Zajímavě pojatý příběh dvou časových rovin, které se nevyhnutelně musí prolnout. První polovinu sice divák mírně tápe a není úplně jasné, proč se pořád míchá soudobé Španělsko s Patagoní 30. let, ale ono se to vykrystalizuje. Více než příběh mě zaujala konfrontace naděje/beznaděje a také oslava tanga, fotografování a ženského těla - ideálně naráz. Dobrý komentář