fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

drama / mysteriozní, USA, , 113 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 12.4.2018

Film v kinech
kina  
Česká LípaCrystal 20:00
PrahaKino Pilotů 19:20
OstravaMinikino 17:00
Hradec KrálovéBio Central 21:00
Jindřichův HradecStřelnice 19:00
BrnoNo Art 18:00
TáborSvět 20:00
Uherské HradištěHvězda 20:00
MostKosmos 19:00
BerounMěstské kino 20:00
Český KrumlovKino Luna 20:00
Jablonec nad NisouJunior 17:15
Frýdek-MístekNová scéna Vlast - Digitální kino 19:00


Režie: , ,
Herci: ,


Ukázka


Tanec s osudem.
Jonathan Feldman hlídá spolu s třemi mladíky opuštěný checkpoint na severu Izraele. Od četby komiksů a poslechu starého rádia je občas vyruší projíždějící automobil či velbloud, který se po cestě prochází sem a tam. Mladé vojáky vytrhne z nudy až nečekaná událost s fatálními následky. Jonathanovi rodiče se mezitím snaží vyrovnat s tragickou zprávou a zjistit, co se vlastně kdesi v poušti odehrává.
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Foxtrot

obrazek
Jonathan Feldman hlídá spolu s třemi dalšími mladíky opuštěný checkpoint kdesi v poušti na severu Izraele. Od četby komiksů a poslechu starého rádia je občas vyruší projíždějící automobil či velbloud, který se po cestě líně prochází sem a tam. Mladé vojáky vytrhne z nudy až nečekaná událost s fatálními následky. Jonathanovi rodiče se mezitím v Tel-Avivu snaží vyrovnat s tragickou zprávou a zjistit, co se vlastně kdesi v poušti odehrává. Snímek Foxtrot zprostředkovává surreálnou armádní zkušenost mladých vojáků a zabývá se tématy viny, ztráty a traumat, která se v izraelské společnosti přenášejí z generace na generaci. To vše originálním vypravěčským způsobem, který je prostoupen citem pro krásu, absurditou a jemný humorem. Pro své protiválečné vyznění vzbudil snímek ve své rodné zemi kontroverze, posléze získal 8 cen izraelské filmové akademie. Byl také oceněn Velkou cenou poroty na festivalu v Benátkách a byl za Izrael nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.

Režisér a scénárista Samuel Maoz o filmu Foxtrot
obrazek
Einstein řekl, že náhoda je způsob, jakým Bůh zůstává v anonymitě. Foxtrot je tanec člověka se svým osudem. Je to filozofické podobenství, kde se snažím na příběhu otce a syna dekonstruovat onen vágní koncept „osudu.“ Oba jsou od sebe daleko, ale navzdory vzdálenosti a naprostému odloučení změní život tomu druhému a samozřejmě i sobě. Mým cílem bylo zaměřit se na rozdíl mezi tím, nad čím máme kontrolu a co už je mimo ni.

Rozhodl jsem se vystavět příběh jako klasickou řeckou tragédii, kde si hlavní hrdina sám přivodí svůj trest a při tom bojuje proti všem, kdo se ho snaží zachránit. Samozřejmě si neuvědomuje, k čemu jeho činy povedou.

Naopak dělá něco, co se jeví jako správná a logická věc. Jenže v tom je právě rozdíl mezi obyčejnou náhodou a náhodou, která vypadá jako zásah osudu. Chaos je napraven. Trest je přesnou kopií spáchaného hříchu. V tomto procesu je něco klasického a cyklického. A je v tom také část ironie, kterou si vždy s osudem spojujeme. Struktura řecké tragédie o třech dějových sekvencích mi pro sdělení mé hlavní myšlenky připadala jako ideální dramatická platforma.

Chtěl jsem vyprávět příběh, jenž by měl v pokřivené realitě, kterou prožívám, prožíváme, co říct. Příběh s aktuálním posláním - lokálním i univerzálním. Příběh o dvou generacích - o dětech a vnucích těch, co přežili holokaust, z nichž všichni navíc zažili vlastní traumata během své služby v armádě. Zčásti nám tato nekonečná traumatická situace byla vnucena a zčásti jsme se jí mohli vyhnout. Je to drama o rodině, která se rozpadne a zase spojí. Konflikt mezi láskou a vinou, láskou, která se musí vypořádat s extrémně bolestivými emocemi. A stejně jako v předchozím filmu Libanon jsem chtěl i nadále intenzivním způsobem kombinujícím kritičnost i porozumění zkoumat dynamiku mezi lidmi v uzavřené jednotce. Ve filmu je záběr, kde je vidět na monitoru notebooku smuteční oznámení a vedle stojí mísa s pomeranči. Ten záběr je příběhem mé vlasti o čtyřech slovech - pomeranče a mrtví vojáci.

Když chodila má nejstarší dcera na střední školu, vždycky zaspala, a aby nepřišla pozdě, chtěla po mně, abych jí objednal taxi. Tenhle zvyk nás stál dost peněz a podle mě to bylo rozmazlování. Jednoho rána jsem se rozčílil a řekl jí, ať jede autobusem jako všichni ostatní. A jestli kvůli tomu přijde pozdě, tak ať. Aspoň by se konečně naučila vstávat včas, a třeba i po zlém. Ke škole jí jezdil autobus číslo pět.

O půl hodiny později vidím ve zprávách, že se v lince pět odpálil terorista a desítky lidí jsou mrtvé. Volal jsem jí, ale mobilní operátor byl přetížený, jak se všichni snažili dovolat svým blízkým. O další půl hodinu dorazila domů. Autobus, který vybuchl, jí ujel před nosem, a tak jela až tím dalším. A to jsem ještě považován za šťastlivce, protože mám dcery, a ne syny...


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pátek 20. 4. 2018 Svátek má Marcela
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz