fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

66% 1369 hlasů
6.6 10 1369
film / komedie, USA, , 105 min.
Last Vegas
Kinopremiéra v ČR a SK 19.12.2013, DVD od 30.4.2014 a Blu-Ray od 23.4.2014 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...
starNastavit upozornění

V TV televize ne. 18.12. JOJ Cinema 18.25, čt. 15.12. Markíza 22.40 /ST/ , ne. 18.12. TV DAJTO 20.15 /ST/
JOJ Cinema 18.25
Markíza 22.40
TV DAJTO 20.15




Ukázka
02:24



Tohle město není pro mladý.
Celoživotní přátelé se na stará kolena rozhodnou zapomenout na svá stará kolena, a ve jménu slavných společných mejdanů to ještě jednou roztočit. Jeden z nich, zapřisáhlý starý mládenec chystá překvapivou svatbu a to je ideální příležitost. Cíl? Jak jinak. Las Vegas. V Brooklynu znali tuhle čtyřku kamarádů všichni, život je ale nakonec zavál každého jinam. Jeden je sám v Brooklynu, druhý se svou ženou na Floridě, třetí žije v Jersey se synem.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Všichni jednou zestárneme, ale pokud naše duše zůstane mladá a plná energie, radost ze života tím nepoleví. Báječná komedie s důchodci v podání známých herců pobaví svoji mentalitou, hláškami a humornými situacemi. Starší diváky povzbudí, mladé roztrpčí. I zde platí, že láska kvete v každém věku a tak ani city nejsou vynechány. Las Vegas a kamarádi od dětských let na jednom ohromném mejdanu. Sice už to není co bývalo, ale velmi rychle se přizpůsobí a vše si s plným elánem užijí. Nejede o bláznivou či situační komedii, takže vše z děje tak nějak vyplyne. A tak jakoby snímek tímto příběhem naznačil, že ve stáří rozhodně život nekončí.
Všechny komentáře k filmu 28+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Frajeři ve Vegas

Celoživotní přátelé se na stará kolena rozhodnou zapomenout na svá stará kolena, a ve jménu slavných společných mejdanů to ještě jednou roztočit. Jeden z nich, zapřisáhlý starý mládenec chystá překvapivou svatbu a to je ideální příležitost. Cíl? Jak jinak. Las Vegas. V Brooklynu znali tuhle čtyřku kamarádů všichni, život je ale nakonec zavál každého jinam. Jeden je sám v Brooklynu, druhý se svou ženou na Floridě, třetí žije v Jersey se synem. Z ospalosti je vytrhne až telefonát toho čtvrtého, bohatého právníka z Malibu, který jim oznámí, že konečně požádal svoji o polovinu mladší přítelkyni o ruku. Je rozhodnuto, potkají se v Las Vegas a bude to rozlučka se svobodou, jak se sluší a patří. Jakmile ale dorazí na místo, zjišťují, že tohle už není Vegas, jak ho znali. Město se ani na vteřinu nezastavilo a pravidla hry se za celá ta léta změnila. Casino Sands, kde dříve hrávali, je zavřené a ve Stripu teď vystupuje nějaká Cirque du Soleil. Příliš velké, příliš hlučné. Ale pořád je to město hříchu a to je taky hlavní důvod, proč sem přijeli. Krásná žena, postupka, drink po ruce. Čtyřka starých přátel ví, proč přijela, a začne město znovu dobývat.


O filmu

obrazek
Ze scénáře na plátno

Jaká je šance?

Freeman. De Niro. Douglas. Kline. Poprvé za svou hereckou kariéru se tito oscaroví herci, kteří za sebou mají vynikající výkony v nezapomenutelných rolích, sešli u natáčení zábavné komedie, která je duchaplným a srdceryvným pohledem na přátelství.

„Roli bych přijal, i kdyby mi poslali telefonní seznam,“ žertuje Morgan Freeman. „Víte, tu práci jsem vzal, protože jsem chtěl pracovat na něčem pěkném s ikonami svého života. Je to opravdu skvostný výběr herců… Je zajímavé, že přestože naše životy se všemožně proplétaly, nikdy jsme nespolupracovali na žádném filmu.“

„Není to jako pracovat s lidmi, které neznáte,“ dodává Robert De Niro. „Za ta léta se mezi námi vytvořily jisté vazby, známe vzájemně svou práci a to v jistých ohledech pomáhá, nemůžu říct ve kterých.“

Michael Douglas o práci s kolegy říká: „Když dáte dohromady čtyři chlapíky z brooklynské čtvrti Flatbush, kteří začnou improvizovat, je to velmi zábavné. Každý jsme jiný. Byl jsem zvědavý, jak to bude fungovat. Nakonec jsme se skvěle doplňovali.“

Kevin Kline byl nabídkou pracovat s kolegy potěšen. „Bylo úžasné pracovat s herci, jejichž práci léta obdivujete. S čím lepšími herci spolupracujete, tím lepší jste i vy.“ Kline současně uvítal příležitost podílet se na filmu o přátelství.

„Líbilo se mi, jakým způsobem scénář pojednává o jejich přátelství, nejen o jeho kladech a výhodách, ale i o jeho podmínkách a ceně. Bezvýhradně se podporují, ale současně se upozorňují na své omyly. To často vyžaduje skutečnou odvahu.“

„Podle mě je to zábavný a dojemný příběh,“ říká producent Laurence Mark, „a Dan Fogelman je výjimečný scénárista, který dokáže spojit zábavnou a dojemnou rovinu do jednoho. Danovy postavy se vydávají na cestu, která je místy spíš bolestná než humorná, a hodně komičnosti spočívá právě v tom, že tato cesta je skutečná a hodnověrná.“

Fogelman napsal Last Vegas asi před šesti lety. „Odjakživa mám rád komedie o přátelství a napadlo mě, co kdyby se staromládenecký tah stal elixírem, který by oživil jedno celoživotní přátelství? To byl hlavní impuls. Příběh začal získávat jasnější obrysy, když jsem psal jednu z prvních scén, v níž si Billy, Sam a Archie volají,“ vzpomíná Fogelman. „Myslím, že mezi přáteli existují vztahy, které se nemění. Jako mladí si najdeme svou partu a svou roli v ní. I když zestárneme a máme rodiny, tak při každém setkání tíhneme ke stejným návykům, chování a rolím. Říkal jsem si, že by mohlo být zajímavé zjistit, co se stane, když se parta starších chlapíků znovu sejde a začne se znovu pasovat do rolí z doby, kdy byli o hodně mladší.“

Než napsal scénář, jel Folgeman do Las Vegas. „Za život jsem se zúčastnil spousty rozluček se svobodou, ale nikdy dřív jsem tam nejel sám, netoulal se sám po kasinech, nechodil sám v pět hodin na večeři, nehrál sám. Byl jsem za podivína, který s sebou všude nosí notepad a poznamenává si všechny šílenosti, které vidí.“

Cestu zorganizoval nedlouho po smrti své matky. „Předtím jsem nějaký čas truchlil v Los Angeles a upřímně řečeno jsem byl velmi sklíčený,“ říká. „V jedné chvíli jsem si řekl: Měl bych napsat další film. Sedl jsem do auta a jel na průzkum do Las Vegas. Za celé dva týdny jsem málokdy neměl v ruce blackjack. Nikdy předtím jsem neměl tak šťastnou ruku. Říkal jsem si, že a) s tím má co dočinění moje matka, nebo b) je to slibný start Last Vegas. Tak či onak jsem odjížděl z Las Vegas o 17 tisíc dolarů těžší a s konceptem filmu, z něhož se nakonec vyvrbil film Last Vegas.“

Producentka Amy Baerová, bývalá výkonná producentka, říká, že od té doby, kdy pracovala na filmu Sonic Pictures Lepší pozdě nežli později, chtěla natočit film pro silné ročníky narozené v době populační exploze po 2. světové válce. „Zaznamenala jsem narůstající zájem o filmy pro diváky, kteří byli do té doby přehlíženi,“ říká.

<>Obrázek nenalezen<> „Přibližně v té stejné době přišel Dan Fogelman s příběhem, který mě uchvátil. Byl nejen vtipný, ale i dojemný a založený na realitě, s níž se mohli dospělí diváci ztotožnit. Vypráví o čtyřech chlapících, kteří se po dlouhé době sejdou a připomenou si, proč si jsou celý život tak blízcí a kým v životě jsou. A nepodbízí se ani jim ani jejich věkové skupině.“

K projektu se záhy přidal režisér Jon Turteltaub. I on viděl v příběhu Last Vegas poznávání emocionální hloubky komedie pro dospělého diváka. „Můžete natočit komedii o ničem. Stejně tak můžete natočit drama postrádající zábavu, elán a komičnost,“ říká Turteltaub. „Jedno bez druhého nemá smysl. Není-li ve filmu obojí, jsem zklamaný. Nejsou-li postavy, jejich problémy a bolesti skutečné, pak vtipy nefungují a působí to celé velmi uměle. Tento příběh zahrnuje obojí.“

„K vykřesání dramatu potřebujete nejdřív komedii.“ Baerová souhlasí: „Kdyby se příběh ubíral jen jedním směrem, byl by buď příliš patetický, nebo absurdní a na cílové diváky by působil nevěrohodně. Bylo důležité, aby působil skutečně a pracoval se skutečnými emocemi a duševními rozpoloženími blízké zmíněné generaci. Je to generace, která se ve stáří nikam v tichosti neuklidí. Je to první generace, která bude v pětaosmdesáti dál skákat z letadla a v sedmdesáti se potřetí ženit či vdávat.“

„Vždy bojoval s tím, že by se lidé měli chovat podle svého věku,“ říká Turteltaub. „Je pravda, že přijde čas, kdy je třeba dospět a kdy jisté chování začne být trapné. Na druhou stranu existují radosti a zvyky, kterých bychom se nikdy neměli vzdát. Klíčem ke skutečné dospělosti spočívá v tom uvědomit si ten rozdíl. A to není lehké.“

Když se s postavami seznámíme, je Sam je v předčasném důchodu na Floridě, Archie žije s přehnaně starostlivým synem v New Jersey a Paddy truchlí nad ztrátou ženy ve svém brooklynském bytě. Z mizérie je vytrhne překvapivý telefonát od Billyho, bohatého právníka z Malibu, který jim oznámí, že konečně požádal svou přítelkyni o ruku. Rozhodnou se, že se potkají v Las Vegas. A tak se zrodí rozlučka se svobodou.

Jakmile však „čtveřice z Flatbush“ dorazí do města, je zřejmé, že to není Vegas jejich mládí. „V komedii je často těžké určit, kdo je protivník, a často tam žádný protivník není. V tomto případě,“ říká Turteltaub, „je protivníkem samotné Las Vegas. Čtveřice tam přijede s určitou představou, ale Vegas se od doby jejich mládí hodně změnilo. Velké. Hlučné. Živé. Mladé. Takové je dnešní Vegas. Las Vegas se přeměnilo na město pro mladé. Přijedou tam a cítí se jako ryba na suchu. Na poušti, doslova. A když vidíte rybu na suchu, chcete, aby byla neohrožená a vynalézavá, přejete si, aby se do toho obula a zvládla to. Není to tím, že by se změnili oni, ale že změnili věci kolem sebe.“

„Hodně komičnosti se odvíjí od toho, že čtveřice si pamatuje Vegas z dřívějška a je vyvedena z míry tím, co objeví,“ říká Mark. „Nakonec si uvědomí, že si to mohou užít po svém a začnou město znovu dobývat.“

Douglas je přesvědčen, že všechny postavy jsou hodnověrné nezávisle na jejich věku. „Moje postava je šarmantní a přezíravý chlapík, který nikdy nedospěl. Je úspěšný právník, který si celý život užívá a nedělá si starosti s tím, že by se měl oženit. Smrt jeho společníka ho probere,“ říká Douglas. „Uvědomí si, že je smrtelný a rozhodne se požádat svou přítelkyni o ruku. V mládí měl zlomené srdce, a proto byl poněkud ostýchavý a nechtěl se vázat.“

Billy nikdy nechtěl dospět a Paddy zase nechce vytáhnout paty z domu. De Niro popisuje Paddyho jako muže v důchodu, který je „neurotický, neklidný a odmítá vytáhnout paty z domu. Je tak trochu bručoun. A pak ho jeho přátele namontují do toho, že jede do Vegas kvůli Billymu (na nějž nadává).“

Archie nehodlá dopustit, aby Paddy propásl příležitost, která může změnit jejich život - především pak ten jeho. Freeman vysvětluje: „Moje postava penzista, který žije se synem, snachou a vnučkou v New Jersey. Prodělal mozkovou příhodu, takže jeho syn se k němu začal chovat despoticky. Ze strachu, že by si mohl přivodit další mrtvici, ho nenechá nic dělat. Jeho děti se ujímají kontroly nad jeho životem, jako to dělají mnohé děti, protože mají za to, že mohou své rodiče ovládat a říkat jim, co mají dělat. V jednom momentu se tomu vzepřete. Uděláte, co je nutné. Uděláte, co by udělal každý pořádný rodič. Takže když se naskytne příležitost si užít, udělá Archie, co je nutné. Zmizí.“

„Poprvé po mnoha letech je Archie svobodný,“ říká Mark. „Vychutnává si nově nabytou svobodu a nakonec se rozhodne, že si v Las Vegas naplno užije každý okamžik.“ Na Archieho se lepí ženy a několikrát v řadě vyhraje v blackjacku. Výhru promění v ten nejlepší svatební dar, který spolu s Paddym a Samem mohou Billymu dát oplátkou za štědrost, kterou jim Billy celá léta projevoval.

A pak je tu Sam. Kline říká, že Samovi v Las Vegas dojde, že je vlastně šťastně ženatý. „Odešel předčasně do důchodu. Nudí se. Cítí potřebu se bavit, omladit, znovu oživit stará přátelství. „ „Jeho manželství ztratilo jiskru,“ říká Mark. „Jeho žena mu dovolí se odvázat a on zjistí, co pro něj jeho manželství skutečně znamená a jak vysoce si cení vztahu se svou ženou.“

Podle Turteltauba nejsou hodnověrní jen mužští hrdinové. Ještě je tu Diana, zpěvačka, kterou čtveřice potká po příjezdu do Vegas a kterou hraje držitelka Oscara Mary Steenburgenová.

„Diana má v sobě něco upřímného,“ říká Turteltaub. „Je to žena, která mluví otevřeně o svém věku a o svém utrpení. Říká: Jsem rozvedená. Žiju sama. Nudím se. Ale zpívám a miluju svůj život.“ Steenburgenová podrobněji popisuje svou postavu: „Diana je daňová právnička z Atlanty, která se cítí osaměle. Po nepovedeném manželství sama vychovala dceru, která dospěla a odstěhovala se. Nyní si klade otázku: Co uděláš se zbytkem svého života? A pak si vzpomene na svůj sen z mládí. Není možná ta nejlepší zpěvačka, ale dostatečně dobrá na to, aby zpívala v malém loungi ve Vegas, kde ji nikdo skutečně neposlouchá, ale kde se může vyzpívat ze svého trápení.“

obrazek
„Je divné začít na stará kolena dělat nové věci, ale současně je to něco, co je mou nedílnou součástí,“ dodává Steenburgenová. „Jsem v hudební branži nováček (Steenburgenová je také písničkářka). Myslím, že život má druhé, třetí, čtvrté, páté, šesté jednání. Má tolik jednání, na kolik si sami troufáte.“

Diana je přitahována k Paddymu i konfliktnímu Billymu. Z Paddyho „cítí, že je osamělý a že váhá, jestli má žít, nebo to vzdát. Líbí se jí, dodává mu odvahu,“ říká Steenburgenová. V případě Billyho si uvědomuje, že si a) bere třicetiletou ženu, což je trochu odrazující, a b) je v hloubi duše zatvrzelý starý mládenec a ve skutečnosti se nechce se ženit ani usadit. Navzdory tomu všemu, navzdory všem rozumným důvodům, proč někoho nemít rád, se jí líbí.“

„Při obsazování filmu jsme se rozhodně neřídili žádnou smlouvou, v níž by stálo: Pouze držitelé Oscara,“ říká Mark, „ale nakonec jsme skončili s pěti oscarovými herci v hlavních rolích.“ Zmíněné herce přivedl ke skromnému nízkorozpočtovému filmu Fogelmanův scénář, možnost spolupracovat a Turteltaub v roli režiséra.

„Kdyby šlo jen o přihlouplý zábavný film,“ říká Turteltaub, „tak bych takové obsazení nepotřeboval. Mohli jsme obsadit přihlouplé legrační herce. Tito herci dodali postavám potřebnou hloubku. Ve filmu se děje spousta různých věcí. Je to film o přátelství, o lásce a o tom, že v žádném věku není pozdě na to začít žít.“

Mark říká, že všichni herci byli pro své role ideální: „Michael je dokonalý Billy. Je živý a energický a ochotný ukázat svou zranitelnost. Shodou okolností je výborný producent a tím pádem spolehlivý týmový lídr. Jinými slovy je dobré ho mít na kterémkoliv natáčení.“

„Robert De Niro byla naše první volba do role Paddyho, protože je brilantní komediální herec a navíc vždy dodá roli emocionální hloubku. V případě Paddyho to bylo třeba.“ „Morgan výborně vyjádřil Archieho šlechetného, nefalšovaného a dojemného ducha,“ říká Mark. „Momenty, v nichž se odváže - kupříkladu na tanečním parketu - jsou jedny z nejlepších v celém filmu.“

„Do role Sama jsme potřebovali obsadit herce, který roli dodá na váženosti a současně má vzezření komediální postavy,“ říká Marks. „Kevin Kline obě tyto podmínky splňuje a když dostane příležitost, dokáže udělat zábavným úplně všechno.“

A Diana? „Postavu Diany bylo nejobtížnější obsadit, protože je velmi všestranná,“ říká Turteltaub. „To, jak na muže reaguje, prozradí divákům mnohé o tom, jací jsou. To, co v nich probudí, nám o nich řekne víc. Potřebovali jsme herečku, která má schopnost věci odkrývat. Mámit. Mary Steenburgenová je přesně ten typ srdečné, půvabné ženy, které se muži svěřují. Ničím je neodrazuje. Nenahání jim strach. Má v sobě něco svůdného. Potřebovali jsme ženu, která bude dominantní, která bude dostatečně zranitelná, aby v mužích vyvolala emoce, ale která přitom se dvěma z nich bude umět hrát skutečný vzrušující milostný trojúhelník. A bude umět zpívat. Spousta lidí říká: Jasně, že umím zpívat, ale ve skutečnosti zpívat neumějí. Mary zpívat umí.“

„Nejenže umí zpívat,“ dodává Mark. „Má smlouvu s nahrávacím studiem Universal, píše vlastní písně. Jednu z nich jsme použili ve filmu.“ Steenburgenová napsala s Jeremym Spillmanem a Jaredem Crumpem jazzovou písničku, kterou ve filmu sama zpívá. Jmenuje se „A Cup of Trouble“. Hrát s Douglasem bylo pro Steenburgenovou jako „hrát s hedvábím, je jako hedvábí, víte? Je na něm něco starosvětského, připomíná mi tím Sinatru, Freda Astaira a jim podobné. Je nenucený a krásný a věříte mu každé slovo.“

A De Niro? „V úplně první scéně, kterou jsem točila, jsem držela v ruce šálek kávy, seděla jsem na lavičce v parku a povídala jsem si s Bobbym De Nirem. Když se podíváte pozorně, nejspíš uvidíte, že se mi třese ruka. Ale když mu hledíte do očí a hrajete s ním, říkáte si: Tak proto jsi Bobby De Niro. Chápu, proč ty jsi ty. Jste bezprostřední a jdete do hloubky, protože on jde do hloubky. Nemáte jinou možnost než nechat pravdu (scény s ním), aby vás ovládla. Protože on jednoduše říká pravdu. Je to skvělé.“

Kline „jakoby vystoupil přímo z Dickense. Zbožňuju Kevina Klina. Je to skutečný herec. Svou práci miluje.“ S Freemanem „neustále očekáváte, co se stane. Je rozkošný. Všechno je úžasnější jen díky jeho přítomnosti. Na setu si neustále prozpěvuje.“

O sobě a svých kolezích říká: „Víte, co je skvělé na tom být hercem v našem věku? Nejste dost hloupí na to, abyste tam seděli a celou dobu mysleli na to, jaká bude vaše další práce a na podobné nesmysly, na které jsme mysleli, když nám bylo dvacet, třicet nebo čtyřicet. Sedíte tam a říkáte si: Mám zatracené štěstí, že tady můžu být. To mě baví. Pořádně si to v téhle skvělé společnosti užiju. To si říkáte v našem věku. A právě to je na tom skvělé.“

Fogelman nikdy nedoufal, že se jeho postavám dostane tolik talentu: „Pár dní před začátkem natáčení jsme měli v Las Vegas první čtení scénáře. Vzpomínám si, že jsem přišel do místnosti a uviděl na stole cedulky se jmény Michaela Douglase, Roberta De Nira, Morgana Freemana, Kevina Klina, Mary Steenburgenové, Jona Turteltauba, producentů a svým. Byl to zvláštní pocit. Myslel jsem, že budu tři hodiny v kuse zvracet.“

„K tomu, aby herci mohli hrát celoživotní přátele, je zapotřebí, aby spolu dobře vycházeli a měli pocit sounáležitosti,“ říká Mark. „Těmto hereckým profesionálům trvalo dvě hodiny společně strávené na setu, aby se z nich stali staří nejlepší přátelé.“ Turteltaub byl obsazením nadšený, přestože to podle jeho slov mělo jednu nevýhodu: „Nejtěžší bylo překonat obavu, že budu ta nejméně úžasná osoba na setu!“

obrazek
Zbývající obsazení

Herci ve vedlejších rolích pomohli zvýraznit charakter hlavních postav. Romany Malco hraje zaměstnance hotelu, který má na starost VIP hosty. Když nepřijede slavný rapper 50 Cent, „hodí mu na krk čtyři hňupy, kteří jsou zrovna ve Vegas, a jeho víkend je v háji. Na jeho konci ale si uvědomí, že si to užil mnohem víc než by býval s kýmkoliv jiným,“ říká Turteltaub. „Posloužil nám jako jediný jasný hlas, který říká: Nehodíte se sem. Nepatříte sem. Dostávají se do situací, které vypovídají o tom, že tam nepatří, ale nikdo to neřekne nahlas. On ano. Lonnie je jediný, kdo nad jejich věkem valí oči.“

On je ten, „kdo se staral o saúdskoarabského prince a kdo očekává 50 Centa,“ říká Malco. „Je to snob.“ Ale večírek změní jeho přístup a čtveřice z Flatbush „mu otevře oči a přiměje ho si uvědomit, že pojem VIP se nemusí nutně vztahovat jen na popové hvězdy. Někdy to může být člověk s jistou dávkou morální zásadovosti a výsadou dlouhého života, který se umí s ostatními podělit o své životní zkušenosti.“

Lonnie se, stejně jako jeho noví klienti, musí vypořádat s Deanem. Dean je nesnesitelný „fracek, který si myslí, že po něm ženy šílí, ale není to tak. Jerry vůbec nevypadá jako v seriálu Vincentův svět, ale roli přerostlého fracka zvládl brilantně,“ pochvaluje si Turteltaub. „Řekl, že jediné, co chce, je dostat pěstí od Roberta De Nira, aby tomu mohl věnovat jednu kapitolu svých pamětí.“

Dojde k tomu poté, co čtveřici napadne v klubu. „A přijde a jednu mi vrazí. Bylo to skvělé. Přesně, jak jsem si to představoval. A myslím to smrtelně vážně. Byl to nezapomenutelný okamžik mé kariéry,“ říká Ferrara.

Lonnie přesvědčí Deana, že čtveřice pracuje pro gang z východního pobřeží a z nesnesitelného blba se rázem stane jejich poskok. V rámci této přeměny a díky jejich pomoci získá sebevědomí a stane se lepším člověkem.

„Jednou z nesnadných stránek role bylo, že Jerry musel hrát vegaského pitomce, týpka, s nímž sedíte za blackjackovým stolem a říkáte si: Tohle je ten chlápek, kterého všichni nenávidí. Přijel do Vegas a myslí si, bůhví jak není důležitý,“ říká Tutreltaub. „Když ho skutečně nenávidíte, nebude to fungovat, protože na konci filmu ho musíte mít rádi. Nikdy nemůžete skutečně nenávidět Jerryho Ferraru. Má v sobě něco z typického vegaského chlápka, ale ve své je milý.“

Dvě z nejvýstřednějších postav, na které čtveřice narazí, jsou drag queen Maurice, jehož hraje Roger Bart a Red Foo, který doručí Paddymu balík s překvapením, když čtveřice hodnotí soutěží v bikinách. Maurice, šťastně ženatý heterosexuál, který se stylizuje se do Madonny, překvapí Sama v hotelovém baru. „(Naše postavy) se stanou přáteli,“ říká Bart.

Největší překvapení připraví všem rapper a DJ Red Foo, který vystupuje v bazéně stylem, který nenechává příliš prostoru pro představivost. „Turteltaub je skvělý. Dal improvizaci prostor a film díky ní hodně získal,“ říká Red Foo.

Ze flatbushské čtveřice se stává pětice

„Jon Turteltaub je jedním z nich. V mnoha ohledech je pátý, z nich,“ říká Mark. Mark potkal Turteltauba, když byl producentem v Disney a Turteltaub režíroval filmy Kokosy na sněhu a Zatímco jsi spal. Třebaže později zaznamenal Turteltaub větší úspěch s velkorozpočtovými akčními snímky, podle Marka je „je tento film v mnoha ohledech víc dílem Jona Turteltauba než jeho nedávné práce. Bylo mi potěšením nabídnout mu, aby se vrátil ke svým začátkům.“

Baerová, která také zná Turteltauba řadu let, souhlasí. Popisuje ho jako „čtyřicátníka, který působí dojmem sedmdesátníka. Je to mladý starý muž. Milý, zábavný a citlivý, dokáže vás rozesmát k pláči. Je jedním z nich. Tento film ve skutečnosti vypráví o tom, kdo je Jon jako umělec a člověk.“

Turteltaub připouští, že pokud by tam byla pátá postava, měl by pro roli ideální věk. „Jsem starý Žid od čtyřiadvaceti,“ říká. „Máme to v rodině. Pocházím z velmi tradiční staromódní rodiny, kde je židovský humor na denním pořádku. A to je svět - stejně jako byl Mel Brooks starý Žid, už když byl mladý Žid, nebo Woody Allen nebo Rob Reiner nebo Billy Crystal -, v němž se cítím dobře. Ale v Hollywoodu je vaším cílem hrát o deset, patnáct let mladší postavy. V Hollywoodu je stáří největším postrachem. A tento film je o tom, jak stáří přijmout. Hrát svůj věk. Být sám sebou. Tito herci to přijali. Přitom jdou s dobou a jsou svým způsobem mladší a zábavnější, než jsem já. To já jsem ten starý trouba, který jim neustále říkal, aby se stejně jako já snažili působit starší.“

„Rozuměl jim, ale jako režisér byl současně velmi pohodový, vstřícný. Vedl si výborně,“ říká De Niro. „Přemýšlí nahlas a to je dobré. Zasvěcuje vás do svých úvah.“ Kline říká: „Moc rád bych o něm řekl něco urážlivého, ponižujícího, ale právě setkání s Jonem Turteltaubem mě přimělo roli přijmout. Je živý, okouzlující, bystrý a zábavný. Celé natáčení bylo veselé, pozitivní a zábavné a hodně jsme se při něm nasmáli. Hodně spolupracuje, vítá vklad a nápady herců.“

„A je vtipný,“ dodává Kline. „Herci se snaží být vtipní a nakonec se ukáže, že režisér je mnohem vtipnější než oni a to svým způsobem zvedá laťku.“ Douglasovi přišlo zábavné, jak se Turteltaub vyrovnává s tlakem. „Je to přesně ta neurotická snaha hledat humor v každé situaci,“ říká.

„Den za dnem jsem ho sledoval a pořád všechno kazil! To myslíš vážně?“ Freeman se směje, když na to vzpomíná. „Jonův smysl pro humor podle mě nemá u režisérů obdoby. Jsem mu vděčný za to, že mi roli dal. Mám Jona rád. Vedl si výborně.“

Pode Fogelmana bylo klíčové, že Turteltaub věděl, co obnáší natočit vyváženou komedii. „Jon je jedním z mála režisérů, kteří nejen vědí, v čem se skrývá vtip, ale je sám vtipný. Je vážně někdo. Především je to filmař, což je hlavní důvod, proč film nejenže nepostrádá humor, ale současně skvěle vypadá a má duši. Nevrhl se na něj jen jako na komedii, vytkl si za cíl natočit skutečný film o něčem a to se mu také podařilo.“

obrazek
Co se stane ve Vegas, zůstane ve Vegas a pak se přesune do Atlanty.

„Největší výzvou natáčení v Las Vegas bylo najít nový pohled na město, které všichni vídají tak často,“ říká Mark. Od samého začátku plánování scén bylo zřejmé, že je nezbytné točit exteriéry (a některé interiéry) přímo v Las Vegas. Dva týdny se natáčelo na řadě míst ve Vegas včetně kasina Stratosphere, muzea neonových nápisů, naproti kasinům The Mirage a Bellagio (přímo na Stripu), na Fremont Street, v kasinu Binion’s, na Mezinárodním letišti McCarran a v resortu a kasinu ARIA.

Filmový architekt David J. Bomba měl úkol vytvořit nový obraz Las Vegas po celou dobu na paměti. Jako příklad snahy o zachycení klasického Vegas v juxtapozici s tím současným zmiňuje Mark scénu, v níž Douglas a Steenburgenová procházejí muzeem starých vegaských nápisů. „Davidova práce je originální a neotřelá. Současně se mu podařilo použít slavné neonové barvy města zajímavým způsobem.“

A pak je tu jízda na horské dráze v hotelu Stratosphere - dechberoucí pohled na Vegas a scéna, kterou by její hlavní aktéři bývali milerádi vypustili. „Byl to první natáčecí den,“ vzpomíná Mark. „Jon vzal Mary a Michaela na projížďku víkend předtím, aby věděli, co je čeká. Byly ještě trochu zkoprnělí, ale přesto do toho šli.“ Tak nějak.

„Celou dobu jsem trpěla,“ říká Steenburgenová. „Nebudu tvrdit, že jsem si to užila nebo že jsem byla statečná nebo že jsem se to nesnažila ukončit. Snažila. Foukal vítr o rychlosti padesát kilometrů v hodině. Michael a já jsme šli na horskou dráhu den před natáčením, abychom zjistili, jestli neumřeme na infarkt! No… Chtěli jsme zjistit, jestli to celé nemůžeme zastavit. On byl statečnější než já a to jsem celkem odvážná. Byla to jedna z nejhorších hodin v mém životě. Nejsem na sebe hrdá. Pokusila jsem se vyvolat povstání.“

A Douglas? „Strastiplné. Byl to můj nejhorší zážitek,“ říká Douglas. „Vysvětlím vám to. Když jdete na tuto horskou dráhu, nevíte, o co jde, co vás čeká. Pochopitelně chtěli, abychom seděli v první řadě. Jste nahoře, ve výšce tří set metrů, fouká vítr a vy vidíte dál, než jste kdy v životě chtěli. A pak začnete stoupat. Trať vede přes okraj budovy, kolem nic a najednou… Pád. Tři sta metrů vysoko ve vzduchu a vy padáte dolů. Takhle! To se rozumí, oni měli svůj záběr a my jsme byli šťastní, že odtamtud můžeme vypadnout. Vrátil jsem se domů jako naprostý hrdina - můj syn kasino Stratosphere zná. Nemohl uvěřit, že jsem to udělal.“

Základnou produkce byl resort ARIA. ARIA a jeho mateřská společnost MGM Resorts International byly hlavními partnery a resort ARIA sloužil jako hlavní lokace, kde hrdinové bydlí a baví se. Bomba: „Resort ARIA je součástí komplexu CityCenter, nejnovější části Vegas, a vyniká v něm. Je novou entitou, která nabízí přidanou eleganci. Nabízí zmodernizovaný pohled na dnešní Vegas.“

Exteriéry se točily v hotelu, včetně scén v bazénu resortu ARIA. Interiéry resortu ARIA, včetně střešního apartmá pro VIP hosty Sky Suite, kaple a hotelového nightclub Haze byly později znovu vytvořeny v Atlantě. Štáb úzce spolupracoval s týmem resortu ARIA, aby napodobeniny byly přesné. Resort ARIA mimo jiné poskytl projekční plány a bezprecedentní svolení fotit interiéry a exteriéry objektu, aby napodobeniny v Atlantě byly autentické. Ve filmu se objevují účinkující show Zarkana společnosti Cirque du Soleil, blackjackového dealera v klíčové scéně filmu (v níž Archie vyhrává) hraje skutečný blackjackový dealer kasina ARIA a resort ARIA povolil produkci používat v Las Vegas i v Atlantě uniformy jeho zaměstnanců, aby byla zachována autenticita.

„Jak vytvoříte napodobeninu natolik specifického místa, jako je Las Vegas? Především nebudete točit exteriéry v Atlantě. Velikost a rozměr a prostor Las Vegas musíte točit v Las Vegas,“ říká Turteltaub. „Hotelový pokoj nemůže být jen tak ledajaký hotelový pokoj. Musí to být TEN hotelový pokoj, protože jste ve Vegas. Takže jsme museli vytvořit takový hotelový pokoj, o jakém všichni sní a ve kterém chtějí bydlet a o kterém si myslí, že v něm všichni bydlí, když jsou ve Vegas. Největší kompliment, kterého se podle mého filmovému architektovi dostalo, přišel poté, co postavil scénu představující apartmá (v resortu ARIA), v němž bydleli hlavní hrdinové, a David, střihač, se divil, jak jsme mohli scénu natáčet ve skutečném apartmánu v Las Vegas, když už jsme tou dobou byli v Atlantě. Střihač byl zmatený. Když to nepozná on, nepoznají to ani diváci.“

obrazek
Střešní apartmá hotelu ARIA Sky Suite „byl úchvatný,“ říká Bomba. „Jedna stěna měla patnáct metrů. Vytvořili jsme kulisy nočního města, něco jako velké billboardy, a ty jsme dali vně oken (napodobeniny hotelu ARIA v Atlantě). Znázorňovaly výhledy, které byste viděli v noci z apartmá v Las Vegas. Přidali jsme různá osvětlení, aby to budilo správný dojem a nebylo nic poznat. Snímky byly pořízeny ze čtyřicátého patra a zabírají část třpytícího se Las Vegas. Jsou velmi působivé. Aria je krásný elegantní resort a vytvořit napodobeninu jeho apartmá nebyla žádná hračka. V resortu ARIA jsme také pořídili několik snímků bazénu. Předtím už jsme ho natočily, ale vyfotili jsme ho jinak.“

„Bomba odvedl skvělou práci, trefil nejen celkovou atmosféru a okázalost Vegas, ale i specifické znaky hotelu ARIA,“ říká Turteltaub. Atlanta se stala útočištěm i pro Billyho luxusní dům v Malibu (Bomba: „Plážový dům, který jsme našli uprostřed města.“), posloužila jako brooklynské pozadí pro retrospektivní scénu na začátku filmu (Bomba: „Scéna z brooklynské ulice se ukázala být největší překážkou, protože jsme museli dát něco do kupy během dvou dnů, takže jsme přetvořili půlku bloku v Atlantě, aby vypadal jako Brooklyn v padesátých letech) a byla základnou pro vytvoření nightclubu Haze, kasina Deuce Lounge, Binions Lounge a kaple resortu ARIA. Vysazení Kevina Klina na floridském letišti se natáčelo v atlantském kongresovém centru.

Stejně jako bylo nutné věnovat pozornost detailu při vytváření vegaských lokací, bylo nutné vytvořit čtyři odlišné hrdiny: „Každá postava má svůj vlastní svět a své problémy (na začátku filmu),“ říká Turteltaub. „Sam žije obklopen lidmi, kteří jsou starší než on, a sám se chová, jako by byl starší. Proto jsme ho představili v bazénu v centru pro seniory. V případě Archieho bylo klíčové vytvořit domov, který je sice hezký, ale když v něm Archie zůstane sám, působí prázdným dojmem. Trik, jak vytvořit Paddyho svět, spočíval v tom vytvořit domov pro jeho ženu Sophie a potom ji z něj odstranit. To znamenalo, že David musel bytu dodat ženský dotek a naplnit ho harampádím a obrázky, které ji připomínají. V případě Billyho to byla naopak absence harampádí, která ukazovala, že žije výhradně přítomností.“

Co se týče práce s talentem, Bomba říká, že obzvlášť Freemana a De Nira „zajímalo, kde sedí (v úvodních scénách) a co je vedle nich (jako rozšíření nebo vyjádření světa jejich postav).“ „Všichni byli velkorysí. Nestalo se, že by někdo z nich přišel do místnosti a převzal velení. Skvěle spolupracovali,“ říká Bomba.

„Moje nejoblíbenější část je vždycky výzkum, proces tvorby a naděje na konci dne, že to, co jsme vytvořili, vyvolá u diváků citovou reakci,“ dodává. „Nikdy však nechci, aby výprava pohltila scénu, protože má být příběhu oporou, ne ho předčit. Vždy jde o to pomoci nasměrovat příběh tam, kde ho režisér chce mít, blíž světu, který se snaží vyjádřit. Na Jonovi je skvělé, že má jasno v tom, co chce, a vždy vytvoří dobré zázemí pro tvůrčí práci. Je skvělé s ním pracovat.“ Pro režiséra bylo natáčení filmu Last Vegas svým způsobem přerod.

„Když pracujete s omezenými zdroji, musíte jako režisér přesně vědět, co chcete. Ze všeho nejvíc jsem si užíval rychlost, jakou jsme museli pracovat. Potřebovali jsme se pohnout velmi rychle, proto jsem byl nucen soustředit se jen na to nejdůležitější a nemohl jsem trávit příliš času věcmi, které by mohly být důležité. Když natáčíte akční velkofilm, dívají se vám přes rameno spousty lidí, kteří se ujišťují, že plníte jejich očekávání, takže strávíte moře času a peněz tím, že děláte spokojenými jiné lidi. V případě filmů, jako je tento, jsem musel uspokojit jen svůj vlastní pocit, jestli točíme dobrý film nebo ne.“

Odpovědi na otázky týkající se hereckých výkonů, našel Turteltaub ve střižně. „Rozdíl mezi tím, když se díváte na filmový záznam, a tím, když se díváte na to, co děláte naživo (na setu), spočívá v tom, že ve střižně si uvědomíte, co je to filmová hvězda. Vidíte sílu něčeho nevyřčeného, nedefinovatelného, díky čemuž působí herci na plátně mimořádně,“ vysvětluje. „Takže teprve když film stříháte a díváte se na něj, vidíte, jak moc jsou dobří. Vidíte detaily… Jiskru, které si na setu nemusíte nutně všimnout. Pravdou je, že bylo těžké určit, co vystřihnout. Nejraději byste je tam měli neustále všechny čtyři a to nejde. Někdy tam můžete nechat jen jednoho, jindy druhého. A je těžké najít odpověď na otázku: Jak mám ukázat tohle? To je vážně dobré, jenže to v tu chvíli nepotřebujete, takže to musíte vystřihnout.“

Střihač David Rennie dobře zná Turteltaubův způsob práce. V minulosti pracoval s Turteltaubem na řadě jeho snímcích, přestože ne v roli hlavního střihače. „Potkal jsem Davida před pětadvaceti lety, když jsem pracoval na svém prvním celovečerním filmu, kde dělal pomocného střihače,“ říká Turteltaub. „Šikovných, vtipných a nadaných lidí si snadno všimnete. Od té doby jsme si blízcí a několikrát jsme spolupracovali. Známe se navzájem velmi dobře, což není pokaždé výhoda. Vždy říkám, že lidé se chovají k cizím lidem lépe, než ke svým přátelům a k David mi je velmi blízký, mizera jeden!“

Rennie říká, že protože už spolupracovali na několika filmech a jsou si blízcí, vyvinuli mezi sebou „něco jako těsnopis. Ale snažím se nemít žádné předem vytvořené představy. Vždy jde o jeho volbu. Ego do střižny nepatří. Vždy je důležité, co nejlépe slouží příběhu.“ Film se točil digitální kamery, které „jednoduše zapnete a necháte běžet, takže záznam je mnohem širší, než když točíte na film. Výhodou je, že máte víc materiálu, ale z hlediska střihače to znamená mnohem víc práce.“

obrazek
Rennie říká, že časový plán natáčení byl extrémně krátký - „pětatřicet natáčecích dnů a pětatřicet dnů jsem měl na střih, Jon točil šest až sedm stran (scénáře) denně, tomu se říká rychlost.“ Co se týče obrazové stránky snímku, Turteltaub vsadil na dovednosti kameramana Davida Henningse. „Davida jsem znal jen na základě jeho reputace a všechno, co jsem slyšel, mi říkalo: najmi ho,“ říká Turteltaub. Vedle samozřejmého požadavku, aby film dobře vypadal, jsem hledal dvě klíčové věci. Potřeboval jsem kameramana, který bude vstřícný a rychlý. Lidé si neuvědomují, že vycházet dobře s lidmi není jen společenská otázka, ale i otázka času. V případě tohoto filmu nebyl čas na spory, stěžování si nebo vodění za ručičku. Myslím, že jsme to zvládli tak rychle nejen díky Davidovým kameramanským dovednostem, ale i díky jeho bezproblémové a příjemné povaze.“

V otázce osvětlení, kamerové techniky, celkového vzhledu a nálady měl Turteltaub jasno - „herci na prvním místě. Herecké výkony na prvním místě. Postavy na prvním místě. Tím jsme se řídili. Herci jsou nejdůležitější částí natáčení,“ říká. „Pak přišlo na řadu, aby Las Vegas působilo dojmem velkého, zářivého a hrůzu nahánějícího města.“

Vedle výpravy podpořily příběh i kostýmy herců. Turteltaub, producenti ani herci nešetří chválou na „schopnost kostýmní návrhářky Dayny Pinkové najít kostýmy, které podpoří příběh“. „Herci říkají: Pomáhá mi to se do postavy vžít,“ říká Turteltaub.

Názorný příklad: Kevin Kline. Kline vypráví, jak na něj jeho kostým zapůsobil: „Přišel mi inspirující. Sam má rozhodně velmi osobitý vkus.“ Pinková říká, že vytváření doplňků pro Klinův kostým byl zlatý hřeb její práce. „Asi největší radost jsem měla, když jsme objevily čepici a brýle pro Kevinovu postavu. Vyzkoušeli jsme několik věcí, ale když se přidaly tyto dva doplňky, věděli jsme, že ho máme. Vzpomínám si, že se díval do zrcadla, a když se otočil a podíval se na mě, viděla jsem před sebou Sama. Myslím, že jsem radostí vykřikla!“

„Možná to bude znít jako snůška ezoterických slátanin,“ říká Turteltaub, „ale kostýmy mohou být mapou k příběhu postavy. Kladete si otázky typu: Kdy si asi koupil tohle? Kdy to měl naposledy na sobě? Co pro něj znamená to nosit? Kolik má oblečení? Všechny tyto zdánlivé nesmysly jsou velmi důležité, aby byl navozen dojem skutečnosti. Často musíte koupit nové oblečení a vydávat ho za staré. Jak to udělat, aby vypadalo obnošeně? Jaký je rozdíl mezi špinavým a ušpiněným, roztrženým a otrhaným? A tak podobně.“

Pinková souhlasí. Kostýmy jsou „převážně určeny tím, kým byly postavy v minulosti a kým jsou dnes. Hodně jsme o tom s Jonem mluvili, ale myslím, že mi svěřil důvěru a sám jen přidal pár třešniček na náš dort.“

Přestože to byla její první spolupráce s Turteltaubem, v minulosti pracovala s Fogelmanem na filmu Bláznivá, zatracená láska. „V minulosti jsem spolupracovala s Danem, velmi se mi líbí, jak píše. Velmi ráda také oblékám muže a mám zkušenosti ze světa pánské módy. Kombinace scénáře Dana Fogelmana a právě těchto čtyř herců byl důvod, proč jsem měla o práci zájem. Pak jsem se setkala s Jonem Turteltaubem a neexistovala možnost, že bych na filmu nespolupracovala.“

Byla to podle ní „především vzrušující zkušenost. Vyhrňte si rukávy, protože s touhle partou skvělých chlapů s tolika zkušenostmi je možné všechno. Bylo to vynikající! Nemohu si je vynachválit a bylo mi ctí, že jsem jim mohla pomoci najít cestu k jejich postavám. Docílit kýženého vzhledu postavy je vždy otázkou spolupráce a vývoje. Musím říct, že tato cesta byla jednou z nejzábavnějších v mém životě. Na hodnověrnosti často dodaly postavám drobnosti a oni byli velmi otevření mým experimentům.“

Podle Turteltauba byl její zápal nakažlivý. „V její společnosti mají všichni dobrou náladu. Opouštějí maskérnu veselí. Když se objeví na setu, všichni se rozzáří.“ Turteltaub hledal způsob, jak vyjádřit generační rozdíl, a našel ho v hudbě. „Velká část filmu se odehrává v nightclubech a na večírcích a v dnešním Vegas to znamená spousty hip-hopu a elektronické hudby. A právě tam jsme objevili kontrast,“ říká. „V tomto ohledu byl film velmi ošidný. Potřebovali jsme ten správný zvuk, styl, který by naše čtyři postarší chlapíky doprovázel.

Jenže postupem času hudba starých chlapíků přestala být zastaralá. Byly teenageři v éře rock 'n' rollu. Je obtížné ukázat generační propast, když jako děti poslouchali rock 'n' roll. Takže jsme hledali něco nadčasového, něco bluesového. (Skladatel Mark Mothersbaugh) našel způsob, jak toho docílit, totiž že každou postavu ztotožnil s jedním nástrojem. Michaela Douglase představovala kytara, De Nira klarinet atd. Je to velmi decentní, ale krásně provedené.“

Jelikož šlo o první spolupráci s Mothersbaughem, zpočátku byl Turteltaub nervózní. „Mark je rozhodně klidný člověk a já rozhodně nejsem. Ale nakonec jsme si to spolu báječně užili a komunikovali jsem spolu bez problémů.“

Pro Mothersbaugha byl film Last Vegas „skvělou příležitostí složit hudbu ke komedii, která by zahrnovala jak dojemné momenty, tak zvuky dřívějšího Vegas. Hudba, kterou jsem složil, spadá do dvou kategorií: a) orchestrální, emocionální, vyprávějící lidský příběh a b) jazzové varhany konce šedesátých, začátku sedmdesátých let ve stylu Green Onions (Booker T. a M.G.s) střihnutých Rayem Charlesem jako hlavní motiv pro čtyři hlavní protagonisty, a to jak pro jejich přátelství, tak pro jejich staromódní představu o dnešním Las Vegas. Jako hlavní inspirace mi posloužily vibrace starého Las Vegas - zvuky a styl.“ „Jon přesně věděl, jak hudbu poslouchat, měl to srovnané a uměl to vyjádřit,“ dodává Mothersbaugh. „Film byl dobře napsán, vystavěn a zahrán, to vše dohromady skladateli velmi usnadňuje práci.“

obrazek
Bude to legendární...

Zábava. Přátelství. Láska. „Zvyklosti, na kterých bychom měli lpět, radosti, kterých bychom se neměli nikdy vzdát.“ Turteltaub doufá, že tyto dojmy si diváci odnesou ze své cesty do Last Vegas.

„Aby si připomněli dobré časy,“ dodává Douglas. „Film připomene divákům důležitost jejich přátelství. Ano, je to skvělá komedie, plná srdečného humoru. Ale já vidím hlavní smysl v tom, že si připomenou přátele, které v životě měli, to, čemu všichni zůstáváme věrní.“

Co je na filmu zábavného? „Pět lidí, kteří v něm hrají, a režisér, který je dal dohromady!“ žertuje Freeman. „Je to příběh o čtyřech chlapících, kteří jsou přátelé, a dámě, do níž se všichni tak trochu zamilují. Právě ona okamžitě pozná, co skutečně mají, a vy si uvědomíte: Jasně, to je metafora pro to, co vidí i diváci. Jsou to opravdoví přátelé, kterým na sobě záleží a je to znát. V tom spočívá kouzlo filmu.“

Když De Niro poprvé viděl hotový film, viděl ho sám. Plakal. „Ale to byla chyba!“ říká. „Díval jsem se na něj bez diváků. Chci ho vidět znovu s diváky. Pracovat se všemi byl ohromný zážitek.“

Kline říká: „Postavy jsou lidé, které znáte… Nejsou to jen komediální postavy. Ve filmu jsou dojemné okamžiky, které pomohou divákům hlouběji proniknout do postav i do děje.“ Podmaní si nakonec čtveřice z Flatbush Vegas? „Dostanou ho na kolena,“ říká Kline.

Podobné filmy

Sesterstvo putovních kalhot 2
(The Sisterhood of the Traveling Pants 2) Stejně jako minulé prázdniny, musí každá ze člen...
zítra 04.00
Nova Cinema
Pan účetní opět zasahuje
(Fantozzi 2000 - la clonazione) Účetní Paolo Villaggio je na konci tisíciletí natolik vzác...
zítra 05.45
Nova Cinema
Vánoční prázdniny
(National Lampoon´s Christmas Vacation) Clark a jeho rodina chtěli připravit pro sebe a sv...
zítra 11.35
Nova
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 10. 12. 2016 Svátek má Julie
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz