fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

63% 59 hlasů
6.3 10 59
drama / komedie, Česká republika/Německo, , 105 min.
Kinopremiéra v ČR a SK 8.3.2012, DVD od 19.9.2012 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2012, Český Lev, Herečka ve vedlejši roli (K. Melíšková)
Ukázka
02:13



Kolik sluncí je třeba, abychom byli šťastní? Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Téměř čtyřicetiletý, ale pubertou doposud zmítaný otec od rodiny Jára se stále nepoučil z vlastních chyb a jeho úlety s sebou přinášejí komické momenty. S partnerkou Janou vychovávají dvě děti. Starší z nich je dospívající syn z Járova prvního manželství Véna, který v příběhu sehraje klíčovou roli po boku staršího kamaráda, punkáče Jerryho. Jana prožívá krizi v manželství, ta vyvrcholí v momentě, kdy Járu vyhodí z práce a ona si najde milence. Lavinu nečekaných událostí z povzdálí sleduje a možná nakonec ovlivní místní guru Karel, jehož ztvárnil v nezvyklé herecké poloze Karel Roden. Nový film mezinárodně ceněného režiséra Bohdana Slámy si odbyl světovou premiéru v soutěžní sekci filmového festivalu Sundance ve Spojených státech.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Film žánru "všichni jsou v prdeli". Kritiky jsou Čtyři slunce označována za nejslabší film Bohdana Slámy, ale mě osobně příjemně překvapil a moc se mi líbil. Už dlouho jsem totiž neviděl tak depresivní a bezvýchodnou sondu do našich současných životů. Nemožnost hrdinů vymanit se z mizérie vlastních životů si doslova prožijete na vlastní kůži.
Všechny komentáře k filmu 19+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Čtyři slunce

obrazek
Zatímco se Bohdan Sláma ve svých předchozích filmech zabýval zejména motivem hledání lásky, ve svém novém filmu Čtyři slunce nabízí divákovi současné lehce humorné rodinné drama o věcech přirozených a nadpřirozených. Příběh rodiny z menšího českého města a jejích přátel se dotýká těch, kteří se smiřují s realitou nesplněných snů a zároveň ještě mají touhu proměnit svůj život k lepšímu. Slámův nový filmový příběh naráží také na aktuální problémy, které může přinášet život v neúplných nebo nefunkčních rodinách, ale zároveň s tím zachycuje zápas o udržení funkce rodiny v současné době. Hlavní hrdina filmu může být divákovi blízký třeba jen tím, že opakuje stále dokola stejné chyby, protože chybovat je přirozené a lidské. Vizuální a symbolickou rovinu filmu tvoří zahrádky - stále výrazný fenomén v české společnosti.

O natáčení

„Do svého nového filmu jsem tentokrát v rámci klíčových postav z velké části obsadil herce, se kterými jsem v minulosti nepracoval, ať už se to týká Jaroslava Plesla, Jiřího Mádla nebo Karla Rodena,“ říká režisér Bohdan Sláma. V případě postavy dospívajícího syna se nebál sáhnout po neherci, jak už se mu vyplatilo v rámci předešlých filmů. Mladého Marka Šáchu tak měsíce hledal na středních školách a punkových koncertech. K typově přesnému klukovi zároveň dlouho zvažoval herecky silný protějšek, ten objevil v Jiřím Mádlovi, který si zahrál postavu staršího kamaráda, punkáče Jerryho. Film se natáčel především v malém městě Mirotice, ve kterém vznikl jeden z nejvýraznějších snímků tzv. nové české vlny 60. let. „Nejen z nostalgie k Intimnímu osvětlení režiséra Ivana Passera jsem si vybral toto místo. Žiju nedaleko odsud se svou rodinou, jde tak o důvěrně známé prostředí,“ doplňuje Bohdan Sláma.

