fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

85% 4679 hlasů
8.5 10 4679
akční / drama / historický, Velká Británie/USA, , 155 min., od 12 let
Gladiator
DVD od 26.9.2005 , Blu-Ray od 17.10.2011 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2000, Oskar, Mužský herecký výkon (R. Crowe), Film, Vizuální efekty (J. Nelson, N. Corbould, T. Burke, R. Harvey)
Ukázka
01:25



Velkolepá freska ze starověkého Říma.
Generál Maximus přivedl římské legie znovu ke slavnému vítězství a teď už jen čeká na ženu a syna, aby se společně mohli vrátit domů a zapomenout na válku. Smrt císaře Marka Aurelia změní nejen plány na návrat, ale i na zbytek života. Žárlivý následník trůnu Commodus vydá rozkaz k popravě generála i jeho rodiny a jen Maximovi se podaří zachránit holý život. Jako otrok je pak vycvičen pro gladiátorské hry. Úspěchy v aréně přivedou někdejšího generála zpět do Říma. Jenže teď už mu nejde jen o vítězství nad protivníkem v nelítostném boji, ale o pomstu na císaři Commodovi. Je si vědom, že existuje jen jediná síla mocnější než císařova a tou je moc římského lidu.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Neskutečný příběh, neskutečné emoce. Herecké obsazení je perfektní. Výkony stejně tak. Scénář i režie se prostě vytáhly. Možná mohla uškodit delší stopáž, ale v tomto případě ten pocit nemám...A nakonec hudba. Závěrečná scénav poli dokáže rozplakat i nejzarytější rváče a tvrďáky. I když jste šťástní jak to dopadlo, nemůžete přestat...Film, který ve vás vzbudí tak silné emoce, musí být prostě skvělý.
Všechny komentáře k filmu 89+ Napiš komentář k filmu a získej netbook nebo tablet

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Gladiátor

obrazek
Příběh římského generála Maxima začíná v zimě roku 180, kdy se v čele římských legií postaral o konečné vítězství nad germánskými kmeny. Po bitvě dorazí do ležení starý a nemocný císař Marcus Aurelius, se svými dětmi, slabošským synem Commodem a dcerou Lucillou, která byla kdysi Maximovou milenkou. Věčnými boji unavený císař požádá Maxima, aby se po jeho smrti stal protektorem Říma. Generál to však odmítne. Jediné po čem touží, je klidný život ve venkovské vile po boku manželky a syna. Když se Commodus dozví, že ho otec nehodlá jmenovat svým nástupcem, zákeřně ho zabije a zmocní se vlády. Maximus se však novému vládci odmítne podrobit a je zatčen. Podaří se mu uprchnout a spěchá domů. Svůj dům však najde vypálený a manželku i syna brutálně zavražděné.
obrazek
Vyčerpán žalem i zraněním, které utrpěl v boji se svými strážci, omdlí a probere se v zajetí otrokářské karavany. Jako otrok je prodán kočovné gladiátorské skupině patřící bývalému gladiátorovi Proximovi. Společně s černým otrokem Jubou projde gladiátorským výcvikem a dostane přezdívku Španěl. Nezáleží mu na životě a nebojí se smrti, po které se, jak věří, setká s rodinou, ale je odhodlán ji nejprve pomstít. Zatímco v provinčních arénách procházejí vítězně prvními zápasy, Commodus se vrací do Říma. Dostane se do sporu se senátory a chce senát rozpustit. K tomu však potřebuje získat na svou stranu lid. Rozhodne se proto uspořádat velkolepé gladiátorské hry. K Římu směřuje o Proximova gladiátorská společnost. Starý muž radí Maximovi, aby si vždy získal přízeň publika a dokonce mu daruje svůj pancíř.
obrazek
Ve scéně z dobývání Kartága stojí Maximova skupina proti velké přesile. Maximus však zorganizuje obranu po vzoru legií a gladiátoři pod jeho vedením zvítězí. Císař donutí maskovaného Maxima odhalit svou totožnost. Ten přede všemi císaře obviní, zuřící vládce mu však musí na přání davu darovat život. Lucille, která v obavách o život svého malého synka Luciuse, připravuje s několika senátory spiknutí proti Commodovi, požádá Maxima o pomoc. Muž nejprve odmítne, ale pak přislíbí, že když mu spiklenci pomohou uprchnout přivede legie, které budou stát za ním. Spiknutí je však prozrazeno a spiklenci zatčeni. Commodus oznámí Maximovi, že se s ním utká v aréně, aby dokázal svou odvahu, přitom však gladiátora v cele zraní, aby ho oslabil.


O tvůrcích

Ridley Scott
Britský režisér Ridley Scott, který již po léta pracuje ve Spojených státech, na sebe upozornil na sklonku 70. let svým originálním debutem SOUPEŘI, oceněným na MFF v Cannes. Do jeho režijní filmografie ovšem patří i žánrově zcela odlišné snímky jakými jsou např. VETŔELEC, BLADE RUNNER, NÉKDO MÉ HLÍDÁ či THELMA A LOUISE, chceme-li připomenout alespoň některé. I historickým velkofilmem GLADIÁTOR Ridley Scott znovu potvrzuje, že je nejen mimořádně talentovaným, ale i naprosto všestranným filmařem.

O natáčení

Římský gladiátor stojí uprostřed obrovského kolose. Dívá se na císaře a očekává jeho rozhodnutí, protože ten má v rukou jeho život či smrt. Císařův palec je natažen, jeho výraz je neoblomný. Zdá se, že je odhodlán pokynout gladiátorovi, aby zabil svého poraženého soka. Scéna zachycená na plátně Jean-Leona Geromea, malíře minulého století, nese název "Palce dolů". A právě tento obraz podnítil tvůrčí fantazii režiséra Ridley Scotta, který se postavil do čela realizačního týmu rozsáhlého projektu, jímž film Gladiátor bezesporu je. Výkonný producent a zástupce DreamWorksPictures Walter Parkes, společně s producentem Douglasem Wickem ukázali Scottovi reprodukci obrazu dříve, než mu předali filmový scénář, jehož autory jsouDavid Franzoni, John Logan a William Nichols. "Walter přišel do mé kanceláře a na stůl položil jakýsi obraz. Z tohoto výjevu na mě celou svou velkolepostí promluvila sláva a hanebnost Římského impéria. To už jsem věděl, že jsem polapen," vzpomíná Ridley Scott.

Walter Parkes jeho slova doplnil :"Zhruba před dvěma lety za mnou přišel David Franzoni s návrhem, abychom natočili film odehrávající se ve starověkém Římě. Začali jsme skutečně intenzivně studovat onu vzdálenou dobu, abychom zjistili, že epicentrem tehdejší kultury, i když to dnes může znít až nevěrohodně, byla aréna. Právě to, co se dělo v ní a kolem ní, podmiňovalo pokrok v nejrůznějších oblastech lidské činnosti tehdejšího života. Měnilo architekturu, práci s kovy, vodovodní a zavlažovací systémy a to je jen zlomek výčtu. Čím více jsme se dovídali, tím více jsme byli přesvědčeni o tom, že aréna by byla úžasným místem pro náš filmový příběh. Na základě této syrové představy jsme začali uvažovat o našem budoucím hrdinovi, který by byl pro diváky co nejpřitažlivějším průvodcem tímto ohromujícím prostředím. "Když byl literární scénář hotov, uvědomili jsme si, že nebude snadné najít tvůrce, který dokáže plasticky sdělit vlastní příběh tak, aby nebyl zastíněn dobou a prostředím, v nichž se odehrává a nestal se tak jen velkolepou podívanou. Ridley Scott byl od počátku horkým kandidátem na našem seznamu".

"Vládci často využívali zábavy pro rozptýlení svých zneužívaných občanů. Chléb a hry, tak znělo heslo tyranů. Gladiátorské hry patřily právě mezi nejžádanější rozptýlení. Náš příběh poukazuje na to, že vzešel-li hrdina z krveprolití v aréně, jeho popularita mu dávala nesmírnou moc. Stal-li se někdo opravdovým vítězem lidu, pak mohl nahánět strach i největšímu tyranovi," poznamenává Scott, který se pustil do realizačních příprav se skutečným nadšením. Byl si však vědom, že historický velkofilm je v jeho režijní filmografii zcela novým žánrem, který navíc současná generace filmových diváků téměř nezná. "Spartakus byl natočen před čtyřiceti lety," uvádí režisér. "Ben Hur ještě dříve. Staly se součástí mého filmového mládí. Pak jsem si ovšem pomyslel že na sklonku nového tisíciletí možná nadešel ideální čas, abychom opět vrátili do epochy, která zřejmě byla nejvýznamnějším obdobím posledních dvou tisíciletí, ne-li celé až dosud zaznamenané historie - vrchol a počátek úpadku největší vojenské a politické moci, jakou svět kdy poznal." VOJÁCI, VLÁDCI A SENÁTOŘI Filmovým tvůrcům bylo jasné, že volba herce pro roli Maxima - nejprve generála, poté gladiátora ohrožujícího, svoji popularitou moc císaře - je klíčem k úspěchu celého projektu. "Maximus je duší a hnacím motorem filmu," svěřuje Wick. "Bylo rozhodující nalézt herce, schopného přesvědčivě interpretovat posedlou zuřivost tohoto velikého bojovníka, ale zároveň mu dodat charakterové rysy silného muže pevných zásad. Jméno Russell Crowe se na vrchol seznamu dostalo poměrně rychle. Jeho síla, důstojnost a herecké mistrovství, s nimiž přistupuje ke každému svěřenému úkolu, si nás získaly."

Role Maxima, kterou Russell Crowe ve filmu ztvárňuje, se zcela liší od jeho předchozí, ve snímku The Insider: Muž, který věděl příliš mnoho. "Z břichatého muže středního věku se změnil na gladiátora, to není špatné," vtipkuje Scott a dodává: "Jinými slovy je to skutečný herec. Russell má tajuplný způsob, jak proniknout k podstatě své role. Kromě toho je přirozeně tělesně velmi zdatný, což bylo ideální kombinací pro ztvárnění této postavy."

I Russel Crowe chápal Gladiátora jako výzvu a navíc jako jedinečnou šanci ke spolupráci s režisérem, kterého již dlouho obdivuje. "Je tomu už dávno, co se natáčel film na podobné téma. Je to fascinující období. Co všechno jen Římská říše dosáhla a přitom, přičemž její absolutní brutalita lidi dodnes fascinuje. Film byl pro mne také jedinečnou šancí setkat se při práci s Ridley Scottem, jedním ze skvělých filmových tvůrců současnosti, a hrát postavu, procházející tak složitou a pozoruhodnou cestou," řekl herec. "Je generálem v armádě a divák se s ním seznámí v okamžiku, kdy již tři roky žije odloučen od své rodiny. Cítí uspokojení, že splnil svoji povinnost, ale války už má až nad hlavu. Nepřeje si nic jiného, než vrátit se domů, ke svým nejbližším. Jeho plány změní smrt vládce, kterého miloval a oddaně sloužil. Velký generál je po jeho smrti zajat a prodán do otroctví jako gladiátor. - Nepatrná změna životního stylu," usmívá se Crowe. "Byl vojákem, který bojoval za čest a slávu Říma, nyní je však nucen vraždit. Chvíli žije jen představou své zuřivé pomsty na Commodovi, ale po čase znovu začne vnímat život kolem sebe a dobu, do níž patří, byť i ve zcela jiných podmínkách. Je zkrátka dobrým mužem."

Commodus se stal římským císařem po smrti Marka Aurelia. Pro vlastní příběh bylo důležité, aby především v něm postava Maxima nalezla důstojného protivníka, i když je to diametrálně odlišný typ člověka. Filmaři jeho roli svěřili osobitému Joaquinu Phoenixovi. Ridley Scott se s Phoenixem setkal na filmu Clay Pigeons, kde ovšem působil jen jako výkonný producent.. "Když jsme mu roli nabídli, byl upřimně překvapený," řekl režisér. "Možná není po fyzické stránce tím ideálním typem, jaký by si mnozí pro tuto roli představovali, ale dokáže velmi přesně vystihnout charakterovou spletitost a rozporuplnost mladičkého, zkorumpovaného vládce. Podařilo se mu odkrýt Commodovu zranitelnost, která jde ovšem ruku v ruce s jeho absolutní nemilosrdností."

"Po prvním přečtení scénáře a při pohledu na jména tvůrčího týmu a hereckého obsazení, které ještě nebyly kompletní, jsem cítil, že se jedná o mimořádně slibný a zajímavý projekt. Po rozmluvě s Ridleyem jsem navíc pochopil, že nepůjde jen o úžasnou podívanou, ale zároveň o velice silný příběh ústřední postavy," poznamenává Phoenix. "Seznamovat a poznávat povahu Commoda je pro herce ohromně zajímavé," přemítá Phoenix. "Myslím, že nejvýstižněji ho lze charakterizovat jako rozmazlené dítě. Je mu devatenáct let, ale má k dispozici neuvěřitelnou ví moc. Stojí teprve na prahu dospělosti a je v citovém rozpoložení, odpovídajícím jeho věku. Zůstal však sám, bez dohledu a není nikdo, kdo by mu pomohl spravovat tak nedozírnou moc.. Chvíli je smutný a zranitelný, vzápětí by kolem sebe vrhal meče. Zoufale touží, aby byl lidmi milován, ale ironií osudu se gladiátorské hry, které zavádí, aby získal lásku svého lidu, obrací proti němu a přináší mu až do Říma pomstu. Nejbližší osobou je jeho sestra Lucilla, ztvárněná Connie Nielsenovou. "Strávili jsme mnoho času nad hledáním odpovídající představitelky této role," vzpomíná producent Branko Lustig. "Když jsme viděli Connie, věděli jsme, že máme tu pravou. Zdálo se mi, jako bych se díval na Sophii Lorenovou ve filmu Pád Římské říše. Je úžasná herečka a ještě k tomu má přesně takové vystupování, jaké jsme od Lucilly žádali."

"Scénář si mě zcela získal," přiznává Nielsová. "Obsahuje úžasné momenty. Odehrává se v jedinečném prostředí, nabízí velké bitvy, ale navíc nesmírně zajímavý příběh. Je niterný, doslova vás vtáhne do intimních vztahů mezi lidmi a na nich má právě Lucilla nezanedbatelný podíl. Je spoutána ambicemi svého bratra a zároveň se nedokáže vzepřít vůli Maxima, protože v minulosti mezi nimi bylo citové pouto."

"Je zajímavé, že právě do vztahu Maxima a Lucillu vkládáme největší objem historických faktů, aniž bychom příliš rozkrývali jejich osobní propojení," vysvětluje Scott. "Tušíme, že ti dva si byli v minulosti víc než blízcí, ale nevysvětlujeme, proč dnes stojí každý na jiném břehu. Skutečná pravda o tom, co se mezi nimi odehrálo, však zůstává utajena."

Connie Nielsenovou na roli Lucilly navíc zaujala i schopnost a odhodlání ovlivňovat dění kolem sebe."Žije sice v době, kdy ženy neměly žádné slovo, alespoň oficiálně," dodává herecká představitelka, "ale Lucilla je dcerou svého otce. Byla vychována uprostřed politického intikaření, takže drží pevně v rukou své zbraně a je schopná použít je kdykoli k tomu, aby přežila. Ví, že účel světí prostředky. Chtěla by svého bratra morálně usměrňovat, ale on jí k tomu dává jen minimální prostor a tak se často musí spokojit jen s drobnými pletichami a úskoky. Svého bratra nesporně miluje, ale zároveň z něj má i strach. Nejvíc se obává moci, kterou má nad jejím synem Luciem."

Herecké obsazení filmu Gladiátor zahrnuje i několik respektovaných veteránů divadelních jevišt a filmového plátna. Například Richard Harris v roli císaře Marka Aurelia, který si teprve s odstupem uvědomuje své otcovské chyby, ale je už příliš pozdě na to, aby mohl zachránit svou říši od tragédie. Dále třeba Derek Jacobi v roli senátora Graccha, odhalujícího zkorumpovanost Commodovy vlády, či Oliver Reed jako trenér gladiátorů Proximo.

"Tito herci pochází z generace, která zažila natáčení dnes již klasických historických velkofilmů doslova z první ruky. Obzvlášť Richard," říká Scott. "Možnost pracovat s nimi byla skutečně vzrušující, a o to zajímavější bylo vracet se s nimi k tomuto žánru."

Obdiv byl oboustranný. "Pro herce je dar pracovat s režisérem, jakým je Ridley Scott. Je pánem svého talentu a profesionálních schopností," říká Harris. "Navíc to pro mne byla vynikající role. Mám rád takové ty sebezkoumavé postavy. Marcus je muž , prožívající krizi a zápasící s démony. Byl učencem a filozofem, ale z dvaceti let své vlády plných šestnáct strávil proléváním krve v bitvách se vznešeným cílem rozšířit svoji říši. Teď, když se blíží jeho konec chápe, že svůj život vlastně promarnil."

Oliver Reed ztělesnil v Gladiátorovi Proxima, muže schopného Maximovi objevit i lepší stránky jeho nového postavení. Vždyt právě zdatný gladiátor má schopnost získat srdce davů. Navíc se v Proximově táboře někdejší generál setká s Jubou a mezi oběma se rodí pevné přátelství. Djimon Hounsou hrající Jubu o své postavě říká: "Juba ví, že být gladiátorem znamená zabít, nebo být zabit. Je velice zdatným bojovníkem, což mu umožňuje přežít fyzicky, Juba však ví, jak zůstat na živu i psychicky a duchovně. Je stále se svými blízkými a věří, že na něj čekají. Schopnost najít svobodu mysli i v naprosté nesvobodě je hodnota, o kterou se chce s Maximem podělit."

ŠERMOVÁNÍ A JÍZDA NA KONI
Podobně jako jejich postavy ve filmu, i ve skutečnosti spolu Crowe s Hounsouem sdíleli náročné fyzické úkoly, kladené i na gladiátory před filmovou kamerou. Společně s Ralfem Moellerem, bývalým šampiónem v kulturistice (sám se představí jako gladiátor Hagen) a za účasti skupiny zručných a obratných kaskadérů, vedených Philem Neilsonem, herci předvedli bojové scény, které by mohly konkurovat výcviku na Proximově gladiátorské škole.

"Předtím jsem již na sobě trochu pracoval, ale tohle bylo příliš," přiznává Crowe. "Víte, když přijímám roli, nikdy opravdu nezvážím fyzickou námahu, kterou budu muset podstoupit, a tak jsem si uprostřed této práce začal myslet: 'neměl jsem vzít tu roli, ve které jsem měl být řidičem autobusu?'...," dodává se smíchem.

"Snažil jsem se Russellovi vybírat na některé dny scény, kde jen chodí a mluví. Jenže vždycky to tak nešlo. Byly dny, kdy se bez přestání točily bojové scény, takže ho bolely všechny svaly a kosti," uvádí Ridley Scott. Na to Crowe zareagoval smíchem, neboť si vzpomněl na nařízení, které obdržel během natáčení: "Poslali mi vzkaz, ve kterém mě žádali o to, abych nehrál fotbal, protože bych se mohl zranit. V té době jsem točil jednu masivní bojovou scénu za druhou, a tak jsem jim odepsal: 'Dokážu bojovat se čtyřmi tygry, ale neumím hrát fotbal. Nedělejte si s tím hlavu. S láskou Russell.'"

Na rozdíl od moderních válečných filmů, bitevní scény v Gladiátorovi zahrnovaly šermování, které vyžadovalo obtížnou režii a dlouhé zkoušení pro zajištění bezpečnosti všech zúčastněných. Bojový mistr Nicholas Powell, který v minulosti pracoval na Statečném srdci, se zhostil choreografie bojů s mečem, a těch je ve je ve filmu skutečně mnoho, výtečně. Byl také pověřen tréninkem všech herců a kaskadérů a asi tisíce komparsistů, kteří účinkovali v úvodní bitvě. Jeho hlavní prioritou byl Russell Crowe, takže týdny před začátkem vlastního natáčení Powell odletěl do Austrálie, kde se s hercem důkladně připravovali krok za krokem.

"Všichni herci se měli mnoho co učit v oblasti tohoto způsobu bojování. Při natáčení byla spousta šermování, což vyžadovalo, aby si každý přesně pamatoval svůj pohyb a umístění, aby se tak vyvaroval zlomeninám, nebo aby nepřišel o hlavu," říká Scott, jen zpola žertovně. Powell vysvětluje: "Ridley chtěl přímý bojování, který na plátně vypadá lépe, ale přináší mnohem víc skutečného rizika, obzvlášť když jsme zpočátku používali kovové zbraně. Pak opravdu záleží na tom, choreografie střetu byla perfektně propracovaná a aby herci byli neustále ve střehu. Nikdo z nich si nikdy si nesmí myslet: 'Dobrá, už jsme to zkoušeli desetkrát, takže jsme v pohodě.' Pak stačí, aby se jeden ocitl na nesprávném místě v nesprávnou chvíli. Proto se museli koncentrovat na každou sekundu natáčení, jinak narůstala pravděpodobnost, že někdo někoho zraní."

Jedna zvláštní skupina bojovníků zakusila v aréně cosi nevypočitatelného - tygry, o které pečovali vedoucí zvířecí cvičitel Paul "Sled" Reynolds a zvířecí cvičitel Thierry Le Portier. Producent Branko Lustig poznamenává: "Tygři jsou jenom velké kočky, můžete jim říkat, co mají dělat, ale vždycky neposlechnou." Reynolds se přidává: "Tito tygři vyrůstali v zajetí a patří opravdu k těm nejkrotším, jenže lidé běhající před nimi dokola jsou pro ně jako hračky, a tak jsme museli být opatrní."

Podobně museli herci respektovat sílu kaskadérských koní z úvodní bitvy a z arény. A zde je autentický postřeh hlavního představitele : "Kůň vycítí, když ho nemáte zcela pod kontrolou a jakmile na vás pozná strach, reaguje jednoznačně: 'Hele, jestli se bojíš, tak koukej slez z mýho hřbetu, protože já tenhle kousek zvládnu hezky a hravě bez tebe."

ŘÍM NEBYL POSTAVEN ZA JEDEN DEN
V mnoha ohledech to bylo, jako natáčení čtyř odlišných filmů, neboť jsme museli slučovat dohromady práci čtyř samostatně pracujících týmů: z Londýna, z Malty, z Maroka a jednoho ústředního týmu, který se přesouval z místa na místo," poznamenává Branko Lustig.

Klíčem k celé realizaci byla pravděpodobnost. Nebylo možné věnovat se podrobně každičkému detailu. Navíc Ridley Scott rozhodl, že Gladiátor se nestane stránkou vytrženou z historické knihy. "O Římské říši je toho spousta napsáno, ale objevují se také otázky, co je skutečnost a co pouhá domněnka. A proto jsem považoval za stěžejní zachovat skutečného ducha tohoto období, ne však nutně lpět na doslovných citacích tehdejších událostí. Koneckonců jsme se nechtěli cvičit v archeologii, ale vytvářet fikci."

Režisér dodává: "Nejdůležitější věcí, když se ujímáte takového úkolu, je vybrat si správné lidi ke spolupráci, protože při tak mohutném projektu vám nezbývá nic jiného, než pověřovat svoje zástupce. Měl jsem vynikající lidi v čele jednotlivých oddělení - lidi, kteří při všem byli, vše viděli, udělali, či zjistili. Věděl jsem, že se mohu spolehnout na jejich dovednost stvořit svět, ve kterém se náš příběh odehrává, a skutečně odvedli perfektní práci. Lze téměř jako ve skutečnosti cítit arénu a atmosféru celého města. Kostýmy jsou autentické. Když se díváte na film, uvěřili byste, že zažíváte současnou událost. A žijete za časů římského impéria."

Vlastní natáčení Gladiátora se začalo v lese u anglického Farnhamu, jenž má nahrazovat Germánii, poblíž nejsevernějších hranic Římského impéria. Zde římské legie pod velením generála Maxima svedly divokou bitvu s germánskými bojovníky. Natáčení této scény se zdálo být jak načasované, neboť Britské lesnické oddělení tuto oblast známou jako Bourne Woods předurčilo k vykácení. Ridley Scott a jeho produkční tým mohli být jen potěšeni, že mu mohou vyhovět. "Řekl jsem: 'Udělám to pro vás. Vypálím to tam,'" vzpomíná režisér.

Šestnáct tisíc hořících šípů bylo vystřeleno týmem vedeným skutečným čarodějem v oblasti speciálních efektů Neilem Corbouldem. Kameraman John Mathieson používal vzdušných systémů kamer pohybujících se rychlostí patnáct metrů za sekundu, které byly schopny sledovat šípy letící do stromů. K posílení požáru byly z plně funkčních katapultů, stvořených podle dobových vzorů, vystřelovány žhavé keramické nádoby.

V rozmezí čtyř dnů bylo vystřeleno dalších deset tisíc nehořících šípů, a to jak lučištníky, tak speciálními přístroji schopnými vystřelit stovky šípů v krátkém okamžiku. Pod závěrečnou palbou rozpoutali bitvu herci, kaskadéři a komparsisté se svými meči, sekyrami, kopími, kušemi a dalšími zbraněmi.

Hlavní zbrojař Simon Atherton se svým týmem pro film navrhl a zhotovil přes dva tisíce pět set zbraní. Většina výzbroje byla originálně navržena, vycházejíc z kombinace historických zdrojů a inovace."Začal jsem tím, že jsem v knihách vyhledával zmínky o tehdejším zbrojařství, ale moc jich nebylo. A tak jsme čerpali z toho, co víme o zbraních a brněních z následujících období a snažili si představovat jejich vývoj s tím, že jsme předpokládali, že byly používány především pro přímý boj, tudíž jsme byli schopni navrhnout takové, které mohly být za tehdejších časů. Obzvlášť se mi zamlouval Ridleyho návrh vytvořit ekvivalent římské automatické zbraně - samostřílu," vysvětluje Atherton.

Atherton navíc pomáhal jako konzultant kostýmní výtvarnici Janty Yatesové v oblasti helem a některých brnění. Yatesová také provedla rozsáhlý výzkum pro tvorbu nesmírně rozmanitého filmového šatníku, od skvoucích brnění Maxima a Commoda, po Lucilliny exkluzivní róby, až k relativně prostým tunikám gladiátorů.

"Museli jsme prolistovat tisíce knih a navštívit desítky muzeí a galerií," uvádí Yatesová. "Inspirovaly nás především práce Sira Lawrence Alma-Tadema, kterému se skutečně podařilo zachytit styl tohoto období, a George de La Toura, od kterého jsme převzaly návrhy materiálů a menších detailů.""Velmi mnoho jsme se opírali o jejich obrazy, nejen v oblasti kostýmů, ale také jsme u nich čerpali inspiraci pro tvorbu interiérů," přiznává Scott. "Malíři jsou často nejlepším zdrojem, na jaký můžete narazit. Když se nad tím tak zamyslíte, jsou vlastně fotografy své doby." Nejnáročnější byly přirozeně kostýmy císařské rodiny. Šaty Connie Nielsenové byly téměř všechny z ručně vyšívaného hedvábí, protkaného zlatými vlákny, jež měla šatům dodávat třpyt. Její zimní plášť byl zhotoven z kašmíru, lemován hedvábím a liščí kožešinou. Veškerá obuv byla ručně vyrobena v Římě, včetně zdobených sandálů Commoda a Lucilly, které byly rovněž ručně vyšívané. Složitý design královských šperků odpovídal tehdejší módě. Všechny byly vytvořeny proslulým anglickým klenotníkem Martinem Adamsem, kromě jediného kousku, kterým přispěla sama Nielsenová.

"V jednom starožitnictví jsem objevila dva tisíce let starý pečetní prsten," uvedla Nielsenová. "Jeho nošení mě mnohem více spojovalo s mojí rolí. Bylo neskutečné myslet na to, že tento prsten kdysi nosil někdo, kdo žil v době, kterou se nyní pokoušíme obnovit."

Šatník působil podobně i na Joaquina Phoenixe: "V momentě, kdy jsem si oblékl kostýmy, jsem se cítil, jako bych se ocitl ve zcela jiném světě. Bylo to úžasné. Po chvíli přestávaly působit jako kostýmy, zdály se velice přirozené, což mi hodně pomohlo vcítit se do mé postavy:"

Stejně jako Nielsenová i Phoenix oblékal hedvábné tuniky a pláště, rozhodně méně pohodlné však bylo jeho brnění. "Muselo mu umožňovat pohyb, tak bylo vyrobeno z gumy a pokryto kůží," odhalila Yatesová. "A tak si dokážete představit, jak se asi cítil na horkém maltském slunci." Fyzická náročnost role Russella Crowea vyžadovala, aby jeho brnění bylo mnohem lehčí, bylo tedy zhotoveno z pěny a pokryto kůží. Každá část jeho oděvu - hrudní štít, helma, brnění na nohy a paže a další - navíc musela být vyrobena v dvanácti duplikátech pro různá místa natáčení a pro Croweovy kaskadérské dvojníky. "Postupně s rolemi se měnily různé verze kostýmů: čistý... špinavý... roztrhaný... od krve... Tak si to představte," dodává s úsměvem Yatesová.

