fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

56% 46 hlasů
5.6 10 46
film / komedie, Česká republika, , 103 min.
Kinopremiéra v ČR a SK 17.3.2016, DVD od 19.10.2016 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
00:42



Je lepší vyhořet než potkat dvojníka.
Zloděj Rambousek nutně potřebuje na chvíli utéct, protože mu jde po krku šéf gangu, pro který pracuje. Naštěstí potká učitele Prospala, který je mu neskutečně podobný. Stačí mu ukrást totožnost, starosti nechat na Prospalovi a užívat si nový život.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Nechápu to špatné hodnocení tady. Jako ano, je to jednodušší film, no a? Vtipnej je dost a příběh má. Kdyby totéž natočili američani, hned by to byla uznávaná komedie. Jenom proto, že je to z českých luhů a hájů, tak se to lidem nelíbí. Nechápu. Mně se to líbilo hodně. :-)
Všechny komentáře k filmu 18+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Dvojníci

Honza Rambousek je svým způsobem sympatický podvodník, který je v podsvětí ceněný jako odborník na zámky, počítače, elektroniku a auta. Je to také nenapravitelný sukničkář, přesto ho ženy milují... Právě mu teče do bot, protože ho má v hrsti mafián Vytloukal kvůli velkým dluhům. Pokud Honza neukradne z galerie obraz Dívky v modrém, tak je s ním amen... Zachrání ho náhoda - do cesty se mu připlete jeho dvojník, středoškolský profesor Richard Prospal, pedant a slušňák k pohledání, a těm dvěma se zázračně změní život. Zatímco si Honza užívá v Richardově kůži doma i ve škole, Richard je pronásledován mafiány, protože mu nevěří, že není Honza. A když se jim do rukou dostane i Richardova dcera Natálka, tak mu nezbývá, než zapomenout na slušné vychování a najít způsob, jak vyzrát na mafiána a jeho gorily a dostat nejen obraz, ale i dceru do bezpečí. Kolotoč překvapivých komediálních situací se roztáčí..


Ondřej Sokol (rozhovor)
obrazek
Ve filmu Dvojníci hrajete Honzu Rambouska a Richarda Prospala, mohl byste nám tuto dvojici přiblížit?

Richard Prospal je středoškolský učitel na gymnáziu, učí češtinu a dějepis. Je to trochu člověk z minulého století, zajímá se o humanitní vědy a není úplně od rány. Zato Honza Rambousek je prostě zloděj. Zloděj, který momentálně dluží peníze šéfovi mafie, a tak se musí ohánět, aby mu je vrátil. Bohužel má za kamaráda Melichara - Jakuba Koháka, který mu to ještě ztěžuje, a tak dluh roste a roste.

Čím vás zaujal scénář?

Jde o výzvu - hrát dva lidi naráz. Navíc mě docela bavilo, že scénář nebyl cíleně nacpaný slovními vtipy a humor vycházel hlavně ze záměn těch dvou.

Jak dlouho trvalo, než jste se proměnil v Honzu nebo Richarda?

Vzhledem k tomu, že první natáčecí den jsme točili téměř nejtěžší scény, a hlavně trikové, kde jsem sám sebe naháněl s mečem po divadelní šatně a hrál jsem obě postavy, byl to takový křest ohněm, že pak už mi to dlouho netrvalo. Vizuálně je rozdíl jen na začátku ve vousech, účesu a oblečení, ale pak už jsou skoro stejní.

Hrál se vám lépe zloděj nebo slušňák?

V každé scéně je to jiné, takže se to takhle nedá říct. Dobře se mi hrálo, když to bylo vtipné. Bavilo mě to střídat. Například když lump na chvíli nahradí učitele a učí na gymplu, bavilo mě nejdřív natočit pravého učitele a až pak to vystřídat. Právě ten rozdíl byl na tom nejzábavnější.

Sám jste i režisér, jaké to bylo poslouchat režiséra Jirku Chlumského?

Myslím si, že tím, že to sám znám, poslouchám víc než ostatní herci, protože vím, jak moc těžké je dát to celé dohromady. Režiséři, kteří se mnou ještě nepracovali, se ze začátku bojí, že jim do toho budu mluvit, ale to opravdu nedělám.

Která scéna z Dvojníků pro vás byla nejnáročnější?

Nejnáročnější byly trikové záběry, ve kterých si povídám sám se sebou. Měli jsme ambici, aby to byly dlouhé, celkové záběry, které se potom budou na počítači dodělávat. Všechny odpovědi musely sedět a být ve správný čas, takže jsem si na to našel systém; v duchu jsem si počítal mezery nebo jsem si říkal repliky. Předával jsem si ale i věci z ruky do ruky, to bylo asi nejtěžší. Ale jelikož je Jirka Chlumský výtečný režisér, zvládli jsme to dobře.

Když si vzpomenete na natáčení Dvojníků, co se vám vybaví jako první?

Vybaví se mi právě to počítání při trikových scénách. Jednou jsem nemohl až do rána přestat počítat. Měl jsem z atáčení tak zavařenou hlavu, že jsem točil ještě celou noc po něm. Ležel jsem v posteli, díval se na peřinu a ve spaní si říkal‚ že tou peřinou nesmím hnout, protože tady za chvíli budu ležet jako ten druhý, že musím být na druhé straně a bavit se sám se sebou. To byl asi nejhorší natáčecí den, který jsem zažil.

A nejlepší natáčecí den?

To byl ten samý. Musím říct, že mě tohle natáčení hrozně bavilo. Ten film si na nic nehraje, a tak by mohl být zábavný.

A jak jste si rozuměl se svým dvojníkem, Michaelem Hýžou?

Měl jsem k němu ten nejvřelejší vztah, protože chudák prostál tolik dní připravený vedle kamery s tím, že nakonec nebyl potřeba… Jirka Chlumský totiž hodně záběrů předělal tak, že si reálně povídám sám se sebou. Ty záběry přes rameno a podobně, jak se to dělalo kdysi, jsou tam vlastně minimálně. Mám k Michaelovi obdiv, že to všechno vydržel.

Když se na Michaela podíváte, vidíte tam podobu? Vidíte se v něm?

Docela ano. Z těch dvojníků, kteří byli k dispozici, a které jsme zkoušeli, určitě. Jde hlavně o to, že se jedná o dvojníka, který se využívá při záběrech z boku, zezadu, a mám pocit, že tam to sedělo velmi. Kolikrát když jsme měli stejné oblečení a viděli nás lidi na place periferně, tak měli pocit, že jdu já, nebo naopak.

Michal Hýža (rozhovor)
obrazek
Ve filmu Dvojníci hrajete dubléra Ondřeje Sokola, jak jste se k této roli dostal?

Víceméně přes svoji sestru, která tvrdí, že jsem Ondrovi podobný. Byl vyhlášený konkurz na jeho dvojníka, tak jsem si říkal, že pošlu fotky a tím ji uklidním, protože to stejně nedopadne. Přišel mi e-mail, kde po mně chtěli míry, a následně mě pozvali s dalšími třemi lidmi na casting. Bral jsem to jako zajímavou zkušenost, dovezu si fotky s Ondrou, pobavím děti… Doma jsem řekl, že jedu do Prahy na služební cestu něco domluvit. Když jsem tam přijel, režisér a zbytek lidí se na mě dívali, zepředu, z boku, zezadu… Pak jsem jenom slyšel: výborné, má stejný tvar lebky, bereme.

Jaké bylo první setkání s Ondrou?

Ondra byl výborný. Byla s ním legrace. Když mě viděl ještě s jedním dublem na castingu, tak řekl, že jde domů, že kluci to natočí sami.

Jak vlastně probíhalo natáčení scén, kde vystupujete jako dublér?

V podstatě mě bude ve filmu vidět někde z boku, shora, zezadu, ale do obličeje mi nikde vidět nebude. Holky z maskérny si dělaly legraci, že budu moct v kině vykřikovat: Hele, támhleto ucho je moje.

Jakub Kohák (rozhovor)
obrazek
Váš Melichar není zrovna vzor ctnosti, mohl byste ho trochu popsat?

Je to kluk, který se vždy dobře učil, měl kladný vztah ke zvířatům, k rostlinám, ale vliv špatné party ho svedl na šikmou plochu. Je z něho takový lapka, ale lapka s lidskou tváří. Není zlý, má zlaté srdce, jen to nemá v životě vůbec lehké.

Melichar je parťák Honzy Rambouska, kterého ztvárňuje Ondřej Sokol. Jak jste si s Ondrou při natáčení sedli?

My se známe z Partičky. Občas s klukama jezdím na zájezdy, takže se herecky z improvizací známe. A tady to bylo o to lehčí, že už to bylo napsané ve scénáři.

Našla se při natáčení scéna, se kterou jste měl problém?

Ne. Všechno mi šlo od ruky. Problém nebyl. Jen tam byl jeden takový okamžik, kdy jsem měl dostat pěstí od Mirka Etzlera. Točili jsme to tak dlouho, až jsem ji opravdu dostal. Spíš mě teda tak trochu „štrejchnul“. Pak jsem měl přelomit prkno o tlusťocha, co pracoval pro mafiána Vytloukala. Přelomil jsem ho, všechno šlo perfektně, ale posledním prknem jsem mu udělal obrovské jelito na ruce, které pak všem ukazoval. Pan režisér prostě trval na tom, aby se v každé trochu náročnější nebo nebezpečnější scéně někomu něco stalo. Do té doby se ten záběr jel. Až když se někomu něco stalo, tak byl spokojený a považoval záběr za hotový. To je sympatické.

Miroslav Etzler (rozhovor)
obrazek
Ve Dvojnících hrajete tělocvikáře Kalinu, kamaráda učitele Prospala, jaký je?

Je to člověk, který nemá příliš velký intelektuální rozměr. Je to spíše chlap, který se chce bavit, a taky se baví.

Jaký pro vás byl Ondra Sokol parťák?

Hrát s ním pro mě bylo velkým potěšením. Je to člověk zkušený v improvizaci a já mám rád herce, kteří přemýšlí, jsou neustále ve věci a nepřekvapí je vůbec nic.

Máte ho vedle sebe jako usedlého učitele a pak i jako zloděje, který „hraje“ učitele. Která jeho poloha vás víc bavila?

Mám raději ostřejší lidi, ne ty úplně pasivní… Takže pokud se to tak vůbec dá říct, tak mě to rozhodně víc bavilo s Honzou, který je „zlejší“. To pro mě bylo inspirativnější.

Máte ve filmu jako tělocvikář i fyzicky náročnější scény?

Zaplať Pán Bůh ne. Měl jsem v jedné scéně běžet asi třicet metrů a už i to pro mě bylo tak náročné, že jsem málem zkolaboval.

Když si vzpomenete na natáčení Dvojníků, co se vám vybaví jako první?

Určitě kostýmní zkouška, kde mi vysvětlili, že vlastně celou postavu hraju v bílém oblečení. To byl takový děs! Jsem tam opravdu celý bílý, což je pro mě drastický zážitek. Tu barvu totiž moc nemusím, ale myslím, že ke Kalinovi se hodí náramně.

Jitka Schneiderová (rozhovor)
obrazek
Mohla byste nám vaši postavu trochu přiblížit?

Je to normální žena, která má rodinu, stará se o ni a zažije určitou proměnu manžela. Chová se jinak než celých těch dvacet let, co spolu žijí. Normálně je to trochu suchar, ale tou záměnou Ivana okusí nečekanou vášeň a změnu, kterou ve výsledku přivítá.

Čím vás zaujal scénář Dvojníků?

Obsazením, chtěla jsem si zahrát s Ondrou Sokolem. Moje role sice úplně komická není, ale jak to kluci táhnou a jak vím, co všechno se tam stane, tak si myslím, že by to mohla být opravdu příjemná komedie.

Sedli jste si s Ondrou jako filmoví manželé?

Za sebe můžu říct, že úplně. Máme tam dost scén, kdy mě líbá, a to mu jde, takže to bylo fajn.

Jaká scéna pro vás byla nejtěžší?

Je tam jedna postelová…

Simona Krainová (rozhovo)
obrazek
Kým je ve filmu Andrea?

Andrea je holka z maloměsta, která je nešťastně zamilovaná do gaunera Honzy. Věří, že ho dokáže změnit, a snaží se mu pomáhat, jak jen může. Je velmi svérázná a od rány, a přitom velmi zranitelná.

Musela jste se kvůli roli naučit čepovat pivo, nalévat správně panáky?

Ačkoliv mých filmových rolí nebylo moc, tak jsem právě při svém prvním natáčení filmu Kamarád do deště strávila za barem neuvěřitelnou spoustu času, takže jsem zkušenost s točením piva a nalévání panáku vlastně už měla. Jen mi chvíli trvalo ztotožnit se s outfity Andrey za bar, nebyl to úplně můj šálek kávy, ale co bych pro roli neudělala.

Jaký byl Ondra Sokol jako váš herecký partner?

Znali jsme se už z natáčení filmu Vybíjená, kde jsme byli rovněž hereckými partnery, takže jsem už věděla, co od něj můžu očekávat. Rozumíme si, je to dobrý parťák, který člověka umí na place podržet.

Co vás na tomto projektu zaujalo?

Přečetla jsem si scénář, který jsem zvládla pomalu na jeden nádech, pobavil mě, byl napínavý a já byla zvědavá, jak všechno dopadne. Po přečtení jsem věděla, že se chci na tomto projektu podílet a těšilo mě, že nabídka na roli Andrey byla učiněna právě mně.

Když si vzpomenete na natáčení, co se vám vybaví jako první?

Určitě natáčení našeho posledního záběru, který byl technicky nenáročný; ve filmu je to opravdu jen mžik, byla to nočka. Čekali jsme na natočení skoro devět hodin, stihli jsme ho natočit asi 10 minut před tím, než začalo svítat, kdy už nikdo nevěřil, že se to podaří.

Petr Nárožný (rozhovor)
obrazek
Ve filmu Dvojníci hrajete mafiána, mohl byste nám ho trochu přiblížit?

Řekl bych, že je to takový český mafiánský boss. On by sice byl rád tím Krejčířem, ale obávám se, že by neovládl ani farmářský trh ve Strašnicích. Spíš si na něj jen tak hraje.

Proměna v bosse pro vás byla docela zásadní, co se týče vizáže. Jak jste se cítil, když jste se poprvé podíval do zrcadla?

S maskérkou Evičkou, se kterou se znám dlouho, jsme vybírali paruku. A vznikl z toho takový zvláštní divný cizí člověk. Už jsem odvykl vnímat sám sebe s vlasy, takže jsem radši, když jsem takový, jaký jsem.

Baví vás hrát záporné postavy?

Baví mě hrát postavy, když je co hrát. A myslím si, že ve Dvojnících jsem si to docela užil.

Co se vám honilo hlavou, když jste poprvé četl scénář?

Měl jsem obavu, jestli je to takto možné natočit. Jestli je možné, že se Ondra Sokol může vrátit domů jako úplně jiný, cizí člověk. Představoval jsem si, jak by to dělali Američani. Jak by studoval hlas toho druhého, protože dva hlasy stejné nejsou. Jestli by si sehnal jeho šaty, a tak dále. Ono to vlastně nejde. Naštěstí mě z toho vyvedl pan režisér Chlumský, který mi na první schůzce řekl, že to budeme hrát s jistou komediální nadsázkou - jako třeba ve filmu Kdo chce zabít Jessii? Prostě „o cihlu vejš“, jak se mezi herci říká. Pak na to divák přistoupí.

Když si vzpomenete na natáčení, co se vám vybaví jako první?

Víte, já netočím moc rád. Toho času, kdy člověk jen sedí a čeká na záběr… Mám raději, když to jde rychle za sebou. Což u filmu prostě nejde. Takže se mi jako první vybaví čekání.

Jak se vám spolupracovalo s Ondrou Sokolem? Jaké bylo pozorovat jeho proměny?

Myslím, že tohle není lehký úkol, ale protože vím, že Ondra je dobrý herec a vynikající režisér, tak si myslím, že byl sám na sebe velice přísný a že to dělal, jak nejlépe mohl. Myslím si, že hrát dvojroli není vůbec lehké, ale on to zvládl.

Štěpánka Fingerhutová (rozhovor)
obrazek
Jak byste popsala vaši postavu?

Natálka je puberťačka, která neuznává svého tátu Richarda. Začne ho uznávat vlastně až ve chvíli, kdy se prohodí s Honzou.

Má Natálie něco z vás?

Líbí se mi, že je taková nevinná, a snažila jsem být v té roli taková křehká. Zároveň je ale taková lehce adolescentní, a tak jsem se snažila vzpomenout si, jaké spory jsem v jejím věku měla s rodiči já.

S Jitkou Schneiderovou už jste se znaly z jiného filmu, jaký ale byl Ondra jako tatínek?

Ondra je hrozně milý, neuvěřitelně vtipný, má vytříbený smysl humor a je vidět, že je inteligentní. Bylo docela těžké s ním natáčet, často jsem zadržovala smích, abych nezkazila záběr.

Byla ve scénáři nějaká pro vás náročná scéna?

Nejvíce jsem se bála scény, kdy jsem měla skočit na dvoumetrového Bohouše. Strašně jsem se bála, že to nezvládnu a že si něco udělám. Měla jsem mu u toho drápat obličej. Naštěstí to dopadlo dobře. Řekla jsem si, že to prostě musím zvládnout, rozběhla se a skočila…

Co vás na natáčení bavilo nejvíc?

Hrozně mě bavilo, když jsme natáčeli ve třídě ve Slaném, protože se tam objevili tři moji kamarádi. Jeden můj spolužák tam dokonce hrál takového třídního záporáka. Byla jsem hrozně ráda, že točím s někým, koho znám.

Miloslav Šmídmajer (rozhovor)
obrazek
Jací jsou Dvojníci z pohledu producenta?

Dvojníci jsou takový projekt snů. Dostal jsem hotový scénář, do kterého se nemuselo vůbec zasahovat, byl vtipný, čistokrevná komedie o jedné záměně. Nejdůležitější pak bylo najít skvělé herce, a ty jsme našli. Navíc tým, který se kolem tohoto projektu setkal, byl vrcholně profesionální.

Obsazení jste vybíral vy?

Mluvili jsme o tom, kdo by byl vhodný, a těch možností nebylo moc. Shodli jsme se na Ondřeji Sokolovi jako na optimální volbě. Pro herce je totiž velmi těžké hrát dvojroli. Musí být během jednoho dne v úplně jiných polohách a já jsem si docela užíval, jak to Ondra dává… Myslím si, že to lidi hodně pobaví.

A další role?

S nápadem na Kubu Koháka jsem přišel já, protože mi přijde hrozně vtipný. Jenom se někam postaví, promluví a vždycky je to vtipné. A myslím si, že je oblíbený u mladých lidí. S volbou Petra Nárožného přišel režisér. Hrál nám už ve dvou filmech a j á ho mám rád jako divák, takže jsem byl rád za tuto volbu. Větší debata byla pouze ohledně obsazení ženských rolí. Do toho nám trochu mluvila i televize a distributor. Ale nakonec jsem s obsazením spokojený.

A jak jste spokojený s prací režiséra Jiřího Chlumského?

Myslím si, že odvedl dobrou práci. Málokdy se stává, že na schvalovacích projekcích místo doporučování, co by to ještě chtělo a kde to zkrátit, si režisér užije takovou chválu. Ale udělal řemeslně skvěle odvedenou komedii, tak jak se chtělo, takže není co vytýkat.

Uslyšíme ve filmu Dvojníci i nějaký speciální hudební doprovod?

U filmů a u komedií zvlášť je těžké najít tu správnou hudbu. Jiří Chlumský přišel s nápadem, že oslovíme Čecha, který žije a tvoří v Hollywoodu a má za sebou poměrně velké filmy, jako jsou například Stigmata. Takže hudbu k filmu složil Elia Cmíral.

Čím se liší Dvojníci od jiných komedií?

Vzpomínal jsem, kdy byl naposledy v kinech film s takto výraznou dvojrolí, a myslím si, že to bylo někdy v 60. letech, kdy takovou měl Jiří Sovák. Ondra Sokol po tak dlouhé době vyšvihl podobně skvělou dvojroli.

Jiří Chlumský (rozhovor)
obrazek
Jak vznikli Dvojníci? Jak jste se k tomuto projektu dostal?

Dostal jsem se k němu asi před pěti lety, kdy mi ho nabídl scenárista. Přečetl jsem si scénář, zdálo se mi to dost dobré, takže jsem souhlasil. Od té doby uplynulo hodně vody a dnes, po pěti letech, máme dotočeno.

Podle jakého klíče jste obsazoval herce?

Výběr hlavního hrdiny, který hraje dvojroli, byl velmi složitý. Po několika peripetiích to skončilo na Ondrovi Sokolovi, a jsem strašně šťastný, že to tak dopadlo. Ty ostatní jsem vybíral jednak podle toho, že vím, jak hrají, že mají dar komiky, umí se smát sami sobě a pak taky že mají výrazné obličeje, aby si je lidé snadno a hned zapamatovali.

Byl problém s obsazením ještě nějaké postavy?

Největší problém byl u gangstera Vytloukala. Tam se naskýtala velká škála možností od v podstatě mladých lidí až po starce. Nakonec jsme oslovili pana Nárožného, že by to bylo fajn, kdyby tento skvělý komik a herec hrál v našem filmu, a on byl tak laskav a přijal.

Jak se takový film s hlavní dvojrolí točí? Bylo to náročné?

Bylo to náročné především pro Ondru, protože šlo hodně o trikové natáčení. Určité scény musel hrát dvakrát, proti sobě nebo sám se sebou. Byla to spousta drobných akciček kolem, na které ten druhý reaguje. Bylo to o tom, že co si Ondra vymyslí pro jednoho, musí pro druhého uzpůsobit. Ale protože je Ondra inteligentní člověk a má pamatováka, snažili jsme se tam nějak rozehrát i drobné nuance. Náročné to bylo i pro štáb, protože to chtělo čas. On musí mít klid, aby to dokázal, a my musíme mít klid, abychom každý záběr natočili dvakrát, třikrát a v lepším případě i víckrát, aby se nám to sešlo. Díky takovému zařízení, které jsem měl na natáčení, jsme to mohli kontrolovat a myslím si, že to vycházelo báječně.

Jak se vám režíroval režisér?

Režírovat režiséra je výborné. Dokonce se nám podařilo natočit jeden záběr, kde byli čtyři herci, z toho tři režiséři a jedna modelka. Takže to bylo úplně skvělé. Režisérům nemusíte spoustu věcí vysvětlovat, takže to je fakt výhoda. Spolupráce s Ondrou byla výborná.

Podobné filmy

Byl jednou jeden polda 2: Major Maisner opět zasahuje! II
(Byl jednou jeden polda II) Ladislav Potměšil se vydal na zkušenou za velkou louži a doma ...
dnes 18.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Pojedeme k moři
Strhující příběh jedenáctiletého Tomáše, který se chce stát slavným režisérem. K narozenin...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
ČT1
Maverick
Mel Gibson se chystá na největší turnaj hráčů pokeru na Divokém západě. Situaci mu ale neč...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 25. 6. 2019 Svátek má Ivan
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz