Fimfárum je příkladem toho, že český loutkový film není mrtev, a že může dokonce statečně konkurovat vedle fantastických děl Jiřího Trnky, Břetislava Pojara… Asi nejmilejší potěšení se skrývá v samotné výtvarné stránce. Tvůrci dokázali loutkám vdechnout svůj osobitý život, prožívání, pocity. Kvalita jednotlivých příběhů sice lehce kolísá, ale jako celek působí nepřemrštěně a zajímavě. Lehce satirické podání, podbarvené hlasem Jana Wericha, naplno oživilo živelné fantazie, kterých je v této knížce dostatek. Více grantů na podobné snímky. Třeba se dočkáme renesance, u nás tolik ceněného, loutkového filmu. Dobrý komentář 