Dům z písku a mlhy

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Dům z písku a mlhy Některé sny je nebezpečné uskutečnit. 77% 3508

77%	3508 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Drama, USA, 2003, 126 min., od 12 let
House of Sand and Fog
Kinopremiéra v ČR 15.7.2004 s titulky, DVD od 15.11.2004 MagicBox

Sdílet

Některé sny je nebezpečné uskutečnit.
Kathy Nicol je mladá žena, která se zoufale pokouší nalézt nový smysl života poté, co se vymanila ze závislosti na alkoholu. Vinou úředního omylu a lhostejnosti je vystěhována z malého bungalovu v Severní Kalifornii, který pro ni představoval poslední životní jistotu: bezpečný domov. Kathy se ocitá bez střechy nad hlavou a bez pomoci: dům má být hluboko pod cenou prodán v aukci. Mladá žena hledá způsoby, jak tomu zabránit. Jejím protivníkem se stává muž, který má stejně jako ona silné důvody pro to, aby dům získal: íránský imigrant Behrani, bývalý plukovník íránského letectva, který po útěku z vlasti marní své schopnosti ponižující prací, aby manželce Nadi a synkovi Esmailovi zajistil alespoň odlesk dávné prosperity. Dům je pro Behraniho zhmotněním amerického snu, o jehož naplnění nepřestával snít. Kathy se však odmítá vzdát bez boje...
Uprav informace o filmu

Režie: Vadim Perelman
Herci: Jennifer Connellyová, Ben Kingsley, Ron Eldard, Frances Fisherová, Kim Dickensová, více...

Komentář k filmu Nádherný film plný emocí. V každé době bude mít koho oslovit, protože "všemocná byrokracie", která celý příběh vlastně odstartuje, tu bude asi pořád. Žádná postava příběhu se neubrání tomu, aby v sobě nepotlačila kladné stránky a naopak nenechala vystoupit na povrch ty nejtemnější, které by možná jinak zůstaly skryty celý život. To vše bez ohledu na společenské postavení, náboženství, rasové smýšlení. Na začátku vidí každý jen "svou pravdu" a najednou přijde chvíle, kdy je pozdě, nic nelze vzít zpátky.
Všechny komentáře k filmu 6 + Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Dům z písku a mlhy

Kathy Nicolová je mladá žena, ktorá sa zúfalo pokúša nájsť nový zmysel života, keď sa vymaní zo závislosti od alkoholu. Vinou úradného omylu, byrokratickej ľahostajnosti, ale sčasti aj jej vlastným zavinením, ju vysťahujú z malého bungalovu v Severnej Kalifornii, ktorý pre ňu predstavoval poslednú životnú istotu - bezpečný domov.
Kathy sa ocitne bez strechy nad hlavou a bez pomoci - dom má byť hlboko pod cenu predaný v dražbe. Mladá žena hľadá spôsoby, ako tomu zabrániť. Na pomoc si vezme právničku Connie Walshovú a zapletie sa aj so zástupcom šerifa, Lesterom Burdonom, ktorý má jej prípad na starosti.

Kathyiným neústupným protivníkom sa stáva muž, ktorý má rovnako ako ona silné dôvody na to, aby dom získal. Aristokratický imigrant Mas´úd Behrani, bývalý plukovník iránskeho letectva, ktorý po úteku z vlasti márni svoje schopnosti ponižujúcou prácou, aby manželke Nadi a synovi Esmailovi zabezpečil aspoň odlesk dávnej prosperity.
Dom je pre Behraniho zhmotnením snu, o ktorého naplnení neprestáva snívať. Kathy sa však odmieta vzdať bez boja. Obyčajný dom je pre nich symbolom, ku ktorému upínajú svoje premárnené životy.
Narastajúci rozkol medzi nimi napokon vyústi do rodinnej tragédie...

O filmu Dům z písku a mlhy

Režisér Vadim Perelman, který se spolu s Michaelem Londonem podílel i na produkci filmu Dům s vyhlídkou, si jako předlohu pro svůj celovečerní debut zvolil čtenářsky i kriticky úspěšný román Andreho Dubuse III "House of Sand and Fog", který se v roce 1999 dostal mezi finalisty prestižní National Book Award. Perelman a debutující Shawn Lawrence Otto se při psaní scénáře mohli opřít o jemně prokreslené, silné a osobité charaktery a o emotivní zápletku, kterou odstartuje zdánlivě banální všednodenní touha. Malý dům s krásným výhledem se pro hrdiny stává metaforou všeho jejich životního snažení a pokusy získat ho do svého vlastnictví se rychle mění v otevřenou válku plnou dramatických zvratů, ve které nikdo nemůže tak docela zvítězit.

Vadim Perelman si Dubusovu knihu koupil na letišti v Římě a její četbou si chtěl ukrátit cestu přes Atlantik. Okamžitě však pochopil, že právě narazil na látku, která by ho zajímala i jako režiséra. Příběh s univerzálním přesahem je pro něj vyprávěním o dvojici osamělých lidí, kteří bolestně prožívají pocity vyděděnosti: Behrani je imigrant zbavený moci a bohatství, na které si zvykl v rodném Íránu, a těžce ho tíží závazek k rodině. Také Kathy si po zkušenostech s alkoholem a odvykací kůře připadá v rodné zemi jako cizinec. Zkušenost přistěhovalce je pro Vadima Perelmana, který se v USA prosadil jako úspěšný režisér reklam, velmi osobní: jako čtrnáctiletý rodák z Kyjeva (1963) spolu s matkou emigroval z Ruska a předtím, než našli nový domov v Kanadě, kde se začal zabýval filmem, se těžce protloukali životem ve Vídni a v Římě. Anglicky se Perelman pořádně naučil až v šestnácti letech (ale o tom, že se v USA i v Hollywoodu úspěšně etabloval, svědčí nejen úspěch Domu s vyhlídkou v amerických kinech.

Andre Dubus III byl nadšený představou, že jeho příběh ožije na filmovém plátně, a svolil dokonce, že si hotový scénář přečte a případně ho upraví. K tomu však vůbec nedošlo: spisovatel na scénáři jen mohl ocenit, že zachoval věrnost původnímu textu, a přitom si našel cestu, jak příběh znovu vyprávět ryze filmovým způsobem.

Projekt začal nabývat konkrétního tvaru v okamžiku, kdy se Perelman spojil s producentem Michaelem Londonem (40 dnů a 40 nocí - 40 Days and 40 Nights (2002), Guru (2002), Třináctka - Thirteen (2003). Také jeho na látce přitahovala možnost vyprávět prostřednictvím zcela konkrétního příběhu obecnější story: titulní dům se přece pro vykořeněné hrdiny stává metaforou klidného a bezpečného domova, který hraje v současné společnosti stále důležitější roli. Zaujalo ho i to, že proti sobě stanou dva lidé, kteří pocházejí ze zcela protichůdných kulturních prostředí. Ve vyprávění se odráží i konfliktní situace, s níž se pokouší vyrovnat kterákoli (nejen americká) moderní společnost.

Fascinující pro spisovatele Andreho Dubuse III po konzultaci s producenty filmu byla i možnost, že jeho postavy dostanou tvář herců, kterých si velmi váží - Bena Kingsleyho a Jennifer Connelly. Kingsley - držitel řady prestižních ocenění včetně Oscara za hlavní roli v dramatu Gándhí (1982) - se o Dubusův román zajímal hned poté, co vyšel, kdy mu ho s doporučením poslala spisovatelova manželka Fontaine. Měsíc poté mu Perelman poslal scénář, který herci potvrdil, že postava Behraniho mu i ve filmu nabízí možnost ztělesnit plnokrevný, životný a silný charakter.

Jednašedesátiletý rodák z britského Yorkshireu, který se prosadil na divadle řadou shakespearovských partů a pozornost si získal hlavní rolí v životopisném dramatu Richarda Attenborougha Gándhí (1982), považuje Bahraniho za postavu, s jejímiž touhami je snadné se ztotožnit. Je úzce svázaný s patriarchální tradicí, která ho formovala a která v muži vidí oporu rodiny povinnou postarat se o manželku a dítě za všech okolností. Ponižující postavení, v němž se Behrani po imigraci ocitl, v něm burcuje všechny schopnosti, ale také probouzí agresi.