Kostýmní oddělení také obstaralo pět set gladiátorských tunik z hrubého plátna. Dohromady Yatesová společně s hlavní kostymérkou Rosemary Burrowsovou, její asistentkou Samanthou Howarthovou a jejich pracovními týmy, musely vytvořit více než deset tisíc kostýmů pro herce a další tisíce pro komparsisty. Burrowsová kromě toho měla na starosti úschovny kostýmů, které Yatesová nazvala "vesnicemi kostýmů" a které byly používány ke skladování oděvů a měly poskytovat dvěma tisícům komparsistů denně prostor k převlékání, česání a líčení. V Anglii navíc zahrnovaly bahenní koupele pro vojáky, k dosažení skutečné bitevní atmosféry.

Z Anglie se společnost přemístila do Quarzazate v Maroku, jež poskytlo prostory pro trh, na kterém je Maximus prodán, Proximovu gladiátorskou školu a malou arénu, kde Maximus s Jubou poprvé zakoušejí chuť gladiátorského zápasu. Podle tradice slavných stavbařů silnic ze starověkého Říma, filmoví pracovníci prosekali, vylepšili a někde rozšířili kilometry silnic vedoucí pouští, aby umožnili plynulou jízdu čtyřkolým vozidlům, podvozkům a autobusům hornatým terénem. Branku Lustigovi dokonce pomáhala marocká armáda se stavbou mostu přes řeku vedoucího k odlehlému místu. Filmaři ho pojmenovali na "Brankův most."

Maroko je domovem pro nejstarší existující "casbah" v této části světa, o kterém se ví, že zde stojí již zhruba pět set let, ale jehož základy pravděpodobně sahají už do období Římské říše. Produkční výtvarník Arthur Max uvedl: "V některých ohledech se Maroko samotné formovalo pro náš film. Bylo to kouzelné. Přešli jste přes kopec a ocitli jste se v jiném období. Bylo úžasné nalézt tento starověký "casbah" a kromě toho výhodné, neboť se nedaleko odtud rozprostíralo prázdné pole, kde místní hráli fotbal. Pro nás představovalo ideální místo pro stavbu malé, provinční arény, kde se náš hrdina seznamuje se životem a smrtí gladiátora."

Důležité bylo, aby byl nově postavený amfiteátr nerozlišitelný od starověké architektury, která jej obklopovala. S využitím pouze zdejších materiálů a skutečně tradičních až archaických metod, které po generace zůstaly stejné, konstrukční tým vyrobil přes třicet tisíc cihel z bahna ke stavbě arény. "Cihly byly zhotoveny z obyčejného bahna smíchaného se slámou, odlity do forem a páleny na slunci," uvedl Max. "Když byla aréna hotová a vsazená do zdejší krajiny, vypadalo to, jako by zde stála odjakživa." Produkce také zaměstnala místní obyvatele jako komparsisty v aréně a na trhu, kde se prodávali jak otroci, tak zvířata.

Z Maroka společnost zamířila na "opevněný ostrov" Malta, kde stále měla před sebou nejnáročnější část filmu. Malta, na které se nacházejí trosky a nálezy z předfénického období, se roku 218 přnl. stala součástí Římské říše. Kde jinde tedy než zde vystavět centrum civilizace z roku 180 nl., kam lépe umístit Řím se svým koloseem?

"Každý film má svá vlastní úskalí, jak často se však staví Římská říše?," prohlásil Scott.
Arthur Max přiznává, že on byl hlavní hybnou silou v navrhování vzhledu tohoto ústředního komplexu. "Měl jsem tu výhodu, že jsem žil a pracoval v Římě, kde jsem také absolvoval část mého architektonického školení. Znal jsem konkrétní místa z první ruky a měl jsem cit pro toto město. Pro mě bylo největší výzvou vystihnout váhu a velikost impéria."

Max doprovázel Ridleyho Scotta při prohlídce španělské pevnosti Fort Ricasoli ze 17. století, která byla později vpádem Napoleonových jednotek přeměněna na kasárna. "Skutečné stáří pevnosti neodpovídalo stáří našeho příběhu, ale díky častým větrům a navanutému písku vypadala mnohem starší. Zahrnovala navíc rozlehlé místo pro přehlídky, které ideálně odpovídalo našemu koloseu. Společně s Arthurem jsme se shodli, že tyto existující stavby již obsahují některé části projektu, takže když vestavíme naše části do těchto skutečných, dáme dohromady úžasnou skládačku, hotové puzzle," vzpomínal Scott.

Déle než devatenáct týdnů pracovalo přes sto britských techniků a dvě stě maltských pracovníků na vzkříšení srdce Římské říše. Jejich úsilí bylo permanentně mařeno silnými větry a bouřemi, zastihla je nejhorší zima na Maltě za posledních třicet let.

Ústředním bodem komplexu bylo koloseum, jež bylo věrnou kopií originálu. Z důvodů časové a prostorové omezenosti však nebylo možné postavit ve skutečné velikosti repliku tohoto masívního trojřadého architektonického divu, jenž po dvě tisíciletí býval centrem římských mýtů a kultury. Proto Maxův konstrukční tým postavil pouze část první řady, zhruba jednu třetinu celkového obvodu, vysokou asi 52 stop. Vystavěli také stadión kolosea obsahující technicky nepropracovaný, ale náročný systém výtahů vozících gladiátory přímo na bitevní pole. Dále vybudovali skutečný vchod do arény.

Zbytek kolosea byl dotvořen pomocí počítačové grafiky řízené vedoucím vizuálních efektů Johnem Nelsonem a Mill Film LTD. v Londýně. Využívajíc návrhů Arthura Maxe, které byly naprogramovány do počítače, byl grafický program pověřen dokončením obvodu první řady a zformováním druhé a třetí řady . Grafického programu bylo ještě využito k tvorbě plachty nad amfiteátrem, což byla důvtipně vymyšlená odsunutelná plátěná střecha, která se používala jako stínidlo pro diváky před zářícím sluncem.

Koloseum bylo zalidněno dvěma tisíci komparsistů , kteří provolávali slávu vedle třiatřiceti tisíců počítačem stvořených diváků. Nelson vytvořil počítačové divactvo snímáním skutečných pohybujících se komparsistů a jejich promítáním na dvouprostorové karty umístěné na každém sedadle. Poté, co byly zkopírovány do počítače, tým pro vizuální efekty mohl dodat virtuální vzhled davu vyprodané arény.

Grafické prvky z počítače tak dokonale splynuly se skutečnými lidmi a objekty, takže si filmaři mohli dovolit panoramatický záběr zahrnující celých 360 stupňů a pohledy do dálky, ve kterých jsou reálné pohledy k nerozeznání od vizuálních efektů.

Kromě kolosea sloužil komplex Fort Ricasoli také jako císařův palác, jako fórum, senátorský přepokoj, římské tržiště, rezidence senátora Graccha a případně i jako další místa. Pro rozšíření těchto prostor a pro zmnožení hemžící se římské populace bylo opět použito počítačové grafiky. Závěrečná část natáčení probíhala na svěží vinici v severní Itálii, která představovala domov, kam se Maximus tolik toužil vrátit.

Poté, co se celý tým pracující na Gladiátorovi vrátil domů, Scott se střihačem Pietro Scaliem začali dlouhodobý proces stříhání, a to ve stejném studiu, kde skladatel Hans Zimmer za spolupráce s Lisou Gerrardovou tvořil svou hudbu k filmu. Gerrardové patří většina vokálů na nahrávce, k čemuž se Zimmer vyjádřil: "Dodává filmu jedinečný zvuk, který diváky unáší na zcela odlišné místo." Hudba k filmu v sobě kombinuje velkolepé orchestrální pasáže s menšími hudebními party se zpěvem Gerrardové v těch intimnějších pasážích filmu. "Každý film na toto téma má fanfáry a Gladiátor není žádnou výjimkou, ale chtěl jsem se opravdu vyvarovat toho, aby celek nevyznělo jako otřepaná fráze," poznamenává Zimmer.

Ještě na závěr dodejme výrok Ridley Scotta : "Mám nesmírně rád utváření nových filmových světů, a Gladiátor zajisté nebyl výjimkou. V nejlepším smyslu slova cítím, jako bychom postavili Řím a pak se pustili do bitev a probojovali celou cestu od Rýna až po sever Afriky a zase zpět do Říma. A přitom to bylo velice zábavné."

O filmu

Je tomu už čtyřicet let, co se na plátnech kin naposledy proháněly antické válečné vozy a blýskaly meče v epických dramatech časů dávno minulých. Nyní však přichází režisér Ridley Scott, aby filmovým divákům připomenul slavné bitvy starověké římské arény v historickém velkofilmu o mstě a odvaze.

Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády.

Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice unikne smrti, ale je poslán do otroctví a cvičen jako gladiátor v aréně, kde jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zde zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu.Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.

DreamWorks Pictures a Universal Pictures uvádějí film Gladiátor. Na Oscara nominovaný Russell Crowe (The Insider) stojí v čele mezinárodního hereckého obsazení, zahrnujícího Joaquina Phoenixe, Connie Nielsenovou, Olivera Reeda, Dereka Jacobiho, Djimona Hounsoua a na Oscara nominovaného Richarda Harrise (The Field).

Režisér Ridley Scott (Thelma a Luisa) natočil Gladiátora podle scénáře Davida Franzoniho, Johna Logana a Williama Nicholsona, Na produkci se podíleli Douglas Wick, David Franzoni a Branko Lustig, společně s výkonnými producenty Walterem F. Parkesem a Laurie MacDonaldovou.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Sobota 26. 7. 2014 Svátek má Anna
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz