Mezi vrcholky Himalájí sténají zlověstné tóny Bachovy fugy, skupinka smrtelně vážných Asiatů se shromažďuje k oltáři, posetému svícemi... načež se melodie změní v Happy Birthday to You a ukáže se, že tím oltářem je vlastně obrovský dort - Dr. Fu Manchu, maniakální superzločinec a velkopodnikatel v oblasti pohostinství, slaví 168. narozeniny... :o) Než mu jeho věrní stačí dát hobla, je znehodnocen elixír věčného mládí a proto je třeba uloupit potřebné ingredience. Tak začíná memento mori Petera Sellerse, komedie stejně melancholická jako bláznivá. Velký komik zemřel dřív, než ji stačil dotočit a přinejmenším jedna scéna (flirtování s Helen Mirrenovou) tím utrpěla. Dr. Fu je najednou zabírán z podezřelé dálky a zcela se změní jeho gesta, chůze i držení těla. Maska vykoná své, ale i tak je znát, že je to dablér. Nicméně tím vlastně mé výhrady končí. Tento film, od něhož jsem neočekával nic (vzhledem k dobovému neúspěchu), mi dal tolik, že mi to až vyrazilo dech. Nejenže úroveň humoru je výrazně lepší než třeba v Pomstě Růžového pantera, nejenže je to láskyplná parodie jako Adéla ještě nevečeřela, nejenže je to po jisté pauze vyloženě BRITSKÝ film. Předkládám k úvaze, zda celý tento příběh není šifrovaným podobenstvím o potřebě životní rovnováhy. Dr. Fu Manchu a jeho protivník Nayland Smith by se klidně mohli jmenovat Jekyll a Hyde nebo - zůstaňme styloví - Jin a Jang.
80% Dobrý komentář 