fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

81% 3608 hlasů
8.1 10 3608
film / komedie, dobrodružný, drama, USA/Německo, , 100 min., od 12 let
The Grand Budapest Hotel
Kinopremiéra v ČR 13.3.2014 v SK 20.3.2014, DVD a Blu-Ray od 16.7.2014 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2014, Oskar, Hudba (A. Desplat), Film


Ukázka
02:25



Snímek Grandhotel Budapešť líčí dobrodružství Gustava H, který v meziválečném období proslul jako legendární recepční věhlasného evropského hotelu, a jeho pomocníka Zera Mustafy, jenž se stane Gustavovým nejdůvěryhodnějším přítelem. Diváci budou svědky krádeže i opětovného získání cenného renesančního obrazu, zažijí zuřivou bitvu o ohromné rodinné bohatství, šílenou honičku na motocyklech, ve vlacích, na saních i na lyžích a vcítí se do nejsladší milostné aféry... To vše ve světě, který se mění bleskovou rychlostí.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Musím hodně chválit, protože u takového filmu se to jinak nedá :thumbsup: TOP! Excelentní herecké obsazení, krásné záběry a zpracování, napětí z dalšího vývoje děje se dalo krájet a celý ten příběh byl naprosto strhující. V originále je slyšet skvěle srozumitelná angličtina s různými přízvuky, je zde vyobrazeno přátelství a historii měnící vzpomínky, chamtivost, násilí a láska... Grand Budapest :-D
Všechny komentáře k filmu 54+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Grandhotel Budapešť

Pan Gustave je legendou mezi hotelovými zaměstnanci. V bezčasí mezi dvěma světovými válkami, v bohem zapomenuté zemi, kde toho nepříliš funguje, je luxusní Grandhotel Budapešť oázou spolehlivosti, již zosobňuje právě tento šéf hotelového personálu. Přání svých hostů plní pan Gustave, ještě než jsou vyřčena, a většinu z nich navíc zcela nezištně miluje, a to i ve fyzickém slova smyslu. Když mu jedna taková vděčná zákaznice odkáže mimořádně vzácný obraz a vzápětí navěky zavře oči (ne zcela dobrovolně), nejenže náhle závratně zbohatne, ale navíc se stane trnem v oku naštvaných pozůstalých, terčem nájemného vraha a hračkou v rukou místní policie. Ve všech těchto nevděčných rolích mu pomáhá obstát jeho osobní šarm a mladý pikolík Zero Moustafa, z něhož chce vychovat svého nástupce.


O filmu

obrazek
Grandhotel Budapešť je dovádivý kousek, který se odehrává v odzbrojujícím tempu. Jeho děj se nikdy nezastaví - je kinetický a komický. Jedná se o nadčasový příběh o přátelství, cti a splněných přáních. Režisér Wes Anderson říká, že jeho osmý celovečerní film vznikl ze směsice inspirací a podnětů, včetně pre-kodexových amerických komedií ze 30. let a dále také z příběhů a memoárů vídeňského spisovatele Stefana Zweiga.

„Společně s mým přítelem Hugem jsme dostali nápad,“ vzpomíná Anderson na začátky psaní scénáře. „Už několik let jsme se bavili o postavě inspirované naším společným kamarádem, mimořádně, až krajně okouzlujícím člověkem, který hýří jedinečnými a krásnými průpovídkami a má velmi zvláštní pohled na život. Je to někdo, kdo je jiný, kdo se odlišuje od všech lidí, které na světě známe. Nezávisle na tom mě napadlo, že bych mohl udělat takový trochu evropský film - inspirovaný zejména Stefanem Zweigem, spisovatelem, kterého jsem si v posledních několika letech oblíbil. Zároveň jsem přečetl některé další věci, které mohou působit, že nemají s tímto filmem co do činění, jako třeba ‘Eichmann v Jeruzalémě’ od Hannah Arendtové. Tato kniha s tím sice má velmi málo společného, ale obsahuje fascinující analýzu, jak jednotlivé evropské země reagovaly na nacismus a jak se celá Evropa rozklížila; další knihou byla například ‘Francouzská suita’ od Irène Némirovské. To jsou některé z věcí, se kterými jsem začal, a které jsem spojil s nápadem o mém a Hugově kamarádovi. A o tom ten náš film v jistém smyslu je.“

Anderson umístil svůj fiktivní příběh do lázeňského městečka v imaginární alpské zemi Republika Zubrowka, pro kterou vytvořil nejen kompletní vizuální estetiku, ale také její vlastní historii 20. století, ve které se odráží dějiny východní Evropy, včetně fašistické nadvlády ve 30. letech i převzetí moci komunisty. Do příběhu se také výrazně promítá vzdálenější minulost Evropy v tónu belle epoque.

„Pokaždé, když Wes dělá film, zrodí se zároveň celý nový svět a společně s ním se musí vytvořit i celý nový vesmír,“ říká producent Jeremy Dawson, který s Andersonem spolupracoval na filmech Až vyjde měsíc, Fantastický pan Lišák a Darjeeling s ručením omezeným. „V tomto případě vytvořil zcela fiktivní část východní Evropy, pojmenovanou Republika Zubrowka a v Zubrowce najdeme jedno z těch úžasných lázeňských měst, která vznikala na přelomu století. Příběh opravdu vzešel z jeho zájmu o toto období, o jeho historii a svět, ale také ze zájmu o určitý typ člověka, jakým je Monsieur Gustave, concierge v parádním hotelu. Takže jeho představy, o jistém typu člověka a o celém novém světě, se spojily a Wes z toho udělal skvělý scénář. A pak se to všechno zkombinovalo - scénář, herecké výkony a režijní vedení, aby z toho vzniklo ještě něco dalšího, co nebylo na stránkách scénáře.“

Obyvatelé Zubrowky

Monsieur Gustave H.

Anderson psal roli Monsieur Gustava H., puntičkářského concierge, který je srdcem i duší filmu, s jedním hercem na mysli - Ralphem Fiennesem. Fiennes byl dvakrát nominovaný na Oscara® za své herecké výkony ve filmech Schindlerův seznam a Anglický pacient. „Pouhá myšlenka, že Ralph bude hrát tuto postavu, film nesmírně obohatila,“ říká Dawson. „On v této roli prostě mizí. Dokud neřeknete ‘to je Monsieur Gustave.’ “

Fiennes se zcela ponořil do mnoha protikladů rozporuplného charakteru Gustava H. „Jak se píše ve scénáři, Gustave je nejistý, domýšlivý a náročný. Ale zároveň je také velmi distingovaný člověk, který má silný smysl pro princip, a ten pramení z myšlenky, jak se dobře starat o lidi,“ podotýká herec.

Fiennes si obzvláště užil svého „otcovského“ vztahu k mladému Zerovi, kterého si Gustave vybere jako potenciálního chráněnce v nikdy nekončícím boji s hrubostí a nezdvořilostí světa. „Podle Gustava je Zero nevinný, nezkušený a potřebuje vedení. Ale nakonec se stanou sobě rovnými ‘bratry ve zbroji’,“ říká Fiennes.

Fiennes byl svou první spoluprací s Andersonem inspirován, o režisérovi se vyjádřil, že dokáže vidět svět jedinečným způsobem. „Grandhotelem Budapešť Wes vytvořil skutečně ztřeštěnou komedii plnou převleků, honiček a útěků, ale vždy je tam cítit hořkosladký podtón, který je pro jeho tvorbu tak charakteristický,“ říká. „Jeho filmy nesou osobitou lehkost jeho rukopisu a uvnitř se skrývají silné myšlenky a emoce. Je to netradiční spojení, které je nenapodobitelné, protože pochází přímo z Wese, z jeho osobního smyslu pro humor a z jeho vnímání světa.“

Pokračuje: „Wes je ke svým hercům náročný, ale velmi pozitivním způsobem. Vždycky kultivuje určitý moment, dokud nedosáhne správné atmosféry. Rychlost hereckého podání je něco, čeho si opravdu cení, protože tento druh materiálu, živost vyžaduje. Koneckonců on sám je autorem této fiktivní doby a světa, ve které jsou lidé odvážnější, zásadovější a také si život více užívají.“

Pod Gustavovou povrchní akurátností se skrývají city, oddanost, sentimentalita a láska, které dohromady formují emocionální podstatu příběhu, vysvětluje Edward Norton, jehož postava má za úkol Gustava pronásledovat: „Gustave patří mezi největší postavy, které Wes vytvořil a nikdo by ho nezahrál dokonaleji než Ralph. Gustave je rozporuplný, má neuvěřitelně povýšený a nesebekritický pohled na mravní hodnoty a zároveň je divoce loajální. Jeho postava je letmým nahlédnutím do starého světa těsně předtím, než se navždy vytratí.“

obrazek
Zero Moustafa

Na začátku filmu Grandhotel Budapešť se postava Mladého spisovatele ocitne uprostřed rozhovoru se záhadným panem Moustafou, majitelem hotelu, který mu vypráví příběh o tom, jak se z řadového člena hotelového personálu stal majitelem Grandhotelu Budapešť.

Mladého Zero Moustafu v době, kdy poprvé přišel do hotelu, ztvárnil herecký nováček Tony Revolori. Podle plánu měl Zero pocházet z fiktivní země Středního a Blízkého východu. Anderson původně začal s hledáním herců v Libanonu a Izraeli, stejně jako v severní Africe a v různých evropských přistěhovaleckých komunitách. Nakonec našel Revoloriho, který pochází z Guatemaly, během konkurzu v Los Angeles. Již během prvního setkání v něm Anderson rozpoznal stejnou otevřenost a upřímnost, která charakterizuje Zera. A když ho představil Fiennesovi, jejich komediální souznění bylo okamžitě jasné.

Fiennes byl ohromen Revoloriho přípravou, ale také jeho silnými a přirozenými instinkty. „Tony v roli Zera přináší úžasnou kvalitu inteligentní neposkvrněnosti. Je sice nevinný, ale je také velmi chytrý,“ říká Fiennes.

Pro Revoloriho byla spolupráce s Andersonem „velký zážitek sám o sobě, který nemá srovnání.“ Pokračuje: „Cítil jsem se jako součást jeho rodiny. Všichni herci a celý filmový štáb mi hned pomáhali a přijali mě mezi sebe. Začali mě učit a radili mi, což byla fantastická věc.“ To především platilo o Fiennesovi. „Opravdu mi pomohl tím, jak mě vedl. Stal se mi jakýmsi starším bratrem,“ přemítá Revolori.

Během natáčení bylo jejich vzájemné porozumění jasné každému. Willem Dafoe podotýká: „Ralph má svou britskou obezřetnost, suchý humor a krásný cit pro jazyk. Tony je neotřelý a uvolněný. Ve chvíli, kdy jsem je spolu uviděl, věděl jsem, že to bylo fantastické spojení.“

Zera, jako staršího muže, ztělesnil F. Murray Abraham. V průběhu filmu se stává hlavním vypravěčem příběhu. Podrobně líčí osud své postavy a její vzestup k současnému postavení. Abraham byl nadšený, že mohl přijmout roli vypravěče. „Jedna z věcí, které dělám dobře, je vyprávět příběhy,“ poznamenává. „Mám vnučku a jsme si velice blízcí. Vyprávím jí příběhy a poslouchám, když ona vypráví příběhy mně. Je to jedna z radostí mého života. Také si myslím, že je to tradice, na které jsou filmy založeny - na vyprávění. I když ty velké příběhy, které opravdu měly co sdělit, se někam ztratily. Wes chce něco sdělit a v tomto filmu, který je podle mě jeho nejlepším, vypráví příběh, který budete po celou dobu sledovat s úsměvem na tváři.“

Obzvláště zajímavou byla pro Abrahama představa, že dospělý Zero Moustafa přestál válku a osobní tragédii. Přesto si dokáže udržet lehkost ducha. „Zero vedl velmi plný život a přišel o každého, koho měl rád. Ale není cynický. To považuji za velmi důležitou stránku jeho povahy, která Zera charakterizuje, a náhodou s ním tuto stránku sdílím. Věřím v budoucnost lidstva a věřím, že lidé mají ve své podstatě opravdu dobrá srdce.“

Abraham si užil práci v tandemu s Jude Lawem, který hraje postavu Mladého spisovatele. „Jude je jeden z mých nejoblíbenějších herců. Mnohokrát jsme se v životě setkali, ale nikdy jsme spolu nepracovali. Během natáčení tohoto filmu jsme si vytvořili velmi silné pouto,“ přiznává.

Pokud jde o Andersona, se kterým spolupracoval poprvé, Abraham říká: „Co se týče Wese, všichni to cítí stejně jako já - že je to úžasné. Znáte Malého prince od Saint-Exupéryho? Wes Anderson je ten malý princ - ale dospělý.“

obrazek
Desgoffes-Taxisové

Hlavní děj příběhu začíná náhlou a záhadnou smrtí 84leté ovdovělé majetné hraběnky, Madam Céline Villeneuve Desgoffes und Taxis, alias Madam D.

V roli Madam D. se představí Tilda Swintonová, která získala Oscara® za svůj herecký výkon ve snímku Michael Clayton. Pro roli Madam D. musela Swintonová strávit každé ráno téměř pět hodin v maskérně. Zde jí byly upraveny vlasy a make-up, aby mohla hrát 84letou vdovu. Anderson poznamenává: „Měli jsme možnost nechat ji zestárnout, a myslím si, že si to Tilda skutečně užila. Pomohla z této role udělat něco výjimečného. Mám pocit, že se do toho, jak zahrát osobu vysokého věku, opravdu zabrala.“

Swintonové připadal svět Grandhotelu Budapešť neodolatelný. „Myslím, že se nám všem zamlouvá představa žít v nejkrásnějším hotelu na světě a být očekáván někým jako Monsieur Gustave, nebo dokonce být někým jako je Gustave,“ říká. „Máte tady fiktivní zemi, což je vždy dobrý začátek, a pak se tu strhne chaos kolem záhadné vraždy s množstvím nádherných detailů, jaké byste si nepředstavili ani ve snu.“

Smrt Madam D. uvede do pohybu tahanici o uplatnění nároku na její obrovské jmění. V čele sporu stojí její syn, Dmitri, bezohledný a temně komický hlavní padouch filmu, kterého ztělesnil Adrien Brody. Brody již dříve hrál v Darjeeling s ručením omezeným. „Je to zlé sémě, je to on, kdo způsobí všechny potíže - a v roli Dmitrije byl opravdu úžasný,“ říká Anderson.

Brody o své postavě říká: „Dmitri je vlivný a chamtivý člověk, který je zvyklý dosáhnout všeho, co se mu zamane. Monsieur Gustave pro něj představuje hrozbu. Ukáže se, že ač mnohem mladší, byl milencem jeho matky, která mu nakonec odkázala celé své jmění. Kdo by na něj neměl spadeno? Na Dmitrim je vše tmavé: jeho oblečení, vlasy, myšlenky i postoje. Na komedii je krásné, že můžete všechny tyto vlastnosti zdůraznit do té míry, až se stanou zábavné. Cílem bylo najít rovnováhu mezi oprávněně zlověstným a zároveň komickým. Dmitri musel být obojím.“

Dmitri má také spolupachatele: přisluhovače jménem Jopling. Je to gauner v koženém kabátě, s pěstí chráněnou mosazným boxerem a v botách s vysokými podpatky. Ztělesnil ho Willem Dafoe. Dafoe říká, že navzdory jeho předchozí spolupráci s Andersonem, ho scénář Grandhotelu Budapešť překvapil. „Měl jsem pocit, že to bylo opravdu zajímavé. Téměř návrat ke komediím Lubitsche a Wildera se ztřeštěnou kvalitou a všemi postavami, které filmem projdou,“ říká. „Wes zachycuje ducha, který je tak přitažlivý.“

Dafoa nijak nepřekvapilo, že scénář zaujal silné a cenami ověnčené herecké osobnosti. „V dnešní kinematografii je dost neobvyklé, že má režisér tak silný rukopis jako Wes, takže spousta lidí s ním chce pracovat,“ vysvětluje. „To přispívá k neobyčejně tvůrčí atmosféře.“

V roli právního zástupce Vilmose Kovácse, vykonavatele pozůstalosti Madam D., se objeví Jeff Goldblum, který dříve pracoval s Andersonem na Životě pod vodou. Goldblum upozorňuje na některé z kulturních a politických prvků filmu: „Monsieur Gustave je vzácné a nádherné světélko naděje a inspirace - zdvořilý, velkorysý a kultivovaný - ve světě, kde se fašisté dostávají k moci,“ říká. Je tomu vskutku tak. Dmitri a jeho stoupenci se vydali cestou fašismu a to je jeden z důvodů, který mezi Dmitrim a panem Gustavem rozpoutá nepřátelství. „Je to svět, kde je třeba se rozhodnout, na které straně stojím. Takže, když je Madame D. zavražděna a vypuknou neshody kvůli její závěti, atmosféra je nabitá chamtivostí a moje postava, Kovacs, se musí rozhodnout a zaujmout postoj.“

Goldblum byl rovněž uchvácen některými detaily, které se týkají vzhledu jeho postavy, včetně vousů à la Sigmund Freud. „Wes je tak konkrétní ve svých vizuálních představách a kostýmní výtvarnice Milena Canonerová vytváří kostýmy, které vám dávají nahlédnout do vaší postavy,“ říká.

Goldblum byl nadšený, že mohl s Andersonem opět spolupracovat. „Je jedinečně umělecky založený, soustředěný, vtipný člověk a není nepodobný Monsieur Gustavovi,“ komentuje herec. „Vždy je zábavný, okouzlující a plný nadšení. Přitahuje k sobě úžasné lidi všech oborů, kteří jsou tu z lásky k věci, a protože ho mají rádi.“

Posledním členem v domácnosti Desgoffe-Taxisů je důvěryhodný sluha Madame D., Serge X, v podání dalšího nováčka v Andersonových filmech, francouzského herce Mathieu Amalrica. Amalric je v USA dobře známý díky své roli ve filmu Skafandr a motýl od Juliana Schnabela.

obrazek
Agatha

Nejlepším a nejznámějším pekařstvím v Zubrowce je Mendlovo pekařství a cukrářství. Právě tam, mezi válečky na těsto a lístkovým těstem, Zero potká okouzlující učnici Agathu s mateřským znaménkem na tváři, která vyrábí nejoblíbenější sladký zákusek ve městě „Čokoládovou kurtizánu.“ Anderson do role Agathy obsadil irskou herečku Saoirse Ronanovou, která ve svých 13ti letech získala nominaci na Oscara za vedlejší roli ve filmu Pokání režiséra Joe Wrighta.

Ronanová roli přijala bez výhrad. Herečka si vybavuje svůj první natáčecí den a první spolupráci s Andersonem: „Když jsem přišla na plac, celé to tam hučelo,“ vzpomíná. „Byla tam spousta lidí, kteří pobíhali kolem; bylo vidět, že se každý opravdu snaží ze všech sil. Pokud jde o vzhled a styl, Wes přesně ví, co chce. Bylo zřejmé, že byli naladěni na jeho způsob práce.“

Navzdory svému přesvědčení, Agatha nakonec skončí v samém centru Zerových a Gustavových trestuhodných kousků. Ronanová vysvětluje: „Agatha vnáší do příběhu city. Láska k ní motivuje Zera naprosto ve všem, co s Gustavem dělají. Myslím, že si zpočátku neuvědomuje, do čeho se dostala, ale po celou dobu je provází, protože je miluje a věří v ně.“

Policisté a zloději

Jakmile se Gustavovi a Zerovi přestane dařit, uvědomí si, že jsou pronásledováni kapitánem lutzké vojenské policie, Albertem Henckelsem, v podání Edwarda Nortona, který s Andersonem spolupracoval již na filmu Až vyjde měsíc. „Henckels jde po Gustavovi jako po uprchlíkovi,“ vysvětluje Norton. „Ale zároveň mu vnitřní instinkt napovídá, že tam není něco v pořádku a vlastně má toho chlapíka rád. Takže bych ho nazval „zdráhajícím se pronásledovatelem.“ Představuje zákon, ale cítí, že je něco na spadnutí.“

Norton také poukazuje na jedinečnou zákulisní sounáležitost, která během natáčení vznikla. „Myslím, že pro mnoho herců mé generace je Wes takovým zářným příkladem osobité tvůrčí vize. Dělá něco, co je jedinečně upřímné a od srdce, ale přitom je to ohromná legrace. Wesovy filmy se tomuto příběhu hodně podobají. Vytvářejí jistý druh alternativní rodiny, což je pro herce velmi romantické. Co se týče hereckého obsazení, sešli se tu někteří z herců Wesova starého gangu s novým gangem a dohromady tam vzniklo velké kamarádství. Bylo to skoro jako by mezi herci a štábem vzniklo pouto členů Společnosti překřížených klíčů - concierge pracovníků všech velkých hotelů na světě, kteří sdílí smysl pro jednotu.“

Když zákon Gustava dostihne, ocitne se na nejméně představitelném místě pro muže jeho ražení: Checkpoint 19 - trestanecký internační tábor, vlhké a studené vězení s podmínkami jako ve středověku, obehnané ostnatým drátem a příkopem plným krokodýlů. Brzy se spřátelí se čtyřmi spoluvězni a stává se součástí propracovaného spiknutí úniku z vězení, který společně zosnovali. Mozkem tajného plánu je Ludwig, velice hrubý, potetovaný trestanec s holou hlavou, v podání Harvey Keitela, pro kterého Anderson tuto roli napsal. Keitel hrál rovněž ve filmu Až vyjde měsíc.

obrazek
Společnost překřížených klíčů

I když se ocitne na svobodě, je na útěku. Gustave si uvědomí, že mu zbývá pouze jedna jediná instance, na kterou se může obrátit: Společnost překřížených klíčů, rozsáhlé tajné bratrstvo conciergů, kteří pracují v těch nejlepších hotelích po celém světě. V jedné z nejlépe choreograficky zvládnutých scén tohoto filmu přijdou Gustavovi na pomoc Bill Murray, Bob Balaban, Fisher Stevens, Waris Ahluwalii a Wally Wolodarsky v rolích conciergů.

Murray, který se objevil ve všech Andersonových filmech, s výjimkou toho prvního, sledoval režiséra, jak v průběhu let rozvíjel svou vizi. „Mám pocit, že jsme spolu vyrůstali,“ říká Murray. „Pořád je to pro mě ten mladý kluk, i když mezitím získal více zkušeností. Píše a točí mnohem ambicióznější a zábavnější filmy.“

Pokud jde o jeho roli, Balaban si zamiloval nostalgii tohoto filmu, která oslavuje zlatý věk pohostinství a cestovního ruchu. „Myslím, že jedním z velkých kouzel tohoto filmu je, že se vrací do romantické a honosné epochy,“ říká. „V té době byl hotel místem, kde jste se mohli vrhnout do života. Byl to vzrušující nový svět, kde jste se potkávali s novými lidmi, vzbuzovali jejich zájem a při tom o vás bylo dokonale postaráno. A když se jeden z nás ocitne v nouzi, my ostatní klíčníci rozjedeme epickou hru. Jeden druhému zanecháváme nekonečné vzkazy, abychom se nakonec sjednotili do mocného šiku, který disponuje silou klíčníků.“

Propuknutí války bylo ranou pro tento romantický věk, a jak válka ovládla Zubrowku, vrchní velení ozbrojených sil obsadilo Grandhotel Budapešť a udělalo si z něj základnu. Monsieur Chuck, kterého hraje Andersonův dlouholetý přítel a kolega, Owen Wilson, zaujme post vojenského concierge pracovníka během tohoto období.

Když hotel v pozdějších letech znovu navštívíme, hrozí mu demolice a za recepčním pultíkem stojí jako concierge, Monsieur Jean. Pro tuto roli Anderson oslovil svého dlouholetého spolupracovníka Jasona Schwartzmana. „Jsem Wesův kolega, přítel a fanoušek,“ říká Schwartzman, „a pokaždé, když čtu nějaký z jeho scénářů, ten fanoušek ve mně zareaguje na příběh jako první. Co se týče Grandhotelu Budapešť, bylo zajímavé, že to byl v mnoha rovinách tak spletitý příběh. Skáče různými časovými obdobími. Znalý Wesova stylu, bylo pro mě zábavné představovat si, jak to bude všechno vypadat.“

Otevření Grandhotelu

Rozsáhlé plánování filmu započalo hledáním toho pravého místa pro Grandhotel Budapešť. Hotel během své existence projde několika změnami: od dob největšího rozkvětu jako slavné lázeňské letovisko na počátku 30. let, přes zábor a fašistickou nadvládu, po téměř prázdnou stavbu v úpadku během komunistické éry. Anderson a jeho tým pátrali po místě, které by mělo charakter Evropy a zároveň poskytovalo vizuální flexibilitu.

Anderson nejdříve studoval v archivech knihovny Kongresu, která spravuje obsáhlou sbírku fotochromových snímků, dokumentujících období klasického cestování po Evropě. Ale během obhlídek zjistil, že většina letovisek z fotografií byla stržena anebo rozsáhle renovována. Anderson se rozhodl, že v hotelu točit nebude. Místo toho objevil nečekanou lokaci: obrovský obchodní dům z přelomu století, který se nacházel na křižovatce Německa, Polska a České republiky, ve městě Görlitz /Zhořelec/.

Ukázalo se, že Zhořelec filmařům nabídl daleko více, než jen obchodní dům. Najdou se v něm architektonické vlivy z období gotiky a baroka, až po téměř moderní křivky secese. „Zhořelec má díky své architektuře jedinečnou atmosféru. Uvědomili jsme si, že můžeme skoro celý film natočit tam,“ vysvětluje Dawson.

Velké množství hlavních filmových rekvizit bylo vyrobeno přímo ve Zhořelci místními umělci a řemeslníky, včetně „Čokoládové kurtizány“ (vyrobené místní cukrářkou Anemone Müller-Grossmanovou), typického prstenu na malíčku Monsieur Gustava i porcelánového přívěsku, který nosí Agatha. Vedoucí rekvizitář, Robin Miller, poznamenává: „Je to krásné městečko, ale v podstatě to je historické místo. Nemají tam všechny ty věci, na které jsme jako filmaři zvyklí z velkoměst. Jednoho dne jsem se ale procházel ulicemi a zaujal mě malý obchůdek s porcelánem. Ve výloze měli vystavené krásné, ručně malované porcelánové nádobí. Vešel jsem dovnitř a všiml si, že na těch kouscích použili nádhernou delftskou modrou. Napadlo mě ‘Sláva, našli jsme to.’” Jak se ukázalo, autorka Heidemarie Klingerová, byla vyškolena nedaleko Míšně, města, které ve světě proslulo svou výrobou porcelánu.

Mnozí místní obyvatelé se dokonce sami objevili ve filmu. Dawson vysvětluje: „Další dobrou věcí spojenou s natáčením na malém městě bylo, že jsme poznali mnoho lidí a obsadili je do filmu. Takže chlapík, který byl jeden večer číšníkem v restauraci, byl hned další den ještě v jiné scéně jako kompars.“

Anderson a jeho tým postavili dekorace uvnitř prázdného obchodního domu, ale také si tam zřídili kanceláře a dílny a vytvořili tak zcela soběstačný, uzavřený svět, který držel herce a štáb uvnitř fiktivní republiky Zubrowka.

Celkový vzhled filmu se zrodil ze spolupráce mezi Andersonem a jeho fimovým architektem Adamem Stockhausenem. Stockhausen, který dříve pracoval na filmech Darjeeling s ručením omezeným a Až vyjde měsíc, byl také filmovým architektem na novém filmu Steve McQueena 12 let v řetězech. Uvědomoval si, že Andersonův film bude tvůrčím zážitkem, který nemá obdoby. „Pracovali jsme v malých, překrásných městečkách, a když v nich jste, zcela se do nich ponoříte.“ říká. „Stal se z toho naprosto výjimečný zážitek.“

Během navrhování hotelového interiéru, Stockhausen přemýšlel o jeho prostoru v souvislosti s postavou Gustava. „Když jsem se snažil vymyslet fyzický prostor hotelu, cítil jsem, že tam vše má co do činění s Ralphovou postavou,“ vysvětluje Stockhausen. „Prostor odráží jeho barevnou paletu a styl. Chtěli jsme, aby celá struktura hotelu působila jako jeden celek, včetně vyprávění. Byla to velká výzva a velmi rozsáhlá, složitá filmová stavba.“

Stockhausen popisuje některé z tvůrčích kroků, kterých bylo zapotřebí během práce na hotelové hale: „Zaprvé jsme věnovali velkou pozornost průzkumu toho, jak hotely v té době vypadaly, a získali jsme nekonečné množství materiálů. A pak ty detaily, která nás opravdu oslovily, vyplavaly na povrch a my jsme si řekli, ‘tohle schodiště je neuvěřitelné, ten výtah má úžasné dveře’ nebo ‘ta recepce je skvělá.’ A jak se tyhle kousky začaly rýsovat, velmi brzy jsme mohli říct ‘OK, tohle začíná vypadat jako náš hotel.’ Pracovali jsme na vzájemných poměrech mezi dveřmi, chodbami a zbývajícím prostorem, aby se v nich akce správně odehrála. Wes rád točí s využitím složitých pohybů kamery, takže fyzický prostor musel být opravdu dokonale připravený, aby s akcí seděl. Jako první jsme dokončili stavbu hotelové verze z 60. let a pak jsme točili a vraceli se zpět v čase. Odlupovali jsme jednotlivé vrstvy, abychom pod nimi odhalovali dřívější podoby hotelu.“

obrazek
Téměř všechny ostatní lokality byly nalezeny ve Zhořelci a v přilehlém okolí - od vězení Checkpointu 19 v nedalekém Zwickau /Cvikov/, po Mendlův obchod a Kunstmuseum v Drážďanech - s jedinou velkou výjimkou. Anderson a Stockhausen se nakonec rozhodli vytvořit hotelový exteriér, jako krásně propracovanou zmenšeninu, v dílnách Studia Babelsberg. Také tam natočili scény s lanovkou a honičku na lyžích. Nejdříve v dílně postavili miniaturní modely a pak je přemístili ven, kde se natáčelo na denním světle. Kamera byla často upevněna na kolečkách a pohybovala se mezi miniaturními stromy, což podpořilo dojem větší přirozenosti, normálně byste tohoto efektu s modelem nedosáhli. Pro nejširší záběry ve scéně s honičkou na lyžích, bylo zapotřebí vyrobit figurky postav, které se pak rozhýbaly pomocí stop-trikové animace. Pro tento účel Anderson povolal některé ze svých kolegů z natáčení filmu Fantastický pan Lišák, aby mu s animačním procesem pomohli.

Stockhausen poznamenává: „Velice často se stává, že u scény, u které byste předpokládali, že všechny její dílky jsou součástí jedné a té samé lokace, je tomu právě naopak. Scéna je vlastně rozzáběrována tak, aby dojem jedné hlavní lokace utvořila. Slouží k tomu stop-triková animace, malba pozadí, něco málo miniatur a ještě další skutečná lokace. Je to neuvěřitelná výzva, když musíte vymyslet, jak k sobě všechny ty věci napasovat - a to je něco, co bych sám nezvládl. Je na to celý tým lidí, kteří intenzivně pracují, aby vše dávalo smysl, fungovalo a zapadalo do sebe. Je to zatraceně velká výzva a strašně moc legrace.“

Dalším dlouholetým spolupracovníkem Wese Andersona na tomto filmu byl kameraman Robert Yeoman, který natočil všechny jeho celovečerní filmy s výjimkou Fantastického pana Lišáka. Yeoman byl nadšený střídáním časových období a s tím spojenými příležitostmi. „Pro lobby 60. let jsme navrhli obří fluorescenční strop,“ vysvětluje. „Bylo to mnohem víc monotónní než varianta z 30. let, která měla teplejší barvy, spoustu praktických světel a krásné střešní okno nad hlavou. To tomu dodávalo mnohem otevřenější pocit.“ Dalším nápadem, se kterým Anderson a Yeoman přišli, bylo natočit jednotlivá časová období v různých formátech obrazu. Pro 60. léta volili širokoúhlý anamorfický, pak ho pro období 30. let změnili na více čtvercový formát s poměrem stran 1.37:1, což bylo pro tehdejší dobu typické. Následovně se přesunuli k poměru stran 1,85:1 pro scény, které byly nejblíž současnosti. O práci ve formátu 1.37, ve kterém je natočena většina filmu, Yeoman říká: „Není sice tak široký, ale získáte prostor nahoře i dole. Vidíte mnohem více ze stropu a máte trochu víc volnosti. Hodně se to liší od toho, co jsme dělali předtím, a myslím, že jsme si Wes i já, užili spoustu legrace, když jsme s tímto formátem pracovali.“

Kostýmy pro film navrhla legendární kostýmní výtvarnice a držitelka tří Oscarů®, Milena Canonerová, která se nemohla dočkat, až se s Andersonem opět shledá. Spolupracovali již na Darjeeling s ručením omezeným a na Životě pod vodou. Canonerová byla obzvláště nadšená tím, jak se film odvolává na historii, ale zároveň nechává prostor ke kreativní práci. Vysvětluje: „Na tomto filmu se mi líbí, že můžete být opravdu velmi flexibilní a svobodní ve způsobu, jak interpretovat čas a období. Je to vzpomínka. Je to příběh, který někdo někomu vypráví a ten o tom později napíše román. Ale není to příběh přímočarých flashbacků. Zároveň se domnívám, že je po tvůrčí stránce dost zajímavý.“ Canonerová se nechala ovlivnit tvorbou rakouského symbolistického malíře Gustava Klimta, jehož malby částečně inspirovaly vzhled Madam D.

Milena Canonerová je známá důkladností svého přístupu a neuvěřitelnou přesností, kterou věnuje detailům. Anderson vysvětluje: „Nejen, že se mnou pracuje na návrzích kostýmů a pak je se svým týmem zhotoví, ona zároveň jednotlivé postavy spoluvytváří.“ Tento komplexní přístup se týká i herců na pozadí. Canonerová vysvětluje: „Pro mě je to jako obraz. Nesoustředíte se jen na ústřední postavy, díváte se na všechno. Dává to smysl. Je velmi důležité, abychom se věnovali i komparsistům, kteří mají méně významné role. Nemohla bych to dělat jinak.“

Frances Hannonová s Andersonem pracovala již na filmu Jak jsem balil učitelku a měla i tentokrát na starosti stylizaci vlasů, make-up a protetiku. Popisuje některé z menších detailů, které měly vliv na utváření postav a jejich kontinuitu mezi jednotlivými časovými obdobími: „V případě Zera, kterého ve 30. letech hraje mladý kluk a v 60. letech F. Murray Abraham, jsme zachovali podobnost prostřednictvím jejich účesů. Jude Law má zase mladistvější úpravu knírku Toma Wilkinsona. Bylo to velmi jednoduché a myslím, že to dobře fungovalo. Drobné detaily a rčení ‘méně znamená více’ v tomto filmu opravdu platí.“ Na druhém konci spektra její práce, byla proměna Tildy Swintonové na 84letou dámu. „Takovou podobu ještě nikdy předtím nepodstoupila,“ poznamenává Hannonová. „Měla na sobě samou protetiku: paže, hrudník, krk, záda; nekonečně dlouhou paruku, kontaktní čočky pro dojem šedého zákalu, zuby a ušní lalůčky staré dámy. Nic jsme nevynechali.“

Hudbu k filmu složil, na Oscara šestkrát nominovaný, Alexandre Desplat. Jedná se o kompozici, která je v jeho tvorbě ojedinělá. Liší se především tím, že v ní autor zcela upustil od tradičních orchestrálních nástrojů. Místo toho využil středoevropské nástroje, včetně balalajky a cimbálu. Nakonec odletěl do Moskvy, aby tam hudbu nahrál s 50ti členným balalajkovým orchestrem.

„Snažili jsme se zachytit zvuky, které máme podvědomě spojené se střední Evropou, od cimbálu po alpské rohy, včetně jódlování, zpěvů mnichů a balalajky,“ vysvětluje. „Je to směsice, která může být oduševnělá, vtíravá i zábavná a pokrývá zároveň širokou škálu emocí, od těch odlehčených po ponuré. Použili jsme stejný hudební slovník, jako kdybyste pracovali s klasickým orchestrem, ale výsledný zvuk se hodně liší.“

Desplat podotýká, že Anderson má smysl pro experimentování. „Zkoušíme věci, které jsem ani já, jako profesionální skladatel, ani on nikdy předtím nedělali,“ přemítá. „Snažím se najít zvuk, melodie a rytmy, které odpovídají tomu, co je v obraze, ale přitom jsou založeny na věcech, které nejsou vidět. Na minulosti nebo budoucnosti postav nebo jejich vnitřních emocích.“

obrazek
Když filmové natáčení skončilo, Anderson se pustil do stříhání filmu společně s Barney Pillingem, mezi jehož filmy patří Quartet a Škola života. Pilling s Andersonem nikdy dříve nepracoval, ale tento úkol ho zaujal. „Grandhotel Budapešť je pestrým vyprávěním,“ poznamenává. „Pokrývá tři různá období a z velké části se odehrává v úžasné předválečné éře, která všemu propůjčuje dramatický kontext. Podle mě to je také o vzpomínkách filmařů na klasické filmy z té doby. Byl jsem opravdu překvapen rozsahem tohoto filmu. Je více epický a ambiciózní než Wesovy předchozí filmy, to dělalo tento projekt dvakrát tak vzrušujícím.“

Když se díval na záběry, jedna věc Pillinga praštila do očí: „Je úžasné, jak je všechno krásně naplánované,“ říká. „ Co se týče záběrů, velmi málo je ponecháno náhodě. Wes si také dělá animatic celého filmu, když přijde do střižny, je neuvěřitelně připravený. Vzhledem k tomu, že se tento příběh narodil ve Wesově hlavě, vodítka, jak zprostředkovat jeho vizi, byla velmi užitečná. Byla pro mě radost tento film stříhat.“

Pilling tento film vnímá jako pokračování Andersonova filmového stylu, který se ale v tomto případě dále rozvíjí. „Vidíte tady spoustu znaků charakteristických pro Wesovu tvorbu: kamerové strhy, složité kamerové jízdy, ohromující práci gripového týmu, ale obrazová kompozice je tady odlišná, kvůli formátu obrazu, ve kterém Wes a Bob Yeoman pracovali. Zároveň se zde najdou velké akční scény, takže způsob, jakým byl film natočený, to jen podtrhuje.“

Pilling obzvláště ocenil to, že se Anderson dokázal na svou práci podívat s odstupem a vnímat film jako jeden celek. „Wes má k filmům pointilistický přístup, s malými dílky příběhu pracuje velmi pečlivě. Během práce na střihu využívá příležitost udělat krok zpět a vidět celý obrázek,“ vysvětluje.

Pilling byl také dojatý Fiennesovým hereckým výkonem. „Ralphovo mistrovské ovládání jazyka a jeho fyzické schopnosti, jak pracovat s pohybem kamery, jsou neuvěřitelné,“ říká. „Kamera v tomto filmu dělá mnoho velkých pohybů, vše se odehrává v přesné choreografii, která se váže na určitá slova nebo modulaci hlasu. Ralph měl schopnost spojit svůj herecký výkon s technickým načasováním vyžadované choreografie. Zároveň dodal příběhu jakýsi druh lidského poznání. Někdy to může působit velmi vážně i velmi dojemně, ale také velmi legračně. A pak, on a Tony jsou neskutečně okouzlující, roztomilou dvojicí, která je tlukoucím srdcem filmu.“

Sám Anderson se vyjádřil o vztahu mezi dvěma ústředními postavami: „Myslím, že když Gustave potká Zera, pravděpodobně v něm uvidí někoho, jako je on sám,“ říká Anderson, „někoho, kdo věcem věnuje více pozornosti než ostatní, kdo nedělá svou práci jen dobře, ale ve skutečnosti se o vše zajímá daleko víc. Cítí, že je v něm skrytý potenciál, a že má v sobě jiskru.“

Podobné filmy

Junior
Arnold Schwarzenegger v roli vědce, který je pro zdar svých výzkumů ochoten i otěhotnět. A...
dnes 15.40
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Fantastická čtyřka
(Fantastic Four) Stačí malá chyba v odhadu a expedice do středu vesmírné bouře je kriticky...
dnes 15.45
NAHRAT
ZDARMA
Prima Cool
Šéfe, vrať se!
A jsou tu zpět - Pepan, Jára, Marcela a řada dalších zlodějíčků a podvodníků všeho druhu. ...
dnes 16.10
NAHRAT
ZDARMA
ČT1
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Sobota 20. 7. 2019 Svátek má Ilja
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz