Legenda praví, že za druhé světové války si američtí váleční piloti vyprávěli pověsti o gremlinech, potvůrkách, které měly na svědomí podivné nehody, poruchy a havárie letadel, bojujících proti Japonsku. Další legenda praví, že scenárista Chris Columbus spojil tyto pověsti se svými vzpomínkami na dětství, kdy musel spát na půdě plné myší a noc co noc usínal s obavou, že ho ve spánku pokoušou. Obdařil potvůrky neukojitelnou škodolibostí a vymyslel příběh, který zaujal slavného Stevena Spielberga natolik, že se jej rozhodl v roce 1984 produkovat. Režie se ujal jeden ze Spielbergových žáků, Joe Dante. Dobrodružství Billyho Peltzera, jemuž se vánoční dárek v podobě nevšedního zvířátka rozmnožil do stovek zlomyslných pumprlíků, se divákům na celém světě líbilo natolik, že po letech vznikl druhý, ještě bláznivější díl. Jeho hrdinou je opět Billy Peltzer, zaměstnaný teď ve velkém mrakodrapu pana Clampa. Právě tady, uprostřed New Yorku, se znovu setká s roztomilým mogwaiem. Brzy samozřejmě dojde k porušení tří základních pravidel (mogwai se nesmí namočit, přijít na prudké denní světlo a hlavně se nesmí krmit po půlnoci) a tak se Clampův supermrakodrap zanedlouho hemží zelenými pidižvíky, nenechávajícími nic a nikoho na pokoji. Cpou se vším, co dostanou pod pazoury, ať je to poživatelné nebo není, a přestože promění luxusní mrakodrap ve zříceninu, jsou neodolatelně roztomilí. Stále se mezi sebou škorpí, chichotají a přímo se škodolibou radostí obtěžují nejen aktéry příběhu, ale dělají si šprťouchlata i ze samotných diváků. Je tu ovšem Billy se svou dívkou Kate, kteří samozřejmě vědí, jak na to a pustí se do boje se zelenou lavinou příšerek.