E.T. - Mimozemšťan

V lese nedaleko jednoho z předměstí Los Angeles přistane kosmická loď. Drobní mimozemšťané se vydají z lodi na průzkum a odebírají vzorky pozemských rostlin. Brzy je však vyruší skupina lidí, kteří začnou les prohledávat. Mimozemšťané se v panice vrátí do kosmické lodi a odletí. Jednoho z nich, který se nestačil vrátit včas, tu však zapomenou. Trosečník najde skrýš v kůlně domu, kde bydlí desetiletý Elliott se svým starším bratrem Michaelem, malou sestřičkou Gertie a matkou Mary, která se pokouší uživit rodinu poté, co je opustil otec. Elliot si tvora všimne a tajně, aby matka nic nepoznala, ho přiláká do svého pokoje. Zasvětí však do svého tajemství sourozence. Mimozemšťan, kterému začnou říkat E.T. se z televize a elektronického učitele naučí několika pozemským slovům. Může tak dětem říci, že pochází z jiné planety a že se chce pokusit o spojení se svými druhy. Z různých elektronických hraček a věcí běžné potřeby začne podomácku vyrábět komunikační zařízení a současně se sbližuje především s citlivým Elliotem, se kterým naváže zvláštní citové pouto, které propojí jejich mysli. Chlapci využijí halloweenového průvodu masek a pomohou zamaskovanému mimozemšťanovi nepozorovaně proniknout do lesů za město, kde se E.T. uprostřed noci pokusí navázat spojení. Nezdá se však, že by uspěl a navíc se přitom zcela vysílí. Onemocní také Elliot, který v noci v lese silně prochladl. Navíc se lidem, kteří pátrají po mimozemské návštěvě, podaří lokalizovat ukrýt malého kosmického trosečníka. Zmocní se vyčerpaného E.T a v mobilní laboratoři ho podrobí sérii testů. Zatímco Elliot se jakoby zázrakem uzdraví, zdravotní stav E.T. se rychle zhoršuje. Nakonec jeho život vyhasne. Vědci se ho rozhodnou pitvat, dovolí však Elliotovi, aby se rozloučil. A tehdy chlapec zjistí, že mimozemšťan žije a jeho stav byl nutný k navázání spojení. Společně s bratrem se zmocní auta, kterým má být mimozemšťan převezen, a ujedou za město, kde už na ně čekají další kluci s koly, aby jim pomohli uprchnout před vědci a zalarmovanou policií. Dopraví E. T. na místo, kam si pro něj přiletí jeho druhové.

Režisér Steven Spielberg natočil E.T. Mimozemšťana ve svých pětatřiceti letech a dodnes o něm mluví jako o svém splněném dětském snu. Možná právě proto tak tvrdošíjně odmítal realizovat pokračovaní. Při příležitosti dvacátých narozenin dal svému mimozemšťánkovi dárek : obnovenou verzi (podobně jako jeho kolega George Lucas Hvězdným válkám). Nechal počítačově upravit některé tehdy nepoužitelné scény (film je nyní o 11 minut delší), digitalizována je i Oscarem oceněná hudba a provedl i drobné dějové úpravy. A tak není pochyb o tom, že i v novém "kabátě" si malý, vráščitý E.T., který dokáže mít tak smutné oči, získá srdce diváků na celém světě. (Film byl oceněn čtyřmi Oscary). Tento film je uznáváným mistrovským dílem Stevena Spielberga. Nyní, kdy oslavujeme 20. výročí jeho uvedení, společnosti Universal Pictures a Amblin Enterteinment uvádí nezapomenutelné dílo E.T. v nové podobě. Obsahuje některé dosud neuvedené scény, umělecké computerové kreace a digitálně smíchaný soundtrack, to vše, vytvořené pod Spielbergovým osobním dohledem. Film režíroval Steven Spielberg podle scénáře Melissy Mathisonové v produkci Spielberga a Kathleen Kennedyové. Je to vzrušující a velmi dojemný příběh o zvláštním přátelství mezi osamělým chlapcem Elliottem, který žije na předměstí kalifornské komunity a moudrým, dobrosrdečným návštěvníkem z jiné planety, který se cítí být na Zemi ztracen. Elliott se pokouší pomoci svému kamarádovi-mimozemšťanovi, najít kontakt na jeho domovskou planetu, aby mohl být zachráněn. Musí se ale vyhnout vědcům a vládním agentům, kteří jsou rozhodnuti zmocnit se mimozemšťana, protože s ním mají své vlastní záměry. Tato situace vyústí v dobrodružství, mnohem větší, než si kdokoli dovedl představit.

Jak se zrodila legenda
»Má strach. Je naprosto opuštěný. Je vzdálen od svého domova na 3 miliony světelných roků.« To říká reklamní snímek o E.T. - Mimozemšťanovi, a slibuje film plný dobrodružství, citů a nebeských záhad. A to, co obecenstvo nakonec zhlédlo na plátně, reklamním slibům opravdu odpovídalo. Ovšem tak, jak tomu u legend obyčejně bývá, nápad nevznikl spontánně v hlavách tvůrců. Původně existoval zcela odlišný příběh, který teprve postupně dostával podobu filmového scénáře. Spielberg byl původně zaujat historkou, o které přemýšlel během průzkumů na svůj film o prvním setkání s bytostmi z jiné planety - BLÍZKÁ SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU. »Mělo to něco společného s jednou venkovskou rodinou, která byla jednoho večera ohrožena bytostmi z jiné planety. Ty se pokoušely dostat do jejich domu, vozily se na jejich krávách a působily všeobecný zmatek,« vzpomíná Spielberg. První náčrt tohoto scénáře skutečně vznikl a jmenoval se Noční obloha. »Když jsem si ale tento scénář přečetl, pochopil jsem, že to není příběh, jaký bych chtěl točit. Byl zcela proti mým vlastním představám.« Ještě jako malý chlapec byl Spielberg očarován představou, že kdyby mimozemšťané navštívili naši planetu, byli by spíše přátelští než zlí,. »Poprvé jsem viděl spad meteoritů když mi bylo asi pět let,« vzpomíná. »Tehdy mě vzal otec do volné přírody v New Jersey. Rozprostřeli jsme deku, lehli si na ni a pozorovali oblohu, kterou křižovaly všechny ty hvězdné meteority. Nikdy mě nenapadlo, že by to bylo strašidelné. Tatínek četl mnoho science-fiction, které obvykle pojednávaly o hrozivých mimozemšťanech, jak napadli naši planetu. Ale tatínek vždycky říkal: kdyby mimozemšťané vyvinuli takovou techniku, aby z tak úžasných vzdáleností mohli doletět až na Zemi, určitě by to nedělali z nějakých nepřátelských nebo útočných pohnutek. <>Obrázek nenalezen<> Učinili by tak proto, aby poznali systém života na jiné planetě, podělili se o své vědomosti a získali nové. Otec vždycky tvrdil, že existuje-li něco mimo náš svět, je to dobré, nikoli špatné.« O jednom detailu z Noční oblohy však Spielberg stále přemýšlel - totiž že jeden z mimozemšťanů zůstane na Zemi. Spielberg tento projekt sice odložil, ale stále ho pronásledovala myšlenka, že by mohl vytvořit film o setkání rozdílných světů - a nakonec se uchýlil ke svým hluboce osobním vzpomínkám, což vyústilo v jeho snad nejhlubší intimní výpověď. »Vždycky jsem chtěl vyprávět o reakci dítěte, o chlapci, jehož rodiče se rozešli v době, kdy mu bylo pouhých 10 let. A to vlastně ovlivnilo jeho celý život. Možná, že E.T. byla má vlastní neuvědomělá fantazie z dětských snů, můj zvláštní přítel, který mě, dítě, zachraňoval před smutkem z rozchodu rodičů,« říká Spielberg. Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. »Natáčel jsem DOBYVATELE ZTRACENÉ ARCHY, osamělý režisér v tuniské poušti . Cítil jsem se dost opuštěný, což se stává, když člověk režíruje film. A najednou, jako rána mě udeřil nápad. Příběh E.T. se mi zrodil v hlavě a pro dalších pár dnů to pokračovalo až jsem dospěl ke konci.« Spielberg si vzpomíná, že miloval ČERNÉHO HŘEBCE, film o rodícím se přátelství mezi chlapcem a divokým koněm, který se octl na pobřeží po neštěstí na moři. Snímek velmi jemně režíroval Caroll Ballard. Autorkou scénáře byla mladá spisovatelka Melissa Mathisonová, která byla náhodně na natáčení Ztracené archy v Tunisku spolu s bývalým manželem Harrisonem Fordem. »Pokoušela jsem se tehdy adaptovat jednu knihu, na níž jsem si koupila práva, a nešlo mi to. Cítila jsem se dost mizerně,« vzpomíná Mathisonová. »Jednou jsme se Stevenem hledali škorpiony mezi skalami a on se mě najednou zeptal, jestli bych pro něj napsala scénář. Namítala jsem, že už se do takové práce nepustím, protože jsem měla na mysli své neúspěšné pokusy. Ale Steven vyslovil tuto premisu: což když se malý mimozemšťan najednou ocitne na zemi a najde ho malý chlapec?