Idea V Čechách vyrostlo za posledních pět let 125 hypermarketů, tolik jich v Holandsku stavěli dvacet roků. Češi si nakupování zamilovali: výhradně v hypermarketu nakupuje takřka 40% populace. Mezi obchodníky zuří boj o zákazníka: reklamní slogany křičí z každého rohu. Nejen televize, rádia, noviny, tramvaje a billboardy, ale i lavičky a vzducholodě přinášejí reklamu. Není místa, kde by reklamy nebylo a někdo vynalézavý ji začal prodávat i na veřejných toaletách. Český sen, 126. český hypermarket se zrodil jako reakce na zvláštní historické údobí, ve kterém žijeme. Český sen, film o hypermarketu, který nebyl, vypráví s humorem o tématu, které je blízké nám všem. O reklamě na snové nakupování, jejích tvůrcích, obětech a dvou filmařích, kteří se rozhodli podvést tisíce lidí, aby jim dali film, po kterém tuhne úsměv na rtech.

Historie První česká filmová reality show Český sen vstupuje do kin přesně rok poté, kdy několik tisíc koupěchtivých spoluobčanů přijelo na zelenou louku a zde se místo s nákupním centrem Český sen setkali s obří filmovou kulisou představující průčelí snového hypermarketu. Vít Klusák a Filip Remunda, studenti pražské FAMU, ve filmu vystupují ve dvojí roli: jako režiséři, kteří se odborníky na image nechali proměnit v top-manažery a v tomto přestrojení si u renomované reklamní agentury objednali masivní kampaň na slavnostní otevření tohoto fiktivního hypermarketu. Kampaň tehdy zahrnovala reklamu v televizi i rozhlase, 400 pražských citylightů, 200 000 letáků s vlastní výrobkovou řadou, reklamní píseň, internetové stránky a inzerci v novinách i časopisech.

Zajímavosti
*Za účelem natáčení byla postavena obří kulisa hypermarketu 10 x 100 metrů.
*Plachtu představující průčelí věšelo 24 horolezců.
*Zřízenci Českého snu napočítali v den slavnostního otevření hypermarketu (31. května 2003) cca 4280 zákazníků. Ještě v osm večer se na parkovišti otáčelo každou minutu zhruba šest aut.
*Zákazníky, kteří se 31. května 2003 vydali do Letňan hledat hypermarket aČeský sen, natáčelo 11 filmových štábů.
*Agentura TNS FACTUM provedla výzkum veřejného mínění, ve kterém bylo prokázáno, že z tisíce dotázaných si 18% populace dodnes myslí, že Český sen je hypermarket.
*O projektu bylo v období 23. 5. - 18. 9. 2003 publikováno 195 článků.
*Z hlediska etičnosti posuzovala kampaň Českého snu Rada pro reklamu, která se usnesla, že Český sen není reklama, protože nic neprodává.
*Miroslav Grebeníček si u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stěžoval na účast České televize v projektu.
*ODS a Julius Meinl zneužili leták a logo Českého snu pro účely vlastní propagace. Ke stažení: http://www.ods.cz/docs/listy/listy-04-2003.pdf
*Text hyperhymny šťastných spotřebitelů napsal Tomáš Hanák. Hudbu zkomponoval Hynek Schneider, zpívá Linda Finková a velký dětský sbor Sedmihlásek. Ke stažení: http://hypermarket.ceskysen.cz/index2.php?clanek=15

Vít Klusák
Pracuje jako režisér, kameraman a producent.
Narozen roku 1980. Na střední grafické škole studoval fotografii. Dvakrát samostatně vystavoval. V letech 1997 - 98 byl ústředním fotografem Taneční sezóny. V říjnu 2002 spolupořádal demonstraci s rozsáhlým kulturním programem proti výstavbě mimoúrovňové křižovatky na Letenské pláni v Praze. V roce 2001 natočil film Ocet o svém otci - hudebníku Emilu Viklickém - zcela bez jeho účasti. Ten s ním totiž komunikoval pouze podpisy na složenkách s alimenty. Když Klusák otci nabídl, že se poznají alespoň tak, že o něm natočí film, Viklický odmítl. Klusák si tedy dal do novin inzerát s otcovou fotografií a natáčel s dvojníkem.

Filip Remunda
Pracuje jako režisér, kameraman a producent.
Narozen v roce 1973. V roce 1990 absolvoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou obor sdělovací technika. Po maturitě příležitostně pracoval v zahraničí a cestoval. Své první filmy natáčel osmimilimetrovou kamerou na cestě do Indie a Íránu. Fascinován blikajícími obrazy amatérského filmu začal v roce 1997 studovat Katedru dokumentární tvorby FAMU.
Během studia natočil několik tématicky rozmanitých filmů - od reportáže ze zájezdu cestovní kanceláře za českými krajany do zapadlých vesnic rumunských hor, přes portrét anarchistky Hilary a marxisty Chrise, kalifornských muzikantů, kteří utekli před Amerikou do jihočeského Tábora, až po film vyprávěný Jaroslavem Třískou, amatérským filmařem z Blšan, který se rozhodl natočit film "O nejmenší obci na světě, kde se hraje prvoligový fotbal...".
Film Obec B. získal na Mezinárodním festivalu v Karlových Varech 2002 a na Festivalu FAMU 2003 cenu za nejlepší dokument, Don Quijote Award na Art Filmu Trenčianské Teplice 2003 a několik dalších ocenění na festivalech v Evropě i USA. Petr Kubica, dramaturg Jihlavského festivalu o filmu napsal: Dokument nevzniká prostým spojováním dvou pohledů, nýbrž jejich vzájemným působením, napětím. Scéna rozborky a sborky luxusního vysavače patří k intenzivním okamžikům českého dokumentu. Trapnost a stud se spolu se soucitem vlévají do okamžiku, který lze postavit vedle podobně konzistentních vhledů do české domácnosti jakými byly výjevy v dávném Passerově Intimním osvětlení. Ostatně odkaz české nové vlny, především její závažná lehkost a probouzení významu všednosti, rezonuje v šíři celého filmu. Filip Remunda byl v průběhu studia na stáži v Sam Spiegel Film and Television School Jerusalem a na Zellig Film School Bolzano. Je spoluzakladatelem Institutu dokumentárního filmu, který pomáhá prosazení českého filmu v zahraničí.