Život a dílo mexické malířky Fridy Kahlo (1907-1954) inspirovaly odbornou literaturu, řadu dokumentů - a také dva celovečerní filmy. Jedinečnost životního příběhu, osobnosti i díla této ženy si o to přímo říkaly. První snímek byl natočen v Mexiku v roce 1986, americký film Frida z roku 2002, který uvede Česká televize, vznikl podle životopisného románu kunsthistoričky Hayden Herreraové, v režii Julie Taymorové a se Salmou Hayekovou v hlavní roli. Vypráví o osudu plném nepřízně, ale i lásky a vášně, a především o rozporuplné, ale nesmírně silné osobnosti a o touze po životě naplno. V dětství poznamenala Fridu obrna, v osmnácti vážná dopravní nehoda, která měla za následek celoživotní trápení - na třicet operací, bolesti, neschopnost donosit dítě. Krutou ironií právě počáteční mnohaměsíční nehybnost v sádrovém lůžku přivedla Fridu k malování. A malování ji posléze přivedlo k životnímu partnerovi, kterým byl proslulý představitel mexického muralismu, komunista a nenapravitelný záletník Diego Rivera. Oba patřili ke špičce nejen kulturních, ale i levicově orientovaných politických kruhů rozbouřeného Mexika 30. let. Trvalo však nějakou dobu, než byla extravagantní Frida objevena i jako osobitá malířka, a přestože vystavovala v New Yorku i v Paříži, doma se první výstavy dočkala až těsně před smrtí. Bouřlivý život, střety dvou silných osobností, oboustranné nevěry (v případě Fridy s muži i ženami) vedly k rozvodu. Frida dokonce prožila krátký vztah s ruským revolucionářem Lvem Trockým, který se v Mexiku ukrýval a posléze tam byl zavražděn. Nicméně silný vztah přetrval, bývalí manželé žili v těsném sousedství, Rivera Fridě pomáhal. A v době, kdy se její zdravotní stav nezvratně zhoršoval, byla závislá na morfiu a v důsledku gangrény přišla o nohu, ji znovu požádal o ruku. Kromě nabitého děje a velkých postav vyniká film i svou hudební a výtvarnou složkou. Obrazy Fridy Kahlo, v drtivé většině autoportréty, jsou ovlivněny naivismem a mexickým lidovým uměním. Spojení se surrealismem se malířka bránila a tvrdila, že nemaluje sny, ale vlastní realitu: "Namalovala jsem tolik obrazů sebe sama, protože jsem byla často osamělá, a pak, že sebe znám ze všech lidí nejlépe". Obrazy, plné barev, fantazie a emocí, jsou tak nejpřesnější výpovědí o jejím životě a zákonitě hrají ve filmu svou nezastupitelnou roli. Jak hudba, tak výtvarné kategorie pak přinesly filmu Oscary - za nejlepší hudbu (Elliot Goldenthal, v civilu manžel režisérky Taymorové) a nejlepší masky - stejně jako další ceny (Zlatý glóbus). Salma Hayeková, o jejímž ztvárnění titulní role se mluví jako o jejím životním výkonu, oscarovou nominaci neproměnila. Pro zajímavost - jako spoluproducentka filmu bojovala o tuto roli (a vůbec vznik filmu) několik let v konkurenci Jennifer Lopezové či Madonny.

Strhující životní příběh slavné extravagantní mexické malířky Fridy Kahlo se Salmou Hayek v její možná životní roli. Ve filmu, jehož existenci si krásná herečka vybojovala a nyní s ním sklízí zasloužené úspěchy.

Salma Hayeková

Narodila se 2. září 1966 v Coatzacoalcos, mexickém státě Veracruz libanonskému otci a mexické matce. Svoji hereckou kariéru nastartovala mexických telenovelách - kde se poměrně brzo prosadila a v roce 1989 získala titulní roli v seriálu Teresa . Po čase však šokovala své četné fanoušky, když se rozhodla seriál opustit a vydala se do Hollywoodu. Relativním úspěchem pak byla v roce 1993 vedlejší role ve filmu Mi vida loca, zásadnější však zřejmě byla role v televizním filmu Rychlá kola, když si ji poprvé vybral režisér Roberto Rodriguez. Ten s ní a Antoniem Banderasem natočil kultovní snímek Desperado. Poté se vrátila na chvíli do Mexika a ztvárnila roli ve filmu Callejón de los milagros. Objevila se v jednom ze Čtyř pokojů, ve filmu Jako štvaná zvěř, Od soumraku do úsvitu. Zahrála si v romantické komedii Jen blázni spěchají a mj. i ve filmu Rozchod po boku Russela Crowa. Zahrála si v kriminální komedii Řetěz bláznů, a také menší roli v oscarovém snímku Traffic - Nadvláda gangů. V roce 2001 se už plně jako producentka věnovala shánění peněz na film "Frida", který se stal její srdeční záležitostí. Do menších rolí pro něj získala i svého životního partnera Edwarda Nortona a častého partnera filmového Antonia Banderase. Kromě hlavní role (za niž byla nominovaná na Oscara) a produkce se na "Fridě" podílela i jako choreografka.