Aladdin po česku aneb filmová komedie o lásce, chamtivosti a džinovi z láhve.
To by jeden nevěřil, co se všechno semele kolem jediné láhve. Vyloví ji z řeky rybář Fuksa a prodá vedoucímu hostince Mertovi, který vzápětí zjistí, že její obsah je poněkud neobvyklý. Láhev je totiž příbytkem džina, který chce svého majitele učinit šťastným a jediným slůvkem dokáže splnit každé přání. Merta toho samozřejmě využije k hromadění majetku, stejně jako další vlastník, chamtivý řezník Tureček. Ten se navíc rozhodne každého, kdo se mu jen trochu nelíbí, proměnit v šimpanze. Zázrakem nabité bohatství poznamená také Turečkovu dceru Blanku, což se vůbec nelíbí sympatic-kému Ondrovi, o kterého dívka stojí víc než o svého nápadníka Viktora, syna "odklizeného" Merty. Její otec má ovšem s Ondrou jiné plány. Chce se mu pomstít za to, že se od něj mládenec nenechal okrást a nastraží mu léčku. Ve zmatku, který tím vyvolá, se však rozbije džinova láhev a ten se pře-stěhuje do jiné. Shodou okolností je to ta, kterou si domů odnese Ondra. Ten se džinem nechá pro-měnit se štěně a odnést Blance. Může tak být stále s ní, aniž by o tom dívka věděla. Ta se již začíná probouzet ze svého opojení bohatstvím a hledá jiné hodnoty. Zdá se, že džinovo přání učinit svého pána šťastným, se konečně naplní.

Satiricky laděná komedie vznikla v roce 1977 a podle námětu a scénáře Miloše Macourka, ji natočil režisér a spoluscenárista filmu Milan Muchna jako svůj celovečerní debut. V hlavních rolích dvou chamtivců se představí Josef Somr coby hostinský Merta a Josef Vinklář jako řezník Tureček. Role Ondry a Blanky, kteří naplní džinovu snahu udělat někoho šťastným, si zahráli Vladimír Dlouhý a tehdejší studentka konzervatoře Monika Hálová. Kouzelného džina vytvořil kouzelným způsobem Josef Kemr. V dalších rolích se objeví Otakar Brousek ml. jako Viktor, Václav Lohniský jako Fuksa, Pavel Větrovec coby Vondra, Josef Dvořák jako pošťák Homola a samozřejmě také opice Carmen a Jimi, které produkce našla až v Berlíně. Ono bylo vůbec s opicemi hodně potíží. Ty, se kterými se počítalo původně, musely být ze zdravotních důvodů utraceny a další vhodné nemohli tvůrci najít. Uvažovalo se dokonce o možnosti umělych opic, tedy opičích masek, ale nakonec se přece jen objevila zvířata, která splňovala požadavky tvůrců.