« Spielberg vzpomíná: »Domníval jsem se, že Melissa je pro můj příběh ta nejlepší autorka. Věděl jsem, jak má ráda děti a příběhy o dětech i pohádky a také úžasný vztah k přírodě.« Mathisonová se nemohla ubránit takovému pokušení. »Myšlenka, že by to mohl být dětský film o bytosti z vesmíru, byla tak jedinečná, že jsem jí nemohla odolat.« Spielberg a jeho dlouholetá spolupracovnice Kathleen Kennedyová přesvědčili nakonec Mathisonovou, aby se pokusila napsat alespoň první náčrt takového scénáře, až se vrátí do Los Angeles. »Vzpomínám si, že jsem čtyři nebo pět dní pracovala ve své malé kanceláři v Hollywoodu a pak jsem jela za Spielbergem, který stříhal v malém bytě na pobřeží. Přinesla jsem mu co jsem napsala. Pak jsme mohli dál hovořit o tom, jak by se příběh měl vyvíjet. Trvalo to asi osm týdnů, než vznikl první náčrt scénáře, což byla krátká doba. Příběh pokračoval neuvěřitelně přirozenou cestou.« Spielberg: »Melissa za mnou přišla, když jsem stříhal Ztracenou archu a měla s sebou magneťák. Hovořili jsme spolu a doplňovali se, já jsem měl v hlavě základní kostru příběhu, ale všechny ty dojemné momenty, jako duchovní spojení mezi E.T. a Elliottem - to byly Melissiny příspěvky, stejně jako veškeré dialogy. Dala prostě mému příběhu skutečný tvar a vznikl geniální scénář.« Když Mathisonová začínala psát, měl jen hrubý náčrt toho, co se ve filmu odehraje. Při jejích počátečních diskusích se Spielbergem se dohodlo, že mimozemšťánek bude ošklivý, ale nebude odstrašující a bude připomínat želvičku bez krunýře. »Láska, kterou byl zahrnut, nepramenila z toho, že by byl roztomilý,« vysvětlila. Když Mathisonová dodala 107 stránek prvního náčrtu scénáře, Spielberg si vzpomíná, že ho přečetl za pouhou hodinu, »což je pro mne velmi netypické, protože čtu pomalu,« řekl Spielberg. »Byl jsem naprosto unesen. Bylo to úžasné a přímo mě to zasáhlo do srdce. Když jsem si scénář přečetl, byl jsem hned rozhodnut natočit ten film.«Ve skutečnosti Spielberg po přečtení scénáře vyhledal Kennedyovou ve studiu a řekl jí. »Neobjednávej žádné lahůdky, Melissin scénář je sám o sobě lahůdkou.« Spielberg okamžitě odnesl scénář Mathisonové svému příteli a mentorovi Sidney Sheinbergovi, vedoucímu studia Universal Pictures, spolu s návrhem hlavy E.T. vymodelovaným z hlíny - a některými produkčními náčrty, které připravil Ed Verreaux. Dalšího dne zavolal Sheinberg mladému režisérovi a dal mu svůj souhlas k natočení filmu. Vytvoření podoby E. T.- Mimozemšťan a jeho obsazení
Obsadit živou postavu je jedna věc, ale vytvořit návrh a přesný model fantastického mimozemšťana s technologií, jaká byla dostupná na začátku 80. let - to je úplně jiná věc. Spielbergova dosavadní asistentka Kathleen Kennedyová byla povýšena na producentku a ujala se výběru nejlepších návrhářů z oboru zvláštních efektů, kteří měli pracovat na konceptu postavy E. T. podle náčrtků ilustárátora Eda Verreauxe. »Bylo velice těžké najít správný vzhled pro E. T. protože jsem chtěl, aby byl úplně zvláštní,« říká Spielberg. »Nechtěl jsem jeho podobu přebírat z jiných filmů o bytostech z jiné planety a také jsem si přál, aby se anatomicky lišil od lidí, aby si obecenstvo nemohlo myslet, že je to lidská osoba v nějakém kostýmu se zipem na zádech. To byly mé principiální zásady s nimiž jsem začínal pracovat s Edem Verreauxem. Spielberg si přál, aby E.T. byl vysoký pouhý metr, měl teleskopický krk a krátké, podsadité nohy. Mezi návrháři okolo Spielberga byl talentovaný Ital Carlo Rambaldi, který navrhoval dlouhonohé postavy, které komunikovaly s vědci Francoise Truffauta v emocionálním vyvrcholení BLÍZKÝCH SETKÁNÍ TŘETÍHO DRUHU. »Předali jsme Carlovi asi šest náčrtků od Eda Verreauxe, které se mi opravdu líbily,« říká Spielberg, který byl velice ovlivněn fotografiemi Alberta Einsteina, Ernesta Hemingwaye a Carla Sandburga v jejich pozdních letech. »Nejvíc se mi líbily jejich oči,« říká Spielberg, »a ptal jsem se Carla, zdali E. T. by mohl mít také tak živý, vrásčitý a smutný pohled, jako měli oni « Spielberg a Rambaldi začali dávat dohromady podobu jak by E.T. asi měl vypadat. Prohlíželi časopisy a vysřihovaly z nich fotografie dětí, zářící oči Einsteina, Hemingwaye a Sandburga. Určitou inspiraci získali také z očí Rambaldiho himalájského kocoura. Na začátku ledna 1981 - šest měsíců před plánovaným začátkem natáčení - vytvořil Rambaldi z hlíny model hlavy E.T. v životní velikosti, což Spielberga velmi potěšilo. Filmaři s ní provedli test s videokamerami a zjistili, že osvětlení ještě podtrhlo zvláštnosti mimozemšťánka. Tyto neurčité myšlenky se nakonec zformovaly, zatímco Spielberg pozoroval písečné duny tísíc mil od domova. Zvláštní umělecký poradce Craig Reardon byl vyzván, aby opatřil postavu E. T. barvami a vytvořil spolu s Robertem Shortem jeho unikátní světélkující srdce. Byl to velice náročný úkol. Jiná složitá operace byla zapotřebí pro vytvoření jazyka E.T. Technický poradce Steven Townsend zkonstruoval mechanismus, který jazykem pohyboval. Sestával ze šesti samostatných kabelů. Spielberg od začátku poukazoval na důležitost očí - >které vyjadřují pohled do duše<.- Kathleen Kennedyová se vydala do známého očního institutu Julese Steina v Los Angeles - údajně nejlepšího zařízení tohoto druhu na světě - a tam našla mladou ženu Beverly Hoffmanovou, která vypracovala návrh očí. Nakonec byly pro filmování.vytvořeny tři postavy E.T. První - plně mechanizovaný E.T., vysoký 48 palců (cca 1,20 m), s krkem, který vytažený měřil 56 palců (cca 1, 42 m). Hlava byla dlouhá 20 palců (cca 50 cm), s očima vzdálenýma od sebe 3 palce (cca 7,5 cm). <>Obrázek nenalezen<> Tato postava byla během natáčení ovládána dvanácti muži v kontrolních boxech, které byly spojeny s postavičkou 6 m dlouhým kabelem. Druhý byl elektronický model, ovládaný radiovou kontrolou - na něm se natáčely detaily a výraz tváře. A třetí E.T. byl v životní velikosti. Jeho »oblečení« bylo vytvořeno nadanými návrháři a muselo také splňovat několik funkcí. Dále existovaly 4 hlavy E.T. každá z nich mohla být vyměnitelná na různá těla a každá měla výrazný teleskopický krk. Modely byly zhotoveny z hliníku na ocelové konstrukci, pokryté vrstvou skelné vaty, polyuretanem a gumou. Mechanický a elektrický E.T. měl 87 bodů pohybu, které řídily funkce od zvednutí ruky do světélkování očí. A deset samostatných bodů řídilo pohyb tváře. Postava zahrnovala veškerý technický pokrok, dosažitelný v roce 1981. O dvě desetiletí později - uchování, oživení a úpravy klasického díla
I na filmu, který se stal nesmrtelným, si čas vybral svou daň. Platí to především pro původní negativ. Ovšem ohromný pokrok ve vývoji technologie vizuálních efektů od příchodu digitálního věku, umožnil Spielbergovi nejen film restaurovat, ale také vylepšit tam, kde to bylo potřeba a hlavně »zafixovat« film tak, aby zůstal věrný původní verzi jak po stránce struktury, obsahu i co do technické úrovně. »Nikdy jsem nechtěl natáčet pokračování E.T,« říká Spielberg, »ale myslel jsem si, že by bylo ohromné, moci ho ke dvacátému výročí jeho uvedení obohatit. Potěšilo by to nejen mne, jako perfekcionistu, ale především publikum. Viděl jsem film mockrát na videu, se svými dětmi když vyrůstaly a vždycky mě rozčilovaly některé technické vady, kterých jsem si ovšem všiml jen já sám. Také existovaly některé scény, které byly z původní verze vystřiženy a říkal jsem si, že by bylo ohromné, kdybych je tam mohl vrátit.«»Film k dvacátému výročí visel ve vzduchu,« vysvětluje Kathleen Kennedyová. »Vedly se diskuse, jestli se vyplatí restaurovat tento film. Pro mne to znamenalo, jestli se to vyplatí pro obecenstvo. Uvědomovali jsme si, že E.T. je film, který zhlédla řada generací, ale zjevně ho současná nová generace nikdy neviděla na plátně - to jsem považovala za rozhodující. Mám nyní dva chlapce, pětiletého a tříletého,« dodala Kennedyová. »Steven má šest dětí. Všichni jsme si ten film nechali předvést v jednom malém kině a reakce všech těch dětí byly neuvěřitelné. Stevenův nejmladší a můj malý syn E.T. nikdy předtím neviděli a jejich nadšení bylo naprosto stejné, jako u dětí, které viděly film před dvaceti lety. A tak jsem si říkala: Vždyť je tu tolik lidí, kteří kdysi, jako děti film viděli a nesou si ho s sebou jako nezapomenutelnou vzpomínku. Nyní by se o ní mohli podělit s vlastními dětmi. A také mě napadlo, že hodně dětí zhlédlo film během dospívání a nyní jsou dospělí, a kdyby mohli znova film vidět, dívali by se na něj zcela jiným pohledem.« »Navíc bylo zřejmé,« pokračuje Kennedyová, »že máme nyní k dispozici nové možnosti s použitím computerové grafiky a k tomu své vzpomínky na natáčení. (Pamatuješ si, jak E.T. upadl ret a my jsme ho při natáčení nemohli za žádnou cenu přilepit?) To motivovalo naši diskusi a vedlo k rozhodnutí, že je to určitě smysluplné, a že by bylo půvabné už k vůli všem těm věcem, na které si v souvislosti s E.T. vzpomínáme, abychom udělali to, co jsme si v duchu všichni přáli.« »Klíčem ke všemu byl Spielbergův postoj, protože on si přál vylepšit to, co si lidé z filmu pamatují.« K tomu účelu se Spielberg znova obrátil na společnost Industrial Light & Magic, aby zajistil výtvarnou a uměleckou kontinuitu z roku 1981 do současnosti. »Byla to pro nás unikátní práce,« komentoval to Bill George z této společnosti (ILM), který byl supervizorem zvláštních efektů pro restauraci filmu E.T. k dvacátému výročí. »Než jsme začali pracovat na úpravách, musel být ze všeho nejdříve restaurován film, na kterém společnost ILM pracovala před dvaceti lety. Ale i jinak byl způsob naší práce odlišný, než tomu obvykle bývá. Normálně přicházíte s návrhy a natáčíte film s vědomím, jaké tam budou efekty. Zde jsme museli vzít napřed v úvahu to, co už existovalo a náš úkol byl právě toto restaurovat.« »Přistupovali jsme k práci tak, že E.T. je klasickým kouskem architektury, který se rozpadl,« pokračoval George, »a náš úkol byl znovu vybudovat jak nejlépe to jde patra a stěny tak, aby byly co nejpodobnější originálu. Je to asi takový rozdíl, jako pošlete-li babičku do salónu krásy, nebo na plastickou chirurgii. Do salónu krásy ji posíláte proto, že ji máte rádi. Nechcete ji změnit, jen byste chtěli, aby vypadala lépe.« Spielberg poznamenává: »Byl jsem velmi opatrný, abych nezměnil podstatu příběhu. Něco jako vzít velmi jemný štětec a přidat malinko víc růže na příliš bledou tvář.