Když si uvědomím, že Hranice smrti byla inspirována skutečnými událostmi, tak mi až běhá mráz po zádech... pět tisíc obětí! Jsem vážně ráda, že žiji tam kde žiji a ne někde v Mexiku (a už vůbec ne ve městě Juarez). Ze snímku přímo vyzařuje Navova snaha ukázat, jak těžký život prožívají místní obyvatelé - továrny maquiladoras, těžká práce, nezájem policie, korupce - tohle všechno a ještě mnohem víc drama ukrývá. Troufnu si říct, že ztvárnění příběhu bylo docela dost přesvědčivé... Někdy bývají filmy podle skutečnosti dosti nezáživné ale tenhle dopadl slušně. Pro diváky se naskytla celkem zajímavá, poutavá, záživná, místy až mrazivá podívaná (zvláště jak se Teresa sama vyhrabala z vlastního hrobu)... Jediná věc, která mě ale docela dost zarazila byla ta, že nechali španělsky mluvící postavy bez překladu. Mohli přece použít buď dabing, nebo když nechtěli pokazit efekt z cizí řeči, tak titulky. Kdyby šlo třeba jen o pár slovíček, tak neřeknu, ale celé rozsáhlé monology jen v originále (zvláště při rozhovoru Diaze s policisty a v mnoha dalších)... zbývalo mi, jen si text domýšlet, což filmu ubralo na kvalitě. Jinak ale, až na pár maličkostí, se snímek na osmdesát procent povedl... doporučuji
Dobrý komentář 