Představte si, že jste nejenom vyrůstali v době školních výletů na naučné dokumenty o krásách obrněných hýždí armád Varšavské smlouvy, ale že jste se z tohoto světa nikdy nedostali. Listopad 1989 pro vás nikdy nenastal a vy jste si nikdy na klíči zvonícím Václaváku nepřipadali jako bytař úderník v ráji. Podobný osud totiž postihl hlavního hrdinu filmu Dožeň, co se dá - Adama. Jeho rodiče ho hibernovali v domnění, že na Spojené státy zaútočila milenka doktora Divnolásky, známá též pod přezdívkou neutronovvá bomba, a v jistých kruzích identifikovatelná pod aliasem: Jistá smrt, která dost bolí, obzvlášť pokud hned neumřete anebo to, co vám teče po tvářích jsou vaše oči. Pro ty z vás, kteří nepotřebují být ozáření na to, aby při pohledu na tyto řádky dementně slintali a opakovali slova GGGGGprc , což je sice sprosté, ale mnoho užitku z toho není, musím být trochu konkrétnější.  
 
Adam (Brendan Fraser) se narodil v protiatomovém krytu, který si jeho rodiče - geniální, léč mírně paranoidní vědec Calvin Webber (Christopher Walken) a matka, vzorná hospodyňka Helen (Sissy Spacek) - vystrašení studenou válkou kdysi postavili na zahradě. K na první pohled bizarnímu rozhodnutí je dovedla havárie a následný výbuch letadla na jejich pozemku, kteroužto událost považovali za útok taktickými zbraněmi. Jistě je vám teď jasné, že pokud jsem mluvil o hibernaci, šlo o básnickou licenci to kill a nemělo to nic společného se zamrazením člověka v tekutém dusíku ani s Jamesem Bondem (agent jejího veličenstva s pověřením zabíjet), Jamesem Hondem (výrobce slavných motocyklů) ani s Jamesem Blondem (blonďatý muž), jako spíš s faktem, že autor této recenze je někde mezi paranoidní schizofrenií a stavem označovaným freudisty diagnózou zmatený jak lesní včela.  
 
Dožeň, co se dá!. Otec učil Adama pěkně v závětří několika desítek tun betonu, oceli a dvou krtčích hromádek vědě, pravidlům baseballu a nenávisti ke komunismu, matka si vzala na starost jeho vzdělání v oblasti tance, správných mravů a uctivého vztahu k dívkám. Je jasné, že v okamžiku, kdy se otevřou tlusté dveře jeho úkrytu, bude Adam na svět venku totálně nepřipraven. Společnost devadesátých let je totiž pro nezkaženého mladého muže mnohem nebezpečnější než sebevětší dávka radioaktivního záření. Naproti tomu Eva, jejíž lýtka lákala několik desítek metrů nad Adamovou hlavou pohledy mužů na lov bobříka odvahy (co se svlíká donaha), dostala důkladnou školu života a je doslova expertkou na přežití v dnešní velkoměstské džungli. Je ostražitá před každým projevem lásky a díky mnoha zklamáním v milostném životě připravená prakticky na cokoliv nebude nezkaženost a citlivost muže z jiného světa.  
 
Podle jednoho ze scénáristů Billa Kellyho, byla pro tvůrce filmu fascinující myšlenka člověka, pro kterého se čas zastavil. Pro našeho Adama neexistuje nic jiného než vliv, kterému je vystaven ze strany rodičů + zkušenosti získává z desek Perryho Coma a doslova černobílých sitcomů z padesátých let. Neexistují pro něj žádní kamarádi se svými košilatými historkami a postřehy ze zakázaných filmů, žádné dobrodružné zážitky spojené s dospíváním, žádná MTV. Na druhou stranu právě díky tomu získal Adam vlastnost, kterou většina z nás postrádá - je dokonalým džentlmen. Otázkou je, jestli mu tyto hodnoty budou v dnešním světě něco platné.