fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

65% 1076 hlasů
6.5 10 1076
film / thriller, drama, Česká republika/Velká Británie/Rumunsko/USA, , 137 min., od 15 let
Kinopremiéra v ČR 28.5.2015 v SK 4.6.2015, DVD a Blu-Ray od 30.9.2015 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:05



Jak najít vraha v zemi, kde vraždy neexistují?
Dítě číslo 44 je thriller o sériových vraždách odehrávající se roku 1953 v Sovětském svazu. Hlavní hrdinou je agent tajné policie Leo Demidov, který čelí svému svědomí a ztratí své postavení, moc i domov poté, co odmítne udat svou vlastní ženu Raisu pro zradu. Leo a Raisa jsou vykázáni z Moskvy do pochmurného vyhnanství. Zde oba spojí síly s generálem Michailem Nesterovem a snaží se vypátrat sériového vraha, jenž se zaměřuje na malé chlapce. Jejich zápas o spravedlnost ohrožuje pokrytectví celého systému, který tvrdí, že „v socialistickém ráji zločin neexistuje“.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Lev Děmidov je válečný hrdina, jeho svědomitá práce pro sovětskou tajnou policii mu zajistila postavení, dobré bydlení pro sebe i pro rodiče a krásnou ženu. Nikdo si ale nemůže být ničím jistý, Děmidov odmítne udat svou ženu a je státní mocí ze dne na den degradován a poslán do vyhnanství. Zde narazí na vraždu, která se podobá jinému případu, označenému za nehodu. S kariérou a životem na padrť začne hledat sériového vraha. Ovšem ve stalinistickém Sovětském svazu v 50. letech něco jako vražda oficiálně neexistuje, musí proto pátrat na vlastní pěst a tajně proti vůli režimu. Jak vyšetřování pokračuje, rozsah rituálních vražd dostává strašlivé rozměry. Přestože jakákoliv pomoc hrozí zatčením, získá nečekaného spojence. Smyčka se postupně utahuje jak kolem vraha, tak kolem hlavních hrdinů.
Všechny komentáře k filmu 23+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Dítě číslo 44

Lev Děmidov je válečný hrdina, jeho svědomitá práce pro sovětskou tajnou policii mu zajistila postavení, dobré bydlení pro sebe i pro rodiče a krásnou ženu. Nikdo si ale nemůže být ničím jistý, Děmidov odmítne udat svou ženu a je státní mocí ze dne na den degradován a poslán do vyhnanství. Zde narazí na vraždu, která se podobá jinému případu, označenému za nehodu. S kariérou a životem na padrť začne hledat sériového vraha. Ovšem ve stalinistickém Sovětském svazu v 50. letech něco jako vražda oficiálně neexistuje, musí proto pátrat na vlastní pěst a tajně proti vůli režimu. Jak vyšetřování pokračuje, rozsah rituálních vražd dostává strašlivé rozměry. Přestože jakákoliv pomoc hrozí zatčením, získá nečekaného spojence. Smyčka se postupně utahuje jak kolem vraha, tak kolem hlavních hrdinů.


O filmu

obrazek
Žádní vrazi ve Stalinově ráji?

Příběh, inspirovaný bestsellerem Toma Roba Smithe Dítě číslo 44, je temný thriller odehrávající se roku 1953 ve stalinistickém Rusku. Hlavní hrdina je hrdý občan Sovětského svazu: Leo Demidov postupoval po kariérních stupních bezpečnostní služby MGB a stal se hvězdným vyšetřovatelem zaměřeným na podvratnou protistátní činnost. Když on a jeho sadistický kolega Vasil zatknou Anatolije Tarasoviče Brodského, podezřelého ze špionáže, „zrádce“ při výslechu uvede jako jednu ze svých spiklenců Leovu manželku, krásnou učitelku Raisu.

Leo je nucen vyšetřovat Raisu jako podezřelou z velezrady, mezitím se mu však dostane do rukou případ zavražděného chlapce, nalezeného u železničních kolejí. Přestože všechny důkazy nasvědčují opaku, Leo před chlapcovým otcem, agentem MGB Alexejem Andrejevem, případ zařadí jako nehodu, protože stalinistická doktrína hlásá, že „v socialistickém ráji zločin neexistuje“.

Když potom odmítne udat svou ženu, velitel MGB major Kuzmin je oba vyhostí do pochmurného industriálního města Volsku, kde mají žít v nuzné chatrči. Tam, zbavený všech hodností, se Leo dozvídá, že takových krvavých „nehod“ u železničních tratí se malým chlapcům v nedávné době přihodily desítky. Ve spojení s šéfem místní policie generálem Nesterovem pronikne zpátky do Moskvy a pátrá po důkazech.

Čím dál fanatičtější Vasil se Lea a Raisu snaží zadržet dřív, než vraha dětí odhalí, protože ve stalinistické společnosti pro takové odhalení není místo. Velké finální střetnutí mezi hrdinou, pedofilem a byrokratem přežije jen jeden z nich. Stalinův režim však vůči Leovým nepříjemným pravdám zůstává imunní...

obrazek
Z knihy na plátno

Příběh Dítěte číslo 44 byl inspirován zločiny skutečného sériového vraha Andreje Čikatila, známého také jako „rostovský řezník“, který byl usvědčen a odsouzen za vraždu a zmrzačení 52 žen a dětí v letech 1978 - 1990. Román Toba Roba Smithe byl ihned po svém vydání roku 1998 nadšeně přijat kritikou i čtenáři, přeložen do 26 jazyků a stal se prvním dílem pozdější trilogie, v níž na Dítě číslo 44 navázal Agent 6 a Utajovaný projev.

„Na detektivních příbězích a policejních vyšetřováních je skvělé, je ukazují zároveň i atmosféru společnosti, ve které se odehrávají,“ říká Smith. „Když chcete porozumět nějaké zemi, podívejte se, jak v ní pracuje policie.“

Jedním ze Smithových fanoušků byl i legendární filmař Ridley Scott, který se se spisovatelem už před devíti lety sešel v Londýně. „Bylo to trochu jako ve snu,“ vzpomíná Tom Rob Smith. „Původně jsem ani nevěřil, že můj román někdo vydá, a najednou si o něm povídám s Ridley Scottem v jeho kanceláři hned vedle meče z Gladiátora a rekvizit z Vetřelce. Ridley měl spoustu báječných nápadů.“

Ridley Scott měl zpočátku v úmyslu režírovat Dítě číslo 44 sám. Ale pak uviděl krimi thriller Snadný prachy švédského režiséra Daniela Espinosy, nejvýdělečnější film v dějinách švédské kinematografie.

„Můj film se mu líbil a pozval mě na večeři,“ vzpomíná Espinosa. „Jenom příležitost sedět a povídat si s takovým mistrem byla ohromně vzrušující. Pak jsme začali mluvit o Dítěti číslo 44, které jsem už předtím četl. Řekl jsem mu pár svých nápadů a Ridley se mě zeptal, jestli bych chtěl režírovat filmovou adaptaci, zatímco on by film produkoval.“

obrazek
Velkolepá podívaná, intimní detail

Režisér Espinosa oslovil scenáristu Richarda Pricea. Ačkoli příběh je zasazen do určitého času a místa, příběh je zároveň univerzálním podobenstvím o totalitním režimu, který drtí lidského ducha.

“Ve všech svých filmech se zajímám o postavy, které procházejí nějakou transformací,” říká Espinosa, který v Hollywoodu ještě předtím debutoval filmem Nepřítel pod ochranou. “Dítě číslo 44 je pro mě o muži, který ztrácí své iluze. Takže otázka stojí takhle: jak dokáže žít dál poté, co ztratil všechno, v co věřil, a zjistí, že dokonce I jeho manželství bylo založené na lži?”

Film byl pro něj příležitostí propojit dramatické akční scény s psychologicky odstíněnými proměnami postav, to vše na bohatém historickém pozadí. “Chtěli jsme prozkoumat dynamiku moci mezi Leem a Raisou. Pro mě ten příběh evokuje otázky o důvěře, o tom, co znamená někoho milovat ve společnosti, kde je každý ke každému ostražitý.”

Neobvyklý hrdina

Filmaři hledali pro hlavní roli herce schopného utáhnout celou šíři postavy, od jemných emočních momentů až po brutální akční scény. Potřebovali někoho, kdo by dokázal vyjádřit protagonistovy vnitřní konflikty, když zápasí o vlastní lidskost v nelidských podmínkách. Objevili Toma Hardyho, jednoho z nejcharismatičtějších talentů své generace, který diváky ohromil jako násilný trestanec ve filmu Bronson nebo jako padouch Bane v Temný rytíř povstal.

“Práci Toma Hardyho jsem obdivoval mnoho let,” říká Espinosa. “Je to jeden z nesmírně talentovaných herců, který se do role dokáže tak ponořit, že zapomenete, že jde o hereckou hvězdu, a vnímáte ho jen jako postavu na plátně. Věděl jsem, že postavě Lea propůjčí intenzitu a pravdivost.”

Během natáčení Tom Hardy potvrdil svou pověst herce, který se na role pečlivě připravuje a podává intenzivní výkon. “Tom přišel první den s velmi jasnou představou o tom, kým Leo je,” říká Espinosa. “Nejjemnějšími výrazy dokáže sdělit vnitřní pocity a nejistotu muže, který se celý život učil nejistotu skrývat. A navíc to dokázal s nádherným ruským přízvukem.”

obrazek
Žena na pokraji nervového zhroucení

Producent Ridley Scott zasvětil Noomi Rapace do projektu Dítě číslo 44 v Los Angeles v době, kdy ji obsadil do své sci-fi Prometheus. “Scénář se mi moc líbil. Milostný příběh je tak komplikovaný, nesmírně mě zasáhl a nemohla jsem na něj zapomenout, protože ta postava se mnou prostě začala žít.” Když se Noomi navíc dozvěděla, že režírovat bude Espinosa, byla nadšená.

“Chtěla jsem s Danielem pracovat už dloho. Je to divoká duše. Je jako kluk z ulice, který točí gangsterky a akčňáky, ale zároveň je to úžasný režisér, který dokáže cokoli.”

Potěšila ji i spolupráce s Tomem Hardym. “Jsme na sebe opravdu dobře napojení,” říká švédská herečka. “Cítím se s ním absolutně v bezpečí, takže jsme v každé scéně mohli hledat pravdivý výraz a nechat se zavést kamkoli. S Tomem mám pocit, že mohu udělat cokoli, jít nevím kam, a on mě vždycky bude jistit.”

Její dramatický portrét učitelky Raisy Demidovové je velkou odbočkou od rolí, které jí přinesly popularitu, jako byla drsná Lisbeth Salanderová ve filmu Muži, kteří nenávidí ženy. Aby pochopila nesmělou Raisu, snažila si představit, v jaké paranoie žili obyčejní lidé pod stalinistickým režimem.

“Její pud sebezáchovy se projevuje v tom, že stále ostražitě sleduje celou místnost, drží se v koutě, hledá cesty k úniku, neprojevuje se,” vysvětluje Rapace. “Nechce na sebe přitáhnout pozornost, protože to může být nebezpečné. Raisa dokázala přežívat díky tomu, že nevyjadřovala své pocity a neozývala se kvůli věcem, na kterých jí záleželo. V její hlavě je úplné bitevní pole, ale nemůže to nikomu říct, protože to je příliš nebezpečné.”

Noomi Rapace poznamenává, že všechno se změní, když Raisa odejde s Leem do exilu. “Pošlou nás do příšerného průmyslového městečka, kde musím drhnout podlahu v místní škole,” říká. “Leo ztratí svou moc a vliv a privilegovaný životní styl. Skončíme ve špinavé místnosti a je to těžký život, ale současně to Raisu osvobodí, protože teď už ji Leo nemůže ovládat. Už nemusí hrát hodnou manželku.”

obrazek
Stalinistický psychopat

Joel Kinnaman, který s Espinosou poprvé spolupracoval na filmu Snadný prachy, si užíval příležitost zahrát si podlého policejního byrokrata Vasilije jako trojrozměrnou postavu.

“Vasilij je člověk se sociopatickými rysy,” říká. “Výzvou pro mě bylo vybudovat kontrast, takže i Vasilij prochází nějakou cestou a mění se. Daniel a já jsme to vyjádřili s pomocí proměny vztahu mezi Vasilijem a Leem. Ze začátku Vasilij Lea obdivuje a chce být jako on. Když pak je Leo vyhnán do exilu, Vasilij začne žít v jeho bytě. Nosí jeho župan. Vždycky choval silné city k jeho ženě Raise. Prostě, snaží se doslova se jím stát.”

Ke konci filmu se ovšem obdiv promění v zabijáckou zuřivost. “Vasilij se stane skutečně zlovolnou a manipulativní postavou,” říká Kinnaman. Na natáčení dorazil rovnou z natáčecího placu serial The Killing. “Točil jsem The Killing, pak nasednu do letadla a druhý den jsem v Praze,” vzpomíná. “Do té doby mi nedošlo, že Dítě číslo 44 je vlastně historický film. Ale pak jsem vystoupil z letadla a šel rovnou do kostymérny, kde jsme se snažili vybrat něco pro mě, a najednou jsem si to uvědomil: to jsou padesátá léta! Bylo to skvělé, protože kostýmy přidaly mé postavě velmi mnoho. Odvedou za vás spoustu práce.”

Byrokrat s dobrým srdcem

Pro Garyho Oldmana byla role venkovského policejního šéfa Michaila Nesterova především postavou, která uzavírá řadu morálních kompromisů, aby přežila ve Stalinově éře.

„Ve společnosti se v té době odehrávala spousta emočního, fyzického i psychologického teroru, nad kterým prostě zavíral oči,“ říká. „Sovětský systém nepřiznával nešvary jako vraždy nebo prostituci, takže lidé jako Leo a Nesterov jsou v jistém smyslu v etické svěrací kazajce. Když jejich myšlení jen o kousek uhne z vytyčené linie, Stalin je může potrestat.“

V době, kdy Leo přijíždí do Volsku, Nesterov už dávno přivykl svým omezeným pravomocem. „V provincii není do takové míry pod mikroskopem, pod bdělým okem z Moskvy,“ říká Oldman. „Vybudoval si své pohodlné hnízdečko. Má svou obec, svou rodinu, své podřízené. Leova přítomnost to všechno ohrožuje.“

Když mu ale Leo vysvětlí, že se snaží vypátrat vraha, který nechává mrtvoly chlapců u železničních tratí, Nesterov, sám otec malých dětí, se chopí příležitosti. „Leo znovu probudí jeho svědomí,“ říká Gary Oldman.

obrazek
Móda v zemi Sovětů

Kostýmní výtvarnice Jenny Beavan, držitelka osmi oscarových nominací a jedné sošky za Pokoj s vyhlídkou, pracoval na mnoha dobových filmech odehrávajících se v Anglii, včetně Sherlocka Holmese a Královy řeči.

„Když jsem si dělala rešerše na internetu, v knihách a dobových časopisech, uvědomila jsem si, že většina z toho, co vidím, je ve skutečnosti propaganda,“ říká Beavan. „Obrazy byly filtrovány tím, že sovětský systém chtěl lidi ukazovat jenom vzorné a šťastné. Vzhledem k všudypřítomné cenzuře vylo obtížné najít fotografie ze skutečného života obyčejných lidí.“

Jamile zvolila vzhled pro oblečení civilního postav, vyhledávala na internetu sklady se zásobami starého oblečení. Tým českých řemeslníků potom šatům dodával obnošený vzhled. „Našli jsme oblečení z té doby, které bylo naším východiskem, ale všechno, co vypadalo nové, jsme se snažili trochu postařit a poškodit,“ říká Beavan. „Používali jsme k nomu nejrůznější nástroje, abychom přirození proces obnošení urychlili, jako například brusky, struhadla, vazelínu a barvu. Také jsem látky nechávala prát, ještě než jsme je stříhali, což materiál zjemňuje.“

Na vojenské uniformy, které nosí Leo, Vasilij a jejich kolegové, Beavan najala polského výrobce. „Manufaktura Hero Collection v Poznani se specializuje na uniformy pro polskou armádu, policii a sportovní oddíly,“ říká. „Ale vášní jejího majitele Krzysztofa jsou historické uniformy. Je to skvělý krejčí s vynikajícím okem pro dobové střihy a ve své dílně vyrobil pro Dítě číslo 44 na 400 uniforem.“

Pokud jde o Noomi Rapace, oblékat ji bylo velmi jednoduché: „Vypadala by skvěle i ve starém pytli,“ říká Beavan. „Protože hraje učitelku, oblékli jsme ji velmi jednoduše, do prostých střihů a levných látek.“

Podobný přístup zvolila i při oblékání 800 komparzistů, kteří účinkovali v davové scéně na nádraží. „Mezi obyčejnými lidmi v Sovětském svazu té doby vládl obrovský strach. Takže lidé v davu se nesnaží ničím vyniknout. I u hlavních hrdinů jsem zvolila tlumené odstíny. Nikdo nenosí zářivou červenou nebo jinou výraznou barvu. Nechtěli vyniknout ze strachu, že si jich někdo všimne.“

Podobné filmy

Království nebeské
(Kingdom of Heaven) Mladý kovář Orlando Bloom se po sebevraždě své ženy ocitá v křižáckém ...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Prima Cool
Avengers: Age of Ultron
Šestice komiksových superhrdinů ve složení Hulk, Kapitán Amerika, Iron Man, Thor, Hawkeye ...
dnes 20.20
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Nebezpečný náklad
(Precious Cargo) Když zlodějka Karen podvede mafiánského bose Eddieho Pillosu, musí mu zap...
dnes 22.45
NAHRAT
ZDARMA
Prima
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 20. 7. 2019 Svátek má Ilja
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz