fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Fotky    

drama / rodinný, Česká republika, , 72 min.

Režie:
Herci: , ,





Osudové střetnutí otce a syna. Zvítězí odpovědnost nebo láska?
Dva mladíci se ve "fáru" vracejí do rodného města. Jeden, úspěšný mladý právník, jemuž nastartoval otec kariéru, druhý, čerstvý absolvent novinářské fakulty, který čeká od svého otce šéfredaktora regionálního deníku něco podobného. Ale tento úspěšný otec rozhodně nemá v úmyslu svého syna pozvednout do vysoké funkce. Nechá ho, aby začal od píky. Na první pohled se může zdát, že tu jde ryze o generační konflikt, včetně "boje" o ženu. Ale posléze zjistíme, že je to spíše o problému silných a slabých osobností, bez ohledu na věk. Podaří se Petrovi vyjít ze stínu svého otce a začít vlastní život?
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu ale radši bste měli dát seriál GOTTWALD kterého Stěpnička ztvárnil výborně
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O hercích

Jiří Štěpnička
Studia herectví na DAMU ukončil v roce 1969. Angažmá: 1969-72 Divadlo Vítězného Února Hradec Králové (dnes Klicperovo divadlo) - role: např. Liliom (Balada od kolotoče), Kristián (Cyrano z Bergeracu); 1972-75 Státní divadlo Brno - Topůrko (Zbojníci a žandáři), Romeo (Romeo a Julie) aj. Od 1975 Národní divadlo: Lazar (Milenci z kiosku), Zajíček (Lucerna), Franci (Periférie), Francek (Maryša), Petruccio (Zkrocení zlé ženy), Martin Kabát (Hrátky s čertem), Švanda (Strakonický dudák), Cliff Lewis (Ohlédni se v hněvu), Vlas (Letní hosté), Maršálek von Kalb (Úklady a láska), Vít (Kutnohorští havíři), Jeroným Pražský (Vy jste Jan), Cal (Boj černocha se psy), Iáson (Médeia), Náčelník chóru (Oidipús), Deane (Doktor Fischer ze Ženevy), Vrbka (Rok na vsi), Stavrogin (Běsi), Ferdinand II. (Bloudění), Richard (Milenec), Devlin (...a v prach se obrátíš), Domitius Enobarbus (Antonius a Kleopatra), Vávra (Maryša), Rudolf (Před penzí), Rytíř Světislav (Hadrián z Římsů), V divadle Rokoko hostoval v hlavních mužských rolích komedie Plně zaneprázdněn, Noc tribádek, a Domeček pro panenky. V poetické vinárně Viola účinkuje v projektu Přiznávám se tímto ke všemu aneb Blues Josefa Kainara.

Martin Preiss
Studia herectví na DAMU v Praze ukončil v roce 1996, ale už během školy hostoval v činohře Národního divadla - Radúz (Radúz a Mahulena) a Mike Hogan (Měsíc pro smolaře, O Neill). První angažmá získal v Divadle J. K. Tyla v Plzni (1996-98), kde si zahrál role: Filip Damson (Dar Gorgony), Orsino (Večer tříkrálový), Livarot Duccas (Maraton), Jak (Mámení mysli), Prokop (Paličova dcera). Od roku 1998 působí v souboru Národního divadla. Zde si zahrál tyto role: Erkel (Běsi), Edmund (Cesta dlouhým dnem do noci), Poutník, též Nandaver (Pašije), Žák, Bakalář (Faust), Jan DítěI. (Obsluhoval jsem anglického krále), Maecenas (Antonius a Kleopatra), Ababkov a Žorž Bengálský (Mistr a Markétka), Claudio (Mnoho povyku pro nic), Dromio efeský a Dromio syrakuský (Komedie omylů), Frank Rice (Komik).

Andrea Černá
Narodila jsem se v Karlových Varech, ve znamení kozoroha. Vystudovala Hudebně dramatický obor na Konzervatoři. Poté nastoupila do Divadla J.K.Tyla v Plzni (pohostinsky se objevuje v Divadle u Hasičů, kde hrají titul plzeňského autora A. Procházky Věrní abonenti). Na filmovém plátně na sebe upozornila především postavou Elišky z filmů Z.Trošky Princezna ze mlejna I. a II., dále hrála v Řádu P.Hviždě. V televizi se objevila v několika pohádkách (Pohádka z větrného mlýny, O modrém ptáčku), v inscenaci Ještě není pozdě a v seriálu Prima sezóna.

O tvůrcích

Jan Drbohlav
Po třech letech na stavební fakultě přeběhl na FAMU, kde absolvoval 1998 na katedře scenáristiky a dramaturgie. První zkušenosti s filmem si odbyl jako osvětlovač na Barrandově, v letech 1990 - 92 se podílel jako asistent režie na projektech Igora Chauna (šestidílný hraný cyklus Velmi uvěřitelné příběhy, čtyřdílný dokumentární seriál Léčba Klausem, televizní povídka Omyl doktora Horna aj.). Ještě na FAMU byly realizovány jeho scénáře... a odpusť jim jejich viny (na motivy povídky Jaroslava Havlíčka, režie Jaromír Polišenský), Jako letící ryba (režie Petr Strnad), Gran Chaco (režie Marek Bouda), Klekání zvoníme, Psí dny (obojí režie Jiří Strach) aj.
Absolvoval scénářem Gardenparty s vernisáží, který napsal na motivy povídky Karla Pecky. Tato povídka režírované Jaromírem Polišenským byla součástí celovečerního filmu Malostranské humoresky (1996). Za scénář celovečerního filmu Český motýlek, který je připraven k realizaci pod režijním vedením Davida Síse, získal cenu na festivalu FAMU. S režisérem Davidem Sísem rovněž spolupracuje na scénáři výpravné pohádky Praha, kočky a jiné povídky.
V roce 1998 byly ČT Praha realizovány jeho kratší crazykomediální povídky Univerzita třetího věku, Bedřich má psy rád (režie Jaromír Polišenský) a Mladý chemik (režie Jiří Strach).
Jako scenárista připravil pro ČT několik dokumentárních filmů, například Času je málo a voda stoupá (režie Tomáš Petráň) nebo Zlodějna jako řemen (režie Jiří Strach). Pro televizi NOVA napsal scénáře několika dílů zábavného cyklu Ptákoviny (režie Jaromír Polišenský) a pořadu 100 let české kinematografie (režie Ladislav Smoljak). V současné době se věnuje scenáristické přípravě cyklických pořadů o počítačích s názvy Homepage (režie Jan Sládek) a Gamepage (režie Alan Lederer).
Nejvýraznějším dramatickým projektem pro ČT je volná trilogie inscenací věnovaných historickým událostem procesů 50. let, viděných očima jednotlivců. První z nich o obhájci K. H. Franka Ex Offo byla nedávno reprízována, druhá - Gambit, týkající se babického případu, byla uvedena v premiéře na jaře 2001, třetí In Nomine Patris o čihošťském zázraku se připravuje. Nejnovějším dokončeným televizním filmem je Chytit vítr. Pro stejnou tvůrčí skupinu připravuje i 13-dílný seriál z prostředí mladých absolventů DAMU Škrabošky.

Jan Drbohlav (rozhovor)
Vychází téma z autentických zážitků?
Záleží na tom, jaké téma myslíte. Těch východisek je pro mě několik. Asi se bude říkat, že je to o generačním konfliktu. Ale pro mě tady jde spíš o konflikt slabá - silná osobnost. Začíná to sice jako generační konflikt, mladí se vždycky staví proti starším, ale ukáže se, že ta situace je komplikovanější. Zatímco otec je velmi schopný ambiciózní člověk, syn je sice chytrý, ale výrazně méně ambiciózní a méně schopný ve smyslu prosadit se. S tímto konfliktem jsem se v životě setkal několikrát. Ve filmu je v kontrastu ukázán dvojí vztah otce a syna.

Z Vašeho textu vyplývá, že řečeno slovy básníka "kdo chce ctěn být, dobuď cti si sám"...
Tohle je těžké jednoznačně říci. Jsou to prostě dvě různé cesty, z nichž každá může být v něčem lepší, v něčem úspěšnější, a každá má nějaká svá omezení. Pro mě je pocitově správnější ta, kdy otec neumetá synovi cestičku, to je asi cítit. Když chce někdo něco dosáhnout, tak by toho měl dosáhnout sám. Ale nemůžu vyloučit ani tu druhou cestu - v rozumné míře může fungovat, vést k dobrým výsledkům.

Příběh se odehrává v divácky atraktivních prostředích - v dostihovém areálu a v redakci novin. Jsou Vám tato prostředí blízká?
Přiznám se, že jsem hledal prostředí, která mě samotného zajímala. Prostředí dostihů dobře znám, mám k němu velmi úzký vztah. Od dětství jsem pravidelným návštěvníkem, později jsem často docházel na tréninky. Později jsem už neměl tolik času a musel to vzdát. Ale zůstalo mi spoustu přátel, kteří mi poměrně intenzivně pomáhají (např. dodali nám zvířata). Z oblasti dostihů se u nás natočilo pár věcí, ale zatím to nikdy nebylo o klusácích. Novinářské prostředí mě zajímá, lákalo mě, protože mám vztah k psaní. Důvěrně jsem ho ale neznal, takže jsem si musel sehnat kontakty, doplnit terminologii. Je to prostředí spojené s jistou hektičností, která mě baví.

S režisérem Polišenským nespolupracujete poprvé...
S Jaromírem Polišenským jsem začal spolupracovat před deseti lety, v okamžiku, kdy jsem vstoupil na FAMU. Byl první, s kým jsem něco dělal. Spolupráce nám vydržela i nadále, tak to snad klape.

Jak píšete?
Přiznám se, že nedokážu psát pravidelně - trápím tím režiséry, Jirkovi Strachovi už slibuju dlouho scénář. Shromažďuji dlouho informace, nosím to v hlavě. Nejhorší je dát to všechno dohromady. Když se pak do toho konečně pustím, jde to docela rychle.

Chodíte se dívat na natáčení?
Na plac chodím velmi často a velmi rád, protože se mi líbí pocit, že já už mám hotovo a oni ještě ne. Dám si cigaretu a kafe a dívám se, čímž režiséry i ostatní členy štábu pravděpodobně dost provokuju. Nechodím tam ale proto, abych si střežil každé slovíčko, téměř vždy žádám herce, aby si případně upravili text tak, jak se jim to bude dobře říkat. Pokud mají nějaký problém, diskutuji o tom s nimi. Je to svým způsobem "vypočítavost" - čím lépe to budou herci hrát, tím lépe budu vypadat já jako scénárista.

Jaromír Polišenský
Absolvoval režii na FAMU. Již předtím krátkometrážní amatérský hraný film Portrét.
Během studií na FAMU vznikly snímky: Služba, Věci a lidé, Dům,...a odpusť jim jejich viny, Zpráva pro příští století. Absolventský film - povídka Garden-party s vernisáží z filmu Malostranské humoresky.
Po ukončení FAMU: spolupracoval s ČT na povídkách Bloček a Bedřich má psy rád z cyklu Bakaláři. Výrazně se prosadil jako dabingový režisér jak distribučních filmů - např. Lví král, Pocahontas, 101 dalmatinů, Toy Story, Den nezávislosti, Tornádo Buddy, Utopenec na útěku, Princ egyptský, tak i českých verzí pro TV, např.
Tanec s vlky, Četa, Povídky z New Yorku, Casino, Nelítostný souboj.

Jaromír Polišenský (rozhovor)
Jak dlouho trvalo natáčení?
Bylo to 14 natáčecích dnů, potom 3 týdny ve střižně a zvuk zabere asi taky 14 dní. Mluvím o souhrnném čase, ve skutečnosti to tak rychle nejde, protože záleží na volných technických kapacitách televize, což znamená, že se všechno protáhne na několik měsíců.

Proč jste si k natáčení interiérů a exteriérů vybrali právě Říčany?
Mělo to několik důvodů: Říčany jsou blízko u Prahy, takže jsme nemuseli cestovat dlouho a daleko. Významnou roli hrálo i to, že jsme začali natáčet v době zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, tudíž jsme prostě museli jezdit na jih od Prahy, neboť na sever - což znamená přes celé město - bychom se jednoduše vůbec nedostali. No a především - Říčany jsou přesně to město, které jsme si pro film představovali: žádné velké okresní, ale ne zase moc malé, zkrátka akorát, a můžou se chlubit nádherným náměstím. V Říčanech se nám podařilo najít i perfektní interiéry, ať už to byla realitní kancelář nebo městský úřad, všichni nám vyšli úžasně vstříc a měli s námi obrovskou trpělivost.

Jak velká část filmu se natáčela v Říčanech?
Asi tři čtvrtiny všech záběrů. Zbytek se natáčel v Chuchli a potom ještě i na Mořince, což je taková malá domácí stáj.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Neděle 21. 10. 2018 Svátek má Brigita
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz