Nade vše miluje krásné ženy, rychlá auta, vodku s Martini (protřepat, nemíchat), nebezpečí a typicky anglický ironický humor. Má Povolení zabíjet a v Tajné Službě jejího veličenstva je ochoten vrhnout se do té nejnebezpečnější situace. Vyzbrojen pistolí Walther, neohrožeností a britským nadhledem je v podstatě nepřemožitelný. Ženy mu padají k nohám, stačí jeden úsměv a ze zapřísáhlé frigidní staré panny se stává divoká, po sexu prahnoucí dračice. Na potěšení být s okouzlující dámou si najde čas vždy, koneckonců Žiješ jenom dvakrát a Zítřek nikdy neumírá. Je agentem MI6 a má číslo 007, jeho jméno je… Bond, James Bond. Už po dvacáté je zde, aby spasil svět.
Začátek filmu nás zavádí do demilitarizovaného pásma mezi Severní a Jižní Koreou. Bond (Pierce Brosnan) má za úkol dostat se k plukovníku Moonovi, který má něco nekalého v úmyslu. Akce neprobíhá podle plánu, neboť náš tajný agent byl zrazen a musí se pěkně ohánět, aby zůstal na živu. Efektní honičku na vznášedlech sice vyhraje, ale posléze je zajat a stráví čtrnáct měsíců ve špičkovém nadstandardním severokorejském vězení. Řekněme si to na rovinu- žádný Hilton to není. Nejenže tam nepodávají šampaňské dobře vychlazené, ale oni ho tam nepodávají vůbec! No prostě hrůza. Chudák Jimmy je tu v „péči“ sadistických dozorců, kteří ho rozptylují přítomností škorpiónů a píchají mu různé drogy, aby z něj dostali užitečné informace a co je nejbrutálnější, ohavnost sama, ani jednou mu nepovolí návštěvu holiče, takže Brosnan vypadá stejně, jako když hrál Robinsona Crusoe, pěkný hippie. Je vyměněn za severokorejského agenta Zaoa, který byl zajat v Číně. Bond ho už zná, protože tenhle chodící masakr s „diamantovým akné“ byl pravou rukou plukovníka Moona. Šéfka MI6, M (Judi Dench), odebere agentovi 007 povolení zabíjet, protože mu už nevěří, není si jistá, kolik toho prozradil. Bond uprchne z lodi, kde je zavřen a na vlastní pěst se vydává po stopách Zaoa na Kubu…
Už úvodní znělka dává najevo, že se něco změnilo. Vždy nádherné ženy v pozadí titulků jsou zde také, ale celé to doprovází scény z Bondova mučení. I úvodní píseň od Madonny je jiného ladění, než na co jsme zvyklí. Celé je to temnější, akčnější, ale také vtipnější. Režisér tohoto snímku, Novozélanďan Lee Tamahori, se rozhodl posunout bondovky trochu jinam. První polovina filmu je klasická, drží se osvědčených témat a určitě potěší příznivce staré bondovské školy. Tamahori se zde vrátil k filmům s Seanem Connerym, tuto dobu nám připomene nejen Halle Berry vylézající z moře ve stejných bikinách jako její předchůdkyně Ursula Andresonová v prvním filmu série Dr. No, ale i celková stylizace. Od druhé poloviny se snímek začíná měnit, akce se stává zběsilejší a divák má plné oči práce, aby všechny ty úžasné scény stačil vstřebávat. Nadsázka zde dosahuje rekordního vrcholu, který jsme dosud v žádném filmu o agentovi 007 neviděli.
Bondovky byly vždy něčím výjimečné, je to v podstatě samostatný žánr, perfektní protřepaný (nemíchaný) koktejl z dobrodružství, akce, napětí, erotiky a s komiksovou nadsázkou. Ke komiksu měli tyto filmy vždy velmi blízko (stačí se jen podívat na padouchy, plány na ovládnutí Země) a Dnes neumírej, jeho druhá hodina, tuto část bondovského stylu vyzvedla a zaměřila se na ni. Jimmy zde předvádí kousky, které by mu mohl závidět i Superman a Batman by měl raději svůj kostým pověsit na hřebík. Je to však problém- ne každému tenhle styl vyhovuje. Pokud nejste ochotni uvolnit se a očekáváte stále jen klasiku let šedesátých, tak se vám tento snímek líbit nebude.
Po Matrixu už není akční film takový, jaký býval předtím, změna zasáhla všechny a bylo jen otázkou času, kdy se dotkne i Bonda. Jeden svět nestačí ovlivněn nebyl, protože režisér Michael Apted akční filmy předtím netočil a tudíž se v žánru moc nevyzná, takže svůj snímek natočil klasicky. Je to vlastně jediný film s Piercem Brosnanem, který filmy o 007 nijak neposunul. Martin Campbell Zlatým okem bondovky znovu objevil, v... Dobrý komentář 