<>OBRÁZEK NENALEZEN<> Film Cela je šokující, poutavou sondou do temných a nebezpečných zákrutů duše masového vraha, do duše, která skrývá nejedno tajemství, včetně toho, jak se dostat k té jeho poslední oběti, jež je dosud naživu, ale uvězněna na neznámém místě. Snad poprvé v historii filmu je pohled do pokřivené duše podán s takovou mírou fantazie, ze které až mrazí v zádech. Tou osobou, která se vypraví na tuto děsivou cestu, je Catherine Deanová, psycholožka, která zkouší převratnou technologii umožňující vstup do mysli lidí nalézajících se v bezvědomí. Za pomoci této metody se Catherine pokoušela přivést k vědomí chlapce, který byl již delší dobu v kómatu a jehož rodiče projekt spolufinancovali. Nyní se však v podobném kómatu nalézá masový vrah Carl Stargher, člověk, který své oběti uzavírá do skleněné cely, již pomalu napouští vodou. Jeho poslední oběť je dosud v cele, ale cestu k ní zná jenom sám Carl. Agent FBI Peter Novak se obrátí na Catherine jako na poslední naději - jen ona se může pokusit vstoupit do Carlovy mysli a zjistit, kde se cela nachází. Nikdo neví, jak dlouho ta cesta bude trvat, ale jedno je jisté: pokud se nepodaří nalézt celu do druhého dne, v Carlově rejstříku přibude další mrtvá dívka. Catherine se rozhodne nebezpečnou cestu podniknout, ale to, co ji v Carlově mysli čeká, překonává její nejhroznější představy. Nejen že vůbec není jisté, zda se jí podaří získat informace o tom, kde se cela nachází, hrozí jí navíc i to, že ani sama nenalezne cestu zpátky z pokřiveného světa děsuplných představ...

Ty nejlepší sci-fi thrillery poslední doby měly jeden společný rys: snažily se proniknout do temných zákoutí lidského strachu a zmapovat psychologii vraha. Cela tento koncept ještě dále rozšiřuje - umožňuje divákovi, aby se sám dostal do vrahovy mysli a na vlastní prožil hrůzu tohoto místa, odkud již nemusí být návratu.
Ve filmu tento výlet podnikáme společně s doktorkou Catherine Deanovou, dětskou psycholožkou, která za pomoci nejmodernějších technologií doslova vniká do hlavy několikanásobného vraha, a snaží se tak zachránit jeho poslední oběť před jistou smrtí. Tarsem Singh, uznávaný režisér videoklipů a reklamních spotů, nám tuto děsivou, surreální krajinu představuje jako velkoryse výtvarně pojatý snový svět, ve kterém se může stát cokoliv a ve kterém jakákoliv, byť sebedivočejší, fantazie vypadá jako skutečnost.

U zrodu scénáře k Cele stál Mark Protosevich, který se dlouhodobě zaobíral dvěma tématy, která ho lákala - psychologií masových vrahů a záhadným světem snů a fantazií. Došel k názoru, že sny a fantaziemi masových vrahů se zatím nikdo podrobně nezabýval, a tak se toho úkolu zhostil sám. "Chtěl jsem využít svého zájmu o noční můry, sny a fantazie a vytvořit nový typ příběhu o masovém vrahovi," říká Protosevich. "Ctěl jsem učinit ten další krok a dostat se až za Mlčení jehňátek. Chtěl jsem prozkoumat nejen vrahovy myšlenky, ale i jeho představy. Tušil jsem, že to bude děsivé, protože fantazie jsou mnohem komplikovanější a divočejší než normální život."

K tomu, aby se taková cesta dala podniknout, bylo třeba vytvořit patřičné podmínky. Protosevich vycházel z nejnovějších vědeckých poznatků, ale k tomu, aby vzniklo výzkumné pracoviště se zařízením, které je ve filmu označováno jako Neurologický synaptický přenosový systém, byla zapotřebí ještě notná dávka scénáristovy fantazie. Na rozdíl od v současnosti používaných přístrojů monitorujících činnost mozku na základě magnetické rezonance stojí tato technologie o několik generací výše - za pomoci jakéhosi skafandru, který nejen vytváří virtuální realitu, ale zároveň aplikuje do těla toho, kdo jej používá, psychotropní drogy, a umožňuje tak vstupovat přímo do mysli zkoumaného subjektu.
Právě popis tohoto zařízení a jeho schopností přilákal zájem režiséra Tarsema, který hledal dostatečně zajímavý a odvážný námět pro svůj celovečerní debut. "Přitahovaly mne právě výtvarné možnosti Cely," říká Tarsem. "Bylo to jako čisté plátno. Od počátku jsem si to představoval jako operu, jako divokou, dramatickou výpravu, která se jen shodou okolností točí kolem osobnosti masového vraha."

