Před deseti lety tato slova znamenala začátek mimořádné filmové cesty chlapce, jehož jméno se stalo synonymem magie: Harry Potter. V další dekádě filmová značka, která nese jeho jméno změnila nejen historii filmu, ale také životy členů multikulturního štábu a filmařů, kteří se věnovali tomu, aby přenesli sedmidílné literární skvělé dílo spisovatelky J. K. Rowlingové na stříbrné plátno.

Od prvního filmu z roku 2001 „Harry Potter a Kámen mudrců“ až k závěrečné dvoudílné adaptaci posledního díla „Harry Potter a relikvie smrti,“ se z těchto filmů stala nejúspěšnější značka všech dob a upoutává představivost publika po celém světě. Kromě toho se obě knihy i filmy staly součástí světové kultury a obohatily angličtinu slovy, které známe i z českého překladu: Famfrfál, Bradavice či dokonce Expelliarmus.

David Heyman, který v roce 1997 objevil dosud nepublikovaný rukopis Harryho Pottera a který byl producentem všech filmů, přiznává: „Když jsme začali s prvním filmem, vůbec mě nenapadlo, že publikum bude takhle reagovat. Bylo to mimo dosah mých nejsmělejších představ, takže na to vzpomínám s hrdostí i vděčností, kvůli divákům a především kvůli Jo Rowlingové.“

Celkově byl celý filmový projekt Harry Potter pro všechny, kteří se ho účastnili velmi neobvyklým závazkem — žádná jiná filmová série nikdy předtím nesledovala jeden lineární příběh, v kterém se objevují stejné postavy v osmi celovečerních filmech. Producent David Barron poznamenává: „Bylo to opravdu mimořádné, ale celé to záviselo na dostatečně rozsáhlém zdrojovém materiálu, kterým byly samozřejmě knihy“ J. K. Rowlingová dodává: „Měla jsem opravdu velmi jasnou představu, kam Harry bude směřovat. Chtěla jsem vyprávět pouze jeden příběh. Bylo pro mě podstatné, pokud se mělo podle mých knih natáčet, aby byl dodržen rámec jednoho příběhu. Když jsem se setkala s Davidem Heymanem, naprosto moje přání pochopil.“

Dalším neocenitelným spolupracovníkem Rowlingové se stal Steve Kloves, který napsal scénář podle šesti jejích knih. „Steve to opravdu vystihnul,” dodává Rowlingová, „Vždycky jsem akceptovala skutečnost, že v procesu transformace z knihy na plátno musí docházet ke změnám. Ale dokonce i scény, které se lišily, odrážely ducha mých knih.“

Kloves říká: „Když jsme začínali natáčet, měli jsme jen jeden souvislý příběh, který neměl žádný konec, protože v té době vyšly jen tři díly literární předlohy. Ačkoliv si tato skutečnost vyžadovala občas kreativní řešení, udělal jsem dobře, že jsem se řídil svým instinktem. A v případech, kdy jsem potřeboval pomoc, jsem měl spojence, jehož rady byly podle mého názoru slušné: Jo Rowlingovou,“ říká s kamennou tváří. „Nebyla nikdy explicitní, ale byla vždy k dispozici a obratně mě vždycky postrčila správným směrem. Nakonec se nám dobře osvědčil jeden princip: sledovat vývoj postav.“

Režisér David Yates říká: „Sledováním postav se dostalo do popředí ve filmu mnoho hodnot, které Jo Rowlingová ve svých knihách opěvuje. Jsou to hodnoty jako je věrnost, láska, přátelství a porozumění a na rozdíl od netolerance a zlu.“ „Síla lásky je rozsáhlým tématem ve všech knižních i filmových dílech,“ dodává Rowlingová. „V průběhu příběhu je vyjádřeno mnoho podob lásky, ale přátelství je zřejmě nejsilnější forma lásky, kterou můžete ve filmech vidět.“ Láska mezi kamarády se objevuje u většiny postav - Harryho Pottera, Rona Weasleyho i Hermiony Grangerové. Tyto postavy ztvárnili tři mladí herci, kteří doslova na plátně dospěli: Daniel Radcliffe, Rupert Grint a Emma Watson.

Radcliffe k tomu říká: „Ani jsem si v duchu netroufal shrnout, co role Harryho Pottera pro mě znamená, ale jednu věc říct můžu - nikdy jsem to nebral na lehkou váhu. I když se jednalo o stejnou postavu, Harry, podobně jako kterákoli jiná postava, se za ty roky hodně změnil. Jako herec jsem se díval na každý film jako na možnost vytvořit něco nového a naučit se zase něco dalšího.“

„Cítím to jako velké privilegium, že jsem mohla hrát Hermionu,“ říká Watson. „Myslím, že je to postava, ke které mohou dívky vzhlížet, protože je k sobě vždycky upřímná. Je velmi chytrá a má velkou odvahu, je věrnou kamarádkou, která si umí zachovat chladnou hlavu v extrémně náročných situacích. Bylo úžasné, že jsem mohla tyto prvky její osobnosti ve všech dílech filmu u její postavy uplatnit.“

„Vím, že se mi po roli Rona bude stýskat, protože byly doby, kdy jsem byl víc Ronem, než sám sebou,“ směje se Grint. „A vývoj této postavy se mi opravdu moc líbil. Ron byl původně dítě, které poměrně rychle dostávalo strach a bylo milé vidět, jak vyrůstá do statečné, vynalézavé postavy, právě v tomto posledním díle filmu, kde se ocitnou na tak nevyzpytatelném a nebezpečném místě.“

Heyman dodává: „V průběhu natáčení jednotlivých dílů jsme opravdu pracovali s nejlepšími britskými herci a to je úžasné. Ale sledovat, jak naši mladí herci vyrůstají a stávají se z nich bezvadní herci i lidé, bylo při natáčení Harryho Pottera asi to nejpříjemnější. Jsme na ně velmi velmi hrdí.“

Stejně tak i diváci sledovali všechny dětské postavy v Harry Potterovi, jak přecházejí z dětství do dospělosti a jak vyzrávali herci, vyzrával i samotný příběh. „Je to o tom, jak zapojit představivost, protože to jsou také „svaly“, které potřebují rozvíjet, když děti rostou,“ říká Alan Rickman, který ve všech filmech hraje enigmatického profesora Severuse Snapea. „K pořádnému procvičování představivosti musíte mít velká témata, abyste měli o čem přemýšlet. Co je správné a co špatné? Komu mohu věřit a komu ne? Co to znamená být odvážný…a co znamená věrnost a oddanost? Všechno tam najdete.“

Ve filmu „Harry Potter a relikvie Smrti - část 2“ jsou mladí čarodějové v předních liniích válečného světa. Heyman vysvětluje: „Toto je rozhodujúcí souboj pro Rokfort, pro celý svět čarodějů a zároveň něco, na co jsme se připravovali v průběhu celé série - poslední boj mezi Harrym a Voldemortem.

Yates říká: „Bylo důležité skončit sérii velkolepým závěrem. Máme v něm boje draků, pavouků a obrů ... ve své podstatě je to příběh o charakteru. Všechny tyto vizuální výjevy jsou velmi důležité, ale důvodem diváckého zájmu jsou zejména lidé uprostřed toho všeho. Právě s nimi se totiž na tuto cestu vydávají.“

„Přestože je tam mnohem více akce, emoční podstata příběhu byla vždy stejná. To jsme chtěli za každou cenu zachovat,“ říká Barron. Heyman souhlasí, „Mohutná válka mezi dobrem a zlem je sice vzrušující, nechybí jí však emocionální opora. Vzhledem k faktu, že jsme do těchto postav hodně investovali, zdá se, že jde ještě o hodně víc. “

Dlouho očekávaný závěr příběhu odhaluje o několika oblíbených charakterech překvapivé skutečnosti. Yates potvrzuje, “Jednou z nejzajímavějších věcí, které tento příběh odhaluje je, že pomyslná čára mezi silami dobra a zla se rozmazává. Najednou vidíme jisté lidi mnohem komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát,“ dodává Yates. „Každá z postav - včetně Harryho má nějakou chybu,“ dodává Rowlingová. „Nemáme nikoho celkem dobrého ani absolutně zlého ... s výjimkou Voldemorta. On je čistý ďábel, “ usmívá se Rowlingová.

Poslední film přináší postavy zpět na známá místa, včetně ikonické Bradavické školy čar a kouzel, kterou jsme v první části filmové série neviděli. Bradavice vytvořené v představách Jo Rowlingové a zrealizováné architektem Stuartem Craigem byly pro své studenty vždy domovem, hlavním stanem a útočištěm v jednom. Nyní se však staly bojištěm.

„Harry Potter a Relikvie Smrti - část 2," začíná tam, kde končí část 1. krádeží s trvalými následky. Kamenná krypta Albuse Brumbála je znesvěcení a typicky tvarovaná hůlka v rukách ředitele chybí. Zloděj - Lord Voldemort osobně pozvedne Bezinkovou hůlku vysoko do vzduchu, a do zvířených oblak na obloze vysílá oslňující blesky.

Podle legendy je Bezinková hůlka jedním z čestných Relikvií smrti - spolu s Kamenem oživení a Neviditelným pláštěm - společně dokážou čaroději zajistit kontrolu nad Smrtí. Každý z Relikvií smrti má své schopnosti, přičemž o Bezinkové hůlce se mluví jako o nejsilnější hůlce, jaká kdy existovala.

Ralph Fiennes, který Temného Pána opět ztvárnil, říká, „Voldemort věří, že ten, kdo Bezinkovou hůlku vlastní, má automaticky převahu. Naneštěstí je to však mnohem komplikovanější.“

Voldemort se o hůlce dozvěděl od Pána Ollivandera, kterého kvůli prozrazení jeho umístění mučil. Tento expert na hůlky Harryho varuje, že když ho Voldemort získá, Harry vůči němu nemá žádnou šanci. Ani to však Harryho od jeho mise - najít a zničit zbývající viteály, předměty, do kterých Temný Pán umístil kousky své duše ve snaze dosáhnout nesmrtelnosti, nezastaví. Tři už se podařilo zničit, čtyři ještě zůstávají. Než však bude existovat poslední, Temný Pán bude neporazitelný.

Yates komentuje, „Na začátku druhé části je Harry již více mužem než chlapcem a jde tvrdě za svým cílem. Potřebuje zabít Voldemorta. Ví, že právě on je ten, kdo to dokáže skončit a je odhodlán to udělat.“

Tip, kde by se mohl nacházet další viteál, přichází od někoho, koho Harry potkal před mnoha lety v Příčné ulici: skřítka jménem Griphook, pracujícího v Gringottových. Griphook Harrymu prozradí, že kopie Nebelvírova meče se nachází v trezoru Bellatrix Lestrange v Gringottových. Ona však netuší, že je to jen padělek a že pravý meč má Harry. Griphook vyzradí, že je to jen jeden z mnoha předmětů v trezoru Madam Lestrange a Harry je přesvědčen, že trezor důvěryhodné smrtijedku by mohl být skvělým místem k ukrytí viteálu. „V podstatě se do banky musí vloupat,“ říká Yates. „Potřebují se tam dostat a zjistit, zda je v Bellatrixinu trezoru viteál. Pokud jej najdou a zničí, jsou o krok blíž k zabití Voldemorta. Vykrást Gringottových však rozhodně nebude jednoduché. Na cestě je čeká mnoho překážek.“

Griphook souhlasí, že jim s vloupáním do banky pomůže, ale nebude to zadarmo: chce za to Nebelvírův meč. Dostat se však do samotného trezoru Bellatrix bude ještě komplikovanější. S pomocí lektvaru se tam dostanou jako Madam Lestrange osobně - či lépe řečeno, Hermiona Granger v přestrojení.

Od jejího představení ve filmu „Harry Potter a Fénixův řád,“ je jedním z charakteristických znaků Bellatrix její absolutně šílenství. Helena Bonham Carter si tento rys své osobnosti dokonale vychutnala. Zahrát Hermionu jak předstírá, že je Bellatrix bylo však něco zcela jiného. Bonham Carter přiznává, „Není to docela Bellatrix; je to Hermionina verze Bellatrix. Jsou zcela odlišné. Byla to skvělá zábava, jakoby jsem hrála úplně novou postavu.“ Aby byla tato dichotomie zachycena co nejlépe, vyžadovalo si to spolupráci Bonham Carter, Yatese a osoby, která zná Hermionu nejlépe: Emmy Watson.

Yates vzpomíná: „Hodně jsme zkoušeli. Nejprve scénu zahrála Emma, demonstrovala, jak by chodila a jak by vyprávěla. Pak jsme to pustili Helene a ta se to všechno snažila zařadit do svého výkonu.“

Bonham Carter dodává: „Společně s Emmou jsme scénu několikrát probrali. Dala mi skvělé tipy, které mi pomohly ztvárnit Hermionu. “ Pro sekvenci v Gringottových měl Davis dvojí úlohu. Nebyl jen hercem, ale měl na starosti i casting. Vysvětluje: „Jsem vzorem herců, kteří jsou nižší než pět stop, takže tvůrci ke mně přišli a zeptali se mě, jestli bych jim pomohl najít něco přes 60 lidí na postavy skřítků, kteří budou schopni zvládnout náročné maskování. Měli jsme herce z celé Evropy. Vypadali jsme jako 'Spojený skřítkovský národ'.“

Udělat ze všech těchto herců skřítky si od speciálního týmu maskérů pod vedením Nicka Dudmana vyžadovalo obrovský výkon. Při tvorbě jejich tváří si museli dávat pozor, aby žádné tváře nebyly identické. Dudman potvrzuje: „Museli jsme být velmi opatrní, chtěli jsme, aby byl každý z nich individualista. Pak došlo k masové výrobě masek. Každá z nich se malovala ručně a vlasy i obočí se nalepovaly po jednom. Bylo to velm pracné.“

Díky kombinaci podvodu a magie se Harry, Hermiona a Ron dostanou do Gringottských trezorů, které se nacházejí hluboko v jeskyni pod budovou. V nejhlubší úrovni jeskyně čelí Harry, Ron a Hermiona maximálnímu obrannému systému banky - obrovskému ohni - šlehající drakovi, který je však více vězněm než strážcem.

Nakonec se jim navzdory multiplifikačnímu zaklínadlu, které Bellatrix uvalila na všechny předměty v trezoru, podaří najít další viteál - mrzimorský šálek a utéct. S viteálem v hrsti budou potřebovat na únik z banky velkou vynalézavost. Toto trio však čekají ještě mnohem těžší nástrahy, a tak jsou nuceni jít vpřed.

„Nakonec,“ prohlašuje Radcliffe, „každý z nich ví, jaký je důvod jejich cesty, a vědí i to, že je to něco významnějšího, než kterýkoli z nich, nebo jejich přátel a rodin. Pro tyto 17ti leté je dospělost a odvaha pochopit, co je v sázce, mnohem důležitější, než jejich soukromé životy. Je to velmi působivé a myslím, že je to právě to, co dělá příběh tak dojemný.“

Jediné spojení Harryho Pottera s Lordem Voldemortem mladému čaroději zapříčiňuje strach a bolest, ale zároveň mu umožňuje získat jedinečný pohled do mysli Temného Pána. Nyní například vidí, že Voldemort ví, co udělali. Horší je, že namísto toho, aby ho zničení viteálu oslabilo z něj dělá raněné zvíře ... zoufalé a ještě více nebezpečné.

Yates říká, „Když Voldemort přijde na to, že Harry hledá viteály, poprvé si uvědomí, že by mohl být zranitelný. Vidíme, jak se postupně roztříští ne fyzicky, ale spíše psychicky.“ „Vždy když se zničí viteál, jakoby z Voldemorta něco ubylo. David mě nabádal, abych ty scény hrál tak, jakoby postupně chřadl, “ vzpomíná Fiennes.

Režisér říká, „Ralph a já jsme chtěli objevovat Voldemortův strach, jeho hněv - vše, co z něj dělá takové monstrum.“

Díky přístupu k Voldemortovy mysli Harry zahlédne, že další viteál se nachází na Bradavické škole čar a kouzel. Rowlingová říká, „Je zcela přirozené, že Voldemort ukryl viteál v Bradavicích. Většinou je totiž uložil na místa, která jsou pro něj nějakým způsobem významná a Bradavice byly kdysi jeho domovem. To je hlavní věc, kterou mají s Harrym společnou - pro oba jsou Bradavice útočištěm.

„Ale místo, které bylo pro Harryho kdysi bezpečným přístavem je nyní nepřátelským územím, kde Smrtijedi kontrolují školu a Mozkomorové hlídají její hranici. Vrátit se do Bradavic je pro něj i pro ostatní obrovské riziko, musí ho však podstoupit.

Harry, Ron a Hermiona se tam budou muset proplížit tajným vchodem z Prasinek. Ale jen co tam vklouznou, začne vřískat alarm. Trio se dostane do úzkých a v tom se otevřou dveře a povědomá osoba je zve dovnitř. Na chvilku uvěří, že je to jejich starý Profesor Albus Brumbál, ale brzy pochopí, že je to jeho bratr Aberforth.

Aberfotha Brumbála, jehož přetrvávající zlost vůči bratrovi od mládí nevymizela, ztvárnil Ciarán Hinds. Hinds objasňuje: „Spor mezi nimi vznikl kvůli rozhodnutí, které Albus udělal na úkor jejich malé sestry Ariany. A jak se podle Aberforthových řečí zdá, nikdy mu to nebyl schopen odpustit.“

„Přestože filmoví tvůrci nechtěli aby byl Hinds Aberfoth identický s Gambonovým Albusem, pracovali na tom, aby se tito filmoví bratři značně podobali. Avšak, jak říká Jany Temime: „Oblékají se zcela odlišně. Albus byl profesor a Aberforth je hospodský. Jelikož jsou oba Skotové, kilt byl pro jejich oblečení základem.“

Přestože Aberforth Harrymu pomůže, ze všech sil ho přemlouvá, aby misi, kterou mu zadal Albus nedokončil. Ale bez ohledu na všechny nelichotivá obvinění, která se o Profesoru Brumbálovi v poslední době objevila, se Harry již rozhodl. „Jedním z velkých témat tohoto posledního filmu je víra,“ prohlašuje Radcliffe. „Jak dlouho však Harry dokáže věřit v tohoto muže, jehož charakter je neustále zpochybňován?

Barron odpovídá: „Harry se rozhodl věřit Brumbálovi, kterého znal, muži, kterému věřil a který ho nikdy nezklamal. Brumbál mu svěřil rozhodující roli a bez ohledu na to, jaké to bude těžké, je odhodlaný ji dokončit.“

„Bradavice jsou jen stínem svého někdejšího 'já'," uvádí Heyman. „Smrtijedi převzali vedení a jakékoliv narušení jejich pravidel je brutálně potrestáno.“ „Bradavice se staly pochmurným místem, více než čarodějnickou školu připomínají vězení,“ říká Yates, přičemž zároveň dodává, že společně s kameramanem Eduardem Serrou použili na zachycení tohoto tónu odlišný styl natáčení.

V Bradavicích bude Harry při hledání dalšího viteálu potřebovat pomoc všech přátel. Zatím ví jen to, že má něco společného s Brumhildou Havraspáru. Luna a Cho, obě z Havraspáru se domnívají, že by to mohl být její ztracený diadém, který definují jako jistý druh tiáry ... a který nikdo živý neviděl. Než se Harrymu podaří se získanou informací něco udělat, objeví se Ginny Weasley, která mu v euforii z toho, že ho vidí řekne, že už jeho přítomnost zaznamenali ... Snape ví, že je v Bradavicích.

Snape všechny svolá do Velké síně, která je nyní ve srovnání s útulným teplem minulých let studená a šedá. Dlouhé stoly prohýbající se pod rozmanitými dobrotami a zářící plameny z visících svícnů jsou pryč. Namísto bouřlivého vítání spolužáků studenti tiše stojí v řadách, seskupení podle svých fakult. Tato formace dokonale kamufluje brýlatého mladíka s jizvou, který si toho hodně pamatuje.

Odvaha Harryho mobilizuje i jeho přátele a učitele, včetně profesorky McGonagall a profesora Kratiknota. Ve dveřích se objeví Remus Lupin a Kingsley Shacklebolt, spolu se členy Weasleyho klanu: rodiči Molly a Arthurem, dvojčaty Fredem a Georgem a novomanžele Billa a Fleur. Členové Řádu ptáka Fénixe, kteří přežili, povstali, aby bojovaly proti silám Temného Pána.

V průběhu boje se Harry, Hermiona a Ron rozdělí - Harry hledá viteál a Hermiona s Ronem hledají způsob, jak ho zničit. Nebelvírův meč, který použili na zničení medailonu Salazara Zmijozela v první části, se jim ztratil v Gringottových. Ron má však nápad. Rupert Grint objasňuje: „Napadne ho, že by k odstranění viteálu mohl použít Baziliškův tesák, tak jak to udělal Harry s deníkem Toma Raddlea v 'Tajemné komnatě'.“

Draco doprovázen zmijozelskými přisluhovači Blaisem a Goylem, nachytá Harryho a Rona v Komnatě. Jejich setkání by mohlo být díky plamenům vylétávajících z Goyloviho hůlky osudové. Ačkoli většina plamenů byla dodána v postprodukci, Richardsonův tým zaměřený na speciální efekty rozmístil strategicky pochodně kolem místnosti. „Horko jsme rozhodně cítili,“ přikyvuje Felton, „je to směs představy toho, co tam bude a toho, co tam reálně bylo.“

Všechny únikové cesty zhatí oheň, a tak se Harry společně s Hermionou a Ronem, který přichází právě včas, chopí košťat a letí. Musí se rozhodnout, zda nechají Draca nechají, nebo jestli kvůli záchraně dlouholetého nepřítele budou riskovat vlastní životy. Ron svůj názor na jeho záchranu vyjádří jasně, ale Harry v tom má jasno. Grint vysvětluje: „Byla to úžasná scéna. Bylo skvělé být opět na košťatech, zvlášť když jsme věděli, že je to naposled.“

Kolem nich zuří válka o Bradavice, ale Harry, Hermiona a Ron vedou ještě jinou válku ... za celý svět čarodějů. Cesta za dalším a možná i nejnebezpečnějším viteálem je zavede do školního přístřešku pro čluny, kde jsou svědky klíčového setkání mezi Snapem a Voldemortem. Heyman říká: „Jednou z fascinujúcich věcí na knihách Jo Rowlingové je, že se její postavy nacházejí někde mezi dobrem a zlem, tak jako my všichni. Snapova minulost je daleko komplikovannější, jak by každého z nás mohlo napadnout. Myslím, že publiku se bude velmi líbit, že uvidí celý jeho příběh.“

Klíčovou je ve filmu i moment v Brumbálově kanceláři, kde si Harry uvědomí, co musí udělat. Daniel Radcliffe vzpomíná: „V 'Řádu ptáka Fénixe' si Harry vyslechne proroctví, které říká, že 'Ani jeden nemůže přežít, dokud bude žít ten druhý.' Od té doby si na každém kroku své cesty uvědomuje, že jednou se bude muset rozhodnout. Pochopí, že ta chvíle právě nastala.“

„Harry ví, že jeho osud i osud Voldemorta jsou navzájem propletené,“ říká Heyman. „Teď stojí před rozhodnutím, zda vyjít ven a čelit Temnému Pánovi, nebo nechat ostatní okolo, aby umírali. Harry je připraven svůj osud naplnit. Dan byl úžasný. Na svůj věk v těchto scénách prokázal obrovskou moudrost a dospělost. Zvažoval všechny emoce a důvody před každou Harryho akcí. Na jeho výkonu to je vidět.“ Yates dodává: „Jednou z mých obíbených scén je scéna, kdy se Harry rozhodne jednat na vlastní pěst, aby ostatní zachránil. Na jeho řešení je něco velmi krásného a obdivuhodného.“

Dlouho očekávané zúčtování mezi Harrym a Voldemortem „je přivede zpět na místo, kde se staly těmi, kým jsou dnes,“ říká Rowlingová. „Muselo to skončit v Bradavicích.“ Jejich souboj se odehrává na kdysi posvátných chodbách. Yates scénu zinscenoval nejen jako boj dvou čarodějů s hůlkami, ale jako boj zarytých nepřátel ve smrtelném zápase, ve kterém jeden ... nebo oba dva ... zemřou.

Harry a Voldemort ale rozhodně nejsou jediní, kteří svádějí boj na život a na smrt. Všude kolem nich jsou do mohutné války zapojeny dobré i zlé síly světa čarodějů - stvoření obrovská a malá, tváře známé i neznámé. David Barron říká: „Měli jsme obrovské štěstí, protože téměř všichni herci chtěli být součástí finále. Jejich přítomnost byla pro ně stejně jako pro nás velmi důležitá. Uvidíme i některé z postav, které nás v minulých částech předčasně opustili. Diváci se mohou těšit například na Garyho Oldmana jako Siriuse Blacka a Michaela Gambona jako Brumbála.“

Znovu se objeví i Robbie Coltrane, Emma Thompson, Jum Broadbent, Miriam Margolyes, Gemma Jones, David Bradley, Jason Isaacs a Helena McCrory, Natalia Tena, Dave Legeno. Válka proti Smrtijedům si vyžádala hrozné ztráty. Milovaní čarodějové padli a Bellatrix Lestrange je rozhodnuta zlikvidovat další - Ginny Weasley. Překazí jí to však Molly Weasley, která se jí postaví do cesty.

Julie Waters, která ztvárnila matku rodiny říká: „Bellatrix si samozřejmě myslí, 'No tak pojď babičko,' netuší však, co znamená bojovat proti ochranářské mateřské lásce.“ Síla mateřské lásky byla neodmyslitelným tématem v celé sérii o Harry Potterovi. Začalo to s Lily Potter, jejíž největší oběť kvůli svému synovi,mu umožnila stát se „chlapcem, který přežil,“ vzpomíná Rowlingová. „O svou mámu jsem přišla 6 měsíců po tom, když jsem začala psát Harryho Pottera. I já jsem se pak brzy stala sama matkou. Mateřství každého druhu mělo na můj život obrovský vliv. Pochopitelně se to pak odrazilo i v mých knihách.“

Oběti války jsou po celé škole čar a kouzel v Bradavicích, z níž je nyní jen ruina. Například Velká síň, která je ústřední místností Bradavic je tak zničená, že její obraz ve vás zanechá trvalý dojem.“

„Právě tohle válka dělá; ničí vaše místa bezpečí a jistoty,“ říká Rowlingová. „Ano, možná jsou to jen fyzická místa. Ale když jsou vaším domovem, je po všem.“ Herci i filmoví tvůrci jsou hrdí na to, že se jim tuto historickou sérii podařilo přenést na filmové plátno.

David Barron vzpomíná: „Myslel jsem si, že jsem připravený, protože jsme všichni věděli, že ten den se blíží, ale nečekali jsme, že nás to všechny tak dojme. Každý z nás se do těchto filmů položil tak naplno a při tom jsme měli společný cíl, aby z něj byl velkolepý závěr.“

„Součástí naší práce je i umět se rozloučit,“ říká Alan Rickman. „Přišel čas, kdy je správné nechat to tak, v opačném případě se nehnete dál. Hlavní je, aby to dobře dopadlo.“ Rupert Grint říká: „Zkušenost s Harry Potterem bylo skvělé období mého života, na které nikdy nezapomenu. Jsem hrdý, že jsem se toho mohl zúčastnit.“

„Jak bych mohla slovy vyjádřit, co všechno pro mě tento film znamená?“ Uvažuje Emma Watson. „Vždy bude součástí, toho, kým dneska jsem. Bylo pro mě velkou ctí, že jsem se mohla tohoto velkého dobrodružství zúčastnit. "

Daniel Radcliffe vzpomíná: „Vím, že se mi nikdy nepodaří dívat se na žádnou část tohoto filmu, aniž bych si to hned nespojil s nějakým místem, časem, nebo osobou. Dokonce ani teď nejsem schopen plně vyjádřit, jak je to pro mě důležité. Vím ale s jistotou, že to byla skvělá doba a vím, že je to něco, co se už nikdy nebude opakovat.“ David Yates souhlasí. „Je těžké to popsat, dá se však říct, že to byla ohromná zábava. Často to byla velká výzva, ale vždy to byla zábava. Neměnil bych to za nic na světě. Jsem hrdý a šťastný, že se nám to podařilo dovést do zdárného konce.“

„Byla to skvělá spolupráce,“ prohlašuje J.K. Rowlingová. „Jsem hrdá na to, že jsem mohla pracovat a spřátelit se s tolika nesmírně talentovanými lidmi. Celkový zážitek z filmu byl pro mě opravdu skvělý.“

„To, že jsem byl součástí Harryho Pottera považuji za mimořádně štěstí. Nikdo z nás by však neměl tuto příležitost, kdyby nebylo Jo Rowlingové a světa, který dokonale vytvořila,“ shrnuje David Heyman. „Jednou z věcí, které obdivuji na knihách jsou nadčasové příběhy ... věřím, že se nám to podařilo i v těchto filmech.“