K dechovce patří mažoretky, k vepřovému knedlík se zelím, ke komiksovému filmu New York a superhrdina. To jste nevěděli? Ale že by vás dostalo, kdyby tomu někdy bylo jinak!  
 
Rovnou vám povídám: tentokrát na překvapení zapomeňte, Fantastická čtyřka se drží zaběhnutého schématu víc, než cokoli jiného: Úplně obyčejní vědci, povoláním kosmonauti amatéři, zabřednou do pořádné vesmírné šlamastyky, při níž jen tak nechtěně získají nejroztodivnější nadpozemské megaschopnosti. Samozřejmě modifikací DNA, genetika je pořád v kurzu, jinak to jsou v jádru pořád ti stejní pozemšťané. Čtyři z nich jsou relativně dobráčtí kamarádi, pátý, který stál vždy trochu mimo, se rozhodl, že bude větší prča, když se dá na stranu zla. Vlastně možná jeho nepěkné přesvědčení zavinily ty škaredé miliardy v akciích, které měl neustále před očima.  
 
Zkrátka a dobře, čtveřice superhrdinů si po svém coming-outu hraje na kočku a myš s oním doktorem Doomem. A to mi věřte, že Manhattanské věžáky s Brooklynským mostem skýtají nepřeberná roztomilá zátiší s demoličním výměrem. Tož hurá do roboty! Vše jasné, nebo vám to mám ještě přeložit do kvantové mechaniky?  
 
Netroufám si odhadovat, co udělá Fantastická čtyřka s komiksovými hard-core fanatiky, ale pro nás ostatní mohu s klidným svědomím vyřknout kacířskou myšlenku:  
 
„Kdo si chce užít povedené efekty, nechť si pustí trailer, kde je vše pěkně pokupě. Kdo očekává humor, ten nebude vyloženě zklamán, ale ani to kvalitě dramaticky nepřidá. A kdo bezmezně miluje komiksové filmy a spí v pyžamu s velkým S na hrudi, ten už se stejně rozhodl předtím, než Fantastickou čtyřku natočili.“

Je to asi vedlejší produkt ozáření, kterému ve většině případů vděčí za své nadpřirozené schopnosti. Čtveřici hrdinů, kteří si říkají Fantastic Four, by dnes muselo být už hodně přes šedesát let, světlo světa totiž spatřili v roce 1961.  
 
Tým Fantastic Four tvoří tři muži - Reed Richards (Mr. Fantastic), Ben Grimm (The Thing), Johny Storm (The Human Torch) a jedna žena - Sue Storm (The Invisible Woman). Jejich vzájemná pouta způsobila v dějinách revoluci v komiksu, o tom si ale povíme později. Reed Richards byl velmi nadaným studentem, zdárně absolvoval na několika amerických univerzitách a jeho velkým snem odjakživa bylo proniknout do hlubin vesmíru. Díky svému nadání a vědeckým schopnostem získal brzy grant a podporován americkou vládou začal konstruovat první vesmírnou loď. Jeho přítel ze studií Ben Grimm se nabídl, že pro něj bude pracovat jako testovací pilot a stejnou pomoc Reedovi nabídla i Sue Storm se svým mladším bratrem Johnym. Když pak vláda z nespecifikovaných důvodů ukončila financování projektu a hrozilo jeho předčasné ukončení, náš vědecký tým se rozhodl podniknout testovací let na vlastní pěst. Plavidlo však bylo na oběžné dráze vystaveno kosmickému záření a v silách týmu bylo už jen navést poškozený stroj na nouzové přistání nedaleko kalifornského města Central City. Po přistání na sobě začala naše čtveřice spatřovat nejprve drobné změny, z nichž se ale velice brzy vyklubaly jejich zářné superschopnosti.  
 
Reedovo tělo se změnilo v superrealistickou hmotu, umožňující mu kontrolovaně zvětšit libovolnou část svého těla (...ano, dámy LIBOVOLNOU!). Johny Storm se proměnil v lidskou pochodeň vládnoucí ohni a disponující schopností levitace. Seu Storm získala schopnost učinit se neviditelnou a aktivně ovládat telekinezi. Jediný, kdo to celé odnesl více než ostatní, je Ben Grimm, jehož tělo proměnila radiace v tvrdou rozpraskanou hmotu, díky níž získal imunitu vůči všem teplotám a chemickým látkám, jako jediný ale úplně přišel o svou lidskou podobu.  
 
V dnešní době už původní zápletka komiks nepůsobí nijak zajímavě. Na oběžné dráze je po Skylabu a Miru již v pořadí třetí kosmická stanice a sen vypravit se na oběžnou dráhu si mohou splnit už i mnozí solventnější civilisté. Ve filmové adaptaci je proto zápletka pozměněna a Reed tak nebuduje kosmické plavidlo, ale hyperprostorovou jednotku. V historickém kontextu byla však původní zápletka velice aktuálním a politicky civilním tématem. V roce 1961 uskutečnil totiž Jurij Gagarin první let člověka do vesmíru a v prvním vydání Fantastic Four bylo dokonce Reedovo rozhodnutí podniknout testovací let i navzdory ukončení financování projektu ze strany americké vlády podníceno touhou předběhnout ty hrozný komouše! V dalších dílech už na tuto maličkost nikdo neupozorňuje.  
 
S příchodem Fantastic Four na scénu se ale zrodil úplně nový model komiksových superhrdinů. Ustálená klišé, podle nichž musí mít každý superhrdina utajenou identitu, superhrdinky jsou vždy křehčí, závislejší na svých mužských protějšcích a v komiksech se objevují spíše pro zpestření a okrasu, vzala za své. Autor Stan Lee Stanley v době, kdy dostal zadání na nový komiks, právě zvažoval, že s komiksy skončí. Podoba superhrdiny byla tehdy jasně daná a zadání vydavatelů bývalo stále stereotypnější povahy. Stan se rozhodl udělat si nový komiks přesně podle svého, i kdyby ho to mělo stát místo. Vyhodil tedy všechny zaběhlé modely a začal vytvářet komiks naprosto nový, civilnější a z pohledu žen emancipovanější. Jeho hrdinové se neskrývají, všichni znají jejich práva jména. Hlavní hrdina Reed Richards se časem dokonce ožení se Sue Storm, která mu navíc přivede na svět dvě děti - věc do té doby v komiksu naprosto nemyslitelná. Tolik k předloze zbytek posuďte sami...