Drama, Velká Británie/Nizozemí, 2009, 123 min., od 15 let
Kinopremiéra v ČR 14.1.2010 v SK 9.9.2010 s titulky
Sdílet
Fish Tank pomocí energické ruční kamery Robbieho Ryana zaznamenává životní realitu patnáctileté Mii. Dívka působící dojmem, že právě předčasně složila maturitu ze životní deziluze, bydlí s mladší sestrou a matkou, jež nutně musela svou první dceru povít jako hrubě náctiletá. Půdorysem Miina života je obrovský vztyčený prostředníček směrem ke všem. Linie vyprávění se točí kolem zlomu, kdy se do rodiny infiltruje matčin nový přítel Connor, jenž kupodivu nevypadá jako chuligán se šarmem Waynea Rooneyho. Je milý, sexy a pečující. Pro Miu personifikuje první touhu, hmatatelné sexuální napětí i otčímovský pseudorespekt.
Uprav informace o filmuRežie:
Andrea ArnoldováHerci:
Katie Jarvis,
Rebecca Griffiths,
Carrie-Ann Savill,
Toyin Ogidi,
Grant Wild,
více...+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMAWeb:
IMDB,
Titulky,
Oficiální stránka Videotéka:
přidat si do ní film
Letošní Projekt 100 zahajoval britsko - holandský Fish tank režisérky Andrey Arnoldové. Ocitáme se v něm v Essexu, post industriální krajině, která autorce asociuje melancholii (tam, kde se Temže vlévá do moře, ó, jak by se duše básníkova zasnila) v kontrastu s divočinou. Kdykoliv údajně projížděla „šílenou dálnicí“ A13 směr Londýn, na tomto místě se zaseknula. Snad to byl ten prvotní impuls pro to, aby si ho vybrala pro svůj druhý celovečerní film.
Začíná to celkem slibně. Pohybujem se v jakési skoro až sociálně vyloučené lokalitě pavlačových domů, romská otázka se tady ale řešit nebude, možná, že se tady nebude řešit vůbec žádná otázka… Ovšem popořadě. Ve filmu jde především o příběh patnáctileté Mii, která poněkud brutálně prochází vývojem známým jako dospívání. Ostatně tak už to chodí. Žije (?) v totálně disharmonické rodině se svojí matkou samoživitelkou, která svým vystupováním budí dojem přestárlé, zapomenuté porno hvězdy. Pak je tu ještě ta její mladší sestra, která si s...
Celá recenze
Pozadí vzniku filmu
Na počátku práce na projektu Fish Tank byla pro režisérku Andreu Arnold klíčová otázka hereckého obsazení: snažila se pro svůj film získat co největší množství neherců schopných zvládnout své role. Pro ústřední roli Mii byla nakonec vybrána sedmnáctiletá Katie Jarvis. „Chtěla jsem, aby Miu ztvárnil někdo opravdový a bezprostřední. Chtěla jsem někoho, kdo dokáže realisticky vyjádřit podstatu problémové dívky. Chtěla jsem dívku, která nebude muset takřka vůbec hrát, bude pouze sama sebou,” svěřuje se režisérka.
Protože Mia ve filmu hodně tančí, byla schopnost zvládnout taneční scény jedním z klíčových úkolů pro ústřední herečku. Andrea Arnold věřila Katie Jarvis i přesto, že Katie neměla žádnou zkušenost s tanečními kroky. „Katie Jarvis nikdy pořádně netančila a tanec vůbec nemá ráda. Když jsem ji poprvé poprosila, aby zkusila zatančit některé kroky, byla příliš nervózní, proto jsme odešli z místnosti a nechali zapnutou pouze kameru. Když jsem se pak dívala na záznam, zjistila jsem, že i když Katie není žádná tanečnice, její tanec byl určitým způsobem maximálně přirozený a uvěřitelný. Nebyla tam žádná maska, žádná nahraná show. Byla schopna být kompletně sama sebou, i když se jednalo o činnost, kterou neměla ráda. V tu chvíli jsem si byla jistá, že to zvládne, i když nikdy nehrála ani netančila - věděla jsem, že vždy bude sama sebou a o to mi šlo nejvíce,” komentuje rozhodující moment pro obsazení hlavní role Andrea Arnold.
Pro roli Connora se původně vůbec nepočítalo s Michaelem Fassbenderem, režisérka měla v plánu obsadit úplně jiný typ. „Původně jsem chtěla obsadit všechny důležité role neherci a myslela jsem na popeláře pracujícího pod mými okny v městském parku. Byl pro mě nejlepší variantou pro postavu Connora a nechápala jsem, proč jsem nucena jej neustále pozorovat. Ale pak jsem si říkala, že by mohlo být zajímavé, kdybychom do role Connora obsadili někoho s hereckými zkušenostmi, někoho, kdo by s neherečkou Katie Jarvis tvořil zajímavý mix,” vysvětluje Andrea Arnold.
Michael Fassbender slavil právě obrovský úspěch se svým předchozím snímkem Hlad, který však režisérka Arnold neviděla. Nakonec se Fassbender k filmu dostal na základě role v jednom krátkém klipu, který si Andrea Arnold zamilovala. Rozhodla se jej pozvat na natáčení pouze na základě tohoto klipu a svého instinktu. Fassbender přijel na natáčení, aniž by četl celý scénář, a potom i v průběhu natáčení seznamovala režisérka herce vždy pouze s částí celého scénáře, s několika následujícími scénami. Fassbender to komentuje následovně: „Nevědět, jak vypadá celý scénář je svým způsobem znepokojivé, ale já jsem viděl Red Road a od té doby jsem Andreu Arnold velmi respektoval a přál jsem si s ní pracovat.“
Fish Tank se natáčel osm týdnů v létě 2008. Všechny lokace filmu se nacházejí v Essexu, což vysvětluje režisérka Arnold následovně: „Původně se měl film odehrávat v Kentu, který velmi dobře znám, ale nakonec jsem se rozhodla pro Essex, který má podobnou krajinu. Jela jsem tam po dálnici A13 a okamžitě jsem si ten kraj zamilovala. Šílenství na dálnici A13, kouřící továrny, velké otevřené prostory, divočina a prázdná parkoviště na místě, kde bývala velká továrna Ford. Taky mám ráda tuto poslední část Temže, kdy se řeka vlévá do moře.”
Andrea Arnoldová (rozhovor)
Co přesně znamená název filmu?
Dříve jsem se ve všech rozhovorech snažila vysvětlovat název filmu, ale zjistila jsem, že to moc nemá smysl. Proto jsem nyní na podobné otázky přestala odpovídat. Název Fish Tank může znamenat mnoho věcí a je výborné, když si diváci vytvoří vlastní teorii. Když vám řeknu tu svoji, stane se z ní dogma, které zničí radost z pátrání po významu názvu filmu.
Jaká byla první inspirace pro začátek práce na filmu Fish Tank?
Výchozím bodem je pro mne vždy určitý obraz, ale záměrně vám neřeknu, o který obraz se zde konkrétně jednalo. Kdybych vám to prozradila, opět by to určitým způsobem ovlivnilo vnímání filmu - stejně jako v případě vysvětlení názvu filmu. Já osobně miluju sledování filmů, o kterých vůbec nic nevím - když se na takový film díváte, je to jako pozorování květiny, která se otevírá. Proto si o filmech, které chci vidět, záměrně dopředu nic nečtu.
Jak se Katie Jarvis vyrovnává s veškerým humbukem, který se kolem ní po uvedení filmu rozpoutal?
Ona si vlastně vůbec neuvědomuje, jak moc se o ní v současnosti diskutuje. Myslím, že jí musí zvonit v uších 24 hodin denně... Během Cannes jsem jí volala a řekla jsem jí: „Katie, okamžitě se někde posaď k internetu.“ Protože doma nemá počítač, musela jít někam ven a tam se přes internet dozvěděla, co se děje.
Je pravda, že jste ji náhodou potkala na nádraží?
Ano, právě se hádala se svým přítelem. On stál na jednom nástupišti, ona na druhém a křičela na něj na dálku. Já jsem na tom nádraží osobně nebyla - tuto scénu viděla castingová asistentka Lucy, která pak Katie oslovila a Katie nevěřila, že se s ní dala do řeči kvůli filmu. Lucy jí přišla velmi podezřelá, a proto byla vůči ní dost nedůvěřivá, což byl naprosto správný postup. Ale nakonec si se mnou dala schůzku a my jsme uspořádali malý casting s ní a s ostatními dívkami, které jsme objevili v Tillbury. Chtěli jsme po ní, aby byla především sama sebou. Její rodina je odlišná od rodiny zobrazené ve filmu, ale její charakter, její energie a její schopnost rozzlobit se jsou jí vlastní.
Jak jste věděli, že Katie zvládne některé opravdu drsné scény?
To jsem samozřejmě nevěděla. Byl to svým způsobem velký risk, protože jsme nevěděli, zda bude schopná natočit některé náročné scény. Bylo jasné, že bude moci být sama sebou a že je schopná lehce improvizovat. Ale my se museli držet scénáře a každý den jsme museli udělat určitý počet scén. Bylo nutné, aby se naučila řadu věcí za dost krátkou dobu a na začátku jsme samozřejmě nevěděli, jestli to bude schopná zvládnout. Ale já miluju, když se skočí přímo do vody a teprve pak se řeší, jak se bude plavat. Ano, s Katie to byl velký risk a klidně to mohlo dopadnou tak, že bychom žádný film nezvládli natočit.
Jak jste připravovala Katie na erotickou scénu?
Ano, Katie je teprve 17, takže to bylo trochu problematické. Mluvila jsem s jejími rodiči a ti pochopili, že nepůjde o opravdový sex. Na druhou stranu jsme se snažili natočit celou scénu co nejrealističtěji. Jsem si jistá, že Katie byla nervózní, ale to je v pořádku, protože nervózní jsou i lidé, kteří s tím už mají zkušenosti. Snažili jsme se nedělat z toho velkou vědu a celou scénu natočit, jak nejrychleji to jde.
Když jste vy sama byla teenagerka, byla jste podobná postavě, kterou hraje Katie?
To si nemyslím... Vyrůstala jsem v obytné kolonii a nikdy jsem nebyla jako Mia. Myslím si, že do její postavy jsem projektovala jiné věci z mého života. Chtěla jsem ji vytvořit částečně z prvků, které dobře znám, a částečně svou imaginací.
Proč jste se rozhodla zasadit příběh do britského Essexu, což je region, který se jinak na plátně příliš často neobjevuje?
Velmi obdivuji divokost krajiny v Essexu. Když jsem byla malá, vždy jsme Essexem projížděli po dálnici A13 z Londýna směrem k severními moři. Všechna ta malá sídliště vypadala jako malé ostrovy usazené uprostřed divoké krajiny. Essex, to jsou továrny, opuštěná parkoviště a velmi melancholická atmosféra.
Jak se vám podařilo, aby všechny dialogy působily tak realisticky?
Prostě jsem pro film posbírala reálné lidi, kteří žijí v místě, kde se odehrává příběh. Katie pochází také z těchto míst, takže si dialogy pouze lehce přizpůsobila k obrazu svému. Také další herci - Kierston Wareing a Rebecca Griffiths - pochází ze stejného prostředí. Pracovat jsme museli pouze na Michaelovi Fassbenderovi, který je Ir a jeho irský přízvuk působil pro film trochu nepatřičně.

Příběh Katie Jarvis: Z nádraží na červený koberec
Katie Jarvis měla opravdu špatný den. Od doby, co v šestnácti dokončila školu, byla nezaměstnaná a její matka jí byla stále za zády: „Jdi a najdi si práci, děvče, jdi a najdi si práci...“. Navíc se pohádala s Brianem, se kterým střídavě chodila od svých třinácti. Hádka proběhla na nástupišti nádraží v Tillbury a poté, co Katie nastoupila do vlaku, všimla si, že ji sleduje neznámá žena. Tato žena ji po vystoupení z vlaku v Upminsteru oslovila a nabídla jí možnost práce u filmu. Představila se jí jako castingová asistentka režisérky Andrey Arnold, která prý vyhrála nějaké ceny a která hledá herečku pro svůj nový filmový projekt.
„Abych byla upřímná, nejprve jsem tomu vůbec nevěřila,“ svěřuje se nyní osmnáctiletá Katie Jarvis. „Požádala mě o číslo a já jsem jí řekla, ať mi dá radši svoje číslo, že se jí sama ozvu,“ dodává Katie. Potom čekala několik dní a nakonec na číslo zavolala - od té doby se vydala na neuvěřitelnou cestu k jedné z největších mladých hereckých nadějí Británie. Nejprve však musela přesvědčit režisérku o svém přirozeném talentu - stačily jí k tomu pouhé tři schůzky.
Postava Mii je zneklidňujícím obrazem odcizeného mládí. Mia divoce řádí ve svém ošuntělém rajonu: rve se s ostatními dívkami, proniká do tajů vulgární mluvy a občasných malých krádeží a končí totálně opilá vodkou a ciderem. Její vztah k mladé svobodné matce a mladší sestře není naplněn láskou, ale zvláštním způsobem divoké rivality, která ještě vzroste, když si matka domů přivede nového přítele.
Hledat spojitosti mezi herečkou a postavou, kterou ztvárňuje, je v tomto typu filmů vždy velkým pokušením, ale sama Katie se od podobných interpretací distancuje: „Možná jsme obě z Essexu, ale to je asi tak všechno.“ Sama Katie je ve své podstatě velmi křehkou dívkou, přehnaně zdvořilou, permanentně nervózní a neustále zmiňující své nízké sebevědomí. Během natáčení chápala postavu Mii takto: „Tahle holka je prostě děvka. Chová se naprosto hrozně a je příšerně velkohubá.“
Její osobní život je velmi odlišný od života Mii: její rodiče se sice před lety rozvedli, ale Katie se stýká s otcem i matkou a dobře vychází i s novým matčiným přítelem. Až do loňského roku žila doma se svou matkou a svými třemi mladšími sestrami, které zbožňuje, a nyní žije v jedné domácnosti s přítelem Brianem. Postava Mii je daleko hrubší, než Katie Jarvis, a je jasné, že provokuje snoby ze střední třídy svým chováním, svou hrubou mluvou a otřesnou gramatikou (např. chybné zdvojování záporu a špatně používaná slovesa).
Katie samozřejmě nevěděla, co bude v budoucnu dělat, když ještě chodila do školy. Stejně jako další teenageři se ráda dívala na filmy a chtěla být filmovou hvězdou. „Chtěla jsem hrát ve filmu a být slavná, ale i v dramatickém kroužku na škole jsem byla tak nervózní, že jsem se vždycky bála vystoupit.“ Po ukončení školy strávila Katie několik měsíců teenagerovským poflakováním se a poté se rozhodla něco se svým životem udělat. Nakonec se přihlásila na kurz kadeřnice (její matka pracuje jako kadeřnice) a hodlá se tomuto zaměstnání věnovat i v budoucnu.
Charakterová podstata Katie Jarvis se nenápadně promítá i do postavy Mii - pod hrubou kamufláží vulgarity a agresivity občas probleskuje Miina křehká a zranitelná osobnost. A i když má Katie Jarvis instinktivní herecký talent a přináší do své role nevídanou upřímnost a čistotu, velké uznání patří i režisérce, která dokázala její talent nejen rozpoznat, ale i dokonale ovládat pro potřeby filmu. K prolomení ledů mezi režisérkou a její ústřední herečkou došlo při druhé schůzce, kdy Andrea Arnold nechala Katie hrát a tančit v prázdné místnosti, pouze před zapnutou kamerou. Během samotného natáčení režisérka často přizpůsobila scénář své herečce, aby se cítila přirozeně a nebyla v rozporu s postavou. Další autorskou metodou Andrey Arnold je snaha příliš nezatěžovat herce scénářem - svým hercům tak dává vždy jen část scénáře, která je nutná pro týdenní práci. Katie Jarvis to komentuje následovně: „Tato metoda je určitě lepší. Místo neustálého přemýšlení o celém filmu jsem myslela pouze na danou týdenní práci a na to, co se bude dít o víkendu.“ Tato metoda také uchránila Katie před strachem z její první erotické scény.
Natáčení skončilo před více než rokem, ale Andrea Arnold a Katie Jarvis jsou stále v kontaktu. „Andrea mi neustále volá a píše SMS. Dává mi množství rad a snaží se mi pomoci v mém případném dalším působení u filmu, protože já sama se samozřejmě ve filmové branži vůbec nevyznám,“ říká Katie. Sama se snaží dále pokračovat ve filmové kariéře: najala si dva agenty (v Británii a USA) a účastní se castingů k dalším filmům.
Katie mohla natáčet další film, ale v květnu roku 2009 se jí narodila dcera Lily Mae. Rok 2009 tak pro ni byl rokem dospělosti - krom péče o svou malou dcerku jej strávila ve světě během prezentací filmu Fish Tank. Během tohoto roku dospěl i její přítel Brian a obětavě se stará o jejich dceru. Katie si sice stále pamatuje, kvůli čemu se tehdy na nádraží Tillbury hádali, ale už jí to nepřijde nikterak důležité.