájmu o noční můry, sny a fantazie a vytvořit nový typ příběhu o masovém vrahovi," říká Protosevich. "Ctěl jsem učinit ten další krok a dostat se až za Mlčení jehňátek. Chtěl jsem prozkoumat nejen vrahovy myšlenky, ale i jeho představy. Tušil jsem, že to bude děsivé, protože fantazie jsou mnohem komplikovanější a divočejší než normální život."
K tomu, aby se taková cesta dala podniknout, bylo třeba vytvořit patřičné podmínky. Protosevich vycházel z nejnovějších vědeckých poznatků, ale k tomu, aby vzniklo výzkumné pracoviště se zařízením, které je ve filmu označováno jako Neurologický synaptický přenosový systém, byla zapotřebí ještě notná dávka scénáristovy fantazie. Na rozdíl od v současnosti používaných přístrojů monitorujících činnost mozku na základě magnetické rezonance stojí tato technologie o několik generací výše - za pomoci jakéhosi skafandru, který nejen vytváří virtuální realitu, ale zároveň aplikuje do těla toho, kdo jej používá, psychotropní drogy, a umožňuje tak vstupovat přímo do mysli zkoumaného subjektu.
Právě popis tohoto zařízení a jeho schopností přilákal zájem režiséra Tarsema, který hledal dostatečně zajímavý a odvážný námět pro svůj celovečerní debut. "Přitahovaly mne právě výtvarné možnosti Cely," říká Tarsem. "Bylo to jako čisté plátno. Od počátku jsem si to představoval jako operu, jako divokou, dramatickou výpravu, která se jen shodou okolností točí kolem osobnosti masového vraha."
Pro úspěch filmu bylo klíčové obsazení hlavní role dětské psycholožky doktorky Catherine Deanové, která se výzkumného projektu sloužícího k léčbě komatózních dětí účastní díky svým neobvyklým schopnostem empatie. Když je ale nucena vstoupit do mysli vraha a když cítí to, co cítí on, je její empatie podrobena těžké zkoušce.
Tvůrci pro tuto roli oslovili všestranně talentovanou Jennifer Lopezovou, která nedávno předtím excelovala po boku George Clooneyho v Sodeberghově Zakázaném ovoci. Tarsem byl nadšen její odvahou pustit se do takového experimentu. "Naprosto mi důvěřovala a chovala se otevřeně," říká režisér. Lopezové se její postava ihned zalíbila: "To, co dělá, mi připomíná svým způsobem to, co děláme my, herečky - že odložíme svou vlastní kůži a prožíváme to, co prožívá někdo jiný. Ona má před sebou obrovské dilema - vždy v každém hledal to dobré, a teď to musí najít i v téhle zrůdě, která lidem dělala ty nejbizarnější a nejpříšernější věci."
Tu zrůdu, masového vraha Carla Starghera, ztvárnil Vincent D'Onofrio. "Zpočátku jsem moc nestál o to, hrát v dalším filmu o masových vrazích, protože jich bylo natočeno už tolik a mnoho z nich bylo hodně dobrých," vzpomíná, "ale když jsem se setkal s Tarsemem a vyslechl jsem si jeho nápady, můj zájem okamžitě zesílil." V zájmu co možná nejlepšího zvládnutí své role navštěvoval D'Onofrio semináře zabývající se psychologií zločinců a deviantů, sledoval skutečné videonahrávky šílenců a psychopatů, ale o této části natáčení hovoří nerad. "Nebyly to moc pěkné věci," říká. Raději se baví o tom, jak pojal Stargherova alter ega. "Stargher ve své mysli vystupuje v pěti různých podobách, má pět různých alter ego a Catherine Deanová se musí umět vypořádat se všemi. Jako herec jsem musel každé z nich pojat svébytně, ale přesto jako součást jednoho celku."
Režisér Tarsem na adresu D'Onofria dodává: "I když byl zavěšen za kůži, hrál naplno, přestože to muselo být dost nepříjemné. Vincent D'Onofrio je pan herec. Nemusel ani mluvit, hrál tělem. Když si nasadil tu paruku, šla z něj hrůza."
Dalším, kdo je nucen vydat se na cestu do Mysli Carla Starghera, je agent FBI Peter Novak, kterého ztvárnil Vince Vaughn. "Vince Vaughn pojal Novaka úplně jinak, než jsme původně zamýšleli," říká Tarsem. "V jeho pojetí ta postava připomíná hrdiny ze sedmdesátých let typu Clinta Eastwooda. Tak si většinou agenta FBI nepředstavujete. Hraje ho jako člověka, který na to jde po svém."
Na vizuální stránce Cely mají veliký podíl britský výtvarník Tom Foden, dlouhodobý Tarsemův spolupracovník, kameraman Paul Laufer, který se s Tarsemem poprvé setkal ještě jako jeho vysokoškolský profesor, držitel Oscara Clay Pinney, který měl na starosti zvláštní efekty, a tvůrce vizuálních efektů Kevin Tod Haug. V neposlední řadě je třeba zmínit japonskou módní návrhářku Eiko Ishioka, držitelku Oscara za film Dracula. Eiko Ishioka vytvořila kostýmy pro "snový" svět Cely, kostýmy z reálného světa měla na starosti April Napierová. Jedinou výjimkou v reálném světě Cely byly skafandry, které též vytvořila Eiko Ishioka (říká jim "svalové oděvy").
Samotná cela, která byla pro účely natáčení postavena, měla rozměry 2,5 x 2,5 m, byla z dvoucentimetrového skla a naplněna vodou pojala 145 hektolitrů (o hmotnosti 14,5 tuny). Díky speciálním čerpadlům se dala během 5 minut vypustit a během 8 minut znovu napustit. Voda uvnitř byla ohřívaná a mimo hledáček kamery byli uvnitř vždy připraveni potápěči s kyslíkovými láhvemi. "Cela měla působit klaustrofobicky," vysvětluje Tarsem. "Původně jsme ji postavili větší, ale pak jsem ji nechal zmenšovat a zmenšovat, až doopravdy působila stísněným dojmem."
Výtvarníci popustili uzdu své fantazie i u výzkumného pracoviště, ze kterého se Catherine vydává na cesty do myslí svých pacientů. Clay Pinney, který měl na starosti zvláštní efekty, musel vytvořit závěsné desky z uhlíkového vlákna, které nesměly být pod latexovými oděvy vidět, ale musely unést celou váhu herců zavěšených do prostoru. Místnost byla zařízena, slovy Toma Fodena "přístroji jako z comicsů, které vypadají až neskutečně, ale mají v sobě nádech science-fiction".
Záběry zobrazující mysl malého Edwarda se natáčely v exteriérech v africké Namibii, zatímco pro zobrazení Carlova pokřiveného vědomí bylo třeba stoprocentně využít ateliéry - natáčelo se v Hollywoodu v ateliérech společnosti Warner Brothers. Zde se natáčely i scény jako z paláce Sněhové královny či z domečku panenky Barbie, které představovaly mysl Catherine.
Tom Fodden při práci na těchto fantaskních krajinách čerpal z celé škály zdrojů - od Andreje Tarkovského až po Jana Saudka, od naivního malířství až po moderní sochařství. "Nápady jsme brali odevšad," komentuje to Foden. "Veškeré podnětné obrazy, které nás napadly, jsme jakoby proseli sítem, a to, co jím propadlo, jsme použili."
K celkovému dojmu přispěly i zvláštní efekty Kevina Toda Hauga. "V tomto filmu nejsou zvláštní efekty v každém okénku, jako například u Matrixu, Star Wars nebo Pleasantville," říká Haug, "ale když už se objeví, dokáží celkem účinně vyvolat určitý pocit a otřást vaším běžným vnímáním světa."
Kostýmní výtvarnicí Eiko Ishiokou si byl Tarsem jist už od počátku. "Už dlouho jsem jejím fanouškem," říká. "Ona dělala ty nejúžasnější reklamy, stojí za celou tou skutečně kreativní revolucí sedmdesátých let. Takže když se mě producenti zeptali, kdo má vytvořit kostýmy, řekl jsem Eiko. Oni se zeptali "Někdo jako Eiko?" a já odpověděl "Ne, samotná Eiko." Musela to být ona, protože její přístup je naprosto ojedinělý."
Na Eiko Ishiokou scénář velice silně zapůsobil, a ihned se pustila do výtvarného pojetí různých podob Starghera, jejichž výkresy pak Tarsemovi faxovala. "Velmi mě zaujala postava Starghera - Krále (jedno ze Stargherových alter ego), protože podle mě to měla být velice svébytná, zvláštní a vyzývavá postava a já jsem věděla, že Tarsem mi poskytne naprostou svobodu k tomu, abych své nápady mohla rozvinout," vzpomíná na začátky práce na filmu Eiko.
Práce Eiko Ishioky by nemohla plně vyznít, nebýt její spolupracovnice April Napierové, která se postarala o návrhy kostýmů z reálného světa, a bez maskérky Michele Burkeové, držitelky Oscara za Draculu a Boj o oheň. Burkeová se kromě celé škály líčení od vybělených mrtvol Stargherových obětí až po nejrůznější podoby Carla Starghera a Catherine Deanové podílela společně s Clay Pinneyem na vytvoření kovových kroužků, které má Vincent D'Onnofrio jako Carl Stargher v zádech a na něž se zavěšuje. "Ten způsob napínání kůže jsme opravdu sami vymysleli," přiznává Burkeová. "Prostě jsme si prohlíželi obrázkové knížky, ve kterých byli lidé, co se zavěšovali za kůži, a pak jsme se pokusili, aby to vypadalo co možná nejreálněji."