Guvernantka

Informace Komentáře Obsazení Hodnocení Videoukázka Fotky

Guvernantka Minnie Driverová popřela své já, aby se mohla stát sama sebou. 62% 159

62%	159 hlasů

Přehrát ukázku

Zobrazit fotky

Drama / romantický, Velká Británie, 1998, 115 min., od 16 let
The Governess

Sdílet

Minnie Driverová popřela své já, aby se mohla stát sama sebou.
Píše se rok 1840. Po otcově náhlé smrti je mladá, vzdělaná, židovská dívka Rosina Da Silva nucena k rychlému a výhodnému sňatku, protože jedině výhodná svatba může pomoci udržet životní úroveň rodiny. Emancipovaná a svéhlavá Rosina ale rozhodně odmítá nudný život po boku starého a nemilovaného muže. Podaří se jí získat místo guvernantky v rodině Cavendishových na nehostinném ostrově Skye...
Uprav informace o filmu

Režie: Sandra Goldbacher
Herci: Minnie Driverová, Tom Wilkinson, Harriet Walterová, Florence Hoathová, Bruce Meyers, více...

Komentář k filmu Pomalu, zvolna plynoucí, romantický, jako by zasněný film, který při zdánlivé konejšivosti vlastně skrývá docela silné drama o rozdílnosti kultur stojících tak blízko vedle sebe a o tom, že vždycky nejvíce toužíme po tom, co nám uniká. Nádherná výtvarná složka, do níž přesně zapadá krásná Minnie Driver.
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD ZDARMA

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránky Videotéka: přidat si do ní film

Ocenění
Film získal v roce 1998 na MFF v Karlových Varech Zvláštní cenu poroty i Cenu diváků.

Popis filmu Guvernantka

O svém životě měla úplně jiné představy. Po náhlé otcově smrti, kdy se rodina dostala do vážných finančních potíží, se ale její výběr zúžil na pouhé dvě možnosti - buď sňatek se starým mužem, kterého nemiluje, nebo prostituce. Polovina 19. století totiž jinou volbu neznala. Pihatá londýnská Židovka Rosina se přesto rozhodla ještě pro třetí možnost, nejtěžší a nejriskantnější. Popřela svoji víru, změnila si jméno a pokusila se pod smyšlenou identitou Mary Blackchurchové zúročit své vzdělání jako guvernantka v křesťanské rodině. Na odlehlém skotském ostrůvku v šerosvitném domě Cavendishových začala nový život, odhodlaná zvítězit nad pokřivenými pravidly viktoriánské Anglie. Dlouho se jí dařilo. Živou a vzpurnou dceru Cavendishových Clementinu se naučila bez problémů zvládat. Přejemnělou bílou myš, paní Cavendishovou, se naučila trpět se shovívavým nadhledem toho moudřejšího, leč společensky podřízeného. S panem Cavendishem prakticky vůbec nepřišla do kontaktu. Jeho přítomnost se omezovala jen na provokativně krátká a společensky formální setkání u večeře, zbytek času trávil ve své laboratoři a temné komoře, kde se marně pokoušel dotáhnout do konce vynález fotografie.

Jakmile se ale Mary/Rosina se všemi nástrahami nového prostředí vyrovnala, získala příliš mnoho času na svou přirozenou inteligenci a probouzející se ženství. Navíc se v domě objevil i syn Cavendishových, Henry, pro problémy s opiem předčasně propuštěný z oxfordských studií. Mary se tím okamžikem dostala do nelítostných kleští vlastních činů, které ji donutí, aby si přestala hrát sama se sebou a se svým životem a konečně se stala tím, kým uvnitř už dávno byla.

Odpověď na otázku, proč si režisérka Sandra Goldbacherová vybrala pro svůj autorský debut příběh mladé židovské dívky z poloviny minulého století, je prozaicky jednoduchá. Sama pochází z italsko-židovské rodiny, přičemž její maminka vyrůstala právě na tom ostrůvku, kde se Guvernantka natáčela. Téměř autobiografický příběh své rodiny tudíž Goldbacherová vypráví se všemi tradičními aspekty a otázkami, sice nijak objevnými (vzpomeňte si například na Yentl, v němž se mladá Židovka Barbra Streisandová vydávala za chlapce, aby se posléze také citově zapletla), za to dokonale odpozorovanými a vtipně odlehčenými. Nebojí se občas jít proti srsti židovskému náboženství, striktně religióznímu a vymezenému řadou tradičních rituálů; dovede se s citlivou drobnokresbou podívat na zmatek v hlavě mladičké dívky, popletené falešnými předsudky, přitom ale tolik dychtící a toužící, a při tom všem dokáže vládnout řemeslně sebejistou, zručnou režisérskou rukou, u debutantky vskutku nečekanou. Zvláštní cenu za autorský debut a Cenu diváků na loňském mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech získala Goldbacherová určitě právem.

Horkým kandidátem na cenu za nejlepší ženský herecký výkon byla ve Varech i Minnie Driverová a ačkoliv toto ocenění nakonec nezískala, nelze o jejím výkonu mluvit jinak než v superlativech. Driverová (nominace na Oscara za Dobrého Willa Huntinga) se stala vskutku ideální představitelkou Mary/Rosiny. Nese v sobě dokonalou iluzi erotiky, nikoli povrchně koketní, ale vnitřně opravdové, naléhavé a spalující, přičemž dokáže velmi dobře vykreslit spor duše s tělem, v němž jí mozek velmi přesně říká, co by neměla, ale díky podlamující síle těla přesto nakonec udělá.

Nelze se nezmínit ani o vynikajícím Jonathanovi Rhys-Meyersovi, který Henryho Cavendishe vybavil fascinující mladickou posedlostí a divokou rozervaností. Pokud Rhys-Meyers svůj talent trestuhodně nepromění někde v alkoholu za drobné (z jeho hereckého výrazu je cítit uhrančivé kupčení anděla s ďáblem, kde ten první evidentně prohrává), pak je to určitě jméno hodné skvělé kariéry.

Guvernantku, která popisuje v zásadě banální příběh nerovné lásky, povyšuje do kategorie pozoruhodného filmařského díla vedle režie a hereckých výkonů i kontrastní kamera Ashleye Rowea - na jedné straně sevřená klaustrofobickým prostředím starobylého Cavendishova sídla, na straně druhé v exteriérech romantizující a panoramatická, prosycená dešťovou vodou a utopená v cárech mlhy. S překvapující přesností dokáže Rowe popsat zrod lásky (dosud formální technické experimentování začne dostávat obsah), zdánlivé duševní souznění obou zamilovaných, nepřekonatelnou fyzickou žádost i do očí bijící nerovnost tohoto pošetilého vztahu. Drsnost okolní přírody pak přesně v intencích režisérčina záměru omývá konkrétní aranžmá této historky a činí z ní nadčasovou zprávu o bolestném překonávání sociálních, společenských i věkových propastí, příjemnou úvahu o prohrách, které v sobě dokáží nést punc vítězství.