« A tak Spielberg prohlížel původní film a označoval každý záběr, který chtěl upravit s pomocí současné techniky, což považoval za vhodnější, než radikálně předělávat stávající dílo. »Kdybychom ten film natáčeli dnes,« poznamenává George, »pravděpodobně by mimozemšťánek E.T. byl kompletně počítačovou figurou. Ale film se natáčel před dvaceti lety a tak figurka E.T., jakkoli byla na tehdejší poměry dokonalá, měla svá omezení. Tato omezení ovšem také přispěla k jejímu celkovému charakteru. V tom, jak se pohybuje, je něco až dojemně milého. A tak jsme se snažili, abychom se žádném případě neodchýlili od jejího charakteru v originálním filmu i když bychom ji mohli dnes udělat mnohem živější než tehdy.« Úkoly při práci na obnovené kopii filmu byly rozděleny do dvou týmů společnosti ILM. Ten, který měl na starosti techniku, řídil George, zatímco skupina Colina Bradyho se věnovala animaci. Oba týmy úzce spolupracovaly pod vedením Stevena Spielberga. Prvním úkolem bylo restaurovat základní filmové prvky. »Snímek byl ve velmi ubohém stavu,« poznamenal George. Některé kotouče negativu byly velmi zašpiněné a poškrábané. Když jsme zkoumali, jakou optiku tehdy používal kameraman Allen Daviau, připadali jsme si jako archeologové.« Základním požadavkem bylo, aby se vizuální efekty nijak nevymykaly z úrovně originálního filmu. A tak jsou úpravy velmi jemné, například prohloubení výrazu tváře E.T., nebo změna nevýrazného pozadí pomocí nové technologie, která umožní, aby se tam pohybovala oblaka nebo aby vítr pohyboval stromy. A také byla pro některé záběry vytvořena plně digitalizovaná postavička E.T.. George Brady se svým týmem pracovali na drobných detailech, např. ve scéně prvního Elliottova letu na kole s E.T., kdy jeho pláštěnka z halloweenského kostýmu vlaje ve větru, zatímco v původním filmu se nehýbala. Ohromný pokrok v technologii, za dobu, která uplynula od roku 1981, umožnil tvůrcům z ILM restaurovat scény, které původně vypadly, například už zmíněný útěk E.T. a Elliotta a Halloweenovou sekvenci, v níž Mary hledá Elliotta. »Vedle scény v koupelně je tu více prostoru pro vzájemné sblížení Elliotta s E.T.. Obecenstvo si tak uvědomí, že pocity obou jsou vzájemně propojené. Když zazvoní telefon a Elliott vyskočí, E. T. také vyskočí. Nikoli proto, že zvoní telefon, ale proto, že Elliottovo srdce se rozbuší. Také jsme restaurovali okamžik, kdy E.T. natáhne a předvede svůj velmi dlouhý krk, což je krásným důkazem vzrůstající důvěry mezi novými přáteli.« A co se týče sekvence Halloweenu »vždycky jsem si ji přál dát do filmu zpět, protože jsou na ní nejlepší scény Drew Barrymoreové,« dodává režisér. »Když jsem byl poprvé vyzván, abych pracoval na restauraci filmu E.T., nějakou dobu jsem váhal,« říká Colin Brady. »Byl to jeden z mých nejoblíbenějších filmů a byl jsem přesvědčen, že každý záběr je dokonalý. Připadalo mi to, jako by mě někdo nabídl, abych namaloval dokonaleji Monu Lisu. Ale v tomto případě to byl Da Vinci osobně, kdo nás vyzval k této práci - pod svým dohledem.« »Nejnáročnějším úkolem v tomto filmu je vytvořit postavu E.T. tak, aby to nebylo jen nějaké fiktivní stvoření mimozemšťana, a také ne loutka,« pokračuje Brady. »Jde o to, abychom na něj mysleli jako na živého tvora, který dýchá a cítí. Usilovali jsme o to, aby byl takový, jako kdyby ho hrál člověk. Nechtěli jsme, aby byl dokonalý jako postava vytvořená pomocí computeru. V této postavičce, v jejích pohybech i pocitech je úžasná vřelost, je napůl rozechvělým dítětem, a to prohlubuje její charakter. Srovnávali jsme ho také s některými zvířaty, někdy byl jako kočka, někdy jako králík nebo krocan. A to nám pomáhalo, když jsme měli animovat jeho pohyby tam, kde to bylo zapotřebí.« Příklad scény, která musela být týmem ILM znovu vytvořena, je napínavá sekvence, kdy E.T. utíká lesem před pronásledovateli. »E.T. se pohyboval velmi lineárně, jako by ho někdo táhl. Přemýšleli jsme, jak by taková postavička utíkala, na svých krátkých a zavalitých nožičkách. A nakonec jsme našli řešení, s nímž byl Spielberg spokojen.« Protože už neexistuje žádná původní loutka E.T. z originálního filmu, musel Brady se svým týmem prohlédnout film záběr po záběru a podle jednotlivých scén vytvořit nový model E. T. který by byl digitálně naskenován. »Kdyby se ovšem E.T. natáčel dnes a byla by to digitální postava, pak by Henry Thomas (Elliott) ani ostatní herci neměli možnost s ním hrát a reagovat na něj.« Možná, že největší změnou, kterou Spielberg provedl v resturované verzi k 20. výročí bylo, že odebral z rukou policistů a vládních agentů, kteří E.T. pronásledovali, veškeré zbraně. Jde o scénu pronásledování, která vrcholí Elliottovým letem na kole. V roce 1995 Spielberg v interview řekl: »Kdybych někdy znova film zpracovával, chtěl bych, aby z něho zmizely zbraně. Skutečně lituji ve filmu dvou věcí: Toho, že při pronásledování dětí na kolech byly použity zbraně. Skutečně lituji, že tam ty zbraně jsou. A jestli někdy budu film restaurovat, pak použiju veškeré digitální zázraky, aby zbraně z rukou policajtů zmizely.« V letech 1981-82, v době, kdy byl E.T. natáčen, se Spielberg stal otcem a začal jiným způsobem vnímat svět. I když výměna zbraní v rukou policajtů za walkie-talkie vzbudí v některých fanoušcích nesouhlas, svět roku 2002 je úplně jiný než ten v roce 1982 - v pozitivním i negativním smyslu. A filmaři dnes cítí odpovědnost za své velmi mladé obecenstvo. »Situace, za níž byla použita zbraň v roce 1982, nebyla tak výbušná jako dnes,« poznamenal. »Ale stále mě mrzí, že jsem je v E.T. použil a zejména mě to trápilo poté, co se narodil a vyrůstal můj syn Max. Tehdy jsem začal okolní svět brát mnohem vážněji. Narození dítěte byla největší změna v mém dosavadním životě a myslím, že tak je tomu u všech rodičů prvorozence. Cítil jsem, že zbraně ve filmu jsou nepatřičné a tak jsem je z verze k 20. výročí eliminoval. Možná mě někteří lidé obviní z přílišné přecitlivělosti,« poznameal Spielberg, »a také se na mne asi bude zlobit národní zbrojní asociace. Ale já na svém rozhodnutí trvám.« Kathleen Kennedyová dodává: »Vedle etického stanoviska je Spielbergovo rozhodnutí logické v tom, že je nepravděpodobné, aby policie pronásledovala skupinu dětí se zbraněmi.« A v tomto duchu také matka nenakazuje Elliottovi, aby na Halloweena nechodil ven oblečený jako >terorista<. Toto slovo je nyní změněno na nenásilného >hippíka<. Všichni z ILM, kteří pracovali na restaurované verzi E.T. cítili velkou odpovědnost. George zdůraznil: »Naše úsilí směřovalo k tomu, aby lidé, kteří si film pamatují, nevnímali změnu vůči originálu. Věřím, že všechno bude plynout stejně hladce a přirozeně, a se stejným půvabem jako originál. Doufám, že se nám to podařilo. Protože lidé, kteří půjdou na film E.T. by si neměli ničeho všimnout. Jdou přece sledovat příběh a ne zvláštní efekty.« O zvuku Kennedyová poznamenává: »V podstatě jsme s Johnem Williamsem zdigitalizovali hudbu a převedli ji na šestistopý pás, což dává mnohem plnější zvuk. Nic jsme znova nenahrávali, ale s technologií posledních let se nám podařilo zvuk, dialogy a hudbu filmu E. T. převést do 21. století.«