O hudbě k filmu

Titulní píseň se stejným názvem nahrála skupina Vypsaná fixa, která pojede i stejnojmenné turné. Bohdan Sláma oslovil ještě před začátkem natáčení frontmana kapely Márdiho. „Pozval jsem Márdiho na konkurs na roli, kterou nyní hraje Jarda Plesl. Byl tak dobrý, že by zastínil ostatní, tak jsem mu raději nabídl, ať složí ústřední píseň, nakonec vzniklo písniček víc, “ říká s úsměvem Bohdan Sláma. „Herecká kariéra Márdimu sice nevyšla, ale vznikla krásná ústřední píseň, což je mnohem cennější a já jsem velmi mile překvapený, s jakou lehkostí se to stalo,“ dodává režisér. Sám Márdi situaci komentuje slovy: „Scénář jsem znal, protože jsem absolvoval neúspěšný casting na hlavní roli. Přišla šance napravit svou trapnou hereckou anabázi. Vzal jsem kytaru, nahrál jsem základní motiv a napsal skoro celý text. Byla to zvláštní a magická chvíle, všechno šlo tak lehce.“ Kromě ústřední písně vznikla deska (EP) dohromady s pěti skladbami, které jsou inspirovány vztahy pěti hlavních postav. Pro jednu z písní využila kapela svou starší skladbu Benzínka, která přesně sedí k postavě Jerryho, kterého hraje Jiří Mádl. Čtyři slunce tour startuje 3. března v Písku, zahrnuje téměř dvacet koncertů a potrvá do 28. dubna.

První český film v soutěži Sundance Film Festivalu Film režiséra Bohdana Slámy Čtyři slunce byl vybrán jako vůbec první český film do soutěže Sundance Film Festivalu, jednoho z nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Snímek si tak odbyl světovou premiéru na americkém kontinentu v soutěžní sekci celovečerních hraných filmů World Cinema Dramatic Competition. „Sundance Film Festival je mekka amerického nezávislého filmu, festival, který programově podporuje autorské filmy. To, ţe organizátoři vybrali Čtyři slunce, je dokladem kvality filmů Bohdana Slámy a potvrzení jeho mezinárodního renomé,” uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ, která produkovala všechny Slámovy filmy. „Uvedení na tomto prestižním festivalu je bezesporu vynikajícím odrazovým můstkem pro mezinárodní distribuci filmu,“dodává. Bohdan Sláma Sundance Film Festival navštívil jiţ v roce 2007, kdy byl pozván do sekce 10 Directors to Watch. Jeho snímek Čtyři slunce je však zcela prvním českým filmem uvedeným v soutěžní sekci tohoto festivalu. Účast českého snímku v této sekci je pro českou kinematografii úspěchem.

obrazek
Charakteristiky filmových postav

Jára
Jára je už dospělý chlap, ale zarputile si trvá na svých pubertálně zkratkovitých životních postojích. Ve jménu svých ideálů neustále naráží na tvrdé zákonitosti reality, a aniž by si toho všiml, stává se čím dál tím větší obětí své vlastní neschopnosti. Vinen je ovšem v jeho očích celý okolní svět. Asi právě proto mu zkrachovalo první manželství, ze kterého má syna Vénu. Jeho současná žena Jana také přichází ke krajní mezi svých schopností: tolerovat Járovi jeho další a další vylomeniny. Jára si víc a víc uvědomuje svou neudržitelnou životní pozici, ale není schopen sám se sebou nic dělat. Pravá hrůza pro něho je, když vidí Vénu, jak opakuje jeho vlastní chyby. Jára se urputně snaží předat synovi svou životní zkušenost, ale marně. Véna se nezadržitelně řítí do dalších a dalších průserů. Jára trpí tím, jak není schopen syna ochránit. Trpí tím, jak se mu začíná rozpadat vztah s Janou. Trpí, protože miluje, jelikož Jára má čisté obrovské srdce, miluje svou rodinu nade vše.

Jana
Jana si vzala Járu v naději, že se jednou změní. Léta plynou a nemění se nic, a někdy je to dokonce i horší. Jana v sobě ztrácí pocit lásky, proto ji tak neočekávaně strhne vztah k milenci. Je to i vzpoura proti trpnému ženskému údělu, je to pokus vymknout se sama sobě. Jana je inteligentní hluboká bytost, proto se nemůže ubránit vzrůstajícímu pocitu viny. Ocitne se v bezvýchodné citové situaci a pochopí, že znovunalezení vztahu k Járovi je její jediná možná životní šance.

Véna
Véna je dítě poznamenané rozpadem vztahu rodičů. Nenávidí vlastní matku, která ho opustila. Má v sobě nezacelitelnou trhlinu, proto je tak rád s partou kolem Jerryho. Tam je pohoda, sranda, svět tolik nebolí, jiskří v něm dobrodružství. Véna je dítě a není schopen odhadnout následky svých činů. Zamotává se víc a víc do průšvihů, ale pomoct nedovolí nikomu. Véna si musí všechno vyřešit sám.

Jerry
Jerry je mnohem starší než partička kolem něj. Jemu to ovšem vyhovuje, protože tady může být frajerem, kterým v okolním světě není. Otec se mu zabil v autě, matka pije. Vidíme na Jerrym, jak se vždy promění v přítomnosti Járy. Járu má trochu za náhradního tátu. Aspoň trochu se s ním cítí v bezpečí, které doma nemá. Jeho máma pije, a tak je Jerry na všechno sám a jeho parta je celý jeho svět.

Karel
Karel je pro Járu Mistr. Karlův Mistr někde existuje, ale Karel ho ještě neviděl. Pouze ho cítí a komunikuje s ním mimosmyslově. Mistr řídí jeho životní kroky. Mistr zároveň dává schopnost cítit ty vnitřní věci, které jsou pro Karla podstatou existence. Jára Karlovi věří, ale často se neodbytně objevují pochybnosti, není-li Karel jenom obyčejný blázen. Karlův svět nelze pochopit, nelze mu rozumět. Lze se jen otevřít a věřit Karlovi všechno. Jára se cítí víc a víc Karlem manipulován, odtrhne se od Karla a vmete mu svou krutou pravdu do očí. Jára totiž nikdy nepochopí, jak moc se Karel celou dobu snaží odvrátit tragédii, ke které spěje Járův život.

Evička
Evička je Karlovi zcela oddána. Dokonce byla ochotna poslechnout příkaz Mistra, který Karlovi zakázal mít děti, ačkoliv je Evička tolik chtěla. Evička Karlovi věří, a to zcela. Zároveň v ní taky hlodá pochybnost, úzkost ze samoty, kterou vedle Karla zažívá. Karel je jí víc a víc cizí a jeho konání nepochopitelné.

Bohdan Sláma (rozhovor)
obrazek
Co je hlavním tématem vašeho nového filmu?

Je to film o rodinných vazbách a o tom, jakým způsobem se promítají úlety rodičů do života jejich dětí. On narušuje rodinu od začátku svým zjednodušujícím a puberťáckým pohledem na svět, ona ji v krizi naruší nevěrou, pak se to projevuje na jejich synovi a rodina se začíná rozpadat. Logicky to vyústí v tragédii a rodiče jsou vystavěni uvědomění si toho, co má na světě jakou hodnotu. Postav je tam víc, jsou ve středním věku a řeší to, čím dřív nebo později projde skoro každý - jak se vyrovnat s vlastními chybami, udržet manželství, vyjít s vlastními dětmi a neztratit před nimi tvář. A taky je tu zobrazena možná nějaká vyšší moc, která může i nemusí někdy zasáhnout.

Chybovat je lidské…

Ano. Jen je dobré v jisté chvíli dojít k tomu, že je důležité mít všechny vztahy v pořádku. Ať už jde o rodinu nebo své blízké, ale i lidi, se kterými se člověk potkává například při práci. Často něco takového není jednoduché a postavy v mém filmu proto hledají, jak některé vztahy změnit, napravit. Někdy může mít láska i jiné jméno, může se jmenovat odpovědnost, která je v konečném důsledku projevem té lásky. V tomto příběhu jsou vztahy pošramocené v rodině tím, že spolu její členové neumějí navzájem komunikovat, pokud není dobrý vztah mezi rodiči, těžko chtít po dětech opak. Samozřejmě to nemusí platit opačně a udržet dobré vztahy je největší úkol.

Proč se film jmenuje Čtyři slunce?

Ve filmu je jedna zásadní scéna, která se měla podle scénáře odehrát v zahrádkářské kolonii. Prošli jsme spoustu kolonií, když už jsme byli na sklonku dne utahaní, vešli jsme do poslední kolonie, kam už se mi ani nechtělo. Najednou jsme byli na kraji výkopové jámy, prášilo se tam, cítili jsme, že tam někde bychom mohli najít to místo a v tu chvíli jsme se ocitli u brány se čtyřmi zlatými slunci. Když po něčem člověk touží, může se to stát, název filmu jsem hodně řešil a najednou to bylo jasné.

Ve filmu se objevuje téma nějaké „vyšší moci“. Co je to za téma, které je tu zastoupeno postavou Karla, jehož hraje Karel Roden?

Karel je specifická odrůda šamana. V každé druhé vesnici můžeme podobného šamana najít a je určitě těžké rozlišit, kdo své šamanství předstírá, kdo je jen šarlatán a kde je něco víc. Já to rozlišovat neumím. Je tedy na hraně myslet si, jestli Karel není docela obyčejný blázen, tuto pochybnost můžeme mít. Jak já jsem tuhle postavu zamýšlel, tak vím, že ačkoli ani Karel svému úkolu nerozumí, svým cítěním je odhodlaný „léčit“. Samotný příběh by měl tuto jeho touhu potvrzovat.

Na jednu stranu, pokud na to přistoupíme, postava šamana, kterou hraje Karel Roden, cítí touhu pomáhat, na druhou stranu má problémy ve vztahu ke své vlastní ženě…

Šamanství neznamená umět pomoct si sám sobě. Ambivalentní pocity z té postavy jsou v pořádku. Chtěl jsem, aby od opravdu prvního až do posledního záběru divák tápal a bavilo mě si s tou postavou pohrávat. Teprve poslední záběr by měl prozradit můj záměr.

Znovu jste do svého filmu obsadil Annu Geislerovou, která ztvárnila jednu z hlavních postav ve filmu Štěstí. Myslel jste na ni ve chvíli, kdy příběh vznikal na papíře?

Snažím se dlouhodobě sledovat české herečky, se kterými bych rád pracoval. Když jsme dělali Štěstí, Anča hrála extrémní postavu a byla to ještě holka, která neměla zkušenosti s mateřstvím. Od té doby se proměnila v ženu, což byla výzva dopracovat se k jinému výrazu ženství. Kromě toho, že mám Anču rád a je to úžasná herečka, je to také inteligentní osoba. Dostal jsem od ní během natáčení hezký dárek. Točili jsme třetí klapku, myslel jsem si, že už se to formuje a najednou ona i její filmový syn začali říkat jiný text. Anča tu scénu dotvořila způsobem, který zafungoval a já mám tuhle vysokou hereckou a emoční inteligenci rád. Postava Jany, kterou tu hraje, je velmi náročná. Drží rodinu na svých bedrech, má neschopného chlapa a musí to táhnout, pak najednou sama selže, začne jednat amorálně, sama sebe překvapuje. Přestože je to prostá holka z pošty, je tam pořád ta vysoká emoční inteligence, zahrála to velmi pravdivě.

A jak jste se dostal k první spolupráci s Jaroslavem Pleslem?

Tuhle postavu jsem hledal nějaký čas a bylo více kandidátů. Jarda Plesl mě zaujal v Mužích v říji, ale neznal jsem ho. Naše první setkání proběhlo na festivalu v Karlových Varech, přišel tam jako uhlazený intelektuálek, hezky vyslovoval a vůbec mi neseděl do role, o kterou tu jde. Pak jsem ho potkal ten samý den večer a zjistil jsem, že ten člověk je najednou úplně jiný a musí mít v sobě nějaké běsy, které jsou předpokladem pro tu postavu. To jsem si potvrdil na hereckých zkouškách, když jsem ho viděl vedle Anči a přesvědčil se, že umí najet na tu fotrovskou rovinu, všechno dohromady začalo fungovat.

Kvůli své postavě si musel Jaroslav Plesl nechat zarůst tvář vousem, vy jste šel do toho s ním a na konci natáčení jste na tom byli oba s vousy podobně - zarostlí. Proč?

Také to s ním byla má nejhorší zkušenost od začátku kariéry. Když jsem se pro něj rozhodl, řekl mi, že má ve stejné době natáčet s Davidem Ondříčkem. Jsem s Davidem kamarád, oba jsme byli rádi, že máme Jardu Plesla, všichni jsme se snažili udělat maximum pro to, aby Jarda mohl natáčet oba filmy. Smířil jsem se s tím, že bude mít Jarda v mém filmu nalepené vousy. Když se blížilo natáčení, uvědomoval jsem si čím dál tím víc, že točíme chronologicky a pokud naší postavě nebudou vousy ve filmu dorůstat, nebude to fungovat. Tuhle chybu jsem začal řešit pět minut po dvanácté. Jarda se musel rozhodnout a nebohý David Ondříček byl na poslední chvíli vystavený tomu, že musel Jardu přeobsadit. Naštěstí nakonec obsadil Davida Švehlíka a já jsem si nechal růst během natáčení vousy společně s Pleslem.

Obsadil jste znovu neherce, to už jste v minulosti udělal například ve Venkovském učiteli. Je to nějaký záměr?

My jsme hledali na konzervatoři, ale zároveň jsme objížděli učňáky, kde vždycky najdeme někoho fantastického. Tentokrát Marka Šáchu. Dokonce přijel pozdě na zkoušku, nechtěl jsem už čekat, byl jsem nervózní a pak přijel tenhle kluk a začal to rovnou sekat. Velký talent, který hrál napoprvé ty nejtěžší scény, byla to radost. Už před natáčením jsme byli připravení a neměli jsme pochyby o tom, že je herecky výborný. Když je člověk osobnost, dá se s ním pracovat stejně jako s herci, ta práce se v ničem neliší.

Jak došlo k obsazení Jiřího Mádla do role punkáče Jerryho?

Rok před natáčením začal asistent režie objíždět punkové festivaly a natáčel si punkáče, kteří před ním utíkali v domnění, že je to nějaký policajt. Nakonec všem těm klukům chybělo sebevědomí a nenašli jsme nikoho, kdo by měl v sobě takovou sílu, jakou měla mít postava Jerryho. Producenti z Negativu si pak vzpomněli na Mádla, o kterém jsem věděl, že je to velký herec, viděl jsem ho v Dětech noci. Je to herec poctivák a to já mám rád. Začal na roli pracovat hned, když poprvé přišel. Soustředil se na to, že Jerry nemá vlastního tátu, působí tak mezi svými vrstevníky jako suverén a přitom respektuje otce svého kamaráda. Chová se k němu jako k vlastnímu tátovi a tím to vystihl. V Jirkově interpretaci získává Jerry sympatie u diváka, Jirka za tu postavu bojoval. Je to role v druhém plánu a o to je to pro herce náročnější, Jirka vybudoval velký oblouk té postavy s elegancí.

A Klára Melíšková a Igor Chmela..?

Postavu učitele, kterou hraje Igor Chmela, jsem hledal dlouho. Pro mě je Chmela jasný sympaťák a zdál se mi nakonec ideální pro postavu, která mi vůbec sympatická není. Potřeboval jsem tam herce, který to ustojí a dá té postavě šanci, než ji odbouchne scénář. Ušlechtilost Chmely byla v kontrastu s rámcem té postavy. Klára Melíšková má z nás všech nejblíže k tomu šamanství, je těmto věcem otevřená a hrála tak šamanovu ženu s velkým pochopením. Mrzí mě, že zrovna tahle postava nedostala větší prostor a je záměrně nedokončená, ale věřím, že je to tak v rámci našeho příběhu správně.

Inspiroval jste se pro tento film nějakým skutečným příběhem?

Každý film, který jsem dělal, je směsice fabulací, představ a reálných zážitků. Nestanovuju si dopředu žádný koncept, snažím se z námětů, které se mi honí hlavou, vybrat to, co má největší sílu a obsah. S každým filmem hledám svůj styl, ale nakonec se ocitám v dramatickém příběhu a cítím, že už to bude můj osud. Život je dramatický, patří k němu i složité věci, momentálně mě to táhne tímhle směrem a není důvod se tomu vyhýbat. Přesto si myslím, že tenhle film je ze všech mých filmů nejhumornější.

Jaroslav Plesl (rozhovor)
obrazek
Když jste se domlouval s Bohdanem Slámou na roli Jardy ve Čtyřech sluncích, uvažoval jste prý ještě o roli v jiném českém filmu a v jedné fázi jste hrál skoro v obou filmech. Co nakonec rozhodlo pro Čtyři slunce?

Ve stejné době jsem měl točit film Ve stínu s Davidem Ondříčkem. Vše už bylo prakticky domluveno a i produkčně by se oba projekty daly zvládnout, ale Bohdan Sláma se zamiloval do mých vousů, které jsem měl ve filmu Muži v říji a rozhodl se, že je musím mít i ve Sluncích. A u Ondříčka byla podmínkou holá tvář. A přes to nejel vlak. Strašně mě tenkrát mrzelo, že to u Davida nedopadlo, jsme mnoho let kamarádi a jeho scénář byl výborný. Ale s odstupem času chápu, že Bohdan neměl jinou možnost, než mě postavit před tuto volbu a říct „buď a nebo“. A abych byl úplně upřímný - on to vlastně za mě rozhodl Ondříček. Už měl dost toho dohadování - vousy, nevousy, lepit, nelepit, paruka, neparuka - a pět dní před začátkem natáčení mě přeobsadil. Všichni tehdy chtěli vyhovět všem, ale to není možné. Přišel jasný a tehdy tvrdý úder, ale byl správný a jediný možný.

S Bohdanem Slámou jste pracoval poprvé - co je pro něj jako režiséra specifické?

Je to citlivý, pokorný a velice lidský režisér. Zabejčený jurodivec, ke kterému se dá velice přilnout, důvěřovat mu a velmi demokraticky a kreativně pracovat. Témata, která zpracovává, vycházejí z něho. Točí podle vlastních scénářů, které jsou konkrétní, uvěřitelné, hluboké, vtipné, dramatické a lidské.

Váš hrdina Jára se ve filmu ocitne v totální životní, manželské, duchovní i pracovní krizi - čím vám byl blízký a čím vás odpuzoval?

Neodpuzoval mě ničím. Odpuzují mě tupci a nácci. Naopak kamarádů, jako je Jára, mám docela dost. Moc mu to v životě nevychází, ale je to dobrý chlapík a snaží se. A už to mi stačí k velikým sympatiím.

Co je podle vás tématem filmu Čtyři slunce?

Když jsme začali točit, měl jsem pocit, že je to film o životních krizích. Ale je především o hodnotě rodiny, přátelství, lásce, touze a o hodnotách lidského života. O snažení a také o mystice. Je na divákovi, kterému tématu dá přednost.

Ve filmu vyrazíte na magickou cestu s blouznivcem Karlem v podání Karla Rodena - byla vám něčím blízká tato magická poloha filmu? A čím?

Tohle téma mám rád. Jednak jsem v divadle plném esoteriček, kde když jdete kolem dámské šatny, uslyšíte buď: „Kámen ti sám nepromluví!“ nebo „Náhoda neexistuje.“ V pánské šatně je to pak zdrojem mnoha veselých okamžiků. Jinak tuto oblast a tento způsob vnímání světa respektuji, i když to beru s rezervou. Nicméně hovoří-li někdo s kamenem a má pak z toho dobrou náladu, tak mu to přeji a závidím. Já někdy neumím mluvit ani s lidmi. Návrat ke kořenům lidství, k přírodě a vnímání vesmíru jako provázaného celku, který funguje tak, jak ho vnímáte a co do něj vysíláte, je mi sympatický.

Ve filmu hrajete otce dvou dětí - čím vás zaujala nebo obohatila spolupráce s dětskými herci a vůbec vaše filmová otcovská role?

Marek Šácha, který hraje mého syna, už není dítě. Je to zatraceně talentovaný mladý herec, kterého je třeba respektovat a brát ho vážně. Byl skvělý už na kamerových zkouškách. Veškeré herecké manýry a zlozvyky ho minuly, protože neprošel žádným hereckým vzdělávacím institutem. Malá Anička je opravdu ještě holčička. Tam bylo třeba se nejprve skamarádit, aby ke mně získala důvěru a byla jak v mojí přítomnost, tak i v přítomnosti ostatních filmařů a ve společnosti kamery, světel a všeho, co k tomu patří, spontánní. Byla báječná. Chce to jenom o trošku víc času. To, že se občas mrkla do kamery, nic není.

Film se natáčel na vesnici v jiţních Čechách. Cítíte se dobře na venkově, když se zastaví čas a život plyne v jiném tempu? Jak plynulo natáčení tohoto filmu?

Tak v Miroticích se čas rozhodně nezastavil. Natáčení bylo dost náročné, mnohdy i šestnáct hodin na place. Do toho jsem jezdil do Prahy hrát divadlo. Takže nakonec spíte tři hodiny denně, a když je to tak dva měsíce, promění se vám to všechno v takovou šmouhu, v řeku událostí, která vás unáší, a vy se jen rozhlížíte, kde jste, a co se s vámi děje.

Hrajete ve filmech, ale zároveň jste i velmi angažován v divadle, v Dejvickém divadle máte i stále angažmá. Co je magičtější - film nebo divadlo?

To je odlišná magie. Divadlo se zkouší třeba i tři měsíce. A pak představení začne a za tři hodiny skončí. Máte tam diváky, kteří jsou vašim regulérním partnerem a ten večer s vámi spoluvytváří. Film je o okamžiku. V jednom okamžiku musíte vystřihnout pokud možno co nejlépe danou scénu a už se k ní nikdy v životě nevrátíte. Pak už ji ani nezkazíte, ale ani nevylepšíte.

Anna Geislerová (rozhovor)
obrazek
Ve filmu velmi věrohodně ztvárňujete životem, prací, manželstvím i mateřstvím unavenou Janu - kde jste pro vaši roli hledala inspiraci?

Nemusela jsem chodit daleko… Aspekty Jany musí znát každá manželka, matka a emancipací sužovaná žena. Je toho hodně, co musíme zvládat a unést.

Co je podle vás tématem Čtyř sluncí a čím se nejvíc tento film dotkl vás osobně?

Pro mě je to film o rodině, o lásce a o ztracených iluzích. O tom, že všechno je krásné a plné světla, když se zamilujete a budujete rodinu. A pak zcela nenápadně světla ubývá a ubývá a najednou, z ničeho nic, se člověk cítí v pasti. Jana si asi svůj život představovala jinak a pro všechnu tu dřinu přestala vidět světlo. Všichni si představujeme, že budeme neustále šťastní, ale realita je někdy strašně přesvědčivá…

Využila jste při hraní další mateřské role vašich vlastních mateřských zkušeností? Jak?

Zatím jsme s naším synem před tím složitým věkem, ve kterém je ve filmu Véna. Já se toho věku bojím, protože je v něm člověk strašně osamělý a zároveň přístupný všem vjemům a lidem a chce si to prožít po svém. Bojím se ztráty kontaktů a komunikace, ale věřím, že proplujeme. Z vlastního mateřství jsem tedy čerpala jen tu ochraňující lásku.

Manželství Jany a jejího manžela Járy je v krizi - myslíte, že pro ně ještě existuje cesta z této krize?

Myslím, že to, co nakonec prožijí, je spojí. V nejtěžších chvílích se hodnoty jakoby organicky samy přeskupí a znovu semknou tak, jak mají. A člověk přesně ví a cítí, kde je jeho místo v životě.

Jára je téměř čtyřicetiletý pubertou zmítaný flink, Jana se snaží držet rodinu jakž takž pohromadě, ale její trpělivost také jednou přeteče a udělá osudovou chybu… Myslíte, že si ti dva můžou být vůbec oporou, nebo se spíše navzájem stahují ke dnu?

Vždycky si musíte představit, jak ti dva fungovali předtím, než se dostali do krize. Jára Janě určitě imponoval tím, že je nezávislý samorost. Vychovává sám syna a nenechá se ničím a nikým vláčet. Určitě byli zpočátku šťastní. To jen realita, rutina a zodpovědnost za rodinu, která padla hlavně na Janu, způsobily to, že Jana hledala cestu, jak z toho všeho ven. Lidé si ale nakonec dokážou odpustit i ty „osudové“chyby…

Jaká byla herecká spolupráce s vaším filmovým manželem Jaroslavem Pleslem?

Jarinek Plesl... Můj milovaný přítel, soused, kamarád z mokré čtvrti a častý vyzyvatel k boji! Známe se už strašně dlouho a hrát s ním byl splněný sen. Párkrát jsme se už před kamerou potkali, ale jen velmi letmo a jediným problémem pro mě byly scény v posteli. Jak najednou líbat letitého kamaráda? To je v podstatě na úrovni incestu… Ale zvládli jsme to a já k němu cítím ještě pevnější pouto! O něm ještě mnoho uslyšíme.

S Bohdanem Slámou jste spolupracovala po Štěstí už podruhé - posunul se za tu dobu podle vás jeho režijní styl a kam? A váš herecký?

Bohdan je na place všechno, co si lze představit. Je vlídnej, vzteklej, nekompromisní, přísnej, tichej, precizní i punkáč. Na place, který je vždycky blízko jeho domova, se objevují jeho přátelé v různých funkcích, sousedi i místní obyvatelé. Pít se po práci chodí k němu na zahradu a plavat do jezera, který vlastníma rukama vybudoval. Je jediný svého druhu a podstatný vliv na mě má jako člověk. Jeho režii naprosto respektuju a většinou se o něho plně opírám. A já herecky? Já nevím… Pořád hledám… Pořád tápu… Ale mám štěstí na režiséry.

Jiří Mádl (rozhovor)
obrazek
S Bohdanem Slámou jste spolupracoval poprvé - jak se vám jeví ve srovnání s ostatními českými režiséry, se kterými jste už točil?

S Bohdanem se mi dělalo moc dobře. Nevím, čím konkrétně se od ostatních režisérů liší. Možná svojí koncentrovaností. Je na něm znát, že dělá film jednou za tři čtyři roky. Nepůsobí roztěkaně a nemám z něj pocit, že musí po natáčení zase někam letět a něco řešit. Dost lidí tvrdí, že je přísný a že je náročný s ním pracovat. Naše spolupráce ale byla od začátku až do konce naprosto v klidu.

Doslova jste se převtělil do postavy nezaměstnaného vesnického punkáče Jerryho, kde jste hledal inspiraci?

Ani nevím. Mně vždycky nejvíc pomáhá kostým, účes, prostředí a kolegové. Když si všechno tohle dohromady sedne, tak se mi pak hraje snadno. Bohdanovi jsem řekl takovou stručnou představu, jak bych to chtěl hrát. Vytýčil jsem si tři základní rysy a ty jsem následoval. Chtěl jsem, aby Jerry působil hloupě a zranitelně. Tohle mělo kontrastovat s jeho vizáží. Mělo vyniknout, že je za borce mezi vrstevníky a změkne a zkrotne vždycky, když se objeví Jára.

Váš hrdina je nesnesitelný i dojemný - je těžké hrát tak ambivalentní postavy?

Každá postava, která je dobře napsaná a není stylizovaná, je většinou ambivalentní. Akorát některá si s tím kontrastem pohrává víc a některá míň. A postava Jerryho na tom kontrastu vyloženě stojí. Je jednoduchý hrát dobře napsaný postavy, pod dobrým vedením a s dobrými kolegy.

Máte s vaším hrdinou něco společného?

Možná tu ne úplně vyřešenou otcovskou otázku. Jinak asi moc společnýho nemáme, i když bych rád... Ale vlastně něco jo. Taky rád machruju před mladšíma. Hlavně teda před mladšíma holkama…

Jak jste se sžil s typickým punkáčským účesem, který ve filmu máte?

Ehm… Nemění to ani tak vás, jako přístup lidí k vám. Jednou jsem četl rozhovor s Javierem Bardemem po natáčení Tahle země není pro starý. Ptali se ho na jeho šílenej účes a on odpovídal něco v tom smyslu, že si byl jistej, že je to postava, která mu může přinést nějakou hereckou cenu a že věděl, že ten účes mu k dobrýmu výkonu může výrazně pomoct. Taky zmiňoval, že počítal i s tím, že si tři měsíce nevrzne. Tak asi tak...

V českém filmu jste ztvárnil už několik výrazných postav - mezi ty nejvíce vyzdvihované patřil například student v Gymplu nebo Ubr v Dětech noci. Postava punkáče Jerryho vám dala opět možnost předvést vaše herecké umění. Která herecká poloha vás osobně nejvíce přitahuje?

Nemám vysněnou roli a zatím ani nic, v čem bych se cítil nejlíp. Mám jednoduše rád, když mám co hrát. Herec roste s příležitostí, i když talent se ovlivnit nedá. Co herecká zkušenost pozvedává, je sebevědomí. Nejsem lepší ani horší než na začátku, ale věřím si víc a cítím, že i moji spolupracovníci mi víc důvěřují. Nebojím se proto ve svých postavách i trochu riskovat a moji kolegové mě nechávají. Zároveň to přináší pocit zodpovědnosti a moje tréma je tak před každým filmem silnější a silnější. Před prvním natáčecím dnem se hroutím, zvracím, nespím…

Netajíte se autorskými filmařskými ambicemi - chystáte se stát v budoucnu sám scenáristou nebo režisérem? Které české režiséry si vezmete za vzor a proč?

Ani nevím… Rád si vezmu něco s Janáka, Vorla i Slámy. Co ale na tomhle poli potřebuju, je právě zase ta důvěra. Zatím si nevěřím sám a logicky mi zatím moc nevěří ani ostatní. Vcelku rozumím i faktu, že nekompromisně odmítají představu herce, který píše scénáře. Pořád je tu dost odstrašujících případů, kdy se kdejaká rosnička rozhodne natočit cédéčko, takže to chápu. První, kdo mi v tom dodal první špetku sebevědomí, je právě Bohdan Sláma a profesor v New Yorku. Říkali, že bych psát měl, a tak to dělám.

Klára Melíšková (rozhovor)
obrazek
Ve filmu hrajete manželku vesnického mystika Karla v podání Karla Rodena - čím vás tato role zaujala?

Po prvním přečtení scénáře jsem měla dojem, ţe postava Evičky je taková „ovce“, která slepě poslouchá svého muže a nemá svůj vlastní názor. Přála jsem si ji „zlidštit“. Najít důvody jejího konání. To hledání mě bavilo.

Vaše postava je hodně silná a nezlomná - jak vnímáte její a zejména manželův zájem o mystiku?

Jsou to takoví dva nešťastníci. Ona cítí, že její muž vnímá svět svým způsobem správně. On se bohužel dostane mimo realitu a je pro ně čím dál těžší najít společný způsob komunikace.

Manželku Karla Rodena jste hrála i v seriálu Terapie - čím si tohle dvojobsazení vysvětlujete? A jak se vám s Rodenem herecky spolupracovalo?

Beru to jako hříčku osudu. S Karlem to bylo pozitivní setkání.

Poprvé jste spolupracovala s režisérem Bohdanem Slámou - jak byste jeho styl porovnala s jinými českými režiséry, s nimiž máte zkušenost?Jaká byla na natáčení atmosféra?

Bohdan je velmi senzitivní člověk a pracuje intuitivně. Někdy pedantsky lpí na každém slově, někdy celou scénu předělá. Natáčení jsem vnímala jako harmonické.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Pondělí 24. 11. 2014 Svátek má Emílie
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz