Drama / krimi, USA, 1967, 134 min., od 13 let, černobílý
In Cold Blood
Sdílet
Filmová adaptace knihy Trumana Capoteho o nesmyslném vyvraždění farmářské rodiny.Autor formou literatury faktu sleduje skutečný případ čtyřnásobné vraždy na rodině kansaského farmáře, k níž došlo v listopadu 1959 v kansaské vesnici Holcomb.
Uprav informace o filmuRežie:
Richard BrooksHerci:
Robert Blake,
Scott Wilson,
John Forsythe,
Paul Stewart,
Gerald S. O'Loughlin,
více...+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky Videotéka:
přidat si do ní film
|
Oba hlavní představitelé Robert Blake i Scott Wilson jsou fyzicky podobní skutečným vrahům, natáčelo se na kansaské farmě, kde ke zločinu došlo, a ve skutečné soudní síni. Brooks při natáčení použil šest porotců ze soudního projednávání případu a pro závěrečnou scénu popravy skutečného kata obou vrahů. Snímek i po letech zaujme strhujícími hereckými výkony a až mrazivou mírou přesvědčivosti. Brooks byl nominován na Oscara za scénář a režii, stejně jako jeho spolupracovníci kameraman Conrad Hall a hudební skladatel Quincy Jones. Film však žádného Oscara nezískal (tehdy u akademiků zvítězilo jiné kriminální drama V žáru noci).
|
Richard Brooks (režisér)(nar. 18. 5. 1912 - zem. 11. 3. 1992), absolvoval Temple University ve Filadelfii a svoji kariéru zahájil jako sportovní novinář. Pak se stal hlasatelem a komentátorem newyorské rozhlasové stanice NBC. Na začátku 40. let odešel do Los Angeles, kde se uplatnil jako rozhlasový autor a posléze jako filmový scenárista. Díky přímluvě herce Caryho Granta dostal možnost režírovat. Stal se uznávaným adaptátorem známých divadelních a literárních předloh, jako např. Džungle před tabulí (1955) podle románu Evana Huntera, Kočka na rozpálené plechové střeše (1958) podle divadelní hry Tennesseeho Williamse, Elmer Gantry (1960) podle románu Sinclaira Lewise nebo Lord Jim (1964) podle knihy Josepha Conrada. Jeho nejlepší díla vznikla v druhé polovině 60. let - western Profesionálové (1966) a zejména Chladnokrevně (1967). Brooks dostal od studia Columbia nebývalou míru umělecké svobody, jež se projevila především v prosazení černobílého materiálu a v neobvyklé míře autenticity.