Behrani ovšem nachází rovnocennou protihráčku v Kathy Nicolové, vnitřně silné a zoufale odhodlané postavě, kterou producenti nabídli ke ztvárnění Jennifer Connelly ještě předtím, než získala Oscara za psychologické drama režiséra Rona Howarda Čistá duše (2002). Přestože dosud nepříliš známá herečka dostala vzápětí poté, co obdržela Cenu Akademie, řadu zajímavých nabídek ke spolupráci, zůstala projektu Domu s vyhlídkou věrná. Podle Perelmana představuje Connelly, jež jako čtrnáctiletá debutovala malou roličkou v eposu Sergia Leoneho Tenkrát v Americe (Once Upon a Time in America, 1984) a kterou jsme zatím naposled viděli v comicsovém opusu Anga Leeho Hulk (2003), pro postavu Kathy ideální volbu: pod přitažlivým zevnějškem totiž tají vnitřní sílu, která je hlavní kvalitou hrdinky příběhu.

Když byly obsazeny oba hlavní party, začal Vadim Perelman hledat herce do vedlejších rolí. Pro roli Lestera Burdona, k němuž hrdinku váže rozporuplný vztah, našel po dlouhém hledání ideálního představitele v Ronu Eldardovi (TV seriál Pohotovost, Drtivý dopad - Deep Impact (1998), Černý jestřáb sestřelen). Part právničky Connie Walshové, která začne Kathy pomáhat v jejím boji o dům, k jeho potěšení přijala Frances Fisher známá také z Titanicu Jamese Camerona.

Ben Kingsley, který je po otci indického původu, se jako jediný "neíránec" v Behraniho filmové rodině musel seznámit s kulturou a jazykem, které jsou jeho hrdinovi a jeho blízkým vlastní. Behraniho manželku totiž ztělesnila íránská filmová a divadelní hvězda Shohreh Aghdashloo (debutovala v roce 1977 v dramatu Gozáreš (Gozaresh, 1977) kultovního íránského režiséra Abbáse Kiárostamího). Zkušená herečka, která v roce 1978 po islámské revoluci emigrovala do Velké Británie, v roli Behraniho pokorné, laskavé ženy Nadi představuje protipól emancipované Kathy. Plukovníkova syna Esmaila si zahrál debutující, ale výrazně talentovaný Jonathan Ahdout, který se narodil v íránsko-americké rodině žijící v Kalifornii.

Jako debutující režisér Vadim Perelman cítil, že se musí při natáčení obklopit zkušenými odborníky. Jako kameramana si proto zvolil osvědčeného veterána Rogera Deakinse, který svůj smysl pro uměřenou, klasickou kompozici uplatnil už během předchozí spolupráce s řadou významných režisérů (především s bratry Ethanem a Joelem Coenovými, s Martinem Scorsesem či Agnieszkou Holland).

Deakins měl největší slovo, pokud došlo během natáčení k nějakým komplikacím: jakmile šlo o to, zjednodušit vazby mezi postavami a postihnout okamžité proměny jejich vztahů, navrhoval vždy zřetelná a precizní řešení. Ve střižně pak úzce spolupracoval se střihačkou Lisou Zeno Churgin - Zuřící býk (Raging Bull, 1980), Ragtime (1981), Gattaca (1997), ... Důležitý podíl na výsledné podobě filmu měla i výtvarnice Maia Javan, která při svých návrzích uplatnila svůj íránský původ (i když podle režiséra nebyl důvodem, proč ji angažoval). Javan strávila šest týdnů výběrem exteriérů. Při svých průzkumech terénu se pohybovala mezi Half Moon Bay a oblastí Pacifica. Nejprve měla na mysli některý z místních starých, krásných bungalovů, režisér však dal jejím úvahám nový směr, když si přál objekt, který by žádnému z diváků na první pohled nestál za takovou námahu, kterou k jeho získání vyvinou oba hrdinové. Důležitým požadavkem byla ovšem krásná vyhlídka ...

Zařízení domu postupně podlehlo proměně: příslušné vybavení zrcadlilo nejdřív chaotickou existenci jeho první obyvatelky Kathy, později etnickou dekorativnost a formálnost životního stylu Behraniho. Také kostýmní výtvarnice Hala Bahmet dostala příležitost pohybovat se ve dvou zcela odlišných sférách vyjadřujících různá prostředí, z nichž hrdinové pocházejí.