Pro úspěch filmu bylo klíčové obsazení hlavní role dětské psycholožky doktorky Catherine Deanové, která se výzkumného projektu sloužícího k léčbě komatózních dětí účastní díky svým neobvyklým schopnostem empatie. Když je ale nucena vstoupit do mysli vraha a když cítí to, co cítí on, je její empatie podrobena těžké zkoušce.
Tvůrci pro tuto roli oslovili všestranně talentovanou Jennifer Lopezovou, která nedávno předtím excelovala po boku George Clooneyho v Sodeberghově Zakázaném ovoci. Tarsem byl nadšen její odvahou pustit se do takového experimentu. "Naprosto mi důvěřovala a chovala se otevřeně," říká režisér. Lopezové se její postava ihned zalíbila: "To, co dělá, mi připomíná svým způsobem to, co děláme my, herečky - že odložíme svou vlastní kůži a prožíváme to, co prožívá někdo jiný. Ona má před sebou obrovské dilema - vždy v každém hledal to dobré, a teď to musí najít i v téhle zrůdě, která lidem dělala ty nejbizarnější a nejpříšernější věci."

Tu zrůdu, masového vraha Carla Starghera, ztvárnil Vincent D'Onofrio. "Zpočátku jsem moc nestál o to, hrát v dalším filmu o masových vrazích, protože jich bylo natočeno už tolik a mnoho z nich bylo hodně dobrých," vzpomíná, "ale když jsem se setkal s Tarsemem a vyslechl jsem si jeho nápady, můj zájem okamžitě zesílil." V zájmu co možná nejlepšího zvládnutí své role navštěvoval D'Onofrio semináře zabývající se psychologií zločinců a deviantů, sledoval skutečné videonahrávky šílenců a psychopatů, ale o této části natáčení hovoří nerad. "Nebyly to moc pěkné věci," říká. Raději se baví o tom, jak pojal Stargherova alter ega. "Stargher ve své mysli vystupuje v pěti různých podobách, má pět různých alter ego a Catherine Deanová se musí umět vypořádat se všemi. Jako herec jsem musel každé z nich pojat svébytně, ale přesto jako součást jednoho celku."
Režisér Tarsem na adresu D'Onofria dodává: "I když byl zavěšen za kůži, hrál naplno, přestože to muselo být dost nepříjemné. Vincent D'Onofrio je pan herec. Nemusel ani mluvit, hrál tělem. Když si nasadil tu paruku, šla z něj hrůza."

Dalším, kdo je nucen vydat se na cestu do Mysli Carla Starghera, je agent FBI Peter Novak, kterého ztvárnil Vince Vaughn. "Vince Vaughn pojal Novaka úplně jinak, než jsme původně zamýšleli," říká Tarsem. "V jeho pojetí ta postava připomíná hrdiny ze sedmdesátých let typu Clinta Eastwooda. Tak si většinou agenta FBI nepředstavujete. Hraje ho jako člověka, který na to jde po svém."

Na vizuální stránce Cely mají veliký podíl britský výtvarník Tom Foden, dlouhodobý Tarsemův spolupracovník, kameraman Paul Laufer, který se s Tarsemem poprvé setkal ještě jako jeho vysokoškolský profesor, držitel Oscara Clay Pinney, který měl na starosti zvláštní efekty, a tvůrce vizuálních efektů Kevin Tod Haug. V neposlední řadě je třeba zmínit japonskou módní návrhářku Eiko Ishioka, držitelku Oscara za film Dracula. Eiko Ishioka vytvořila kostýmy pro "snový" svět Cely, kostýmy z reálného světa měla na starosti April Napierová. Jedinou výjimkou v reálném světě Cely byly skafandry, které též vytvořila Eiko Ishioka (říká jim "svalové oděvy").

Samotná cela, která byla pro účely natáčení postavena, měla rozměry 2,5 x 2,5 m, byla z dvoucentimetrového skla a naplněna vodou pojala 145 hektolitrů (o hmotnosti 14,5 tuny). Díky speciálním čerpadlům se dala během 5 minut vypustit a během 8 minut znovu napustit. Voda uvnitř byla ohřívaná a mimo hledáček kamery byli uvnitř vždy připraveni potápěči s kyslíkovými láhvemi. "Cela měla působit klaustrofobicky," vysvětluje Tarsem. "Původně jsme ji postavili větší, ale pak jsem ji nechal zmenšovat a zmenšovat, až doopravdy působila stísněným dojmem."

Výtvarníci popustili uzdu své fantazie i u výzkumného pracoviště, ze kterého se Catherine vydává na cesty do myslí svých pacientů. Clay Pinney, který měl na starosti zvláštní efekty, musel vytvořit závěsné desky z uhlíkového vlákna, které nesměly být pod latexovými oděvy vidět, ale musely unést celou váhu herců zavěšených do prostoru. Místnost byla zařízena, slovy Toma Fodena "přístroji jako z comicsů, které vypadají až neskutečně, ale mají v sobě nádech science-fiction".
Záběry zobrazující mysl malého Edwarda se natáčely v exteriérech v africké Namibii, zatímco pro zobrazení Carlova pokřiveného vědomí bylo třeba stoprocentně využít ateliéry - natáčelo se v Hollywoodu v ateliérech společnosti Warner Brothers. Zde se natáčely i scény jako z paláce Sněhové královny či z domečku panenky Barbie, které představovaly mysl Catherine.
Tom Fodden při práci na těchto fantaskních krajinách čerpal z celé škály zdrojů - od Andreje Tarkovského až po Jana Saudka, od naivního malířství až po moderní sochařství. "Nápady jsme brali odevšad," komentuje to Foden. "Veškeré podnětné obrazy, které nás napadly, jsme jakoby proseli sítem, a to, co jím propadlo, jsme použili."
K celkovému dojmu přispěly i zvláštní efekty Kevina Toda Hauga. "V tomto filmu nejsou zvláštní efekty v každém okénku, jako například u Matrixu, Star Wars nebo Pleasantville," říká Haug, "ale když už se objeví, dokáží celkem účinně vyvolat určitý pocit a otřást vaším běžným vnímáním světa."

Kostýmní výtvarnicí Eiko Ishiokou si byl Tarsem jist už od počátku. "Už dlouho jsem jejím fanouškem," říká. "Ona dělala ty nejúžasnější reklamy, stojí za celou tou skutečně kreativní revolucí sedmdesátých let. Takže když se mě producenti zeptali, kdo má vytvořit kostýmy, řekl jsem Eiko. Oni se zeptali "Někdo jako Eiko?" a já odpověděl "Ne, samotná Eiko." Musela to být ona, protože její přístup je naprosto ojedinělý."
Na Eiko Ishiokou scénář velice silně zapůsobil, a ihned se pustila do výtvarného pojetí různých podob Starghera, jejichž výkresy pak Tarsemovi faxovala. "Velmi mě zaujala postava Starghera - Krále (jedno ze Stargherových alter ego), protože podle mě to měla být velice svébytná, zvláštní a vyzývavá postava a já jsem věděla, že Tarsem mi poskytne naprostou svobodu k tomu, abych své nápady mohla rozvinout," vzpomíná na začátky práce na filmu Eiko.
Práce Eiko Ishioky by nemohla plně vyznít, nebýt její spolupracovnice April Napierové, která se postarala o návrhy kostýmů z reálného světa, a bez maskérky Michele Burkeové, držitelky Oscara za Draculu a Boj o oheň. Burkeová se kromě celé škály líčení od vybělených mrtvol Stargherových obětí až po nejrůznější podoby Carla Starghera a Catherine Deanové podílela společně s Clay Pinneyem na vytvoření kovových kroužků, které má Vincent D'Onnofrio jako Carl Stargher v zádech a na něž se zavěšuje. "Ten způsob napínání kůže jsme opravdu sami vymysleli," přiznává Burkeová. "Prostě jsme si prohlíželi obrázkové knížky, ve kterých byli lidé, co se zavěšovali za kůži, a pak jsme se pokusili, aby to vypadalo co možná nejreálněji."

Jennifer Lopezová
Jennifer Lopezová ve filmu Cela jako Catherine Deanová
je známá nejen jako herečka, ale i jako zpěvačka.

V roce 1995 debutovala v roli mladé matky Marii Sánchezové ve filmu My Family/Mi Familia; za tuto roli získala cenu Spirit Award.

Další role: U-Turn (r. Oliver Stone); Krev a víno (Blood and Wine) společně s Jackem Nicholsonem; Anakonda (Anaconda) s Jonem Voightem, Ericem Stoltzem a Ice Cubem; Zakázané ovoce (Out OF Sight, r. Steven Sodebergh) společně s Georgem Clooneym. V animovaném filmu Mravenec Z (AntZ) propůjčila svůj hlas postavě Azteky. V současnosti pracuje na projektech The Wedding Planner, kde bude hrát po boku Matthewa McConaugheyho, a Angel Eyes režiséra Luise Mandokiho.

Jako zpěvačka debutovala v roce 1999 albem "On the 6", kterého se na celém světě prodalo více než 3 miliony kusů. Singl "If You Had My Love" se držel pět týdnů na prvním místě žebříčku a videoklip k němu byl nominován na 4 ceny MTV.

Vince Vaughn
Vince Vaughn ve filmu Cela jako agent FBI Peter Novak

Z poslední doby jej známe jako Normana Batese v Gus Van Santově remaku Psycho. Mohli jsme jej také vidět v pokračování Jurského parku Ztracený svět.

Vincent D’Onnofrio
Vincent D'Onnofrio ve filmu Cerla hrál Carla targhera

Hrál ve filmech Muži v černém (Men In Black), Full Metal Jacket, Mystic Pizza, Hráč (The Player) nebo Ed Wood.

Marianne Jean-Baptisteová
Marianne Jean-Baptisteová - Dr. Miriam Kentová

Nominována na Oscara a Zlatý glóbus za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za svůj celovečerní herecký debut Tajnosti a lži (Secrets and Lies, rež. Mike Leigh). Dále hrála např. ve filmech 28 dní (28 Days) společně se Sandrou Bullockovou nebo 24 Hour Woman po boku Rosie Perezové. Marianne Jean-Baptisteová je i hudební skladatelkou - je podepsána např. pod hudbou k Leighově filmu Career Girls.

Jake Weber
Jake Weber - agent FBI Ramsey

Jeden z nevyhledávanějších mladých hollywoodských herců se objevil např. ve filmech Ponorka U-571, Seznamte se, Joe Black (Meet Joe Black), Případ Pelikán (Pelican Brief, r. Alan J. Pakula). Debutoval ve Stoneově Narozen 4. července (Born on the Fourth of July).

Dylan Baker
Dylan Baker - Henry West

Hrál např. ve filmech Celebrity (r. Woody Allen), Hapiness (Štěstí, r. Todd Solondz), Náhodná setkání (Random Hearts), Requiem for a Dream (Rekviem za sen, r. Darren Aronofsky); objeví se i ve thrilleru Třináct dní (Thirteen Days) po boku Kevina Costnera (do českých kin uvede Space Films v květnu).

Tarsem Singh
režisér
Pochází z Indie, střední školu navštěvoval v Himálajích, pak odešel do USA studovat obchod na Harvardu. Zanedlouho však pochopil, že je předurčen pro film, a přestoupil na Art Center v Pasadeně v Kalifornii. Po ukončení studií režíroval videoklip Suzanne Vega "Tired of Sleeping; v roce 1991 na sebe upozornil klipem Losing My Religion pro R.E.M., za který mj. získal i cenu MTV za nejlepší videoklip. Dále se věnoval zejména reklamní tvorbě; je držitelem několika cen z Cannes za nejlepší reklamní spoty (Levi's, Miller Lite aj.). Některé z jeho reklam jsou součástí stálé sbírky Muzea moderního umění. Cela je jeho celovečerním debutem.

Mark Protosevich
scénář, koproducent
Cela je jeho prvním realizovaným scénářem; nyní pracuje např. na pátém filmu batmanovské série a na filmových adaptacích povídky Philipa K. Dicka Impostor (Podvodník) a klasické sci-fi Roberta Heinleina Cizinec v cizí zemi.

Paul Laufer
kamera
Dlouhodobý Tarsemův spolupracovník; mj. natáčel videoklipy pro Sade, Whitney Houston, Simply Red, R.E.M., Fine Young Cannibals a reklamní spoty, z nichž osm, které natáčel s Tarsemem, je součástí stálé sbírky Muzea moderního umění.