Hellboy všemi deseti, bude to nářez. odpověděl šéfredaktor na moji otázku, jaký film mám recenzovat příští týden. Tak tedy Hellboy. A jestli je to nářez (Film Guillema del Tora - Blade II je adaptaci komixu Mika Mygnoly a obrázkový původ je na něm znát víc než dost. Bizarní postavičky, prostředí podzemních stok a pseudogotických kulis, boj dobra se zlem jasně nahozené charaktery, díky kterým nemusíte přemýšlet.  
Je rok 1944 a nacisté ve snaze zachránit co se dá kombinují vědu s černou magií. S pomocí Rasputina (skoro strašidelný Karel Roden) otevřou bránu do jiné dimenze, vedle které vypadá peklo jako místo, kam se jezdí na dovolenou. Tak se na svět dostane démonické mládě s ocáskem a přerostlou tlapkou, které jede po sušenkách. Dostane jméno Hellboy, v součastnosti je z něj agent (pochopitelně utajený) Úřadů pro vyšetřování paranormálních jevů a čistí svět od bubáků. Je veliký, je červený, piluje si rohy, má šmrncovní pršiplášť, účes jako samuraj a multifuknční ruku z kamene. A protože mu nic člověčího není cizí, je zamilovaný a žárlí. Jeho parťákem je Abe, tvor, který se zasekl někde na cestě mezi člověkem a obojživelníkem, a Liz, která si má vždycky čím zapálit cigaretu, protože sama funguje jako lidský zapalovač. Nesmrtelný Rasputin se ale po letech vrací, aby se znovu pokusil otevřít bránu a odstartovat apokalypsu. A k tomu potřebuje právě Hellboye.  
Milionšestá bitva o záchranu světa může začít. Na postavě Hellboye si maskéři dali opravdu záležet (z tváře, kterou uvidíte, jsou skutečná jen oční víčka) i její představitel, přesný Ron Perlman. Většina ostatních postav scénáře mají grády čertíka Bertíka. Kluka z pekla, který si chápavým ocasem umí ukrást plechovky s pivem, si asi zamilujete, ale celý film bohužel sám neutáhne. Tvůrci (mimochodem někde museli vidět Tajemný hrad v Kapratech) si neodpustili klišé typu Zachraňte moje koťátka, kdy hlavní hrdina uprostřed akce zachraňuje bednu s kočkami, nebo filozofickou etudu, v níž během dvaceti vteřin poněkud předvídavým způsobem vyřeší otázku "Jsem monstrum, nebo člověk?"  
 
(Co se týče předvídavosti děje, překvapí vás asi jenom skutečnost, že Hitler zemře v roce 1958). Snímek je bohužel skoupý i na vtip, pokud vám nepřijde k popukání, když někomu spadne cosi na hlavu, načež se ozve suché Au. Trochu naprázdno vyznívá i rádoby finále, v němž Hellboy asi minutu bojuje s přerostlou mořskou sasankou. Nakonec na ni vyzraje způsobem, za který by ho muži v černém mohli zažalovat. Vedle samotného Hellboye tak zůstává osvěžujícím momentem jenom neodolatelný přízvuk Karla Rodena a fakt, že se některé scény točily v Praze. Třeba Úřad pro paranormální jevy sídlí v Praze na Vítkově, ale ruku na srdce - vždycky jsme si to mysleli, že jo? Takže jestli byl Hellboy nářez, nevím. Nad televizním dokumentem o hlodavcích, který běžel na ČT2 minulý týden, jsem žasl víc. Víte, že svišťům hroským bije v zimě srdce dvakrát za minutu a teplota jejich těla nepřesáhne 2 stupně?