Nebýt policejních klepet, ti dva by spolu nejspíš nikdy nechtěli mít nic společného. Jenže když už se jim jednou podařilo společnými silami vyklouznout z vězeňského transportu a vzápětí u pumpy ukrást starý karavan, stali se z nich chtě nechtě parťáci. A klasickou filmovou shodou náhod projížděli texaským městečkem Happy právě ve chvíli, kdy místní šerif netrpělivě vyhlížel dvojici, které patřilo ukradené auto. Mohli mu snad říct ne? Happy vypadalo jako ideální zapadákov, ve kterém by dva vězni na útěku mohli bez problémů na čas vegetovat - a tak se z kriminálníků Harryho a Wayna na čas stali homosexuálové David a Steve, připravující v Happy malé školačky na taneční soutěž. Nepříjemnosti, které jim z toho vyplývaly, jim měl vynahradit naditý a poměrně snadno rozlousknutelný trezor místní banky. Jenže v každém zapadákově se dá najít nějaká ta malá perla. Harry ji objevil v bankéřce Joe, která mu v pokecech "mezi námi děvčaty" neváhala pootevřít své roztomilé srdíčko - není divu, že Harryho začaly lupičské choutky přecházet.

A i Wayne pomalu, ale jistě zjišťoval, že na jeho původně tak nenáviděné dětičky platí lepší metody než: "Jestli nebudeš hodnej, vlezu v noci k tobě domů a rozřežu tě motorovou pilou." Jenže s úplnou idylkou nemůžou kriminálníci počítat ani v městečku s tak výmluvným názvem jako Happy. Místní šerif má také své zájmy a dříve nebo později se nutně musí objevit i jejich spoluuprchlík, vrahoun Maslow...

<>OBRÁZEK NENALEZEN<> Debutující režisér Mark Illsey natočil Happy, Texas za necelé dva miliony dolarů a poté, co jej předhodil publiku na loňském Sundance festivalu, strhla se mezi potenciálními distributory zuřivá "aukční" bitva. Illsey se nakonec rozhodl pro osvědčené experty na "malé filmy" Miramax. Pod jejich vedením ještě před uvedením filmu do kin přetočil a přestříhal zhruba dvacet minut a na svět tak přišla svižná a zábavná komedie, která sice neudělá díru do světa, ale neurazí, potěší a spolehlivě pobaví. Illsey se díkybohu nesnaží být těžkým nezávislákem, ale naopak příjemně ctí řemeslo a staví na základech hřejivě osvědčených klišé, na která vrší solidně vtipné tvárnice, pečlivě pospojované kvalitním hereckým obsazením, díky němuž jeho dílko drží pohromadě i ve slabších chvilkách.

Chlapácký Jeremy Northam (Emma, Mimic) se pro tentokrát převtělil v klasického šarmantního hajzlíka s dobrým srdcem (jejichž nekorunovaným králem je v současnosti George Clooney), a jelikož na to má dostatečné předpoklady od přírody i od scenáristů, my diváci s ním sympatizujeme bez výčitek a s chutí. Jeho zločinecký parťák Steve Zahn (Zakázané ovoce, Láska přes internet) pak coby trošku "pomalejší" zlodějíček Wayne znovu úspěšně dokazuje, že by si konečně zasloužil osvobození z herecké škatulky podivínského figurkáře - každou příležitost k dobrému fórku beze zbytku využívá a navíc Wayna z komického nekňuby vyzdvihává do (v rámci žánrových možností) výšin trojrozměrné postavy. Zvláštní kapitolou je pak William H. Macy ve vedlejší roli šerifa Chappyho, ze kterého se v báječné scéně lovu na králíky vyloupne... Neprozradím (ale stejně to pravděpodobně předem vytušíte). Macymu nadělili Illsey a spol. několik výtečných scén, ve kterých je střídavě neodolatelně komický a dojemně zoufalý - a navíc mu uniforma proklatě sekne.

Zatím samá chvála. Proč tedy "pouhých" 60 procent? Inu, jednak Happy, Texas není nic převratného, ale je to "jen" příjemný film, ale především tu bohužel je ještě poslední zhruba čtvrthodinka, ve které Illsey cítil potřebu rozvířit děj akcí, díky čemuž se mu ovšem rozpadá pod rukama dramaturgie a postavy najednou opouštějí své předchozím dějem vyšlapané cestičky a sprintují k happy endu podvodnickými zkratkami. Naštěstí k němu ale doklopýtají dost rychle na to, aby byl i poctivě platící divák pořád dostatečně happy.

Text: niro

Recenzi poskytl měsíčník Cinema

Režisér Mark Illsley se za tento originální příběh dočkal velikého zájmu ze strany médií, o film byl mezi distributory velký zájem a po usilovném boji byl prodán Miramaxu. Film měl premiéru v dramatické soutěži na Sundance filmovém festivalu v roce 1999.

Film byl představen veřejnosti mimo jeho domovské městečko Happy, v Utahu jako součást Sundance filmového festivalu v roce 1999.
Klíčovými postavami filmu byli režisér, scénárista a producent Mark Illsley a jeho spolu-scénárista a producent Ed Stone - se stali se svým filmem objevy festivalu.

Všechny ty ceny, které sršely ze stran diváků Sundance festivalu, překročily očekávání Illsleyho a Stona. Ani ve svých nejdivočejších snech se jim o takovém úspěchu nesnilo.
Po pravdě řečeno, když se tito dlouhodobí přátelé sešli, aby společně pracovali na scénáři, jejich vize týkající se tzv. produkčního procesu byla celkem jednoduchá, dát dohromady pár přátel a sousedů z okolí a natočit film jen tak pro legraci. Illsley dokonce přiznává, že během psaní scénáře mu byl inspirací "Rebel Without Crew" od Roberta Rodrigueze, autobiografické memoáry "El Mariachi", vznikající s tím nejnižším možným rozpočtem.
Nakonec ale scénář na Happy Texas zaujal Hollywoodské managery, režiséry a některé talenty z nezávislého filmového průmyslu.
Rick Montgomery podepsal smlouvu jako producent, protože "upřímně, přečetl jsem si scénář a musím říct, že je skvěle napsán", říká. "Byl jiný. Měl svůj vlastní hlas a ten chyběl mnoha dalším scénářům, které jsem v té době četl." Nově utvořený tým se při hereckém obsazování díval hodně vysoko. Dali dohromady opravdu proslavené herecké hvězdy jako jsou Jeremy Northam a Steve Zahn v hlavních rolích jako Harry a Wayne, William H. Macy nominovaný za ztvárnění Chappyho v kultovním Fargu na Oscara, herečka Illeana Douglas jako slečna Schaefer a filmová, televizní a divadelní veteránka Ally Walker jako Joe.


Každý z herců přiznává, že k projektu je přitáhl kvalitní scénář a bohatost charakterů. " Byl to jediný scénář, který jsem hned po přečtení poslední strany začal číst znovu" říká Steve Zahn. "Tolik mě rozesmál!".


" Nad tím scénářem jsem se opravdu srdečně pobavil," říká William H. Macy. "Je to skvělý příběh, s opravdovou lidskostí a geniální láskou pro všechny jeho postavy. Mohl by si dělat z lidí srandu, ale nedělá. To je to co se mi na tom líbí."


Brit Jeremy Northam bral jako výzvu zahrát si Američana, který žije v Texasu a není tam narozen a vychován. Říká: "Hrál jsem irského gangstera z New Yorku, ale tohle pro mě bylo něco nového. Tady jsem si zahrál vězně - umělce v malém Texaském městečku a musel jsem se naučit akcent východního pobřeží USA. Co jsem na tom projektu miloval, je to, co se říká o lidském smyslu, myslet si, že život je vždycky na jiném místě, než jsme my. Ve skutečnosti je ale právě tam, kde jsme my."


"Upřímně," říká Ally Walker, "takový materiál se jen tak nevidí. Tenhle scénář zpívá. Hráno je to opravdově a faktem je, že život je legračnější než umění. Je tu také smysl nevinnosti, který dnes ve většině filmů chybí. "Když se oba filmaři potkali v Sundance s novináři, byli většinou dotazováni - je v Texasu opravdu městečko se jménem Happy? Odpověď zní ano. Ed Stone se živil jako muzikant ve městě jen pár mil od Happy. Ed si velmi dobře pamatuje slavnosti "beauty pageants". "Jako většina malých měst v Texasu, i obyvatelé Happy byli při slavnostech doslova šílení", vzpomíná Stone. "Jako Dj z jiného konce světa, jsem si z nich občas dělal legraci a nevěřili byste, jak je to rozčílilo. Bylo velmi překvapivé zjistit, jak vážně bere texaská populace jejich místní slavnosti. "Není třeba říkat, že Stone přemýšlel o této kombinaci - městečko zvané Happy a region světa posedlý slavnostmi - ideální prostředí pro scénář. Co začalo jako nevázaná komedie se časem stalo více dramatické. Závěrem, Illsley vzpomíná "humor byl prostředek, který ten příběh podporoval. Všechny příliš lidské vztahy jsou páteří filmu, takto se komedie přirozeně vyvíjela."


Důležitým cílem pro oba přátele bylo napsat příběh o skupině lidí na křižovatce jejich životů. Vytvořili velmi nepravděpodobnou komunitu charakterů, kteří tvoří populaci Happy Texas a řídí jejich osudy - Wayne Wayne Wayne, Jr. (Zahn), milý chlapec s drsným zevnějškem, který byl většinu svého života vězněm, ale jehož měkčí lidská stránka je zjevně poodhalena, Harry Sawyer (Jeremy Northam), Wayneův spolucestující, který se poprvé vzdá, když objeví lásku, Joe McClintock (Ally Walker) a slečna Schaefer (Illeana Douglas), dvě maloměstské ženy, jejichž život se zrovna nachází v mrtvém bodě, šerif Chappy Dent (William H. Macy), zasvěcená místní právnička, ale zároveň osamělá duše hledající chybějící ingredienci ve svém životě: opravdovou lásku. Hlavní společná linie mezi těmito pěti unikátními charaktery je potřeba měnit svůj život a otevřít se novým vzrušujícím možnostem. Autoři scénářů udělali z Happy Texas více než jen pouhou komedii - předvádí nám humorný příběh se zdravou dávkou lidskosti.

Illsley připouští, že mnoho z dramatických momentů napsal zavřený doma. Některé části filmu vyplynuly přímo z konverzace mezi scénáristou a režisérem. "Oba jsme cítili, že je čas, vzdát se přesvědčení, že život musí být jeden určitý způsob. Film není cynický, protože my nejsme cyničtí. Já prostě nevěřím příběhům, které končí beznadějně."
Scénáristé dali dohromady scénář opravdu pedantsky puntičkářský. Jednotlivé scény si rozpracovali na kartičky "scéna za scénou, takt za taktem". V pouhých osmi týdnech koncentrovaného úsilí dokončili celý koncept.


"Mark často nařídil budík na 45 minut", vzpomíná Stone, "a já jsem psal až do zazvonění budíku". V posledních tazích Mark doslova tiskl scénář, zatímco já jsem dokončoval poslední scény. Měli jsme daný čas, kdy musíme končit. Sezónní premiéra Simpsnových začínala v osm hodin." Každý člen produkčního týmu popisuje situaci podobně. " Byla tu hmatatelná energie," říká Illsley. "Natáčení zabralo 26 dní těžké práce a zábavy."
"Bylo těžké nebýt vzrušen," říká Northam. "Byla to tak báječná pracovní zkušenost, že to na mě muselo být vidět. Když jsem se po natáčení vrátil do Londýna, lidé se mě ptali, " Co se ti stalo ?"


Pro Illsleyho obnášela skutečná produkce dlouhou cestu. "Chtěl jsem to dělat, už když jsem byl na škole", říká. "Tu noc předtím, než jsme začali točit, mi Ed řekl, "Marku, tohle je důležitá noc. Je to poslední noc tvého života, kdy nejsi filmovým režisérem." Coural jsem se městem po zbytek večera a snažil se vstřebat tu změnu, která se měla odehrát. Ráno jsem chtěl pro ten první den udělat něco speciálního, tak jsem si vzal kravatu. Nikdo mě nepoznal."
Po prvním podařeném dni, Illsley zaznamenal první známky pokroku: "Tím způsobem, jak jsem to viděl, jsem nikdy neudělal špatný film v kravatě." Nosil kravatu i po zbytek natáčení a nakonec se kravata stala emblémem celého projektu. Na režisérovi narozeniny se objevili všichni v kravatě.


"Mark je režisér, který stojí nohama pevně na zemi," poznamenává Macy. "Hodně toho viděl a ví, co a jak, což je klíčové u nízko-rozpočtového filmu, kde i sebemenší nehoda se může rychle stát osudovou. Ale tenhle film měl vážně dobrého producenta. Pracovali jsme hodně a každý den věděli, co všechno za povinnosti musíme splnit." Montgomery souhlasí, "všichni produkci hodně podporovali."


"Můžete vidět, jak se film vyvíjí," říká Zahn, " u některých filmů není někdy jasné, jak dopadnou. A to je znepokojující. Ale Mark má takové oko pro kameru a ví, co zaujme. Takovéhle natáčení je legrace, děláte záběr dvakrát, ne desetkrát nebo třicetkrát, musíte prostě uhodit hřebíček na hlavičku."


Stone byl oceněním scénáře polichocen, ale zdůrazňuje, že "zde nemůžete podcenit skvělé herecké výkony. A ještě předtím, než jsme začali točit, herci mi říkali věci o svých charakterech, které měli hrát, které jsem neznal ani já."
"Nejedná se o situační komedii," říká Northam. "Není to fraška, neprokazuje přízeň nikomu a nepotřebuje speciální triky, aby byla vtipná. Komedie je to taková jako tón scénáře, vyrůstá ze situací a z lidí."
"Můj charakter," Northam pokračuje "se vyhýbal věcem celý život. Není zlomyslný, ale pokud může získat něco za nic, zanechává na své pouti zklamané lidi. Je kompletní 'fish out of water' v tomhle Texasském městě."

Steve Zahn říká "Čím širší je role, tím těžší. Tohle byl jeden z nejtěžších filmů, na kterém jsem pracoval, protože na to, že se jedná o nízkorozpočtový film, je to monumentální projekt. Děje se tam toho tolik. Scénář byl klíčem. Wayne je jedním z těch chlapíků, kteří mají problémy celý život, ale ve skutečnosti to není špatný chlap, jeho charakteristika je zpracována dobře, tak jsem jen musel zahrát věrohodně. "Byla to legrace, dělat na filmu, který není sarkastický ani cynický. Ten film byl hrozně lidský, byl jsem dojat."
Illeana Douglas si zahrála jako učitelka slečna Schaefer. "Když jsem si přečetla scénář, věděla jsem, že chci hrát učitelku", vzpomíná, "protože moje máma byla učitelka. Když přišla domů, měla na svetru šišky z borovice. Některé modely slečny Schaefer jsem doslova ukradla ze skříně mojí mámy, abych získala sněhurkovský vzhled s mašlí ve vlasech a zářivými barvami."