Harrisonovy květy jsou v mnoha ohledech výjimečným filmem. Není zvykem, aby se ve stoprocentně francouzském snímku mluvilo pouze anglicky a už vůbec není obvyklé, aby se jedna z nejkrásnějších a nejtalentovanějších amerických hereček válela při natáčení v blátě, které zbylo v českých Milovicích po manévrech ruských tanků. Právě bývalou vojenskou základnu nedaleko Prahy si francouzský režisér Elia Chouraqui vybral, aby tu rekonstruoval válečné běsnění, které změnilo bývalou Jugoslávii počátkem 90. let v peklo na Zemi: "Když se rozhodnete pro podobné téma, berete na sebe zároveň mravní závazek k lidem, kteří tu válku zažili na vlastní kůži. Náš film vypráví o děsech války prostřednictvím příběhu velké lásky, ale s maximálním důrazem na realismus."
.
Ostatně zápletka filmu je děsivě pravděpodobná, protože během balkánského konfliktu zahynula nebo beze stopy zmizela řada zahraničních novinářů - právě tak jako jeden z hrdinů filmu, americký fotoreportér Harrison Lloyd.
.
Režisér Chouraqui dlouho hledal tu jedinou správnou představitelku Sarah - milující manželku, která se vydá hledat svého muže přímo do válkou zmítané Jugoslávie. "Chtěl jsem ženu, která by byla krásná a zároveň důstojná. Andie byla nakonec logickou a neváhám to říct, jedinou možnou volbou."
.
Andie MacDowell získala v Harrisonových květech jedinečnou příležitost zahrát si ve filmu se silným milostným příběhem a závažným etickým nábojem, navíc v kontextu dnešní kinematografie zcela mimořádnou ženskou postavu s výjimečným charakterem. Bývalá modelka a přední hollywoodská herečka s profesionální odhodlaností snášela překážky, které s sebou přinášelo natáčení: "Celé dny jsem musela ležet na zemi v blátě a dešti. Byla jsem zmrzlá na kost a myslím, že často jsem ani nemusela utrpení hrát. Role Sarah pro mě byla doposud největší herecká výzva. Válka je strašná, dokonce i jen hrát ve filmu o válce je psychicky i fyzicky nesmírně náročné."

Elias Koteas
Čerstvý čtyřicátník patří k nejpopulárnějším kanadským hercům a zajímavé příležitosti dostal od režisérů krajanů Atoma Egoyana (Exotica) a Davida Cronenberga (Crash). Koteas ovšem nezanedbává ani svou hollywoodskou kariéru a vyzbrojen hereckým školením proslulého newyorského Actors Studia exceloval ve filmech Gattaca, Anděl smrti, Nadaný žák a Tenká červená linie.

David Strathairn
Rodák ze San Franciska je zkušeným divadelním hercem a na svém kontě má i řadu výrazných filmových rolí. Z jeho bohaté filmografie připomeňme tituly Silkwoodová, Memphiská kráska, Velké vítězství, Slídilové, Firma, Divoká řeka nebo L. A. - Přísně tajné.

Elie Chouraqui
Narodil se roku 1950 v pařížské rodině se čtyřmi dětmi. První uměleckou láskou budoucího režiséra nebyl překvapivě film, ale literatura. Jeho vášeň pro kinematografii se zrodila až ze spolupráce s proslulým režisérem Claudem Lelouchem (Muž a žena) na snímku Smic, Smac, Smoc. Chouraqui začíná psát filmové scénáře a stává se Leloucheovým asistentem při natáčení filmu L'aventure c'est l'aventure. V roce 1978 pak zakládá vlastní produkční společnost SEPT FILMS CINÉMA a režíruje snímek Mon premier amour s Anouk Aimée (Muž a žena), Nathalií Baye (Pornografický vztah) a Jacquesem Villeretem (Blbec k večeři). Z jeho další tvorby připomeňme úspěšné tituly Qu'est-ce qui fait courir David?, V záři reflektorů s Catherine Deneuve a Christopherem Lambertem, ve Spojených státech natočený Muž v palbě a americko-francouzský film Miss Missouri. Dále natočil úspěšnou komedii Svišti a romantické drama Les menteurs s Jean-Hugues Angladem (Královna Margot). Elie Chouraqui se nevěnuje pouze filmu - loni režíroval a produkoval muzikál "Les dix commandements" (Desatero přikázání), který dodnes sklízí obrovský úspěch u francouzského publika, a také stačil publikovat svůj první román "La vie n'est qu'une ombre qui passe" (Život je jen procházející stín).