fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    

77% 151 hlasů
7.7 10 151
Německo/Česká republika, , 104 min., od 12 let
DVD v trafice 18.6.2012 u tiskoviny Bontonfilm za 199 Kč.
Kinopremiéra v ČR 7.10.2010 v SK 27.1.2011, DVD a Blu-Ray od 4.4.2011 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ukázka
02:21



Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann, který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina. Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim. Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit "mateřské" ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu "českých vlastenců", z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě?
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Habermannův mlýn je další film z válečné a poválečné doby druhé světové války. Emocionálně velmi silný film, který vás pokáždé pořádně vytočí. Hlavně ten pocit bezbrannosti když vidíte kolik lidí Habermann zachránil a zároveň sledujete jak je zabit těmi které v podstatě zachránil. Jinak velice povedený film, který musím ohodnotit vysokým 90% hodnocením.
Všechny komentáře k filmu 72+ Napiš komentář k filmu a získej netbook nebo tablet

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Habermannův mlýn

Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala vybrat si jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřili k nim bohatý podnikatel August Habermann, který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a jeho nejbližší přítel Březina. Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí. Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit "mateřské" ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu "českých vlastenců", z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? České (2010) historicko-válečné drama.


O filmu

obrazek
Synopse a komentář režiséra

Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Tento příběh se stal před více než 60 lety, přesto dodnes nepozbyl na naléhavosti. Chceme-li porozumět přítomnosti, musíme vědět, co se tenkrát stalo. Příběh ukazuje jednu z nejčernějších kapitol ve vztazích mezi Čechy a Němci. Krutosti, která provázely vyhnání, zůstávají dodnes tabu. Mnoho Čechů nechce, aby jim byly připomínány, mnoho Němců setrvává na mínění, že bylo učiněno příkoří, které nebylo nikdy odčiněno. Mezitím se ale narodila nová mladá generace se silnou potřebou po objasnění minulosti a o tom všem tento film je.

„Když jsem ve svých 10 letech opouštěl bránu koncentračního tábora v Sachsenhausenu, ve snu mne nenapadlo, že se někdy budu vracet myšlenkami a dokonce s nějakou výpovědí k této degradující a ne moc příjemné etapě mého života“ - říká režisér filmu Juraj Herz. „Realizace uvedeného projektu pro mne osobně znamená částečné vyrovnání se s minulosti, stejně jako věřím, že forma i obsah přispěje k vyrovnání se s minulosti i pro statisíce lidí, kteří tuto tragickou dobu prožili. Je to obrovská výzva a zodpovědnost současně.“

O námětu a produkci

Příběh odehrávající se v Sudetech v době nacistické okupace vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval ve své stejnojmenné knize spisovatel Josef Urban. Urbanova kniha vyšla v roce 2001 a na jejím základě vytvořil společně s Milanem Maryškou filmový scénář, který byl v roce 2002 oceněn 2. místem v Ceně Sazky. Projekt doznal mnoha změn, včetně změn na postech scenáristy i režiséra. Realizace náročného dobového projektu s celkovým rozpočtem kolem 87 miliónů korun se látka dočkala až s příchodech zahraničního producenta. Výše vkladu české strany je cca 20 miliónů Kč.

Ústřední postava případu, Hubert Habermann, byl mlynář z Bludova, vesnice na severu Moravy. To, že se z osudů úspěšného, zámožného podnikatele, stala téměř antická tragédie, bylo způsobeno dobou a místem, kde žil. Tedy v pohraničí prvorepublikového Československa konce 30. let. Habermann byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně, s některými se úzce přátelil, mluvil dobře česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Jeho žena byla Češka, on sám za války některým Čechům pomáhal. Po osvobození záhadně zmizel. Vyšlo najevo, že byl v květnu 1945 brutálně zavražděn. Zločin nebyl nikdy řádně objasněn, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi odsunuta.

Producent Habermannova mlýna Karel Dirka z německá produkční společnost ART OKO FILM o filmovém příběhu mimo jiné říká: „V případě tohoto filmu nejde jen o otázku, jak se chovali Češi nebo Němci za války a po ní, jedná se víceméně o charakterovou stránku člověka, která nemá s nacionalismem ani fašismem nic společného. Příběh filmu se mohl stejně odehrávat v bývalé Jugoslávii, v Mexiku, kdekoli. Když je charakter lidí narušený, je něco v nepořádku a může to mít fatální důsledky. A o tom je tenhle film. Vypjatá doba pak ještě víc umožňuje lidské zlobě vyvřít.“

Za českou stranu je pod filmem podepsána produkční společnost KN Film Company - producenti Jan Kuděla a Pavel Nový: „Česká strana měla na starost kompletně přípravy a celé zajištění výroby, tedy natáčení se vším, co to obnáší - dopravu, české herce, motivy, kostýmy, karavany a samozřejmě nalezení a zajištění vhodných lokací. Hlavní exteriér historického mlýna jsme našli nedaleko obce Hradiště na říčce Blanici, dále jsme točili v okolí Vlašimi, na nádraží Kácov, v okolí Slap a interiéry Habermannova domu se točily v dobové vile v Hýskově u Berouna. Hlavní producent, německé Art Oko Film, zajišťoval postprodukci v Mnichově,“ prozrazují čeští producenti. „Film je zajímavý i z hlediska jazykového. Němečtí herci v něm hovoří německy, čeští česky, ale ne dogmaticky. Třeba ve scénách, kdy spolu hrají Habermann čili Waschke s Březinou neboli Rodenem, což jsou v příběhu velmi dobří přátelé, hovoří Habermann česky, i když špatně, s německým akcentem. Ovšem česká verze bude mít i pár titulků. Kvůli autenticitě chceme, aby postavy mluvily svým rodným jazykem.“

Juraj Herz (rozhovor)
obrazek
Proč jste si vybral právě toto kontroverzní téma z české historie, zvlášť když jste sám byl jednou z obětí německého fašismu…

Protože si myslím, že zlo se nemá odplácet zlem. Já sám jsem byl vinou německých fašistů v koncentráku a dělám tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany.

V tom je ovšem téma daleko obecnější, než jen že osvětlujete určitou temnou dějinnou kapitolu. Je o zlu v člověku, které najednou za určitých okolností vyvře ven…

Ano, a je to i o chamtivosti a o snaze zakrýt své vlastní zločiny, protože mezi těmi zapálenými revolučními gardisty s rudou páskou na rukávě i mnoha zdánlivě slušnými, obyčejnými lidmi byli udavači. A oni potřebovali odstranit ty, kdož o jejich proviněních věděli.

Film je natočený na motivy stejnojmenné knihy Josefa Urbana, která vychází z reálného případu. Kolem jeho pravdivosti však existovaly dohady pamětníků a lidí, kteří se cítili být neprávem obviněni… Ověřovali jste si nějak hlouběji než autor románu fakta?

Víme, že Habermann existoval, existoval i mlýn. Bylo to na Moravě. A to je taky všechno. Skoro vše ostatní je fabulace. Není to ale úplně vymyšleno, protože ty skutky se staly, třeba ne tak zhuštěně, jak je to ve filmu pojednáváme, ale velmi podobně. Ale je to nový příběh, kde se většinou hrdinové kromě Habermanna jmenují jinak. Za druhé je to hraný film a nikoli dokument. A za třetí - my máme také své výzkumy a víme, kteří lidé se jak se chovali. Takže když po tolika letech třeba i příbuzní a potomci tvrdí, že to bylo jinak, taky to neberu úplně vážně.

Vy jste během pár měsíců přešel ze žánru hororu, který představuje váš poslední film T.M.A., k žánru historického dramatu. Tenhle žánrový skok vám potíž nedělal?

Nedělal, protože to historické drama je podstatně větší horor než jakýkoli fiktivní horor.

Jak jste si vybíral německé herce pro Habermannův mlýn. Dlouho jste v Německu žil, takže to pro vás asi nebyl tak velký problém…

Vybírali jsme je společně s německým producentem filmu Karlem Dirkou, který ty herce zná lépe než já. Já měl předem jen jednu prosbu obsadit Bena Beckera, který mě zajímá už léta, a chtěl jsem s ním točit. A Hannah Herzsprung jsem viděl ve dvou filmech a byla tak skvělá, že jsem byl velmi šťastný, když mou nabídku hrát hlavní ženskou roli Habermannovy manželky přijala.

Karel Dirka (rozhovor)
obrazek
O jakém tématu pojednává podle vás Habermannův mlýn především?

U tohoto filmu nejde jen o otázku, jak se chovali Češi nebo Němci za války a po ní, jedná se víceméně o charakterovou stránku člověka, která nemá s nacionalismem ani fašismem nic společného. Příběh filmu se mohl stejně odehrávat v bývalé Jugoslávii, v Mexiku, kdekoli. Když je charakter lidí narušený, je něco v nepořádku a může to mít fatální důsledky. A o tom je tenhle film. Vypjatá doba pak ještě víc umožňuje lidské zlobě vyvřít.“

Asi nebylo snadné takovou kontroverzní látku uchopit a zpracovat tak, aby nebyla povrchně tendenční...

Určitě to bylo velmi složité. Takový bolestný těžký porod, který trval několik let. Příběh vychází z románu Josefa Urbana, který se vyvíjel přes tři roky do filmové podoby. Kniha byla postavena na reálných faktech, ale film je jen „na motivy“ a my zdůrazňujeme, že podobnost se skutečnými postavami je čistě náhodná. A tak to bude uvedeno i v titulcích. Víme, že mlynář jménem Habermann skutečně existoval a prožil příběh, který byl jistým předobrazem toho našeho, ale takových případů byly stovky. A jestli to bylo na Moravě nebo na Šumavě, nehraje roli. Nemáme ambice natočit inscenovaný dokument.“

Kdybyste srovnal Habermannův mlýn s některými vašimi předchozími projekty...

Ono se to asi srovnat vůbec nedá. My jsme třeba s Maximillianem Schellem dělali před lety dokument Marlene, kde se Marlene Dietrich na kameru vůbec neobjeví, protože to ve svém věku odmítla, jen jsme natočili její hlas. Všichni nám říkali, jste blázni, ale nakonec film vydělal asi třicetkrát tolik, co stál. Jsou různé filmy, témata si člověk vybírá podle toho, co ho zajímá a pokud si to může dovolit, tak to dělá, pokud ne, nedělá. Občas musí mít velkou trpělivost, když třeba vezmete, jak dlouho trvalo shánění financí na Habermannův mlýn. Scénář měl asi devět verzí. Není to tematika, kterou by vám každý rval z ruky. Musíte umět ty lidi přesvědčit, proč právě do tohoto projektu vložit peníze.

Proč jste si vybrali jako režiséra Habermannova mlýna právě Juraje Herze?

Těch důvodů je víc. Předně Juraj Herz sám jako dítě zažil hrůzy koncentračního tábora, dokáže se vžít do atmosféry a evokovat tu dobu. Zároveň tato jeho zkušenost do velké míry zaručuje objektivitu náhledu na velmi citlivé téma vztahu Čechů a Němců a „vybalancovat“ ho. Určitě je také výhoda, že Juraj v Německu dlouho žil a zná perfektně jazyk, takže hladce komunikuje s německými herci i zahraničními producenty.

Karel Roden (rozhovor)
obrazek
Když jste si poprvé přečetl scénář, co jste si pomyslel o tématu filmu? 0 čem ten příběh pro vás hlavně je?

Asi o lidských povahách. Čeho je člověk všeho schopnej.

A váš hrdina Březina?

Je to jedna z mála charakterních postav toho příběhu.

V posledních letech jste ztvárnil před kamerou hodně hlavně záporných a rozporuplných hrdinů. Je snazší hrát padoucha nebo kladnou postavu?

Myslím, že se to takhle nedá říct. Záleží hlavně na tom, jak je role napsaná. Když je napsaná dobře, hraje se dobře, a naopak.

Jak se vám spolupracuje s Jurajem Herzem?

Výborně, já s ním nikdy předtím netočil. S každým režisérem je práce jiná, s Jurajem Herzem jsem velmi spokojený.

Když jste dostal roli v tomto filmu, zopakoval jste si učebnice historie nebo se podíval do literatury, která toto téma nějak pojednávala?

Že bych to nějak podrobně studoval, to ne. Ale samozřejmě ta tematika je mi známá. Vím také, že román Habermannův mlýn vznikl na základě skutečných událostí a možná realita byla ještě děsivější, než v našem filmu.

Zuzana Kronerová (rozhovor)
Habermannův mlýn není vaše první spolupráce s Jurajem Herzem. Natočila jste s ním například předloni horor T.M.A. …

Nejen to. Já hrála před časem i v Divadle na Jezerce ve hře Sklenka sherry neboli Drobečky z perníku, kterou Juraj režíroval. Takže tam jsme si užili jeden druhého. Dlouho obdivuji jeho práci a nádherné filmy: Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol, Morgiana - to jsou pro mě skvosty, a proto jsem moc ráda, že jsem s ním mohla pracovat i na tomhle filmu.

Jak vypadá na place dialog s německými kolegy, když si až trak úplně nerozumíte?

Už jsem natrénovaná v němčině, protože moje role je celá v němčině, až na dialogy se synem Maškem, kterého hraje Radek Holub. Takže se musí jen korigovat můj přízvuk, aby byl správě „sudetoněmecký“.

Jan Hrušínský (rozhovor)
obrazek
Habermannův mlýn představuje otevřený pohled na česko-německé vztahy v čase nacistické okupace a po ní a váš hrdina Pospíchal není právě coby reprezentant českého národa moc pozitivní figura. Proplouvá režimy stylem kam vítr, tam plášť, ale nedá se říct, že by byl z principu vyložený padouch. Taková role je velká herecká výzva, ne?

Já jsem se snažil z té plochy, která mi byla ve filmu dopřána, vykřesat především živého člověka. Protože vlastně když je některá stránka lidského charakteru zdůrazňována příliš, ať už záporná, nebo kladná, tak je to trochu podezřelé. A vždycky se na to díváme trochu s nedůvěrou. Takoví totiž obyčejně lidé nejsou. Myslím, že předobrazů toho Pospíchala najdeme kolem sebe mnoho. Zvlášť se vynoří v pohnutých chvílích, kdy se láme chleba. Tehdy takové figurky, jako je on, vyplavou na povrch.

Myslíte, že to byla víc ona válečná a poválečná nebo, nebo naopak vnitřní ustrojení a charakter Pospíchala, že se choval a jednal tak bezpáteřně...

Myslím, že to vzájemně souvisí. Primárně jde ale o tu povahu člověka. To je vždycky alfa a omega charakteru, jak se kdo snaží využít okolností podmíněných dobou.

S Jurajem Herzem se znáte dlouho, mnohokrát jste spolu i pracovali. Asi si tedy rozumíte...

Já se na práci s Jurajem vždycky nesmírně těším. Jednak se známe léta letoucí, dělali jsme spolu mnohokrát. Snad poprvé v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, kde jsem přebíral roli v inscenaci, kterou tam on režíroval. Pak jsem hrál v několika jeho filmech - třeba Straka v hrsti, Galoše štěstí a v několika dalších a hlavně jsme spolu dělali divadlo. Třeba u nás v Divadle Na Jezerce takový odvážný projekt Petrolejové lampy. Když jsem to Jurajovi nabídl, velmi se zpočátku vzpouzel, že prý k tomu tématu už všechno řekl ve filmu, ale když jsem mu nabídl obsazení hlavních rolí - Báru Hrzánovou jako Štěpku a Radka Holuba jako Malinu, tak zpozorněl a vstoupil do toho. Dnes je to jedno z nejúspěšnějších představení, které Na Jezerce hrajeme. Řekl bych, že náš vztah s Jurajem existuje už dávno na bázi přátelství.

Vraťme se k Habermannovu mlýnu. Myslíte, že dnes se diváci vůbec chtějí vracet do tak dramatických a spletitých let naší historie?

Víte co, já nevím, jaká je toho příčina, ale vnímám, že nejen filmů, ale i románů a divadelních představení s touhle tematikou se v poslední době objevila celá řada. Myslím, že je to nejen u nás, ale celosvětově pociťovaný problém, který je možno z dnešního pohledu nějak okomentovat nebo se k němu vyslovit a vypořádat se s ním. A myslím, že čas od času je dobré, když to udělá někdo v každé generaci - a Juraj Herz je člověk, který určitě má k tématu - ze své vlastní životní zkušenosti - hodně co říci. Nakonec, těžko u nás najdete někoho, koho se právě tohle období nějak nedotklo. Když to vezmu třeba z pohledu naší rodiny - většina příbuzných ze strany maminky skončila v Osvětimi. Takže já se takových projektů, jako je Habermannův mlýn, účastním vždycky s radostí.

Andrej Hryc (rozhovor)
obrazek
Jak byste popsal svoji postavu starosty Hartla?

Zdá se mi, že Jan Hartl nejnegativnější postava v celém příběhu. Na začátku je starostou českého městečka v pohraničí a tehdy nevykazuje nějaké podstatné charakterové vady. Ty vyplynou až ve chvíli, když Němci obsadí Sudety a on se začne tvářit, že je Němec. Okamžitě začne okupantům oddaně sloužit a dokonce udá nevinnou ženu gestapu. A samozřejmě ve chvíli, kdy němečtí fašisti prohrávají válku, je první, kdo mává s ruskou vlajkou a horlivě začne mluvit rusky… Aktivně se podílel na vraždě hlavního hrdiny a zahlazení stop, i na odsunu Němců, i když sám byl největším přisluhovačem. Tedy stále je řeč o filmové postavě, je to přece jen do velké míry fikce, nevím, jak to bylo ve skutečnosti. Pro herce je tahle role úžasná příležitost, ale jako člověk je ta postava žumpa. Obávám se, že na území bývalého Československa bylo takových Hartlů hodně a obávám se, že právě tyto charaktery přežijí všecko.

Jakým jazykem vaše postava hovoří? Česky, nebo slovensky?

Já to mluvím částečně česky a částečně německy. Německy vůbec neumím, tak je to pro mě dost těžké. Měl jsem německý scénář a v něm poznačené své repliky, čeština mi žádné problémy nedělá, ale německy jsem se to musel otrocky naučit.

S Jurajem Herzem jste už pracoval na několik filmech. Asi si rozumíte….

Spolupráce s Jurajem mě neuvěřitelně motivuje. Hrál jsem v tolika jeho filmech, že už jsem tak trochu jeho rekvizita. V Černých baronech, v hororu T.M.A. a v asi šesti jiných filmech, což je důkazem, že ta spolupráce na bázi režijně-herecké je velmi inspirativní, a rozhodně nejde jen o to, že jsme kamarádi i v osobním životě. To není směrodatné. Můžete se kamarádit s kýmkoli, ale v okamžiku, kdy dojde na profesi, profesionální kritéria převažují. Jsou tři režiséři, kteří mě pravidelně obsazují do svých filmů - Juraj Herz, Juraj Jakubisko a Slavo Luther. V posledních dvaceti, pětadvaceti letech jsem hrál skoro ve všech jejich filmech.

Dá se předpokládat, že Habermannův mlýn vyvolá velké emoce i kvůli snaze pohlížet na události ve válečných a poválečných Sudetech maximálně objektivně. Nikdo snad ale nemůže podezírat režiséra Herze, jehož rodina i on sám byli oběťmi zrůdné fašistické ideologie, že by snad Němcům „nadržoval“.

Juraj především sám trpěl v koncentráku a nikdo o něm nemůže říct, že je zaujatý. Jednak většinu svého života prožil v Čechách, takže je český režisér slovenského původu, na druhé straně po té jeho emigraci dlouhá léta žil v Německu, takže to zná ze všech stránek. A myslím si, že je velmi dobře, když tuhle látku režíruje právě on. Je totiž garancí toho, že film nemůže sklouznout do nějakého klišé, do jednostranné propagandy. Juraj je bytostný Evropan a nehrozí u něj nějaký jednostranný pohled, který by zkreslil historii - protože tohle je speciálně pro Čechy velmi citlivé téma. Dlouhé roky po válce téma sudetských Němců bylo tabu a nesmělo se o tom hovořit. Jsem strašně zvědavý, kdy my na Slovensku začneme otevírat tuhle Pandořinu skříňku a objektivně tuhle dobu naší minulosti filmově pojednáme. I my máme totiž v tomto směru nějaký dluh jak vůči Židům, tak i vůči Maďarům.

Simona Rybáková (rozhovor)
obrazek
Jak se vybírají kostýmy pro tak velký dobový film? Jaký je poměr mezi stylizací některých kostýmů a využitím reálných kostýmů z fundusu?

V případě Habermannova mlýna se jedná o příběh přesně zasazený do určitého časového období, už méně pak do místa. Ale nebylo účelem držet se přísně toho, že jde o Sudety. Požádala jsem svého známého, který v té oblasti žije a je dlouholetý sběratel místních fotografií, a ten pro mne udělal takovou báječnou rešerši. Našel mi na těch snímcích lidi různých společenských vrstev a profesí - dělníky, svatebčany, výletníky, chalupáře, sportovce a z kopií těchto fotek nám připravil album. To bylo skvělé vodítko pro mou práci. Mnozí lidé, zvlášť starší generace, mají totiž pocit, že tu dobu znají, pamatují si ji, ale o skutečném detailu se můžeme dohadovat: jeden tvrdí, že se nosily široké kalhoty, druhý že úzké, a my na fotkách dohledáme, že oboje. Dlouhé i krátké, že klobouk měl tvar takový i jiný. Tohle byl první krok - najít to v dobových materiálech a držet se toho.

Hlavní hrdinové ale mají i některé speciálně šité kostýmy...

Ano, speciální kostýmy byly velkou výzvou. Jedná se třeba o svatební kroj Habermannovy budoucí ženy Jany, kde se ve scénáři mluví o tom, že to bude sudetoněmecký kroj. Ženich po ní žádá, aby se - i když je Češka - vdala v tradičním kroji, ve kterém se vdávala i jeho matka. Je to kroj starý, ale tentokrát jsem ho musela zařadit nejen dobově, ale i místně. Začala jsem hledat různé kroje z té doby, a když se mi podařilo je najít, zjistila jsem, že některé sni nemůžu použít, protože nevypadají na kameře moc dobře. Že by si diváci mohli myslet, že jsme se zbláznili. Třeba součástí jednoho byla taková čelenku s velkými pozlacenými mosaznými lístky, které spadají až do obličeje a působí až cikánsky nebo balkánsky. Nakonec jsme našli jinou variantu s věnečkem z rozmarýnu. Samozřejmě se člověk chce co nejvěrněji držet doby, ale po diskusi v muzeích a s různými etnology zjistíte, že docházelo k míchání stylů a nikdo přesně neřekne, že právě tohle je nejpřesnější, nejsprávnější podoba toho či onoho kroje. Nakonec jsme v tomhle případě zvolili mix variantu, která je dobově správná, materiálově i střihově odpovídá, ale nemůžu říct, že je to krok jen z toho města nebo konkrétného místa. To k té dobovosti.

Jinak pokud jde o kostýmy, vyšli jsme v podstatě z barrandovského fundusu, kde je naštěstí tato doba poměrně dobře zastoupená. Tento film je sice velký, co se kostýmů týče, ale není natolik masový, aby nabídka fundusu nebyla pro nás v zásadě dostatečná. I proto, že příběh se odehrává v malém městě, spíše vesnici, nepohybujeme se v nějakém luxusním prostředí, takže nepotřebujeme na herce extrémně náročné kostýmy, těch bohatých je jenom pár. Klíč byl nacházet věci pokud možno dobové, použité, zpatinované, evidentně nošené. Hodně věcí jsme tedy našli v originálech, a to i pro hlavní hrdiny a ústřední ženskou hrdinku Janu. Díky její báječné postavě jsme ve fundusu našli i věrné originály dobových šatů v dost široké nabídce. Došívali jsme v podstatě dva, tři kostýmy. To samé i u Habermanna, také jsme pro něho šili jen pár obleků. Podařilo se nám v dostatečné pestrosti najít originální věci, na Karla Rodena jsme také šili jen snad dva obleky.

Ve filmu je ale spousta akčních situací a kaskadérských scén, kde se hrdina třeba topí, ve rvačce je kostým roztrhaný a podobně, a pak jsme pro natáčení potřebovali stejný kostým ve dvou až třech „kopiích“. Museli jsme ušít stejnou věc několikrát a tomu originálnímu dobovému kostýmu ji přizpůsobit.

Jak často kostýmní výtvarnice jezdí na plac na kontrolu?

Snažím se být při natáčení vždycky, když se „rozehrává“ nějaký nový kostým. Myslím, že je to pro herce, režiséra i kostyméry lepší pocit, když se mohou přímo na místě poradit. Kdyby byl jakýkoli problém ohledně kostýmů, tak ho hned na místě vyřeším a nepadne to na hlavu jim, ale mně. Ale tým byl skvělý, takže se nám už před natáčením podařilo připravit kvalitní kostýmní scénář s fotkami.


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Vzhledy:
    Vlastni
    Čtvrtek 31. 7. 2014 Svátek má Ignác
    Vyhrávej v casino.cz   Ušetři na UkažSlevy.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz